BASF
BASF
BASF

Aktuální přehled ochrany polních plodin - září, říjen a listopad 2015

15. 09. 2015 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 6433x

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedení ochrany.

Varistar

Ozimé obilniny

Plevele

Výskyt a škodlivost plevelů na podzim souvisí především s druhem obilniny, termínem setí a hustotou porostů. Herbicidní ochrana je prováděna, až na malé výjimky, na všech plochách pěstování a při současné úrovni agrotechniky a vstupů nelze toto opatření v žádném případě vynechat. Nároky na kvalitu provedené ochrany se stupňují především u technologií s mělkým zpracováním půdy, kde je většina semen plevelů v optimální hloubce a při vhodné příležitosti vzchází, což stupňuje nároky na kvalitu provedení ochrany.

Úspěšné potlačení plevelů v obilninách při současné dostupnosti široké palety vysoce selektivních a dobře účinných herbicidů je především závislé na respektování doporučených dávek, termínech aplikace, ale také na spektru plevelných rostlin a jejich vývojovém stadiu (u postemergentní aplikace).

V ozimých obilninách se kromě plevelů vzcházejících na podzim vyskytuje i mnoho plevelných druhů, které škodí až v jarním období nebo v době sklizně. Vynechat podzimní aplikaci herbicidů a spoléhat se jenom na možnost provedení časné jarní aplikace bývá často problematické, neboť doba kdy jsou plevele ještě dostatečně citlivé k herbicidům, je velmi zkrácena nepříznivým vývojem počasí. Rozumným kompromisem je dělená ochrana, kdy se nejškodlivějších a nejobtížnějších plevelů zbavíme za rozumnou cenu již na podzim. A na plochách, kde nebylo odplevelení dostatečně účinné, zlikvidujeme další konkurenční plevele až na jaře.

Při výběru vhodného způsobu ošetření proti plevelům na daném pozemku je výhodné řídit se rozsahem a intenzitou jeho zaplevelení a možnostmi časového a technologického zvládnutí zvolené aplikace.

Z mnoha hledisek je výhodnější postemergentní aplikace herbicidů od fáze 3 (4) listů obilniny. Pokud však nemáte jistotu, že v tuto dobu povětrnostní podmínky ještě ošetření umožní, můžete preemergentní aplikaci provést do 3 dnů po zasetí. U některých herbicidů možno podle specifikace provést časně postemergentní aplikaci herbicidu (tj. aplikaci po vzejití do fáze 1–3 pravých listů obilniny). Tyto podzimní aplikace se stále více osvědčují, zejména na pozemcích s pravidelným výskytem odolných plevelů - chundelky metlice, violky rolní, rozrazilů aj. a řídí se růstovou fází plevelů, kterou jsou optimálně ve fázi děložní listy a maximálně první pár pravých listů. V tomto období jsou plevelné rostliny k účinným látkám herbicidů výrazně citlivější.

V časně setých porostech ozimých obilnin a zejména za příznivých podmínek pro růst plevelů (vlhkost, teplota, řídký porost) může dojít ke značnému zaplevelení již na podzim (zejména svízelem, chundelkou, heřmánky, ptačincem, rozrazilem břečťanolistým, violkami aj.). Konkurence plevelných rostlin na podzim v porostech obilnin má, kromě jiných vlivů (odebírají živiny, prostor, vodu a světlo vzcházejícím obilninám) za následek zejména snížení počtu odnoží, a tím i možné snížení výnosu. Odkládání herbicidního zásahu až na jaro, zejména při teplejším podzimu a mírnější zimě, může způsobit problémy i tím, že řada plevelů je již na jaře (kdy je možný vstup do porostu) přerostlá a při použití i maximální povolené dávky herbicidu je účinek na takto vzrostlé plevele již nedostatečný.

Nejčastější pochybení při regulaci zaplevelení:

• porost je ošetřován pozdě a dochází již konkurencí plevelů k poškození plodiny;

• ošetření je provedeno na přerostlé plevele, na které již zvolené herbicidy působí nedostatečně;

• pokud jsou dlouhodobě používány na jednom pozemku přípravky se stejnou účinnou látkou, dochází jen k potlačení části plevelného spektra, ostatní plevelné rostliny nejsou zasaženy nebo jen částečně a v dalších letech se přemnožují;

• je nedostatečně vedena evidence plevelů na jednotlivých pozemcích, případně není vhodně využívána pro výběr přípravků;

• nedostatečně je sledován výskyt plevelů na celém pozemku (zejména na větších honech), proto může dojít k lokálnímu přemnožení některých plevelů;

• nevyužívání regulace vytrvalých plevelů v meziporostním období, kdy jsou nejlépe (levně) hubitelné;

• nedostatečná regulace zaplevelení hlavně vytrvalými plevely v rámci střídání plodin;

• nedořešená problematika ochranných pásů - jako zdroje zaplevelení hlavně vytrvalými plevely.

