Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Sklizeň semenných porostů jetelovin

18. 09. 2020 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 937x

Jeteloviny jsou primárně pěstovány pro produkci píce, ale důležitá je i dostatečná produkce semen. Nejvýznamnějšími pěstovanými druhy jsou u nás jetel luční, vojtěška a jetel inkarnát (převážně semenné porosty). Další druhy (štírovníky, čičorka, tolice dětelová, další druhy jetelů) se pěstují jen na menších výměrách.

Proseeds

Ze semenářských porostů převažují plochy jetele inkarnátu a jetele lučního. Osevní plochy v roce 2018 dosahovaly 7 000 ha u jetele inkarnátu a 5 000 ha u jetele lučního. U vojtěšky jsou osevní plochy na semeno nižší (okolo 1 000 ha). Osevní plochy semenných porostů dalších druhů jetelovin se pohybují od 0 do 30 ha.

Metoda sklizně je určována vlastnostmi plodiny, klimatickými podmínkami a mechanizací dostupnou pro sklizeň a pro následnou úpravu a dosoušení osiva. Pro sklizeň jetelovin se využívají dvě technologie, a to sklizeň dvoufázová (nepřímá, dělená) nebo sklizeň přímá.

Dvoufázová sklizeň

Dvoufázová sklizeň probíhá ve dvou operacích. Nejdříve dochází k posečení porostu a teprve po jeho proschnutí na řádcích dochází ke sběru posečené hmoty, sklizni a mlácení semen.

Posečení porostu

Posečením a nařádkováním porostu dochází k ukončení vegetace. U nás se pro tento účel využívají diskové žací stroje, žací kombinace nebo samochodné mačkače, vždy bez kondicionérů a válců. Pokud jsou ve výbavě žacího stroje kondicionéry, musí být před vlastním sečením demontovány. Vhodnější jsou sekací systémy s čelním i bočním sečením, kde je zajištěn dostatečný výkon a nedochází ke zbytečnému přejíždění řádků. Mezi řádky by měly zůstat minimální, ale zřetelné mezery (obr. 1) tak, aby řádek rychle a dostatečně vysychal, ale aby byl umožněn pojezd další mechanizace. Při přejíždění by totiž hrozilo vypadávání semen a při nepříznivém počasí hnití udusané hmoty.

Fáze sečení je důležitější než samotný sběr, protože včasné, šetrné a přesné nařádkování je základem pro vlastní sběr a výmlat osiva. Sekat by se mělo v noci nebo ráno, kdy je nejvyšší relativní vlhkost vzduchu. Žací stroj by měl pojíždět podélně či mírně šikmo ke směru polehnutí s přihlédnutím k předešlé orbě. Nezbytné je položit květenství na vrch a bázi stonků na strniště. Jedině tak dojde k efektivnímu prosychání a dozrávání. Doporučuje se sekat na vyšší strniště, které zajistí dobrou ventilaci vzduchu a zabrání zahnívání nařádkované hmoty (výjimkou jsou nízké druhy, jako je jetel bílý).

Optimální čas sečení závisí na mnoha faktorech a není zde možné jednoznačné doporoučení. U jetele inkarnátu může řádkování začít asi 7 až 10 dní po opadu posledního kvítku, kdy poslední dozrávající plody dosáhly těstovité zralosti. U jetele inkarnátu komplikuje tento způsob sklizně rozpadavost hlávek (obr. 2 a 3). Hlávky se začínají rozpadat ve fázi cca 2/3 zralých semen v hlávce. Na pokusných plochách byl v této vývojové fázi rozpad hlávek okolo 1 %. Soudržnost hlávky byla ještě poměrně vysoká (protažení hlávky v sevřené dlani neiniciovalo její rozpad), ale postup rozpadání hlávek byl velmi rychlý. O 4 dny později dosahoval rozpad hlávek 25 %. Se sklizní jetele inkarnátu je proto nutné začít včas. Kvůli riziku rozpadu hlávek je dělená sklizeň u inkarnátu velmi riziková. Ztráty odrolem lze omezit řádkováním za větší vlhkosti, např. za rosy.

U jetele lučního se doporučuje začít se sečením porostu, když je 75 % hlávek hnědých nebo tmavě hnědých. Sekat by se mělo ve směru převažujících větrů.

