Rzi na pšenici na počátku vegetační sezony

11. 06. 2022 Mgr. Alena Hanzalová Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 1355x

Výskyt rzí na pšenici je každoročně otázkou vhodných klimatických podmínek pro jejich šíření a změn v populacích rzí. Časné výskyty rzí, zejména rzi plevové, souvisí i s jejich přezimováním ve formě mycelia v ozimých porostech pšenice nebo na výdrolu. Mírná zima letošního roku právě takovému způsobu šíření nahrává. Přenos patogena z přezimujícího mycelia je potvrzen i u rzi pšeničné, u rzi travní zatím prokázán nebylo.

Kromě výše zmíněných faktorů výskyt rzí ovlivňuje i výběr odolných či náchylných odrůd pro pěstování. Odrůda patří k nejdůležitějším faktorům, které mají vliv na výskyt chorob, a tím i na výši nákladů na ochranu porostů. Rezistence odrůd má mimořádný význam v podmínkách ekologického i integrovaného zemědělství, kde chemická ochrana nemůže být využívána vůbec nebo jen v omezené míře. Vodítkem usnadňujícím orientaci při výběru odrůd, které jsou odolné nejen vůči rzem ale i vůči padlí travnímu a komplexu listových skvrnitostí je Seznam doporučených odrůd (SDO), který poskytuje objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky České republiky. V polních provokačních pokusech se odolnost odrůd pšenice vůči rzi travní, rzi pšeničné a rzi plevové také každoročně testuje ve VÚRV, v.v.i., Praha-Ruzyně. Je zjišťována odolnost odrůd, šlechtitelských materiálů a zdrojů rezistence k aktuální populaci rzí.

Rez pšeničná

Vegetační sezona 2021 byla pro rozvoj a šíření rzi pšeničné příznivá, přestože její nástup v jarním období přišel kvůli nízkým teplotám později. Na přelomu června a července v souvislosti s vhodnými teplotními a vlhkostními podmínkami byl pozorován vysoký infekční tlak rzi pšeničné (Puccinia triticina), a to nejen na Moravě jako v předchozích letech, ale i v Čechách. Vzhledem k průběhu počasí však nedocházelo k rychlému a předčasnému zasychání listů hostitelské rostliny, patogen se vyskytoval v porostu delší dobu, tomu odpovídalo i nižší (horší) hodnocení odrůd na odolnost.

Rez pšeničná se na našem území vyskytuje pravidelně a její každoroční výskyty působí souhrnně vysoké škody. Při pěstování náchylných odrůd a vyšším infekčním tlaku mohou výnosové ztráty činit až 40 %. Těžiště jejího výskytu na území ČR je v teplejších částech Moravy.

V současné době se infekční tlak rzi pšeničné zvyšuje, rez každoročně působí značné škody a napadá i odrůdy, které byly dříve odolné. Jejímu šíření napomáhají zejména dlouhodobě vyšší teploty v době vegetace. Pro ochranu před napadením rzí pšeničnou, stejně jako u ostatních rzí na pšenici, je nejdůležitější výběr odolných odrůd a zároveň i pestřejší odrůdová skladba, která může zpomalit šíření rzi.

Odolnost vůči rzem je u pšenice hodnocena ve VÚRV ve spolupráci s ÚKZÚZ. Na základě hodnocení rezistence vůči rzem v polních infekčních pokusech i ve skleníkových testech na našem pracovišti bylo zjištěno, že odolnost rzi pšeničné nesou například odrůdy: Sheriff, Futurum, Baracuda, RGT Cesario a Citrus, Gaudio, Frisky aj. Pro účinnou ochranu proti rzem, které se vyskytují na pšenici, je vhodné využívat odrůd nesoucích kombinovanou rezistenci proti rzi pšeničné, rzi travní a rzi plevové. Z našich hodnocení v polních infekčních pokusech mají kombinovanou rezistenci odrůdy Hyfi, LG Absalon, Campesino, Frisky, Vanessa.

Rez pšeničná v polním infekčním pokusu

Rez plevová

Rez plevová (Puccinia striiformis) se vyskytovala v předchozí vegetační sezoně ohniskovitě, silnější výskyty patogenu byly zaznamenány zejména na některých odrůdách, např.: LG Orlice, Gaudio, LG Mocca. Vyšší teploty během letošní zimy a absence mrazů nižších než ‑10 °C může umožnit rychlý rozvoj přezimující rzi plevové brzy na jaře. Ozimá pšenice, která je zejména z výnosových důvodů setá velmi brzy, může ve spojení s mírnými zimami vést k vysokému tlaku chorob. Rez plevová se tak v porostech vyskytuje již během zimních měsíců a může vyžadovat ošetření velmi brzy na jaře. Během zimního období lze symptomy rzi nalézt na spodních listech přezimujících odrůd pšenice. V případě těchto zimních výskytů je pravděpodobnější časné jarní šíření.

