Zhodnocení výskytu biotických škodlivých činitelů lesa v roce 2022 a 2023

30. 03. 2024 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 273x

Situace v ochraně lesa je stále kritická. Sice v roce 2022 a 2023 nepostihla naše lesy extrémní větrná kalamita, jako v některých předchozích letech, avšak porosty jsou stále silně pod vlivem sucha. Poslední roky jsou srážkově sice lepší, ale stále přetrvávají extrémy - přívalové srážky, dlouhá období sucha bez srážek, takže porosty jsou stále v důsledku dlouhodobého sucha oslabené. To má vliv na vitalitu porostů a jejich obranyschopnost proti řadě škodlivých činitelů. Rovněž průběh teplot a jejich kolísání má vliv na jejich vývoj, a to zejména u podkorního hmyzu, kde je vývoj urychlen, mění se i začátek a konec letové aktivity, a umožňuje tak zmnožení počtu generací v rámci roku.

Hmyzí škůdci

Nejvýznamnějším škůdcem je v našich lesích stále lýkožrout smrkový (Ips typographus), včetně některý doprovodných druhů. Po kulminaci v letech 2019 a 2020, kdy roční objem zpracovaného kůrovcového dříví dosáhl až desetinásobku ročního objemu z největších kalamit v minulosti. Od roku 2021 dochází k pravidelnému každoročnímu poklesu, a to zhruba o 1/3. V roce 2022 dosáhl objem 6 mil. m³. Údaje za rok 2023 nejsou tatím úplné, ale k začátku září to bylo u státních lesů (tj. přibližně polovina našich lesů) cca 1,5 mil. m³. V posledním čtvrtletí objem kůrovcového dříví u státních lesů jistě stoupne a započítáno bude i kůrovcové dříví od ostatních vlastníků. Odhadem by mohl objem kůrovcového dříví v roce 2023 dosáhnout hodnoty kolem 3 mil. m³. Přehled je uveden v grafu 1. Situace je stále velmi vážná na Vysočině, ale problémy narůstají i v dalších českých krajích (graf 2).

Kromě kůrovců na smrku nám v posledních letech působili škody i kůrovci na borovici, především lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus), společně s krascem borovým (Phaenops cyanea). I zde došlo ke kulminaci škod v roce 2020, a od té doby dochází opět k poklesu, obdobně jako u kůrovců na smrku (graf 3). Ovšem podle předběžných výsledků z letošního roku se lokálně projevilo opět zhoršení, a to především ve středních Čechách a částečně i na jižní Moravě a v jižních Čechách.

Smrkový porost napadený lýkožroutem smrkovým

Další významnou skupinou, která v lesích působila značné škody je listožravý hmyz - na smrcích bekyně mniška (Lymantria monacha) nebo ploskohřbetky rodu Cephalcia, a na listnáčích, konkrétně na dubech, různí defoliátoři - obaleč dubový (Tortrix vididana), píďalka podzimní (Operophtera brumata) nebo bekyně velkohlavá (Lymantria dispar). V posledních letech však škody nepůsobí.

V roce 2022 se však listnatých dřevinách v alejích zejména jižní Moravě přemnožila bekyně zlatořitná (Euproctis chrysorhoea), která je velmi nápadná, ale její význam je z lesnického pohledu zanedbatelný.

Rovněž savý hmyz je v lesích málo významný, i když lokálně se některé druhy přemnožily, především na jedli a na modřínu, avšak bez celostátního významného dopadu.

V souvislosti s vyšší zalesňovací povinností kalamitních kůrovcových holin se dají očekávat vyšší škody klikoroha borového (Hylobious abietis), který může způsobovat odumírání čerstvě vysázených jehličnatých sazenic, zejména borovice a smrku, jsou-li na pasece atraktivní pařezy, ve kterých se klikoroh vyvíjí. Jestliže v 70. a 80. letech minulého století bylo ročně evidováno 20–30 tis. ha poškozených jehličnatých výsadeb, tak v současnosti to jsou 2–3 tis. ha ročně. Ale v krátkém horizontu by mohlo dojít opět k nárůstu této plochy, i když zřejmě ne tak razantní, abychom se dostaly na rozlohy z konce minulého století.

Graf 1: Objem zpracovaného smrkového kůrovcového dříví v letech 2000–22 (zdroj: LOS VÚLHM)

Graf 2: Objem zpracovaného smrkového kůrovcového dříví dle krajů v letech 2014–22 (zdroj: LOS VÚLHM)

Graf 3: Objem zpracovaného borového kůrovcového dříví v letech 2000–22 (zdroj: LOS VÚLHM)

Obratlovci

Zvěř spárkatá, ale do jisté míry i černá, je dlouhodobě limitujícím faktorem nejen přirozené ale i umělé obnovy, ale i zdravotního stavu starších porostů. U starších porostů v důsledku ohryzu nebo loupání umožňuje vniknutí houbových patogenů do kmene, kde v důsledku následných hnilob je snížena stabilita porostů ve vztahu k negativnímu působení větru, resp. sněhu. Má to i značné ekonomické dopady - nejcennější části kmene jsou v důsledku hniloby znehodnoceny. Přes snahu o řešení jsme stále na mrtvém bodě (i když v některých oblastech se situace mírně zlepšila), problémy přetrvávají. Ukazuje se, že je to do jisté míry „politické“ téma než odborné. Ukáže se, že připravovaná změna zákona o myslivosti pomohla alespoň částečně situaci zlepšit?