Jetel bílý se sklízí za 8–10 týdnů po začátku kvetení. Za začátek kvetení je považován okamžik, kdy cca 10 % porostu začíná kvést. Jetel bílý dozrává v poměrně širokém období, ale nejvyšší výnos obvykle poskytují první vytvořené hlávky. Dozrálé hlávky jsou hnědé, zralá semena jsou tvrdá a mají žlutou barvu. Sklízí se, když 80 % hlávek změní barvu.

Semena vojtěšky dozrávají zhruba 6 týdnů po opylení. Sklizeň vojtěšky může začít, když je 65 až 75 % lusků tmavohnědých nebo černých.

Určit vhodnou dobu sklizně u štírovníků je obtížné, protože štírovník stále nakvétá, a v době sklizně jsou na něm přítomny poupata, květy, zralé i nezralé lusky. Poupata se vyvíjí v úžlabí listů a počet květenství a lusků, které se mohou vyvinout na rostlině, je dán počasím. Za průměrných podmínek vyprodukují nejnižší 3 květenství 90 % všech semen na rostlině. Rozhodnutí dovolit dozrát i později vyvíjejícím se luskům je zpravidla nepraktické, protože dochází k otevření a vypadání dříve dozrálých lusků. Zralost lusků se nejlépe pozná podle barvy. Barva zralých lusků se pohybuje v rozmezí od zeleno-bílé přes světle zlatou až po hnědou a tmavě hnědou. Sklizeň by měla začít, když je zralých lusků ve všech odstínech 70 až 80 %. Jakékoli zpoždění za tuto fázi může způsobit velké ztráty, zejména v suchém počasí. Vyšší vlhkost při sklizni za rosy pomáhá omezit ztráty. Pokud se lusky při sečení dostanou dovnitř řádku, bude jejich prosychání pozvolnější, než kdyby zůstaly na povrchu, a omezí se nebezpečí prudkého vysychání a praskání lusků. Užší řádky jsou proto u štírovníku vhodnější než široké.

Plody čičorky jsou struky (obr. 4), které se po dozrání podélně rozpadají na jednosemenné části obalené semennými obaly. Kvůli tomu je čičorka náchylná ke ztrátám odrolením. Sklizeň by měla proběhnout ve chvíli, kdy je 60 až 70 % struků zralých a struky se začínají ulamovat. Struky jsou při dotyku citlivé na ulamování, a proto při sklizni musí zůstat na povrchu řádků.

Tolice dětelová podobně jako štírovník dozrává nestejnoměrně. Sklízí se, jakmile se objeví první úplně zralé černé lusky a jedna čtvrtina semen již dozrává. V prvních luscích jsou nejkvalitnější semena a většina semen dozraje v luscích i po sklizni.

Obr. 1: Dělená sklizeň u čičorky - nařádkovaný porost před sklizní
Obr. 1: Dělená sklizeň u čičorky - nařádkovaný porost před sklizní

Obr. 2: Intaktní hlávka jetele inkarnátu
Obr. 2: Intaktní hlávka jetele inkarnátu

Obr. 3: Rozpadlá hlávka jetele inkarnátu
Obr. 3: Rozpadlá hlávka jetele inkarnátu

Obr. 4: Plodenství čičorky pestré
Obr. 4: Plodenství čičorky pestré

Sběr a mlácení pokosené hmoty

Ve druhé fázi dvoufázové sklizně probíhá sběr a mlácení pokosené, nařádkované hmoty. Na šířku posekaného řádku by měl navazovat správně dimenzovaný sběrací adaptér. Jsou vhodnější pásové sběrací adaptéry, protože u prstových sběracích adaptérů dochází k propadávání osiva mezerami a ke značným ztrátám. Sběr probíhá vždy opačným směrem, než byl směr sečení. Délka prosychání a doba sběru se řídí hlavně počasím (s ohledem na riziko srážek), proschnutím a vlhkostí sbírané hmoty, technickými možnostmi podniku a dalšími faktory. Obvykle se pohybuje od 2 do 7 dní. Zkušenosti množitelů hovoří maximálně o týdenním vysoušení hmoty v řádcích. Pokud pěstitel nechá posekaný porost na strništi déle, hrozí ztráta kompaktnosti sklízené hmoty a ztráty semen. Delší doba na pokosu také představuje riziko z hlediska změny počasí.