Podzimní aplikace herbicidů jsou častější - zaplevelení pšenice
Podzimní aplikace herbicidů jsou častější - zaplevelení pšenice
 

Houbové choroby

V oblastech s deštivějším počasím v době kvetení a místy i při dozrávání a sklizni obilnin se zvýšilo i napadení klasů fuzariózami (růžovění klasů pšenice). Kontaminace zrna obilovin mykotoxiny produkovanými patogeny z rodu Fusarium je jedním z rizikových faktorů při uplatnění sklizně pšenice.Infikované osivo má sníženou energii klíčení, vzcházení a následně sníženou vitalitu růstu a vývoje.

Fuzariózy se do značné míry podílejí i na odumírání klíčních rostlin. Navíc takto postižené obilky a rostliny mohou být dalším zdrojem infekce pro sousední rostliny, ale i následné rostliny. Rod Fusarium zahrnuje několik desítek druhů. Na obilninách se vyskytují především F. culmorum, F. graminearum (Gibberella zeae), F. avenaceum (Gibberella avenacae), F. poae a další. K nim se řadí i významný patogen sněžná plísňovitost obilnin (plíseň sněžná, rážovka, srpovnička sněžná; Monographella nivalis var. nivalis). Fuzária v klasech se více vyskytují především ve vlhčích oblastech nebo v letech s deštivým počasím v době od začátku kvetení do sklizně.

Ochrana porostů proti růžovění klasů pšenice především spočívá v preventivních opatřeních:

• setí zdravého osiva;

• dodržování vhodného střídání plodin;

• nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm odolnosti;

• kvalitní podmítka strniště a slámy a následná orba;

• podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem a cílenou podporou mikrobiální půdní aktivity, pouhé zapravení zbytků do půdy nezaručí, že infekce nenastane v dalších sezonách, kdy se zpracováním půdy dostanou zbytky rostlin znovu na půdní povrch;

• podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním.

Důležitým způsobem ochrany je rovněž použití účinného mořidla: Biosild, Celest Extra Formula M, Lamardor FS 400, Maxim Star 025 FS, Raxil Star, Vibrance Gold, Vitavax 2000 aj., zejména v případě, že osivo pochází z porostu napadeného fuzariózami nebo je k pěstování zvolen z pohledu šíření fuzárií rizikový pozemek (předplodina obilnina nebo kukuřice; oblast se sklonem k vyzimování; vlhká uzavřená lokalita s omezeným prouděním vzduchu; pozemek, na kterém dlouho leží sníh aj.). V podzimním období podporují rozvoj choroby teploty kolem 10 °C.

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice. Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna, způsobené povrchovou kontaminací sporami během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný (slanečkový) zápach po trimetylaminu.

Mazlavá snětivost pšenice (sněť mazlavá; Tilletia tritici, Tilletia foetida) se u nás vyskytuje spíše v menší míře, neboť je účinně regulována všemi registrovanými mořidly proti rodu Tilletia.

Zakrslá snětivost pšenice (sněť zakrslá; Tilletia controversa) se stala vážnou chorobou, která se velmi špatně potlačuje: působí na ni jen některá povolená specifická mořidla: Celest Extra Formula M, Difend, Dividend 030 FS, Vibrance Gold. Zamořuje půdu na velmi dlouhou dobu (7 i více let), takže ani zdravé osivo nezaručuje na zamořeném pozemku zdravé rostliny. Většinou při slabém výskytu uniká pozornosti pěstitelů, a proto se může za příznivých podmínek vyskytnout i ve větší míře. Vzhledem k tomu, že se nehodnotí zdravotní stav všeho osiva, může se sněť zakrslá šířit na další hony i výsevem mořeného osiva běžnými mořidly. Ke klíčení teliospor (= chlamydospor) nutně potřebuje světlo a nižší teploty (3–5 °C) po dobu několika týdnů. Proto spory vyklíčí jen na obilkách, které jsou mělce zaseté nebo jsou na povrchu půdy. Zakrslá snětivost pšenice způsobuje nadměrné odnožování rostlin a většinou zřetelné zkrácení stébla na 2/3 až 1/5 délky zdravých rostlin. Silněji napadené klasy se většinou vyskytují více na okrajích pozemků, na souvratích a hlavně tam, kde je více utužená půda omezující hlubší výsev.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

• trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;

