BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Vliv termínu setí a doby sklizně na produkční ukazatele sklizené cukrové řepy

14. 08. 2018 Ing. Klára Pavlů, Ph.D., Ing. Jaromír Chochola, CSc.; Řepařský institut spol. s r.o. Semčice Sklizeň Zobrazeno 9201x

Cukrová řepa je plodina, která vyžaduje poměrně dlouhou vegetační dobu. Doba potřebná k plnému technologickému vyzrání se v literatuře uvádí v rozmezí 170–210 dní. Zvláště rozhodující je potom datum výsevu. Ideální podmínky v současnosti nastávají zhruba po 15. březnu. S postupující změnou klimatu lze předpokládat, že bude docházet k mírnému posunu k ještě ranějším termínům.

Agrinova

Průběh vzcházení cukrovky je velmi závislý nejen na vlhkosti půdy, ale také na teplotách. Při teplotě půdy 6 °C trvá klíčení asi 17 dní, zatímco při vyšší teplotě kolem 15 °C jenom 4 až 5 dní. Pochopitelně i následný vývoj mladých rostlinek je při teplejším počasí mnohem rychlejší. Naopak při chladném deštivém počasí řepa může pozastavit svůj vývoj a tzv. sedí. Při takovémto průběhu vegetace výhoda časného výsevu nemusí ve výsledku vůbec vést k nadprůměrným výsledkům. Dobrý hospodářský výsledek je u cukrovky dán vysokým výnosem a samozřejmě cukernatostí. Proces asimilace cukru je velmi závislý na kondici rostliny a stavu olistění tak, aby docházelo k ideálnímu průběhu fotosyntézy. Z tohoto důvodu je velmi důležité, jak rychle si mladá rostlinka vybuduje dostatečný listový aparát.

Pokusy

V Řepařském institutu v Semčicích jsme prováděli v letech 2014–2016 maloparcelkové pokusy s různou délkou vegetace. V pokusech byly zařazeny dvě odrůdy s rozdílnou tolerancí k nematodům. Na jaře se prováděl výsev ve dvou termínech. První termín byl v ideálních podmínkách daného ročníku a druhý termín potom s mírným zpožděním zhruba v rozmezí 10–14 dnů. Na podzim se potom pokusy sklízely také ve dvou termínech. První termín byl v druhé polovině září - tedy brzy po začátku cukrovarnické kampaně, druhý termín byl potom zpravidla na přelomu října a listopadu. Pokusy byly tedy s třemi rozdílně dlouhými dobami vegetace, ze kterých šlo odhadnout výši přírůstků v jarním i podzimním období. Přesný přehled termínu setí a sklizně pro jednotlivé ročníky je uveden v tabulce 1. V daném ročníku byly pokusy vždy založeny na šesti rozdílných lokalitách. Lokality byly charakteristické pro celý rajón cukrovarů Tereos TTD. Jejich stručný přehled je uveden v tabulce 2. V založených pokusech se sledovala vzešlost a především vliv termínu setí i sklizně na produkční ukazatele.

Tab. 1: Přehled délky vegetace v jednotlivých ročnících, průměr lokalit

Délka vegetace

Ročník

2014

2015

2016

Pozdní setí - raná sklizeň

7. 4.–24. 9.

15. 4.–28. 9.

4. 4.–21. 9.

Rané setí - raná sklizeň

25. 3.–24. 9.

26. 3.–28. 9.

24. 3.–21. 9.

Rané setí - pozdní sklizeň

25. 3.–28. 10.

26. 3.–1. 11.

24. 3.–31. 10.

Tab. 2: Přehled pokusných lokalit

Lokalita

Okres

Nadmořská výška

Půdní typ

Půdní druh

Průměrná roční teplota

Půměrný roční úhrn srážek

Straškov (STR)

Litoměřice

170 m n.m.

ČM s

hlinito-jílovitá

8,5 °C

456 mm

Bezno (BEZ)

Mladá Boleslav

280 m n.m.

HM

hlinitá

8,7 °C

576 mm

Všestary (VSE)

Hradec Králové

285 m n.m.