Vzhledem k nižší vlhkosti sbírané hmoty probíhá sběr obvykle v odpoledních hodinách. Optimální proschnutí porostu závisí na druhu jeteloviny. U jetelovin háklivých na rozpad je vhodnější sklízet za mírně vyšší vlhkosti, kdy dojde k omezení ztrát. Například u štírovníku by měla být hmota méně proschlá než při sklizni na seno a prosychání trvá 1–2 dny. U čičorky může být prosychání delší. Plody jsou citlivé na manipulaci, ale při šetrném sběru je lze sklidit i při vyšším proschnutí sklízené hmoty. U některých druhů může docházet k obrůstání posečených rostlin a při delší době prosychání hrozí prorůstání sklizené hmoty obrostem. Vyšší nebezpečí obrůstání hrozí u jetele lučního, jetele bílého, vojtěšky nebo štírovníku. U jetele inkarnátu nebo u čičorky je riziko obrůstání nižší.

Výhody a nevýhody

Dvoufázová sklizeň je ve srovnání s přímou sklizní levnější (za předpokladu dostatečného technického vybavení pro tento způsob sklizně), ale také rizikovější. Přirozené prosychání vyžaduje stálé a suché počasí bez deště, které umožní dostatečné proschnutí posečené hmoty. Hlavní nevýhodou této technologie je proto značná závislost na povětrnostních podmínkách. Sečení a manipulace se sklizenou hmotou může zvýšit ztráty odrolem, zvláště u druhů náchylných k rozpadu plodenství (jetel inkarnát nebo čičorka) nebo u druhů s pukavými plody (štírovníky). Za příznivých vlhkostních podmínek také může u některých druhů docházet k obrůstání posečeného porostu. Prorůstání mladého zeleného porostu pak může nepříznivě ovlivnit prosychání a sběr posečené hmoty.

Přímá sklizeň

Jedná se o přímou kombajnovou sklizeň upravenou sklízecí mlátičkou s vylušťovacím košem. Při přímé sklizni dochází k sečení porostu a k mlácení semen v jedné operaci. Přímá sklizeň bez ošetření desikanty k ukončení vegetace je možná jen u několika druhů jetelovin, a i u těch pouze za příznivých podmínek. Využívá se například u vojtěšky nebo u jetele inkarnátu v suchých, teplých podmínkách, kdy dojde k přirozenému zaschnutí porostu v průběhu dozrávání semen. Většinou je však před vlastní sklizní osiva nezbytné ukončení vegetace sklízeného porostu pomocí tzv. desikace. Při desikaci je porost před vlastní kombajnovou sklizní ošetřen desikanty, které ukončí vegetaci, urychlí prosychání porostu a usnadní tak sklizeň. Doposud se k ní využívala účinná látka diquat. Nařízením Komise EU 2018/1532 ze dne 12. října 2018 však končí registrace této účinné látky, a tím i možnost jejího používání.

S jejím zrušením vyvstává otázka náhrady. Z 27 skupin herbicidů rozdělených podle způsobu účinku jsou k desikaci nejvhodnější inhibitory PS I systému, kam patří diquat a paraquat, které už u nás nebudou k dispozici. Výhodou těchto látek je jejich univerzálnost, rychlost působení, široké spektrum účinku, minimální vliv na kvalitu osiva, a také to, že působí kontaktně a nepoškozují kořenový systém. Lze je tak používat i u víceletých druhů. Termín desikace diquatem u většiny jetelovin zhruba odpovídá termínu sečení u dělené sklizně. Například u jetele inkarnátu se desikace doporučuje ve fázi 2/3 zralých semen v hlávce a u jetele lučního v období, kdy je v porostu 80–85 % hnědých hlávek a semena jsou vybarvená. Sklizeň jeteloviny může proběhnout 6 až 8 dní po desikaci.