Rez plevová je regionálně velmi variabilní, stejné odrůdy jsou v jedné oblasti vážně postiženy, ale v jiné napadené nejsou. Tato situace nastává v České republice a podobně i v západní Evropě již od epidemie v letech 2013–2016, kdy se v populaci rzi plevové objevila rasa „Warrior“ a její varianty. Tyto rasy se vyznačují vyšší agresivitou a jsou adaptovány na vyšší teploty, mohou tak sporulovat po delší období během vegetace než rasy dříve rozšířené v evropské populaci rzi plevové. To ovlivňuje epidemiologickou situaci rzi plevové, rez se pak může šířit i do oblastí, kde dříve byly její výskyty ojedinělé.

Po několika letech závažných výskytů rzi plevové u nás i v Evropě se její rozšíření v roce 2016 snížilo, významnější napadení pak bylo zaznamenáno zejména na Moravě, a to na lokalitách, kde se infekce rozvinula již v předchozích letech. Ústup epidemie rzi plevové souvisí mimo jiné s přísným výběrem odolných odrůd pro registraci a snahou šlechtitelů vybírat materiály s odolností ke rzi plevové. Rovněž i přístup pěstitelů, např. včasné a opakované zásahy fungicidy dle signalizace a výběr pěstovaných odrůd snížily, kromě faktorů počasí, rozšíření rzi plevové v České republice. Epidemie měla tak pozitivní vliv na současnou úroveň rezistence u nás pěstovaných odrůd pšenice vůči rzi plevové. Silný infekční tlak vyřadil napadené odrůdy ze zkoušení a odrůdy s nižší úrovní rezistence nebyly registrovány. Epidemie měla vliv i na volbu odrůd pěstiteli a důsledné fungicidní ošetřování již při výskytu prvních příznaků.

Při výskytu rzi plevové je, stejně jako u většiny listových chorob pšenice, nejzávažnější napadení praporcového listu, kde se tvoří kupky uvolňujících se urediospor, které pak napadají další náchylné rostliny. Rez plevová se projevuje na listech charakteristickými pruhy podél listové žilnatiny tvořenými kupkami s jasně žlutými urediosporami, ty přecházejí také do klasů (pluch a plev).

K faktorům, které ovlivňují šíření patogena, patří kromě geneticky podmíněné rezistence nebo náchylnosti rostlin také stav živin v rostlině (při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv jsou náchylnější), hustota porostu, podíl náchylných odrůd v určitém areálu a doba počátečního napadení ve vztahu k vývoji rostliny a průběhu počasí (teplota, vzdušná vlhkost, srážky, převládající větry). K šíření rzi přispívají vzdušné proudění, ale i lidská činnost, pomocí které mohou být přenášeny urediospory rzi. Populace rzi plevové má zpravidla globální charakter, který souvisí s reprodukcí a přenosem urediospor rzi na velké vzdálenosti.

Rez plevová na pšenici v polním infekčním pokusu

Rez travní v klasu pšenice

Rez travní

Přirozený výskyt rzi travní (Puccinia graminis f. sp. tritici) byl v roce 2021 zaznamenán ojediněle, a to i přesto, že se u nás i v Evropě v posledních několika letech objevovala častěji a začaly se šířit nové rasy. Rez travní nadále představuje spíše potenciální riziko silného napadení a vysokých výnosových ztrát. Její výskyty však nelze v předjaří predikovat, neboť podmínek, které ovlivňují její šíření, je celá řada a není možné je dlouhodobě předpokládat. V souvislosti s tím nabývá na významu pravidelné sledování patogenů v porostech brzy na jaře a signalizace, od které se pak odvíjí včasné ošetření napadených porostů.

Poněvadž rez travní v našich podmínkách na napadené pšenici nepřežívá zimu, připisují se epidemie rzi travní urediosporám, které se k nám dostávají vzdušnými proudy z oblastí s časnější vegetací, a to zejména z jihovýchodní Evropy.

U rzi travní je zvlášť významné, kromě napadení listů a klasů, napadení stébel, které vede k přerušení transportu vody a živin v rostlině. Dlouhodobě je u nás zastoupeno méně odrůd odolných vůči rzi travní. Důvodem nižší celkové úrovně rezistence vůči rzi travní je její lokální výskyt v České republice v posledních letech, což se odráží ve výběru odrůd s nižší úrovní rezistence pro registraci.