HM

hlinitá

9,2 °C

570 mm

Vyšehořovice (VYS)

Praha - východ

190 m n.m.

HM

hlinitá

8,9 °C

576 mm

Sloveč (SLO)

Nymburk

220 m n.m.

RA

jílovitá

9,0 °C

585 mm

Bylany (BYL)

Chrudim

245 m n.m

HM

hlinitá

8,5 °C

565 mm

Tab. 3: Délka vegetační doby a výše přírůstků v letech 2014–2016 (průměr 5 lokalit)

Parametr

Jarní prodloužení

Hlavní vegetační doba

Podzimní prodloužení

2014

2015

2016

2014

2015

2016

2014

2015

2016

Délka vegetace

14 dní

19 dní

11 dní

170 dní

166 dní

170 dní

37 dní

34 dní

40 dní

Výnos bulev

10,9 t/ha

6,5 t/ha

2,8 t/ha

73,9 t/ha

66,4 t/ha

80,2 t/ha

9,0 t/ha

6,6 t/ha

11,8 t/ha

Cukernatost

0,2 %

0,2 %

0,2 %

17,7 %

18,9 %

19,3 %

1,0 %

0,7 %

0,2 %

Výnos polarizačního cukru

2,1 t/ha

1,3 t/ha

0,7 t/ha

13,1 t/ha

12,6 t/ha

15,4 t/ha

2,5 t/ha

1,8 t/ha

2,6 t/ha

Výnos bílého cukru

1,9 t/ha

1,2 t/ha

0,6 t/ha

11,7 t/ha

11,2 t/ha

13,8 t/ha

2,3 t/ha

1,8 t/ha

2,4t/ha

Výsledky

Výsledné vzešlosti v pokusech Řepařského institutu provedených v letech 2014–2016 nemohou být zcela srovnatelné se stavem vzešlostí v praxi. Pokusnická technika použitá při zakládání pokusu neměla srovnatelné parametry a vzešlost při porovnání s praxí byla velmi nízká.

Hlavním cílem bylo porovnání vlivu termínu setí na vzešlost. Výsledky pokusů prokázaly, že termín setí neměl přímý vliv na vzešlost cukrovky. Pokusné termíny setí se pohybovaly v rozmezí 20. 3. až 25. 4. Průměrný časný termín setí byl 25. 3., průměrný pozdní termín potom 8. 4. Opožděným setím v rozmezí 10 až 14 dnů se prokazatelně neovlivnila vzešlost porostů. Rozdíly mezi vzešlostí v odlišných termínech byly způsobeny vnějšími vlivy, a to hlavně průběhem počasí.

Ročník 2014

Ročník 2014 byl teplotně spíše nadprůměrný. V porovnání s dlouhodobým normálem z let 1961–1990 byl v celorepublikovém průměru leden teplejší o 3,3 °C a únor o 3,2°C. Srážkově navíc bylo toto období velmi podprůměrné. V zimním období bylo naměřeno pouze 56 mm úhrnu srážek (dlouhodobý průměr je 128 mm). Jaro s průměrnou teplotou 9,4 °C bylo oproti dlouhodobému teplotnímu průměru o 2 °C teplejší. Srážek spadlo za toto období jen 58 % normálu. Průběh léta byl pak průměrný, a to jak teplotně, tak srážkově. Září roku 2014 bylo opět teplotně mírně nadprůměrné a srážek za toto období spadlo téměř dvojnásobně oproti normálu.

Přírůstky ve výnosu v daného ročníku na jednotlivých lokalitách byly velmi proměnlivé. Pro představu jsou výsledky stručně shrnuty v grafu 1. Téměř na všech lokalitách vyjma Bezna se statisticky prokázal vliv jarního prodloužení vegetace na výnos kořene. Nejvyšší nárůst byl stanoven na lokalitě Sloveč, kde došlo ke zvýšení výnosu o 12,32 t/ha při prodloužení vegetace o 18 dní, což představuje přírůstek zhruba 0,68 t/ha na den. Vliv oddálení sklizně na výnos kořene byl statisticky průkazný jen na dvou lokalitách, nicméně průměrný nárůst se pohyboval kolem 8,98 t/ha za 37 dní což je asi 0,24 t/ha za den. Průběh počasí na konci léta a na podzim je velmi určující pro nárůst cukernatosti. Zatímco vliv jarního prodloužení na výslednou cukernatost se statisticky prokázal jen na jedné lokalitě, tak vliv podzimního prodloužení na cukernatost byl průkazný na téměř všech lokalitách. Průměrný přírůstek cukernatosti se pohyboval kolem 1,00 % (absol.). Výjimkou byla jen lokalita Vyšehořovice, kde byl nižší nárůst cukernatosti kompenzován vysokým nárůstem výnosu kořene o 16,40 t/ha.