Další možnosti desikace

V roce 2019 byly ve Výzkumném ústavu pícninářském realizovány pokusy, ve kterých byla ověřována vhodnost dalších účinných látek k desikaci jetele inkarnátu, jetele lučního a čičorky. Do pokusů byly zařazeny varianty s účinnými látkami pyraflufen-ethyl, carfentrazon-ethyl, fluroxypyr, flumioxazin, bromoxynil a kyselina pelargonová. Pro zvýšení a urychlení účinku byly kombinovány se smáčedlem (Dash HC) a tekutým hnojivem DAM. K některým variantám bylo přidáváno lepidlo (Spodnam, Designer), které mělo omezit rozpad hlávky při dozrávání. U čičorky a jetele lučního byla zkoušena také účinná látka glyfosát. U všech druhů byla zkoušena také varianta s vysokou dávkou hnojiva DAM (200 l/ha) v poměru 1:1 s vodou a v kombinaci se smáčedlem. Seznam zkoušených látek a jejich kombinací uvádí tabulka 1.

Hodnocení bylo prováděno vizuálně. Byl hodnocen podíl odumřelých - zaschlých - hnědých pletiv (zvlášť listy, stonky, plodenství) v procentech. Byla hodnocena také účinnost na plevele, kde bylo hodnoceno celkové poškození rostliny v procentech.

Výsledky pokusu s desikanty

Z výsledků pokusu vyplývá, že zasychání rostlin je ve srovnání s účinky diquatu u ostatních zkoušených účinných látek pomalejší, a proto je nutná dřívější aplikace. Je nutné je aplikovat cca o 1 týden dříve ve srovnání s aplikací diquatu.

U jetele inkarnátu byl u všech ošetřených variant pozorován příznivý vliv na zasychání porostů, ale rozdíly byly vzhledem k celkově rychlému zasychání porostu poměrně malé. Nejlepší zasychání rostlin bylo u diquatu a u bromoxynilu v kombinaci s fungicidem.

Průkazný vliv ošetření zkoušenými účinnými látkami byl zaznamenán i u čičorky, kde bylo zasychání rostlin pozvolnější a byly zde větší rozdíly. U diquatu, pyraflufen-ethylu, pyraflufen-ethylu v kombinaci s fluroxypyrem a u bromoxynilu v kombinaci s fungicidem bylo v době sklizně zaschlých 100 % listů. U ostatních variant pak přes 90 %. U glyfosátu bylo zaschlých 83 % listů a nebyl zde průkazný rozdíl ve srovnání s neošetřenou kontrolou, kde bylo zaschlých 78 % listů. Zasychání stonků dosahovalo od 10 do 99 %. Nejnižší zaschnutí stonků bylo na kontrole, druhou nejméně zaschlou variantou byl glyfosát (18 %). Nejlepší zaschnutí stonků bylo u diquatu a druhou nejlepší variantou byl pyraflufen-ethyl (62 %). Nízká účinnost glyfosátu mohla být způsobena tím, že jeho působení je pomalé a pravděpodobně vyžaduje dřívější termín aplikace, než byl aplikován v našich pokusech.

U jetele lučního byla účinnost zkoušených účinných látek nižší než u jetele inkarnátu a čičorky. Průkazný rozdíl ve srovnání s kontrolou byl u diquatudi, kde bylo zaschlých 100 % listů a u kys. pelargonové, kde bylo zaschlých 95 % listové plochy. U ostatních variant nebyl průkazný rozdíl, i když většina variant vykazovala oproti kontrole mírné zlepšení v zasychání rostlin.

Významným faktorem bylo nejen zasychání jetelovin, ale také plevelů. Z tohoto hlediska se jeví nejperspektivnější účinná látka pyraflufen-ethyl, která poměrně dobře účinkovala na heřmánkovec, a také na merlíky, které byly v pokusech nejvýznamnějšími plevely.

Dne 14. 2. 2020 bylo schváleno menšinové použití přípravku Kabuki do semenných porostů jetele inkarnátu a jetele lučního.

Výhody a nevýhody

Hlavní výhodou přímé sklizně je skutečnost, že se provádí v jedné operaci, což snižuje její rizikovost. Hlavní nevýhodou této technologie je, že přímou sklizeň u jetelovin obvykle není možné provést bez předchozí desikace. Nutnost použití desikantu zvyšuje náklady (v závislosti na ceně použitého desikantu) a navíc vlivem legislativních změn dochází ke změně spektra účinných látek. Doposud využívané desikanty tak nebudou dostupné a u nových účinných látek zatím není tak dobře propracovaná technologie jejich používání.

