Chemap Agro s.r.o.

Vliv termínu sklizně brambor na výskyt chorob a škůdců na hlízách

06. 10. 2020 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 532x

Kromě technologických, organizačních, obchodních a jiných důvodů souvisejících se sklizní má volba vhodného termínu sklizně u sadby a konzumních brambor zcela zásadní vliv na jejich zdravotní stav a tedy i na kvalitu hlíz a skladování.

Agromanuál - personální

Termín sklizně

Zvláštní postavení mají jen brambory rané, které se sklízejí do konce června. Jsou určeny k okamžité spotřebě, protože se jedná se o nevyzrálé hlízy s loupající se slupkou a s krátkou trvanlivostí. Termín jejich sklizně je dán především aktuálním výnosem a cenou na trhu. Jediným omezujícím faktorem je ochranná lhůta, pokud jsou použity přípravky proti plísni bramboru, je-li výskyt choroby velmi časný. V tomto případě musí termín sklizně toto omezení respektovat.

Sklizni u sadby a brambor konzumních ostatních by mělo předcházet rozhodnutí o ukončení vegetace, ať již mechanicky nebo chemicky. To nemusí být vždy zcela jednoduché. V případě sadby je termín dán především regulací velikosti hlíz a zajištěním zdravotního stavu, tj. hlavně ochranou proti šíření viróz a plísni bramboru. U konzumních brambor je rovněž třeba hlídat velikost hlíz a plíseň bramboru, ale je také nutné brát více v úvahu vnitřní a vnější kvalitu hlíz, která do značné míry závisí na průběhu povětrnostních podmínek a jejich očekávaném vývoji. Proto je někdy vhodné ukončit vegetaci dříve s vědomím nižšího výnosu, ale udržet kvalitu hlíz. To je také v případech, kdy hrozí např. zmlazování a sklovitost hlíz.

Základní pravidlem pro termín sklizně je, aby hlízy byly sklizeny co nejdříve po ukončení vegetace, ale měly vyzrálou slupku. To znamená, že epidermis je již dostatečně zpevněná korkovými buňkami a při pomnutí v ruce se neloupe. Vyzrálá a pevná slupka je důležitá především z hlediska minimalizace mechanického poškození, a tím i napadení skládkovými chorobami. Slupka bývá vyzrálá obvykle 2–3 týdny po ukončení vegetace, ale vše záleží na vlastnostech pěstované odrůdy a průběhu počasí.

Sklizeň by tedy měla být zahájena ihned po vyzrání slupky, a to z několika důvodů:

  • snižuje se napadení hlíz vločkovitostí,
  • snižuje se napadení stříbřitostí slupky,
  • snižuje napadení drátovci a dalšími škůdci,
  • zabraňuje obrůstání a následným infekcím chorobami,
  • omezuje abiotické poruchy (zkrácení dormance, hlízkovitost),
  • snižuje ztráty způsobené některými dalšími škodlivými činiteli (měkká hniloba, hraboši, zmrznutí hlíz).

Graf 1: Procento napadených hlíz a intenzita napadení vločkovitostí hlíz bramboru podle termínu sklizně v roce 2017 (vážený průměr - stupnice 1–9, Havlíčkův Brod - Pelestrov, odrůda Secura)
Graf 1: Procento napadených hlíz a intenzita napadení vločkovitostí hlíz bramboru podle termínu sklizně v roce 2017 (vážený průměr - stupnice 1–9, Havlíčkův Brod - Pelestrov, odrůda Secura)

Graf 2: Procento napadených hlíz a intenzita napadení stříbřitostí slupky bramboru podle termínu sklizně v roce 2018 (vážený průměr - stupnice 1–9, Havlíčkův Brod - Valečov, odrůda Rosara)
Graf 2: Procento napadených hlíz a intenzita napadení stříbřitostí slupky bramboru podle termínu sklizně v roce 2018 (vážený průměr - stupnice 1–9, Havlíčkův Brod - Valečov, odrůda Rosara)

Graf 3: Vliv termínu sklizně na napadení hlíz drátovci v roce 2018 (Havlíčkův Brod - Pelestrov, odrůda Secura)
Graf 3: Vliv termínu sklizně na napadení hlíz drátovci v roce 2018 (Havlíčkův Brod - Pelestrov, odrůda Secura)