• používání uznaného certifikovaného osiva;

• výběr méně náchylných odrůd;

• kvalitní moření osiva účinnými mořidly;

• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;

• nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť; Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Mazlavá snětivost pšenice je regulována mořidly
Mazlavá snětivost pšenice je regulována mořidly
 
Na prašnou snětivost ječmene účinkují mořidla
Na prašnou snětivost ječmene účinkují mořidla
 

Virové zakrslosti obilnin

Sledujte výskyty křísků a mšic - vektorů virové zakrslosti obilnin zvláště u časně setých porostů. Významnější škody na ozimých obilninách způsobují zejména virová žlutá zakrslost ječmene - chorobu způsobuje Barley yellow dwarf virus (BYDV), který je přenášen obilními mšicemi a virová zakrslost pšenice, jejíž původce Wheat dwarf virus (WDV) je přenášen křískem polním (Psammotettix striatus). Oba viry jsou celosvětově rozšířené a napadají všechny druhy obilnin. Vysoké teploty přes 30 °C jsou nepříznivé pro rozmnožování mšic. Naopak teplé letní počasí podporuje rozvoj populace křísků, lokálně může mít ještě i třetí generaci. V roce s teplým létem a podzimem je proto vysoké riziko plošného výskytu WDV. Při vyšších teplotách má křísek vyšší pohyblivost a dochází rovněž k vyšší intenzitě přenosu viru.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin, je třeba u ozimých ječmenů (ozimého žita) a časně setých ozimých pšenic věnovat virovým zakrslostem obilnin i nadále dostatečnou pozornost. Vznik infekce a šíření onemocnění je pravděpodobnější v letech s dlouhým, teplým podzimem, který umožňuje déletrvající nálety přenašečů (vektorů) kříska polního a mšic.

Při časné infekci a větším napadení mohou virové choroby u citlivých ozimých obilnin způsobit podstatně větší poškození než napadení houbovými chorobami, zejména pokud dojde k časové shodě mezi náletem infikovaných mšic (přenašeči BYDV) nebo křísků (přenašeči WDV) a citlivým stadiem mladých rostlin obilnin k infekci, tj. v růstové fázi 3. až4. listu. Naproti tomu ve fázi konce odnožování až začátku sloupkování a později se již prakticky případné napadení těmito patogeny na snížení výnosu projeví jen minimálně, ale i takto napadené porosty mohou být zdrojem sekundárního šíření nejen pro ozimé, ale i pro jarní obilniny.

Oba viry jsou přenášeny perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U časných podzimních infekcí dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

V oblastech s plošným výskytem viróz proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje podzimní populace kříska polního na vzešlém výdrolu obilnin, kukuřici a travnatých plochách a podle potřeby operativně reagujte na případné výskyty přenašečů.

Objevení prvních mšic nebo křísků v porostu je signálem pro ošetření povoleným insekticidem. U raných výsevů (zejména ozimého ječmene) v potenciálně ohrožených oblastech se doporučuje moření osiva insekticidním mořidlem.

Nejkritičtější období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listů (BBCH 12–16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména u časných výsevů v rizikových ročnících, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči.

Aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a dalších škodlivých organizmů jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává ÚKZÚZ na webových stránkách - http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/.

Shrnutí praktických opatření na omezení škodlivosti původců (WDV a BYDV) virové zakrslosti obilnin v nově založených ozimech v potenciálně ohrožených oblastech:

• Virem infikované rostliny již nelze léčit, proto je nutno veškerá ochranná opatření soustředit proti jejím přenašečům tj. mšicím a křískům. Provádět komplex preventivních agrotechnických opatření spočívající zejména v důsledném a včasném hubenízdrojů infekce (minimálně 1 až 2 týdny před setím ozimů), tj. výdrolu obilnin včetně výdrolu v řepkách a plevelných trav a současně i škůdců, kteří na něm vegetují, kvalitní podmítkou nebo chemicky. Tím přerušíme „zelený most“ a podstatně snížíme riziko přenosu virů a infekční tlak chorob a škůdců.

• Posunout výsev ozimů na první dekádu října, aby vzcházely až při nízké migrační aktivitě přenašečů (pod 10 °C). Opožděné setí ozimů však může být v některých oblastech rizikové z hlediska přezimování a úspěšného založení porostu (sucho, nedostatečné odnožování na podzim).

• Na větších honech ozimů před a při vzcházení prvních rostlin ozimů (od okrajů polí a zdrojů nákazy) ošetřujeme na širších souvratích insekticidy s delším reziduálním účinkem: Danadim Progress, Nurelle D, Proteus 110 OD, a to i opakovaně (podle průběhu teplot), aby nedošlo k šíření přenašečů virů v porostu. Menší plochy ošetříme celoplošně případně i pyretroidy.