Graf 1: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2014
Graf 1: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2014

Ročník 2015

Ročník 2015 z hlediska teplotního průběhu a nedostatku srážek ještě překonal předcházející ročník. Zimní měsíce byly oproti normálu srážkově jen mírně podprůměrné, ale teplotně byly v průměru o více než 2 °C teplejší. Jaro bylo teplotně jen mírně nad dlouhodobým normálem, ale srážkově bylo velmi deficitní, jen na 41 % dlouhodobého normálu. Nedostatek vláhy se následně prohloubil během letních měsíců. Úhrn srážek v tomto období se pohyboval na úrovni 67 % normálu a teploty byly silně nadprůměrné. Průměr letních měsíců roku 2015 19,2 °C byl oproti normálu o téměř 3 °C vyšší. První větší srážky se začaly objevovat až v polovině srpna. Září bylo teplotně průměrné a srážkově mírně podprůměrné.

Statisticky průkazný vliv na výnos kořene byl především při jarním prodloužení vegetace. Výše denního přírůstku byla v průměru 0,34 t/ha. Vliv podzimního prodloužení na výnos kořene příliš průkazný nebyl. Důvodem bylo pravděpodobně podzimní teplé a suché počasí, ideální pro nárůst cukernatosti. V pokusech bylo dosaženo velmi vysoké průměrné cukernatosti 19,8 % (absol.) při optimální délce vegetace. Pro přehled jsou konkrétní výše přírůstků na jednotlivých lokalitách uvedené v grafu 2. Nejvyšší přírůstek vlivem podzimního prodloužení vegetace byl ve Všestarech a to 14,61 t/ha. Tento přírůstek byl ovšem doprovázen poklesem cukernatosti o 0,35 % (absol.). K tomuto jevu dojde v situaci, kdy rostlina řepy trpí nedostatkem vláhy a následně přijdou srážky. Rostlina řepy, která do té doby ukládala cukr, využije dostatek vody k obnově listového aparátu a podpoře tvorby kořene. Následkem toho ovšem dojde k významnému poklesu cukernatosti.

Graf 2: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2015
Graf 2: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2015

Obr.: Cukrovka na lokalitě Sloveč ze 30. 4. 2015 - vlevo zaseto 26. 3 ., vpravo zaseto 13. 4.
Obr.: Cukrovka na lokalitě Sloveč ze 30. 4. 2015 - vlevo zaseto 26. 3 ., vpravo zaseto 13. 4.

Ročník 2016

Ročník 2016 pokračoval v trendu poměrně vysokých teplot, ale srážky byly spíše v normálu. Zimní i jarní měsíce byly opět teplotně nadprůměrné, ale v porovnání se dvěma předcházejícími roky přeci jen chladnější. Množství srážek bylo opět deficitní a panovala obava z prohlubujícího se sucha. K obratu došlo v červnu a na některých lokalitách v červenci, kdy přišly vydatné srážky. Srpen byl opět na srážky chudší, ale teplotně byl v normálu. Zajímavostí ročníku byly vysoké podzimní teploty, které panovaly v září a někde i na začátku října. Srážky byly velmi lokální a někde komplikovali sklizeň již v září. V říjnu byly potom srážky mírně nadprůměrné.

