BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Choroby rakytníku

30. 10. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 919x

Do rodu rakytník (Hippophae L., Elaeagnaceae) je zařazeno 6 (7) druhů keřů a stromů, jejichž původním areálem výskytu je Čína a severní část Asie. Kromě rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) se všechny ostatní druhy vyskytují výlučně v horských až vysokohorských oblastech nad 3 000 m n. m.

Limagrain

Rakytníku řešetlákovému se nejlépe daří na dobře osvětlených, nezastíněných místech, v hlubokých, dobře odvodněných, písčito-hlinitých půdách, s dostatkem organické hmoty a pH 6,5–7,5. Velmi lehké písčité, stejně jako jílovité půdy, nejsou pro výsadbu vhodné. H. rhamnoides je považován za suchovzdorný, ale na jaře, v době kvetení a počátku vývoje plodů, reaguje citlivě na nedostatek vody. Je považován za mrazuvzdorný, kdy nejvyšší mrazuvzdornosti dosahuje v listopadu a prosinci (toleruje až -50 °C), zatímco v lednu až březnu samčí rostliny snášejí -30 °C až -35 °C a samičí -40 °C až -45 °C.

H. rhamnoides je obzvláště odolný vůči suchu a zasolení půdy, a proto je úspěšně využíván k rekultivaci půdy, proti půdní erozi, jako ochranný pás nebo v agrolesnictví. Tyto vlastnosti jsou dány především hlubokým kořenovým systémem, který je velmi dobře vyvinutý a rozsáhlý a žije v symbióze s aktinobakteriemi rodu Frankia fixující dusík. Kořeny jsou schopny převádět nerozpustné organické a minerální látky z půdy do rozpustnější forem. Rakytník patří k dvoudomým rostlinám, takže k opylení a tvorbě plodů musí být v blízkosti samičích rostlin samčí.

Mezi největší pěstitele rakytníku řešetlákového patří Čína, Mongolsko, Indie, Pákistán, Kanada, Německo a Francie. Rakytník řešetlákový je velmi všestranná rostlina využívaná v potravinářském průmyslu, v tradiční medicíně (v Rusku a severovýchodní Asii), jako součást léčiv nebo v kosmetickém průmyslu, v některých zemích i jako okrasná dřevina. Listy lze použít jako krmivo, zejména pro přežvýkavce.

Plody rakytníku řešetlákového, nepravé peckovice, patří mezi nejvýznamnější rostlinné zdroje vitamínu C (cca 400 mg na 100 g), dále obsahují prvky draslík, mangan a měď, fytosteroly, flavonoidy aj. Z plodů se za studena lisuje rakytníkový olej, který obsahuje vitamíny A, B1, B2, B6, C, D, E, F, K, P, β-karoten, kyselinu listovou, organické kyseliny, třísloviny a minerální soli, esenciální mastné kyseliny omega-3, 6, 7 a 9.

Choroby

Přestože rakytník řešetlákový je v některých zemích významnou ovocnou dřevinou, výzkum chorob a škůdců je omezený a zaznamenáno bylo pouze několik patogenů. K nejčastějším příčinám poškození či odumírání rakytníku patří environmentální stres, vadnutí způsobené patogenními houbami rodu FusariumVerticillium a hmyz.

Jako původci fuzáriového vadnutí jsou uváděny druhy Fusarium culmorum, F.oxysporumF. gibbosum aj., verticilového vadnutí V. albo-atrumV. dahliae. Jak Fusarium tak Verticillium patří k půdním patogenům napadajícím kořeny a prorůstající cévními svazky do nadzemních částí. Poškozené či odumřelé svazky cévní neumožňují dostatečně zásobování vodou a živinami a nadzemní části vadnou a zasychají. U některých odrůd napadení může vést až ke 100% uhynutí, případně poškození plodů. Pokud se onemocnění vyskytne, je nezbytné rostliny odstranit a na stejné místo nevysazovat rakytník nejméně po dobu 3–5 let.

K významným patogenům se řadí i původci nekrotických lézí na kmeni či větvích, např. druhy rodu Stigmina či Cytospora, méně často je zaznamenáváno napadení houbami rodu Phomopsis.

Rakytník poškozují i dřevokazné houby, např. hojně se vyskytující ohňovec rakytníkový (Phellinus hippophaeicola), jehož víceleté, kopytovité či střechovité, až 10 cm široké hnědé plodnice lze nalézt na větvích rakytníku a hlošiny.

Plody jsou ojediněle napadány patogenními druhy hub, např. rodu Colletotrichum či Monilia laxa. Změny zbarvení a nežádoucí změknutí plodů bývá následkem působení saprofytické mikroflory zastouné druhy Aureobasidium pullulans, P. rubrum, Penicillium sp., Aspergillus niger, Trichoderma virideAlternaria alternata.

Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový

Vadnutí výhonu rakytníku
Vadnutí výhonu rakytníku

Odumírání výhonů rakytníku
Odumírání výhonů rakytníku

Související články

Nový závažný patogen na kořenech řepky Fusarium avenaceum (Fr.) Sacc.

03. 04. 2024 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 808x

„Revyluce“ v ochraně řepky a slunečnice

02. 04. 2024 Ing. Marek Šmíka; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 701x

Priaxor® EC - dopřejte vašim obilninám to nejlepší v ochraně před houbovými chorobami

01. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 275x

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 305x

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 314x

Další články v kategorii Choroby

detail