• V oblasti rozšíření viróz je nutné vyloučit setí ozimů po ozimech a na zamořených lokalitách je nutné omezit nebo vyloučit bezorebnou technologii přípravy půdy, která umožňuje vysokou koncentraci přenašečů i zdrojů infekce a upřednostnit výsev tolerantních odrůd.

• Je výhodné (pokud je to možné) provést prostorovou izolaci nově vysévaných ozimých obilnin od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice.

• Vysévat jen kvalitní namořené osivo do pečlivě připravené půdy, neboť optimálně zapojené porosty s vyváženou výživou (zejména u ozimé pšenice) jsou podstatně méně poškozovány.

• V silně ohrožených oblastech je možno namořit osivo ozimého ječmene a u časných výsevů i ozimé pšenice insekticidním mořidlem: Cruiser 350 FS, Deter, Nuprid 600 FS. „Mořidlo je možno použít v rámci komplexu agrotechnických opatření proti přenašečům virů.“

• Při vynechání některých stěžejních agrotechnických opatření však aplikace insekticidů nemůže zcela zabránit infekci!

Příznaky virové zakrslosti ječmene
Příznaky virové zakrslosti ječmene
 

Ozimá řepka

Nepodceňujte poškození vzcházejících porostů slimáčky, dřepčíky ani hrabošem polním.

Výdrol obilnin

Samostatným problémem v ozimé řepce je výdrol obilnin. Nejjednodušším opatřením je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen mělkou orbou nebo ošetřením totálním neselektivním herbicidem a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit včas, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán slimáky a hraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají, zejména při vyšších výnosových ztrátách, výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve.

V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením 1 týden či 2 vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi plevele - obilniny od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů (Agil 100 EC, Centurion Plus, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Gobi, Gramin, Pantera QT, Quick 5 EC, Select Super, Stratos Ultra, Targa Super 5 EC) se provádí zpravidla ke konci září, kdy předpokládáme, že již všechen výdrol vzešel a ještě ozimé řepce příliš nekonkuruje. Tímto ošetřením regulujeme současně i chundelku metlici.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačuje výdrol obilnin herbicid Cleravis.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdrol obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech, zejména u výdrolu ozimých obilnin, bude výhodnější aplikovat herbicid s účinnou látkou propyzamid (Careca, Proper Flo), který má doporučenou aplikaci (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikovat jej však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýruje nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

Potlačení výdrolu obilnin v řepce musí být provedeno co nejdříve
Potlačení výdrolu obilnin v řepce musí být provedeno co nejdříve
 

Morforegulace

U ozimé řepky je třeba také upozornit (v závislosti na dalším průběhu počasí v září a říjnu) na možné riziko přerůstání porostů (snížení zimovzdornosti). Ošetření je třeba provést (většinou ještě v září) ve fázi 4 až 6 listů ozimé řepky, kdy má tendenci růst do listů na úkor kořenů. Povolený přípravek k podzimní morforegulaci - Caryx, má i významný účinek na fomové černání stonku.

K regulaci růstu řepky lze využít i morforegulačního působení fungicidů aplikovaných proti fomovému černání stonku (Bounty, Caramba, Efilor, Erasmus, Horizon 250 EW, Lynx, Magnello, Orius 25 EW, Ornament 250 EW, Prosaro 250 EC, Teb-Azol, Tebucur 250 EW, Tebusha 25 EW, Teson, Tilmor 240 EC, Toprex). Zvyšují nárůst kořenové hmoty a zlepšují schopnost rostlin lépe přezimovat. Pro zajištění účinnosti je nutné, aby průměrná denní teplota byla vyšší než 10 °C a trvala po dobu alespoň 10 dnů od doby aplikace.

Riziko přerůstání řepky na podzim je stále častější
06 Riziko přerůstání řepky na podzim je stále častější
 

Fomové černání stonku řepky

Fomové černání stonku řepky (fomová hniloba brukvovitých; Phoma lingam) je jednou z nejzávažnějších chorob, které mohou napadat porosty ozimé řepky již při vzcházení časně na podzim. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a nižších teplotách (10 až 20 °C) napadá děložní listy řepky nebo pravé listy. Při vyšším infekčním tlaku způsobuje i padání klíčních rostlin. Patogen infikuje pletivo kořenového krčku řepky především v místech mechanického poranění pletiva (dřepčíky, krytonosci, poškození mrazem). V místech poškození se na stoncích objevují nepravidelné fialové skvrny, které časem černají. Choroba se vyskytuje ve všech oblastech pěstování řepky. Ve fázi listové růžice řepky se na kořenovém krčku objevují zkorkovatělé, většinou podélné trhliny a rostlina získává červenavé zabarvení. Při silné redukci mladých rostlin napadených fómovou hnilobou může dojít i k likvidaci celého porostu.

