Možnosti desikace slunečnice po restrikci diquate

03. 10. 2021 Doc. Ing Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Božetěch Málek; Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Sklizeň Zobrazeno 3842x

Česká republika leží na severozápadním okraji evropské oblasti vhodné pro pěstování slunečnice. Pěstitelé proto musí vybírat především ze sortimentu velmi raných a raných odrůd, které mohou ve zdejších klimatických podmínkách včas dozrát. Přesto bývá v chladnějších a vlhčích letech nutné vegetaci slunečnice řízeně ukončit pomocí desikantů.

V předchozích 20 letech se v průměru desikovalo 60 % porostů slunečnice, zejména v Čechách (Polabí a Poohří), kde je oproti Jihomoravské nížině kratší vegetační období. Od roku 2020 však není možné v ČR k desikaci slunečnice používat desikanty obsahující účinnou látku diquat (např. Reglone), které se k desikaci (nejen ve slunečnici) používaly nejčastěji. Tyto desikanty se vyznačovaly velmi rychlím působením, kdy již několik hodin po aplikaci docházelo k popraskání buněčných membrán, což se během několika dní projevilo výraznými nekrózami listů a úborů. Porosty tak byly, v závislosti na průběhu počasí v době aplikace desikantu, a především po jeho aplikaci, ke sklizni připraveny obvykle do týdne po aplikaci desikantu (obr. 1).

V současnosti je jediným registrovaným desikantem do slunečnice přípravek Kabuki (pyraflufen-ethyl). Přípravek je registrován v dávce 0,8 l/ha s olejovým adjuvantem Toil. Přičemž porost by měl být připraven ke sklizni dva týdny po aplikaci, tedy asi o týden déle, než tomu bylo u přípravku Reglone.

Obr. 1: Porost slunečnice týden po desikaci přípravkem Reglone

Maloparcelní pokus

S ohledem na výše uvedené skutečnosti proběhl v roce 2020 na pozemcích ČZU v Praze maloparcelní pokus, jehož cílem bylo otestovat nové možnosti desikace slunečnice. Aplikace testovaných desikantů byla provedena v polovině září, po dlouhém období s extrémně vysokými teplotami (maximální denní teploty se v první polovině září pohybovaly mezi 25–30 °C). V důsledku teplého a suchého počasí v tomto období došlo k velmi rychlému dozrávání slunečnice, což se projevilo rychlým poklesem vlhkosti nažek. Aplikace proto byla provedena při relativně nízké vlhkosti nažek (17 %).

Testování bylo provedeno na hybridu SY Neostar CLP. Testované desikační varianty jsou uvedeny v tabulce 1. Hodnocení bylo provedeno týden po aplikaci desikantů, těsně před výraznou studenou frontou. V následném hodnocení (dva týdny po aplikaci) již nebyly rozdíly mezi variantami pokusu patrné v důsledky intenzivních srážek.

Tab. 1: Přehled testovaných variant pokusu

Výsledky

Nejvyšší desikační efekt (93 %) vykázal referenční produkt Reglone (2,5 l/ha), přičemž vlhkost nažek dozrálých na rostlinách ošetřených tímto desikantem byla téměř o 3,1 % nižší než na neošetřené kontrole.

Účinnost desikantu Spotlight Plus (carfentrazone) byla oproti desikantu Reglone průkazně nižší (72 %), přičemž účinnost se nepodařilo průkazně zvýšit adjuvantem Mero. Naopak pokud byl tento desikant použit společně s hnojivem DAM 390 (směs s vodou 1:2), účinnost se zvýšila o 10 % a došlo rovněž k průkaznému snížení vlhkosti o 3,7 % (graf 1 a 2).

Desikant Kabuki vykázal oproti desikantu Spotlight Plus neprůkazně vyšší účinnost (80 %). Pokud byl tento desikant použit s hnojivem DAM 390, bylo dosaženo účinnosti 87 %. Vlhkost nažek však desikant Kabuki (+ Mero) snížil pouze neprůkazně (o 2,1 %).

Kombinace desikantů Kabuki + Spotlight Plus (oba desikanty byly použity v poloviční dávce) vykázala uspokojivou účinnost (82 %) pouze, pokud byla použita s hnojivem DAM 390. Tato varianta snížila vlhkost nažek o 2,3 %.

Kyselina octová vykázala desikační schopnosti na slunečnici pouze, pokud byla použita její 20% koncentrace (účinnost 77 %), nedokázala však snížit vlhkost nažek.

Závěr

Desikantem Kabuki i Spotlight Plus (ten dosud není registrován) lze dosáhnout urychlení dozrávání slunečnice. Oba přípravky by však měly být použity s kapalným hnojivem DAM 390, který jednak zvyšuje jejich účinnost a současně napomáhá rychlejšímu rozkladu posklizňových zbytků. Je však třeba počítat s pomalejším působením těchto desikantů, zejména za méně příznivých povětrnostních podmínek.

Graf 1: Porovnání účinnosti testovaných desikantů v různých systémech použití ve slunečnici

Graf 2: Vliv desikantů na vlhkost nažek slunečnice při sklizni