Choroby řepy: Listové skvrnitosti řepy

10. 01. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 2506x

Při napadení listů řepy houbovými patogeny dochází ke snížení asimilační plochy, a tím i ke ztrátám na výnosu kořene a ke snížení cukernatosti. V současné době nejrozšířenějším patogenem způsobující listové skvrnitosti je Cercospora beticola. V menší míře se na listových skvrnitostech může podílet i Phoma betae a Ramularia betae.

Cerkosporová skvrnitost řepy

Patogen Cercospora beticola způsobuje cerkosporovou skvrnitost řepy, a to především u cukrové a krmné řepy. Dále může napadat červenou řepu salátovou, mangold, špenát a plevele z čeledi laskavcovité a rdesnovité. Výnosové ztráty způsobené patogenem Cercospora beticola u cukrové řepy se pohybují v rozsahu 10–30 % a ztráty na výnosu cukru až do 5 %.

Příznaky se objevují na starších listech řepy od konce června až do sklizně. Na listech se tvoří velké množství okrouhlých skvrn, které se zpočátku projevují zesvětlením či žloutnutím pletiva, později pletivo nekrotizuje. Skvrny jsou šedohnědé barvy o průměru 2–5 mm s červenohnědým až fialovým lemem. Na nekrotickém pletivu můžeme pozorovat tmavé konidiofory, které vyrůstají ve svazečcích z průduchů a na nich se tvoří konidie. Při silném napadení skvrny splývají, celý list nekrotizuje a odumírá. Řepa musí tvořit nové listy, čímž klesá výnos a cukernatost.

Patogen se rozmnožuje nepohlavně, konidie jsou přehrádkované, bezbarvé, velikosti 30–120 μm, kyjovitého tvaru, na bázi, kde přisedají na konidiofor, jsou rozšířené a zakulacené, k vrcholu se zužují. Během vegetace se spory šíří větrem a deštěm.

Šíření podporuje vlhké a teplé počasí s průměrnými teplotami 20–27 °C. Spora dopadne na list, za příznivých podmínek vyklíčí a přes průduchy se dostane do rostlinných buněk. Příznaky na listech se objevují po inkubační době (8–17 dní). Zpočátku se spory šíří horizontálně z rostliny na rostlinu, v další fázi vertikálně z listu na list. Za 4–5 týdnů od počátku napadení dochází plnému rozvoji epidemie, odumírání listové plochy. Patogen přežívá myceliovým vláknem na osivu a na napadených posklizňových zbytcích.

Preventivní ochrana spočívá v zaorání napadených posklizňových zbytků, dodržování osevního postupu včetně zařazení nehostitelských rostlin do osevního sledu, vysévání zdravého osiva s vyšší hladinou rezistence k patogenu.

Přímá fungicidní ochrana se provádí na základě prognózy a signalizace. V ČR je používán prognostický model Cer99, který hodnotí průběh povětrnostních podmínek a na základě znalostí optimálních podmínek pro vývoj patogene Cercospora beticola stanovuje termín ošetření. První prahová hodnota škodlivosti je 5 % výskytu (na pěti listech ze 100 náhodně utržených se vyskytuje alespoň jedna skvrna) do 10. srpna, druhá prahová hodnota škodlivosti je 40–50 % výskytu patogenu po 15. srpnu.

Fomová listová skvrnitost řepy

Původcem fomové listové skvrnitosti řepy je houba Phoma betae, pohlavní stadium se nazývá Pleospora betae. Patogen napadá řepu ve všech růstových fázích, při vzcházení rostlin může způsobit spálu řepnou, způsobuje skvrny na listech i květenství řepy, v pozdější fázi vegetace může napadat i kořeny a způsobovat povrchovou hnilobu kořene.

Příznaky napadení listů se objevují až v druhé polovině vegetačního období řepy. Na listech se tvoří šedohnědé okrouhlé nebo oválné nekrotické skvrny velikosti 1–3 cm. Na skvrnách můžeme později pozorovat drobné černé tečky - koncentricky uspořádané pyknidy. Nekrotické pletivo se může ve středu skvrn trhat a vypadávat.

Během vegetace se patogen rozmnožuje a šíří nepohlavně pyknosporami (konidie), které se tvoří v pyknidách. Pyknidy jsou hnědé až černé kulaté plodnice s otvorem na vrcholu. Pyknospory jsou bezbarvé, převážně jednobuněčné, dosahují velikosti od 1,5–5,5 × 2,5–9,5 m.

Patogen se v porostu šíří větrem a deštěm. Optimální podmínky pro infekci jsou teploty kolem 23 °C a vlhké, deštivé počasí. Ke konci vegetace patogen vytváří pohlavní stadium - perithecia (plodnice) a uvnitř dozrávají vřecka a askospory, které jsou zdrojem primární infekce. Phoma betae přežívá myceliovým vláknem, pohlavním a nepohlavním stadiem na osivu a na posklizňových rostlinných zbytcích v půdě.

Preventivní ochrana spočívá v zapravení posklizňových zbytků, střídání plodin, vysévání zdravého osiva.

Z hlediska přímé ochrany lze použít na základě prognózy a signalizace fungicidní přípravky, které jsou účinné proti celému spektru listových skvrnitostí řepy.

Cerkosporová skvrnitost řepy - příznaky napadení na listech

Cerkosporová skvrnitost řepy - příznaky napadení - zvětšeno

Cerkosporová skvrnitost řepy - příznaky napadení na semenačce

Patogen Cercospora beticola

Fomová listová skvrnitost řepy - příznaky napadení

Tvorba pyknid Phoma betae

Patogen Phoma betae