Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2021

16. 04. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 4005x

Na jádrovinách škodí v tomto období zejména padlí jabloně, strupovitost jabloně a strupovitost hrušně, dále jsou tu svilušky a různé druhy mšic, obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná, pilatka hrušková a zobonosky. Na hrušních škodí také rzivost hrušně a mera skvrnitá.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné stromy

Na jádrovinách škodí v tomto období zejména padlí jabloně, strupovitost jabloně a strupovitost hrušně, dále jsou tu svilušky a různé druhy mšic, obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná, pilatka hrušková a zobonosky. Na hrušních škodí také rzivost hrušně a mera skvrnitá.

V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, nejčastěji zobonoska jablečná, nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní na slabě rostoucích podnožích. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Ke škodlivým výskytům hálčivců dochází zejména v důsledku vyhubení dravých roztočů neselektivními insekticidy (zejména pyretroidy). Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se hálčivec přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná.

Dospělci hálčivce jsou kapkovití okem neviditelní bledě žlutobílí, 0,16–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se však běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového (Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii). Pokud si je nezredukujete nevhodnou chemickou ochranou (zejména pyretroidy), počet přezimujících hálčivců běžně nebývá velký a během vegetace se příliš nepřemnoží.

Rozoči na hrušni

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci, zejména vlnovník hruškový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový.

Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva eriophyidních roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Ochrana - Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky registrované na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat sirnatými přípravky např.: Kumulus WG, Sulfolac, Sulfurus aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Hálčivec hrušňový - červené puchýře

Vlnovník hruškový - bradavičnatost listů

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení.

Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají.

Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů.

Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků.“

Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.

Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření přípravky: Mospilan, Spintor aj.

Poškození plůdků zobonoskou jablečnou

Poškození způsobené zobonoskou ovocnou

„Doutník“ stočená zobonoskou révovou

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Již od konce února při teplotách nad 9 °C, kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma dospělců s velkými černými skvrnami, velká 3 až 4 milimetry se v listopadu uchyluje do zimních úkrytů.

Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic). Práh škodlivosti v době maximálního výskytu dospělců v průběhu celé vegetace je 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávala (platí pro všechny následující generace).

Preventivní opatření - Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Správně provádět řez stromů. Omezit používání širokospektrálních insekticidů. Podporovat přirozené nepřátele, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody Anthocoris, Orius aj.), slunéčka, především dvoutečné, čtrnáctitečné a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi, např. Trechnites psyllae, dále škvor obecný, zlatoočka, pavouci a další živočichové.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům. Na těchto lokalitách je doporučeno aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěné nymfy aplikujte: Sivanto Prime a SpinTor, na ošetření proti dospělcům využijte: Vargas, Vertimec 1.8 EC, Voliam Targo a Movento 100 SC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

Mera skvrnitá

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) zejména postihuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce - především jalovec čínský a zvláště jeho některé kultivary - jalovec prostřední. Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité - cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd.

Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní, tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG/PRO, Luna Experience, Flint Plus, Talent aj.

Rzivost hrušně na listu

Rzivost hrušně na plodu

Rzivost hrušně jalovci

Strupovitosti

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) jsou si v bionomii podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce i déle. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic

uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z přípravků: Belis, Chorus 50 WG, Vedette, Atos, Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan Pro, Tercel, Faban, Luna Experience, Captan 80 WP, Merpan 80 WG, Flint Plus, Dithane DG NeoTec, Polyram WG, Talent, Fontelis, Gladius 450 SC, Minos, Mythos 30 SC, Domark 10 EC aj. Pro ekologické pěstování jsou: Cobran, Defender, Kumar, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Vitisan, Vrbová kůra aj.

Strupovitost jabloně na listu

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) vytváří bělavé povlaky na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Infekce většinou začíná od období 7–10 dnů před květem a končí v červenci. Optimální pro rozvoj infekce je vyšší teplota a vyšší nebo kolísavá vzdušná vlhkost.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Belis, Cyflamid 50 EW, Tercel, Luna Experience, Sercadis, Discus, Talent, Topas 100 EC, Fontelis, Domark 10 EC, Zato 50 WG aj. Pro ekologické pěstování jsou: Kumulus WG, Lecitiny, Sulfonac 80WG, Sulfurus, Vrbová kůra aj.

Antirezistentní strategie v ochraně proti houbovým chorobám

Z důvodu zabránění nebo alespoň oddálení nástupu rezistencí se doporučuje dodržovat tyto zásady antirezistentní strategie:

• nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů, ale kombinovat je s kontaktními fungicidy (dithianon, kaptan, mankozeb aj.);
• používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;
• nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);
• v případě potvrzení rezistence je nutné vyřazení přípravku ze systému ochrany.

Mšice na ovocných dřevinách

Na jabloních škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Mšice sají na spodní straně listů. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocely. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovou a mšicí hnízdotvornou. Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí.

Na slivoních také škodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek).

Na rybízu škodí především mšice rybízová projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách třešní silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu, nejpozději však do konce června. Většinu ovocných dřevin začínají dicyklické mšice opouštět již koncem května. K ošetření možno použít přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, Teppeki, Sianto Prime), Pirimor 25 WG, Movento aj.

Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Mšice jabloňová

Mšice jitrocelová

Mšice broskvoňová

Mšice hnízdotvorná - kadeření listů

Mšice rybízová na bílém rybízu

Mšice rybízová na černém rybízu

Mšice srstková na rybízu

Mšice třešňová - posáté listy

Mšice třešňová

Mšice slívová na švestce

Višně, meruňky

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky: Delan 700 WDG, Luna Experience, Dithane DG Neotec aj.