Vliv jarního prodloužení vegetace na výnos kořene nebyl v roce 2016 statisticky prokazatelný. Důvodem byl jistě i poměrně malý rozdíl mezi oběma termíny setí - v průměru jen 11 dní. Lze předpokládat, že oba termíny setí byly v relativně ideálním období a tudíž se mírné oddálení setí neprojevilo výraznější ztrátou ve výnosu kořene. Nejvyšší přírůstek vlivem jarního prodloužení byl zaznamenán na lokalitě Všestary - asi 5,30 t/ha. V roce 2016 jsme na lokalitě Všestary na podzim opět zaznamenali proces retrovegetace, kdy byl vysoký nárůst výnosu kořene (o 24,65 t/ha) doprovázen silným poklesem cukernatosti o 0,55 % (absol.). Nejnižší přírůstky byly na lokalitě Straškov, kde byl ovšem výnos kořene velmi vysoký a při základní délce vegetace dosahoval hodnoty 103,03 t/ha. Prodloužením vegetace na jaře a na podzim se pak zvýšil na 109,17 t/ha.

Graf 3: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2016
Graf 3: Vliv délky vegetace na výnos kořene, 2016

Souhrn

Když porovnáme přírůstky mezi jednotlivými ročníky, tak musíme dojít k závěru, že jejich výše je značně proměnlivá. V roce 2014 byl průměrný přírůstek vlivem jarního prodloužení poměrně vysoký - zhruba 0,78 t/ha za 1 den prodloužení. V následujících ročnících už byl výrazně nižší. V roce 2016 byl přírůstek ve výnosu kořene dokonce jen 0,25 t/ha za den. Přírůstky vlivem podzimního prodloužení byly vyrovnanější. Nejvyšší byl denní přírůstek v roce 2016 a to 0,29 t/ha. Naopak nejnižší byl přírůstek v roce 2015 (jen 0,19 t/ha za den). Nicméně při jistém zjednodušení lze konstatovat, že vliv jarního prodloužení vegetace je zhruba dvojnásobný oproti vlivu podzimního prodloužení vegetace. Z toho jasně vyplývá vysoký význam včasného výsevu. Na druhou stranu je prostor pro prodloužení vegetace na podzim mnohem větší. Ovšem je třeba, aby průběh počasí v podzimních měsících byl příznivý pro tvorbu kořene i nárůst cukernatosti. Při suchém počasí, jako bylo například v roce 2015, nedochází k narůstání bulev a hrozí riziko, že při retrovegetaci může dojít k prudkému poklesu cukernatosti. Dalším výrazným omezením jsou také termíny nasmlouvaných dodávek do cukrovaru.

V souvislosti se zdravotním stavem chrástu je nutno připomenout značný význam dostatečné fungicidní ochrany proti skvrnatičce řepné (Cercospora beticola) a dalším listovým chorobám. Jen zdravá rostlina s dostatečným listovým aparátem je schopná vybudovat dostatečnou bulvu a ukládat cukr.

S tvorbou výnosu potom úzce souvisí i další poměrně rozšířený škůdce řepy cukrové, a tím je háďátko řepné (Heterodera schachtii). V pokusech jsme používali odrůdy s rozdílnou tolerancí k háďátku, a také lokality se lišily ve výskytu tohoto škůdce. Došli jsme k jednoznačnému závěru, že na lokalitě napadané středně až silně nematody a při pěstování odrůdy bez tolerance není možné očekávat vysoké přírůstky během podzimu. Z tohoto důvodu je vhodnější řepu sklidit co nejdříve.

Související články

Arrest Plus®: Přirozeně dozrají a nevypadnou

10. 06. 2023 Ing. Jiří Vašek; ADAMA CZ Sklizeň Zobrazeno 357x

Objemná krmiva pro správnou výživu

14. 12. 2022 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D., Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Sklizeň Zobrazeno 914x

Pohled na stav silážních porostů a silážování

01. 10. 2022 Ing. Eduard Hanina; Limagrain ČR s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 4542x

Kvalita siláží a sena a příčiny zhoršené kvality

27. 09. 2022 Bc. Vladimíra Nováková; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Sklizeň Zobrazeno 2264x

Sklizeň lnu bez desikantů

19. 09. 2022 Ing. Prokop Šmirous, CSc. a kol. Sklizeň Zobrazeno 1556x

Další články v kategorii Sklizeň

detail