Choroby rakytníku

30. 10. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 962x

Do rodu rakytník (Hippophae L., Elaeagnaceae) je zařazeno 6 (7) druhů keřů a stromů, jejichž původním areálem výskytu je Čína a severní část Asie. Kromě rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) se všechny ostatní druhy vyskytují výlučně v horských až vysokohorských oblastech nad 3 000 m n. m.

Rakytníku řešetlákovému se nejlépe daří na dobře osvětlených, nezastíněných místech, v hlubokých, dobře odvodněných, písčito-hlinitých půdách, s dostatkem organické hmoty a pH 6,5–7,5. Velmi lehké písčité, stejně jako jílovité půdy, nejsou pro výsadbu vhodné. H. rhamnoides je považován za suchovzdorný, ale na jaře, v době kvetení a počátku vývoje plodů, reaguje citlivě na nedostatek vody. Je považován za mrazuvzdorný, kdy nejvyšší mrazuvzdornosti dosahuje v listopadu a prosinci (toleruje až -50 °C), zatímco v lednu až březnu samčí rostliny snášejí -30 °C až -35 °C a samičí -40 °C až -45 °C.

H. rhamnoides je obzvláště odolný vůči suchu a zasolení půdy, a proto je úspěšně využíván k rekultivaci půdy, proti půdní erozi, jako ochranný pás nebo v agrolesnictví. Tyto vlastnosti jsou dány především hlubokým kořenovým systémem, který je velmi dobře vyvinutý a rozsáhlý a žije v symbióze s aktinobakteriemi rodu Frankia fixující dusík. Kořeny jsou schopny převádět nerozpustné organické a minerální látky z půdy do rozpustnější forem. Rakytník patří k dvoudomým rostlinám, takže k opylení a tvorbě plodů musí být v blízkosti samičích rostlin samčí.

Mezi největší pěstitele rakytníku řešetlákového patří Čína, Mongolsko, Indie, Pákistán, Kanada, Německo a Francie. Rakytník řešetlákový je velmi všestranná rostlina využívaná v potravinářském průmyslu, v tradiční medicíně (v Rusku a severovýchodní Asii), jako součást léčiv nebo v kosmetickém průmyslu, v některých zemích i jako okrasná dřevina. Listy lze použít jako krmivo, zejména pro přežvýkavce.

Plody rakytníku řešetlákového, nepravé peckovice, patří mezi nejvýznamnější rostlinné zdroje vitamínu C (cca 400 mg na 100 g), dále obsahují prvky draslík, mangan a měď, fytosteroly, flavonoidy aj. Z plodů se za studena lisuje rakytníkový olej, který obsahuje vitamíny A, B1, B2, B6, C, D, E, F, K, P, β-karoten, kyselinu listovou, organické kyseliny, třísloviny a minerální soli, esenciální mastné kyseliny omega-3, 6, 7 a 9.

Choroby

Přestože rakytník řešetlákový je v některých zemích významnou ovocnou dřevinou, výzkum chorob a škůdců je omezený a zaznamenáno bylo pouze několik patogenů. K nejčastějším příčinám poškození či odumírání rakytníku patří environmentální stres, vadnutí způsobené patogenními houbami rodu Fusarium a Verticillium a hmyz.

Jako původci fuzáriového vadnutí jsou uváděny druhy Fusarium culmorum, F.oxysporum a F. gibbosum aj., verticilového vadnutí V. albo-atrum a V. dahliae. Jak Fusarium tak Verticillium patří k půdním patogenům napadajícím kořeny a prorůstající cévními svazky do nadzemních částí. Poškozené či odumřelé svazky cévní neumožňují dostatečně zásobování vodou a živinami a nadzemní části vadnou a zasychají. U některých odrůd napadení může vést až ke 100% uhynutí, případně poškození plodů. Pokud se onemocnění vyskytne, je nezbytné rostliny odstranit a na stejné místo nevysazovat rakytník nejméně po dobu 3–5 let.

K významným patogenům se řadí i původci nekrotických lézí na kmeni či větvích, např. druhy rodu Stigmina či Cytospora, méně často je zaznamenáváno napadení houbami rodu Phomopsis.

Rakytník poškozují i dřevokazné houby, např. hojně se vyskytující ohňovec rakytníkový (Phellinus hippophaeicola), jehož víceleté, kopytovité či střechovité, až 10 cm široké hnědé plodnice lze nalézt na větvích rakytníku a hlošiny.

Plody jsou ojediněle napadány patogenními druhy hub, např. rodu Colletotrichum či Monilia laxa. Změny zbarvení a nežádoucí změknutí plodů bývá následkem působení saprofytické mikroflory zastouné druhy Aureobasidium pullulans, P. rubrum, Penicillium sp., Aspergillus niger, Trichoderma viride a Alternaria alternata.

Rakytník řešetlákový

Vadnutí výhonu rakytníku

Odumírání výhonů rakytníku