Tab. 1: Zkoušené účinné látky a jejich kombinace pro desikaci porostů jetelovin

Přípravky

Účinná látka

Plodina

Termín ošetření

Dávka přípravku
v l (g) na ha

Náklady v Kč/ha

Reglone

diquat bromid

JI, JL, Č

B

3,5

2312

Kabuki + Dash HC + DAM

pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM

JI, JL, Č

A

0,8 + 1,0 + 10

1687

Kabuki + Starane forte + Dash HC + DAM

pyraflufen-ethyl + fluroxypyr
+ smáčedlo + DAM

JI, JL, Č

A

0,8 + 0,6 + 1 + 10

2516

Spotlight + Dash HC + DAM

carfentrazon-ethyl + smáčedlo + DAM

JI, JL, Č

A

1,0 + 1,0 + 10

1163*

Spotlight + Dash HC + lepidlo + DAM - JN, JL

carfentrazon-ethyl + smáčedlo
+ lepidlo + DAM

JI, JL

B

1,0 + 1,0 + 1,0 + 10

2538*

Spotlight + Kabuki + kayak + Spodnam DC

carfentrazon-ethyl + pyraflufen-ethyl
+ smáčedlo + lepidlo + DAM

Č

A

0,8 + 1,0 + 0,5 + 10

3671*

Spotlight + Dash HC + DAM - dvě aplikace

carfentrazon-ethyl + smáčedlo + DAM (2×)

JI

A,B

2× 1,0 + 1,0 + 10

2326*

Spotlight + Kabuki + Dash HC + DAM

carfentrazon-ethyl + pyraflufen-ethyl
+ smáčedlo + DAM

JL, Č

A

0,8 + 1,0 + 0,3 + 10

2533*

Sumimax + Dash HC + DAM

flumioxazin + smáčedlo + DAM

JI, JL, Č

A

142 g + 1,0 + 10

2163

Starane Forte + Dash HC + DAM

fluroxypyr + smáčedlo + DAM

JI

A

1,5 + 1,0 + 10

1975

Roundup

glyfosát

JL, Č

A

3,5

769

Pardner + Kayak + lepidlo + DAM

bromoxynil + cypronidyl + lepidlo + DAM

JI, JL, Č

A

2,0 + 1,0 + 0,1 + 10

1810

Beloukha + Dash HC + DAM

kys. pelargonová + smáčedlo + DAM

JI

B

8,0 + 1,0 + 10

5351

Beloukha + Dash HC + DAM

kys. pelargonová + smáčedlo + DAM

JL, Č

A

8,0 + 1,0 + 10

5351

DAM 1:1 + Dash HC

DAM 1:1 + smáčedlo

JI, JL, Č

B

200 + 1,0

3281

Reglone + DAM + Dash HC

diquat bromid + smáčedlo + DAM

JI

B

3,0 + 0,5 + 100

3622

Pozn.:
Plodina JI - letel inkarnát, JL - jetel luční, Č - čičorka; Termín ošetření A - dřívější termín aplikace 11 až 14 dní před sklizní,
B - pozdější termín aplikace 5 až 8 dní před sklizní; * Náklady v kč/ha - ceny přípravků Spotlight a Spodnam byly přepočteny z ceny,
za kterou se přípravky prodávají v Polsku (při kurzu zlotého 6 kč)

Výsledek vznikl z iniciativy a za podpory SPTJS a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1720.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Hana Smejkalová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko
Ing. Karla Kolaříková;
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko

Související články

Vliv termínu sklizně brambor na výskyt chorob a škůdců na hlízách

06. 10. 2020 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 727x

Kvalita sklizně pšenice 2018 a hodnocení nejčastěji pěstovaných odrůd

08. 04. 2019 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Sklizeň Zobrazeno 2288x

Vliv termínu setí a doby sklizně na produkční ukazatele sklizené cukrové řepy

14. 08. 2018 Ing. Klára Pavlů, Ph.D., Ing. Jaromír Chochola, CSc.; Řepařský institut spol. s r.o. Semčice Sklizeň Zobrazeno 2613x

Vliv předplodiny na kvalitu ozimé pšenice

03. 10. 2017 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 3319x

Předsklizňová příprava problematických porostů řepky bude pro sklizeň zásadní

01. 07. 2017 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 1371x

Další články v kategorii Sklizeň

detail