Choroby a škůdci

Pro původce vločkovitosti (Rhizoctonia solani) je vyzrávání hlíz impulzem pro přechod do klidového stadia v podobě tvorby sklerocií. Maximum sklerocií se tvoří na hlízách v období po 3 až 4 týdnech po ukončení vegetace. Na povrchu hlíz se zvyšuje také koncentrace volného mycelia především v okolí oček. To jsou zdroje pro další šíření choroby ve skladu a dále pak u sadby pro napadení klíčků v jarním období. Jak narůstá výskyt sklerocií na hlízách při různých termínech sklizně, uvádí graf 1. Rozsah infekce hlíz závisí na citlivosti odrůdy, ale také na zdrojích infekce v půdě, a to nejen na zbytcích stolonů brambor, ale také na ostatní nerozložené organické hmotě v půdě.

Stříbřitost slupky (Helminthosporium solani) je chorobou s vysokým výskytem u většiny odrůd, ale nejvíce poškozuje kvalitu odrůd s hladkou slupkou, kde je napadení nejvíce patrné a nápadné. Zdrojem infekce je sadba a téměř výhradním hostitelem brambor. Patogen z matečných hlíz přechází na hlízy dceřiné, kde se dále rozšiřuje po povrchu slupky podporován půdní vlhkostí. Výskyt stříbřitosti na hlízách se rovněž významně zvyšuje po ukončení vegetace, a to tím více, čím je půda před sklizní vlhčí. Příklad nárůstu infekce s pozdějším termínem sklizně je uveden v grafu 2.

Drátovci (larvy kovaříků, nejčastěji rodů AgriotesAthous) jsou u brambor vážným problémem posledních let s obtížným řešením, zvláště u malopěstitelů, a u porostů, kde se neuplatňuje technologie odkameňování. Hloubka, struktura a tvar požerků se také liší podle druhu kovaříka a převažujícího stadia larev. Často není primárním důvodem napadení hlíz drátovci zdroj potravy, ale využívají je jako zdroj vody. Napadení hlíz se zvyšuje s postupem vegetace a vrcholí v jejím konci včetně odumírání plevelů. Vzhledem k velmi omezeným možnostem a problematické účinnosti přímé ochrany proti drátovcům je využití včasné sklizně nejvýznamnějším opatřením proti těmto škůdcům. Vliv termínu sklizně na napadení hlíz drátovci je uveden v grafu 3.

Vločkovitost hlíz bramboru - sklerocia na hlízách
Vločkovitost hlíz bramboru - sklerocia na hlízách

Hlízy napadené houbou Helminthosporium solani
Hlízy napadené houbou Helminthosporium solani

Napadení hlízy drátovcem
Napadení hlízy drátovcem

Abiotikózy

obrostům po ukončení vegetace dochází po určité době v závislosti na počasí téměř vždy, ať bylo ukončeno mechanicky, chemicky nebo kombinovaným způsobem. Obrosty a jejich náchylná pletiva představují další možnost infekce plísní bramboru a v případě intenzivních srážek i hlíz. Prostřednictvím obrostů dochází také k následné infekci virovými chorobami. Zejména při obnovení růstu po srážkách následujících po déletrvajícím přísušku dochází kromě natě i k fyziologickým poruchám v podobě zmlazování hlíz obnovením jejich růstu (tvarové deformace, nárůstky, dutost, rozprasky, sklovitost). Včasná sklizeň může obrostům zabránit.

Poruchy dormance, resp. její zkrácení, nastává tehdy, jsou-li hlízy vystaveny teplotním šokům. V souvislosti se stále častějšími extrémními výkyvy v průběhu povětrnostních podmínek se jedná o významný problém. Hlízy pak ukončují dormanci dříve, než je možno sklady zchladit, pokud není používána aktivní chladící technika. Kolísání teplot působících na hlízy v půdě je v druhé polovině srpna a v září poměrně značné a dosahuje rozdílů až v desítkách procent. Argumenty, že sklady v této době nelze zchladit, a proto nelze sklízet, nejsou opodstatněné. Pro hlízy je teplota kolísající ve skladu v rozmezí přibližně 15–20 °C mnohem příznivější než v půdě a procesy probíhající v hlízách nevedou tak k předčasnému fyziologickému stárnutí.