Fómová hniloba negativně ovlivňuje nasazování šešulí a nouzovým dozráváním snižuje hmotnost tisíce semen a množství nasazeného semene. Infekce může být vyvolána přímo sporami z plodnic patogena z půdy, infikovaným osivem nebo náletem spor ze sousedních pozemků. Hostitelskými rostlinami jsou kromě ozimé řepky i další brukvovité rostliny. Primární zamoření pozemku se objevuje při výsevu infikovaného osiva.

Kromě fomové hniloby brukvovitých si můžeme nekvalitním infikovaným osivem zamořit pozemek i dalšími chorobami - alternariovou skvrnitostí brukvovitých (Alternaria spp.), bílou hnilobou řepky (Sclerotinia sclerotiorum), listovou skvrnitostí řepky (Pyrenopeziza brassicae), verticiliovým vadnutím řepky (Verticillium spp.) aj.

Základním ochranným opatřením je výsev zdravého, uznaného, nejlépe i fungicidně mořeného osiva. V oblastech výskytu fomové hniloby je důležitý výběr odrůdy a doporučuje se přerušení pěstování hostitelských rostlin na 4 roky. Důležité je včasné a pečlivé zaorání rostlinných zbytků a odstranění rostlin z výdrolu. Významná je rovněž i ochrana proti dřepčíkům a stonkovým škůdcům. Na lokalitách zvýšeného výskytu choroby je vhodné první ošetření fungicidy provést již na podzim. Optimální je použít fungicidní přípravky s morforegulačními účinky.

Foma může napadat řepku už na podzim - skvrny s pyknidami
Foma může napadat řepku už na podzim - skvrny s pyknidami
 

Hraboš polní

Lokálně jsou zjišťovány škodlivé výskyty hraboše polního v sadech, školkách, kmínu, pícninách, obilninách a řepce. Suché teplé počasí umožňuje budování nových nor a rozrůstání jeho populace. Škodlivé výskyty v porostech obilnin mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin. Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (zapravení) slámy. Příprava půdy pro následné plodiny na honech s výskytem hrabošů musí být provedena klasickým způsobem tj. střední a hluboká orba, kdy dochází k rozrušení hnízd, nor a ničení nepohyblivých mláďat.

Pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimé obilniny) bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu přípravky. Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha kdykoliv, když potřebujeme ohodnotit početnost výskytu. Na pozemku uskutečníme 4 průchody (transekty nebo linie) o délce 100 m a šířce 2,5 m, na nichž zaznamenáme počet „živých“, užívaných nor. Užívanou norou rozumíme noru s čerstvým výhrabkem nebo je do ústí nory zatažena potrava, je přítomen trus hraboše, vchod do nory je uhlazený, ochozený, vegetace v okolí nory je okousaná. Zjištěný počet užívaných nor na 4 průchodech vynásobíme 10. Tím obdržíme počet nor na ha.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staniček v dávce 5 kg/haje možno na zemědělské půdě podle návodu použít granulovaný nástrahový přípravek Stutox I*.

Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat přípravek Polytanolručně do užívaných nor v dávce 13 tablet/noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1× za rok.

Lanirat Micro* je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky, do nor hlodavců při jejich středním, silném a velmi silném výskytu. Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na jednu noru. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím přečtěte (etiketu) pokyny k použití a důsledně dodržujte tato doporučení a omezení.

Tab. Stupnice pro hodnocení početnosti hraboše polního na podzim podle počtu užívaných nor na 1 ha

Slabý výskyt (počet nor)

Střední výskyt (počet nor)

Silný výskyt (počet nor)

v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu a letošních zásevech jetelovin a trav

10–200

210–600

610 a více

ve dvouletých a starších porostech vojtěšky, jetele, semenných trav, trvalé travní porosty (louky, pastviny, úhory), zatravněné sady

10–400

410–2000

2000 a více

Aktivní nora hraboše polního s výhrabky
Aktivní nora hraboše polního s výhrabky
 

Pozn.:* - do spotřebování zásob

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2022

19. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 273x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - leden a únor 2022

18. 01. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 263x

Ochrana rostlin v ročníku 2020/21

14. 01. 2022 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 196x

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2020/21 v Čechách a výhled do jara 2022

31. 12. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 299x

Poškození polních plodin v roce 2021

28. 12. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 318x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail