Předčasné ukončení vegetace u brambor
12. 09. 2021 Sklizeň Zobrazeno 3408x
Ukončení vegetace u brambor před přirozeným odumřením natě provedené desikací nebo jinými způsoby, nejčastěji mechanicky, nazýváme předčasné nebo též umělé. Jedná se o technologický prvek, který má dlouhodobou tradici. Není to však opatření pouze pro velkovýrobu, ale svůj význam má v některých aspektech i pro malopěstitele.
Význam ukončen vegetace
Intenzivní pěstování brambor se současnými vysokými požadavky na kvalitu hlíz bez předčasného ukončení vegetace je velmi riskantní a závislé na průběhu počasí v dané sezoně. Bez tohoto zásahu nelze zaručit požadovaný zdravotní stav, odpovídající kvalitu hlíz, bezproblémovou sklizeň a skladování. Je součástí integrované ochrany brambor proti biotickým i abiotickým škodlivým činitelům a využívá se prakticky u všech užitkových směrů pěstování, ale jeho hlavní účel se u nich částečně liší.
Při intenzivním pěstování brambor lze porost ponechat do přirozeného dozrání a odumření natě spíše výjimečně, a to jen u konzumních brambor nebo brambor pro výrobu škrobu. U množitelských porostů je umělé ukončení vegetace dokonce povinné, a to desikací (kromě kategorie B). Termín a způsob ukončení vegetace závisí na řadě faktorů souvisejících s jeho účelem, průběhem vegetace i vlastnostmi pěstované odrůdy.
Největší význam má ukončení vegetace při pěstování sadby. Reguluje se jím velikost a vyrovnanost hlíz, omezují se virové infekce a jejich přechod z natě do hlíz. Je také jedním ze základních opatření ochrany hlíz proti infekci plísní bramboru, podporuje vyzrání a pevnost slupky, a tím i odolnost mechanickému poškození, spolu s včasnou sklizní snižuje napadení hlíz vločkovitostí a stříbřitostí slupky. Zároveň usnadňuje sklizeň a ničí plevele, což se také v konečném důsledku projeví nižším mechanickým poškozením a snížením ztrát.
S výjimkou virových chorob má ukončení vegetace obdobný význam u konzumních brambor, zvláště u brambor určených pro dlouhodobé skladování a brambor na výrobky. Včasným ukončením vegetace lze také omezit některé fyziologické vady a poruchy snižující kvalitu konzumních hlíz, kterým lze tímto opatřením předejít.
Důležitými parametry ukončení vegetace je účinnost zásahu (tzn. rychlost a kompletnost likvidace celé nadzemní části) a minimální počet obrostů. Požadavek na rychlé ukončení vegetace je nutný zvláště pro ochranu porostů proti přenosu virů a plísně bramboru na hlízy. Také regulace velikosti hlíz vyžaduje co nejrychlejší účinnost zejména u sadby neboť při nedokonalém zničení natě hlízy dále přirůstají, u některých odrůd může dokonce docházet k zmlazování nebo tvorbě novotvarů.
Metody ukončení vegetace
Pokud se týká metod ukončení vegetace, nejrozšířenější jsou chemická desikace a mechanické rozbíjení natě nebo jejich kombinace a v menším měřítku pak trhání natě nebo odřezávání natě. Byly rovněž zkoušeny další metody, jako je ničení natě plamenem, zmrazováním tekutým dusíkem nebo elektrickými výboji. V souvislosti s restrikcí diquatu se k nim výzkum opět vrací, ale kromě jiných nevýhod je nejčastější překážkou jejich využití vysoká energetická náročnost.