Významnější výskyty této rzi v Evropě v posledních několika vegetačních sezonách a rozšíření nových patotypů například v Itálii, v Německu, na Slovensku aj. však naznačují, že její škodlivost v následujících letech pravděpodobně poroste.

Stejně jako u ostatních rzí je základem ochrany ke rzi travní geneticky podmíněná odolnost. V současné době je v našich registrovaných odrůdách nejvíce zastoupen gen rezistence vůči rzi travní Sr38 odvozený od mnohoštětu (Aegilops ventricosa). Pro napadení u nás pěstovaných odrůd je podstatné, že nové rasy označené jako Digalu a Clade I–IV tento gen překonávají. Gen Sr38 nese velká část u nás registrovaných odrůd. Účinný zůstává gen Sr31, který nesou kultivary: Brilliant, Johnson, Matchball, Rebell, Vanessa nebo gen Sr24, který je potvrzen např. u odrůd: Asory, Campesino, Elixer, Futurum, Gordian, Hyfi, Proteus, Sheriff.

V případě rozšíření výše uvedených ras rzi travní na území ČR, zejména v souvislosti s oteplováním nebo s rozšířením nových virulentních ras a s tím spojené ztrátě rezistence mnoha odrůd, je potenciální riziko silného nebo epidemického výskytu této rzi u nás vysoké. Pokud by k plošným výskytům došlo, pak by výnosové ztráty byly vysoké, vzhledem k devastujícímu typu napadení, které rez travní způsobuje.

Rez travní v porostu pšenice

Ochrana

Efektivita chemického ošetření se odvíjí od včasnosti zásahu. Na jaře je třeba porosty sledovat a při výskytu prvních příznaků (kupek na listu) zasáhnout chemicky. K ochraně přispívají běžné fungicidní zákroky, jejichž počet závisí na náchylnosti odrůdy a daném riziku výskytu rzí. Při vyšším infekčním tlaku a pěstování náchylných odrůd je účinný pouze opakovaný postřik, četnost postřiků se pak odvíjí od délky doby jejich účinnosti. Současný trend směřuje ke snižování aplikace fungicidních přípravků a k jejich cílenému využití. Díky zvýšené geneticky podmíněné rezistenci rostlin je možné omezit použití fungicidů i v konvenčním zemědělství. Zatímco u náchylných odrůd pšenice je opakovaná aplikace fungicidní ochrany nezbytná, při pěstování odrůd s kombinovanou rezistencí chorobám je možno fungicidní ošetření omezit.

Vzhledem k nepravidelnému výskytu jednotlivých chorob je výhodnější pěstování odrůd alespoň se střední odolností vůči většině chorob než odrůd s vysokou odolností jen k jednotlivým chorobám. Řada našich odrůd má tzv. „triple rust resistance“, tedy kombinovanou rezistenci vůči všem na pšenici se vyskytujícím rzem. Z doporučených odrůd mají tuto rezistenci například odrůdy: Genius, Annie, Frisky, Matchball, Vanessa, Partner, Faunus.

Při využívání odrůdové odolnosti je třeba vycházet z místních zkušeností s výskytem chorob a na ně vzít zřetel při volbě odrůd. Ke stupni odolnosti je vhodné přihlížet i při rozhodování o aplikaci fungicidů. Vhodná je aplikace na list ve fázi BBCH 31–49, pozdější kurativní aplikace jsou sice účinné, ale nezabrání již vniklým škodám. Při vyšším infekčním tlaku je účinný pouze opakovaný postřik, ten je třeba aplikovat podle doby jeho účinnosti a délky období, kdy se patogen šíří v porostu. Význam pro omezení šíření rzí má i kombinace pěstování více odrůd s různě založenou rezistencí, což může zabránit jejich masivnímu šíření na velkých plochách.

Vzniku rezistentních populací rzi k určitému fungicidu lze předejít používáním kombinovaných fungicidů nebo zamezení opakovaných aplikací přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Závěr

Dlouhodobá predikce výskytu rzí je velmi obtížná vzhledem ke způsobu jejich šíření, rychlým změnám v jejich populacích a rozhodujícím faktorům počasí pro rozvoj infekce. V případě brzy nastupujícího teplého jara můžeme předpokládat ohniskovité výskyty rzi plevové, a to zejména v lokalitách, kde se v předešlých vegetačních sezonách vyskytovala opakovaně. Pravděpodobné je i zvyšování škodlivosti rzi pšeničné a častější lokální výskyty rzi travní.

Příspěvek vznikl za podpory projektů MZE RO0414.