Aktuální problém představuje poškození lesních porostů - čerstvých výsadeb a mladých kultur ve věku do 10 let - hlodavci, především pak hrabošem polním (Microtus arvalis) a hrabošem mokřadním (Microtus agrostis). Druhý jmenovaný byl původně dominantním škůdcem v Krušných horách, ale v současnosti je široce rozšířený po celém našem území, včetně nížinných oblastí. Rok 2022 nebyl ještě z hlediska přemnožení hrabošů kritický, ale jaro 2023 naznačilo, že další gradace je reálnou hrozbou. A výskyt hrabošů v polních kulturách na podzim 2023 to plně potvrdil, zejména na střední a jižní Moravě, ale i v širším rozsahu v Polabí v Čechách. Poté, co koncem vegetačního období hraboši ztratili v polních kulturách zdroj potravy, je reálný předpoklad jejich migrace do přilehlých lesních holin, kde jim zdrojem potravy bude kůra vysazených stromků. Habitat rozsáhlých holin jim bude plně vyhovovat. Lze tedy očekávat významný nárůst škod na lesních porostech.

Houbové patogeny

Evergreenem houbových patogenů v našich lesích je václavka smrková (Armillaria ostoyae). Ovšem sofistikované vyhodnocení jejího působení na poškození zejména smrkových porostů je prakticky nemožné. Někteří autoři se domnívají, že společně s působením pevníku krvavějícího (Stereum sanguinolentum) a kořenovníkem smrkovým (Heterobasidium parviporum) je poškozeno hnilobou v bazální částí kmene až 70 % dospělých smrkových porostů. To má vliv na stabilitu porostů - takto poškozené porosty jsou náchylnější k poškození větrem, příp. i sněhem.

Ovšem do popředí zájmu, a to z hlediska svého významu ve vztahu k zdravotnímu stavu jednotlivých dřevin, sehrávají v posledních letech, a v současnosti stále intenzivněji, některé další houbové patogeny. S ohledem na zastoupení těchto dřevin v našich lesích je jim však zejména laickou veřejností, ale částečně i odbornou veřejností až na specialisty na tuto problematiku, věnována minimální pozornost. Přitom jsou schopny decimovat lesní porosty dané dřeviny stejně jako lýkožrout smrkový smrkové porosty. Zde je nutné zmínit nekrózy jasanů způsobené houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus (známější pod jménem Chalara fraxinea) působící hromadné odumírání jasanových porostů nebo plíseň olšovou (Phytophthora alni) působící odumírání olší, což má význam zejména v břehových porostech lesních toků, kde jejich úloha ve zpevňování břehů je nezastupitelná. Nelze nezmínit saznou nemoc kůry javorů způsobenou houbou Cryptostroma corticale. Do Evropy byla zavlečena ze Severní Ameriky a v současné době způsobuje odumírání především dospělých javorů klenů, ale napadá i další domácí i introdukované javory se stejnými účinky.

Zejména v lesních školkách se objevuje řada „tradičních“ houbových patogenů, ale jejich rozsah se nevymyká rozsahu poškození v předchozích letech.

Jasanový porost napadený houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus (= Chalara fraxinea)

Jasan napadený houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus (= Chalara fraxinea)

Závěry

Průběh počasí v letech 2022 a 2023 byl z dlouhodobějšího pohledu příznivější než v letech předcházejících. To mělo vliv na pokles rozsahu škod některých druhů škodlivého hmyzu, zejména podkorního - kůrovců na smrku a borovici. Ovšem extrémní teploty ve vegetačním období stále vývoj kůrovců urychlují, a dlouhá suchá období bez srážek negativně ovlivňují vitalitu porostů, a tím i jejich obranyschopnost vůči řadě biotických činitelů.

Je dobře, že se větší pozornost věnuje i škůdcům a chorobám jiných dřevin, než je smrk, borovice, dub nebo buk. I když mají malé zastoupení v našich lesích, jsou nezastupitelné a v důsledku působení škodlivých činitelů jsou ohroženy možná více než smrk.

V souvislosti probíhající globální klimatickou změnou a globalizací trhu je nutné se připravit i na nové druhy škůdců, ať se budou šířit přirozeně nebo budou zavlečeny. Lze očekávat i změny v chování tradičních škůdců.

Před lesníky stojí tedy celá řada výzev, aby lesy zůstaly zachovány, poskytovaly obnovitelnou ekologickou surovinu, a přitom naplňovaly i všechny další funkce, od ochrany biodiverzity, přes ochranné funkce - vodohospodářské a pedologické, až po rekreační.

Borový porost napadený podkorním hmyzem