Abiotická hlízkovitost způsobující špatné vzcházení porostů je také poruchou související někdy s náhlými teplotními výkyvy před sklizní.

Tvorba dceřiných hlíz v důsledku zmlazování
Tvorba dceřiných hlíz v důsledku zmlazování

Abiotická hlízkovitost bramboru
Abiotická hlízkovitost bramboru

Další škodlivé organizmy

Včasná sklizeň také v mnoha případech předchází i možným problémům s některými dalšími škodlivými činiteli, neboť odkládáním sklizně se obecně zvyšuje kontaminace hlíz patogeny a přibývá obrostů. A samozřejmě s postupujícím časem narůstá pravděpodobnost nepříznivých povětrnostních podmínek pro sklizeň, což zase znamená vyšší mechanické poškození.

Ztráty může zvyšovat měkká hniloba hlíz, protože sklizeň mokrých hlíz bez možnosti jejich osušení znamená potíže při skladování způsobené bakteriemi. Chladné a vlhké sklizňové období podporuje také infekci hlíz fomovou hnilobou (Phoma foveata). Naopak výraznější sucho znamená častější výskyt fuzarióz (Fusarium spp.). Pozdní sklizeň zvyšuje i nezanedbatelné ztráty způsobené hraboši. Výjimečně může dojít i k namrznutí hlíz, které jsou mělce pod povrchem hrůbku. V tomto případě nejde jen o přímé škody, ale vzhledem k velkému množství uvolňované vody z namrzlých hlíz také k rozvoji měkké bakteriální hniloby v celé skládce.

Fomová hniloba bramboru na řezu hlízami
Fomová hniloba bramboru na řezu hlízami

Fusariová hniloba bramboru ve skladu
Fusariová hniloba bramboru ve skladu

Odložení sklizně

Je však také třeba zmínit případy, kdy je nutné naopak sklizeň z fytopatologického hlediska raději odložit, aby se předešlo vyšším ztrátám.

Prvním z nich je vodnatá hniloba způsobená houbami rodu Pythium. Tento problém se objevuje poměrně nečekaně při sklizni za teplot nad 20 °C při vyhřáté půdě. Přítomnost původce lze jen obtížně předpokládat. Mechanickým poškozením při sklizni tento půdní patogen proniká do hlíz, které rychle podléhají rozkladu, většinou během tří až pěti dnů. A charakteristickým příznakem je značné uvolňování vody bez nepříjemného zápachu. Bakterie se přidávají až později. Jedinou účinnou ochranou je přerušení sklizně do zchladnutí půdy.

Dalším problémem, kdy je vhodné sklizeň odložit, je napadení hlíz pektinolitickými bakteriemi (Pectobacterium spp.) prostřednictvím lenticel a měkká hniloba se rozmáhá již v půdě.

Totéž platí pro časnější infekce hlíz plísní bramboru (Phytophthora infestans). V těchto případech je lépe sklízet později, až se napadené hlízy v půdě zcela rozloží a nedostanou se tak do skladu. Samozřejmě je nutné takovéto partii při skladování věnovat zvýšenou pozornost a pokud možno ji zužitkovat co nejdříve.

Vodnatá hniloba na řezu hlízami
Vodnatá hniloba na řezu hlízami

Měkká hniloba hlíz na řezu
Měkká hniloba hlíz na řezu

Plíseň bramboru na řezu hlízou
Plíseň bramboru na řezu hlízou

Související články

Sklizeň semenných porostů jetelovin

18. 09. 2020 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 591x

Kvalita sklizně pšenice 2018 a hodnocení nejčastěji pěstovaných odrůd

08. 04. 2019 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Sklizeň Zobrazeno 2187x

Vliv termínu setí a doby sklizně na produkční ukazatele sklizené cukrové řepy

14. 08. 2018 Ing. Klára Pavlů, Ph.D., Ing. Jaromír Chochola, CSc.; Řepařský institut spol. s r.o. Semčice Sklizeň Zobrazeno 2380x

Vliv předplodiny na kvalitu ozimé pšenice

03. 10. 2017 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 3226x

Předsklizňová příprava problematických porostů řepky bude pro sklizeň zásadní

01. 07. 2017 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 1348x

Další články v kategorii Sklizeň

detail