Mechanické rozbíjení natě ponechává část stonků a listové plochy, takže růst hlíz pokračuje, zdroj infekce v nati není zcela oddělen, a dochází k rychlému obrůstání v závislosti na fázi vegetace a vhodnosti vegetačních podmínek pro obnovení růstu. Kvalita provedení hodně závisí na pravidelnosti a aktuálním stavu hrůbků. Je vhodné zejména u dozrávajících porostů konzumních brambor v letech, kdy nehrozí nebezpečí plísně. Porosty ve fázi od počátku žloutnutí natě (BBCH 91) již málo obrůstají. Rozbíjení natě je také dostačující u velmi raných brambor před sklizní nebo u brambor pro výrobu škrobu. Zde je hlavním cílem usnadnění sklizně. Problematické je mechanické ničení u sadby, kdy se zasahuje v plné vegetaci a u porostů napadených plísní bramboru, kdy je potřeba rychlý a razantní zásah.
Chemické ničení natě (desikace) je řešení operativní, rychlé a ekonomicky výhodné, jeho účinnost a obrůstání natě závisí na použitém přípravku.
Kombinace chemického ničení a mechanického rozbíjení natě má své opodstatnění zejména tehdy, je-li třeba vegetaci ukončit postupně nebo naopak u velmi bujných sadbových porostů, kde ani razantní desikant na likvidaci natě nestačí.
Chemické ničení natě (desikace)
U nás byla dosud nejčastěji využívána chemická desikace účinnou látkou diquat v plné nebo dělené dávce u sadby, u konzumních brambor pak v kombinaci s rozbíjením natě.
Dalším používaným desikantem především u konzumních brambor byl přípravek Basta (glufosinate amonium). Oba desikanty splňovaly požadavky na dobrou účinnost a operativnost zásahu. Zejména diquat používaný po několik desetiletí a zakázaný k 4. 2. 2020 nemá v účinnosti adekvátní náhradu a jeho ztráta znamená velmi obtížné řešení zdravotního stavu a kvality brambor. Jednoznačně největší problémy lze očekávat u sadbových porostů s virovými chorobami a u všech užitkových směrů pak při epidemickém šíření plísně bramboru. Pro diquat se sice ještě podařilo vyjednat výjimku pro loňský i letošní rok alespoň u sadby, ale i tato možnost skončí.
Aktuálně registrované účinné látky, kterými jsou paraflufen-ethyl (Kabuki) a kyselina pelargonová (Beloukha) nebo látky, jejichž registrace se připravuje, mají u porostů v plné vegetaci slabou účinnost a chemickou desikaci nelze mechanickým ničení natě plně nahradit. Je proto nutné hledat pro ukončení vegetace u brambor náhradní řešení, což je při nárocích, které jsou na toto opatření kladeny, velmi obtížné.
Pokusy s ukončením vegetace brambor
V pokusech prováděných ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod byla již v minulosti porovnávána účinnost přípravků, jejichž registrace skončila (Reglone, Basta 15) a desikantů Kabuki a Spotlight Plus (carfentrazon-ethyl).
Registrace canfertrazon–ethylu se u nás druhým rokem připravuje, v mnoha evropských státech se však běžně používá již mnoho let. Průběh účinnosti v porostech ve fázi dozrávání u těchto přípravků z několika pokusů shrnuje graf 1.
V roce 2019 byly založeny pokusy s desikanty v odrůdách Ditta a Wendy, a to aplikovanými přímo nebo po rozbití natě. Z grafů 2 a 3 je zřejmé, že ani jeden z reálně použitelných desikantů nebo jejich kombinace včetně aplikace smáčedla není srovnatelný s přípravkem Reglone v obou zkoušených dávkách. Zatímco u přípravku Reglone bylo během týdne dosaženo kolem 90% účinnosti, v ostatních variantách účinnost dosáhla 30 % (Ditta), resp. 50 % (Wendy) a v případě přípravku Beloukha byla prakticky zanedbatelná.
Je samozřejmé, že na účinnost mají vliv vlastnosti odrůdy a hlavně růstová fáze, ve které byl desikant aplikován. Jak dokládají fotografie (obr. 1, 2), u odrůdy Ditta ošetřené ve fázi konce kvetení byla účinnost desikantů kromě Reglone velmi omezená, u odrůdy Wendy s aplikací přípravků na začátku žloutnutí listů podpořilo účinnost přirozené dozrávání natě s přispěním přísušku v této době. U odrůdy Ditta byly příznivější výsledky získány při aplikaci desikantů Kabuki, Kabuki + Beloukha a Spotlight Plus 3 dny po mechanickém rozbití natě (graf 4 a 5, obr. 3). Bylo dosaženo vyšší účinnosti i nižšího procenta obrostů. Pokud se týká obrostů, nejlepších výsledků bylo dosaženo u zvlášť aplikované varianty Spotlightu Plus s Kabuki po rozbití natě u odrůdě Wendy (obr. 4).
Graf 1: Procento účinnosti desikantů (% odumřelé listové plochy, průměr z víceletých pokusů VÚB)
Graf 2: Procento účinnosti desikantů na listovou plochu u odrůdy Ditta v roce 2019 (datum aplikace 29. 7. 2019, výška porostu 50–80 cm, růstová fáze 69 - konec kvetení) 
Graf 3: Procento účinnosti desikantů na listovou plochu u odrůdy Wendy v roce 2019 (datum aplikace 22. 8. 2019, výška porostu 50–80 cm, růstová fáze 91 - začátek žloutnutí listů) 
Graf 4: Procento účinnosti desikantů na listovou plochu k 5. 8. 2019 u odrůdy Ditta po rozbití natě (datum mechanického rozbití natě: 26. 7. 2019, datum aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)
Graf 5: Procento obrostů k 27. 8. 2019 u odrůdy Ditta po mechanickém rozbití natě 26. 7. 2019 (datum aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)
Závěr
Shrneme-li si reálné možnosti pro nejbližší období, tak to znamená využití aktuálně registrovaných desikantů v kombinaci s rozbitím natě, případně trhačů.
Likvidace natě v plné vegetaci, tj. u sadby, se po skončení výjimky pro diquat neobejde bez kombinace rozbíjení natě a desikantu na bázi paraflufen-ethylu.
U konzumních brambor lze na základě zralosti porostu a jeho ohrožení plísní bramboru aplikovat tutéž kombinaci nebo pouze mechanické rozbití natě. Problémem je ovšem použití rozbíječů při nejrozšířenější technologii odkameňování, kde vzhledem k nepravidelné rozteči mezi záhony je možné použít pouze dvouřádkové rozbíječe nebo mechanizaci s přesným naváděním na hrůbky. To platí i pro případné využití trhačů.
Pro příští sezonu je pak nadějí registrace carfentrazon-ethylu a jeho případných kombinací s paraflufen-ethylem. Ale ani tato možnost při potřebě rychlé a radikální likvidace natě bez obrostů se neobejde bez mechanického zásahu.
Obr. 1: Účinnost desikantů na listovou plochu u odrůdy Ditta k 16. 8. 2019 (datum aplikace 29. 7. 2019, výška porostu 50–80 cm, růstová fáze 69 - konec kvetení)
Obr. 2: Účinnost desikantů na listovou plochu u odrůdy Wendy k 27. 8. 2019 (datum aplikace 22. 8. 2019, výška porostu 50–80 cm, růstová fáze 91 - začátek žloutnutí listů)
Obr. 3: Účinnost desikantů na listovou plochu k 16. 8. 2019 (18 dnů po aplikaci) u odrůdy Ditta po mechanickém rozbití natě 26. 7. 2019 (datum aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)
Obr. 4: Účinnost kombinace Spotlight Plus 1,0 l/ha + Kabuki 0,8 l/ha + smáčedlo na desikaci brambor po mechanickém rozbití natě 26. 7. 2019 u odrůdy Wendy (datum aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)
Obr. 5: Desikace množitelských porostů přípravkem Reglone
Obr. 6: Likvidace natě pomocí elektrického proudu - výstava PotatoEurope 2019
Obr. 7: Dvouřádkový rozbíječ natě
Obr. 8: Mechanická likvidace natě
Obr. 9: Trhač natě v kombinaci s mechanickým rozbitím a podřezáváním
Obr. 10: Ukončení vegetace rozbitím natě s následným použitím desikantu
Další články v kategorii Sklizeň
RSS
RSS