Meruňky proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) lze ošetřit přípravky: Luna Privilege, Talent, Zato 50 WG aj.

Skvrnitosti listů višně

Hnědnutí listů meruňky

Švestky a renklódy

Pilatky

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovou a žlutou. Napadení pilatkami může být také jednou z příčin slabé násady plodů. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní. Při dokvétání kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Postupně housenice opouští zavadající plůdek a vžírá se do dalšího plůdku a může poškodit i 3–4 plody. Dospělé housenice opouštějí plody a přezimují v zámotcích v půdě. Mají jednu generaci ročně. Typické projevy napadení po odkvětu jsou na opadlých plůdcích černé tečky, u větších plůdků (do velikosti 1 cm) i zřetelné černé otvory s trusem housenic. Rozdrcená larva i poškozený plod mají zvláštní nepříjemný zápach po štěnicích.

Chemická ochrana se optimálně provádí při dokvétání slivoní, v době opadu cca 80–90% květních plátků. Na pilatky jsou do slivoní pyretroidy: Decis Mega, Dinastia, na další škůdce s vedlejší účiností na pilatky jsou: NeemAzal-T/S, Mospilan 20 SP.

Prahová hodnota pro ošetření bývá překročena, pokud se na konci květu slivoní v kontrolované výsadbě v náhodně odebraném vzorku 100 nejvyvinutějších odkvetlých kvítcích, na nejdříve kvetoucí odrůdě zjistí nejméně :

• při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 kontrolovaných plodů;
• při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů;
• případně 10 dospělců pilatek na jednu lepovou desku za 2 dny.

Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit i včasným vyvěšením bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před květem raných odrůd, alespoň 4 kusy na strom z jeho jižní strany.

Vlnovníci

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitostí.

Na jaře, na počátku rašení, nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní, porosty ošetříme oleji nebo ještě lépe sirnými přípravky: Kumulus WG, které vlnovníka silně zredukují. Velmi dobré zkušenosti jsou s přípravky na bázi polysulfidické síry: Sulka-K, Sulka New, Sulka Extra aj. Matečnice i očkovanci se při rašení mohou ošetřit i akaricidem Milbeknock. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat.

Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Na neošetřovaných starších stromech slivoní se také, zejména na spodních větvích a ve vlhčích lokalitách i na celých stromech, mohou vyskytovat na listech 1–3 mm výrůstky (hálky), které vytvářejí vlnovník trnkový, případně i hálčivec švestkový. Uvnitř hálky byste našli asi 0,2 mm velké roztoče. Mají několik generací do roka. Jejich škodlivost je však minimální, a proto se ochrana zpravidla nedělá. Většinou postačí prořezat koruny stromů. V případě nějakého mimořádného přemnožení ošetřete stromy při rašení podobně jako u vlnovníka višňového.

Vlnovník trnkový na listech

Vlnovník trnkový na plodu

Vlnovník višňový na listech

Další škůdci slivoní

Při silnějším výskytu štítenek a puklic je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf aplikovat oleopřípravky, případně: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC.

Angrešt a rybíz

Hnědě padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Collis, Discus, Topas100 EC, Zato, sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo bio přípravky: Kumar, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. podle návodu k použití, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní odrůdy je vhodné také ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. Účinný je také postřik keřů po sklizni.

Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou: zachovávat vyrovnanou výživu (nepřehnojovat dusíkem) a provádět hlubší řezem - udržovat vzdušnou korunku stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Jahodník

Antraknózová skvrnitost jahodníku

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovému a případně, zejména u stáleplodících odrůd i proti antraknózové skvrnitosti jahodníku (Colletotrichum acutatum) přípravky: Amistar, Luna Privilege, Zato 50 WG.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Přezimují dospělé samičky v srdéčkových listech. Sají mezi chloupky a v záhybech nevyvinutých srdéčkových listů. Do roka se vyvine cca 7 překrývajících se generací. Škůdce se nejvíce rozšiřuje sadbou. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušut souvislý porost, a tím se omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé, silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat.

Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení. Ošetření je nutné 2–3× opakovat v intervalu 3–5 dnů a skončit nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5 cm nad zemí). K ošetření jsou přípravky: Movento 100 EC, Nealta, Vertimec 1.8 EC. Účinkují i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Brouci začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků.

Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 10 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí při zjištění prvních brouků na jahodnících (cca v polovině dubna) přípravky: Benevia, SpinTor a před květem jahodníku pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS aj.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod (plíseň šedá; Botrytis cinerea). Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Šedá hniloba napadá čepele a řapíky listů, stopky květů, květy, nezralé plody a především zrající a zralé plody. Na řapících a stopkách květů vytváří šedohnědé ohraničené, protáhlé skvrny. Postižené květy hnědnou a zasychají. Napadené nezralé plody hnědnou, zrající a zralé plody měknou a hnijí. Napadené části za vlhka porůstají nápadné šedé porosty konidioforů a konidií. O napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, stav porostu a náchylnost odrůdy. Odolnější odrůdy jsou např.: ´Honeoye´, ´Darselect´, ´Kimberly´, ´Florence´, ´Tenira´, ´Symphony´, ´Elkat´, ´Induka´, ´Korona´, ´Polka´ aj. Nejcitlivější k infekci jsou květy 2 až 3 dny po rozkvětu.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech zopakujte přípravky: Switch, Signum, Teldor 500 SC, Prolectus, Luna Sensation, Kenia, Minos, Mythos 30 SC aj. nebo biopreparáty: Polyversum, Serenade ASO. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

Jahodník poškozený roztočíkem jahodníkovým

Šedá hniloba jahod

Réva vinná

Kadeřavost a plstnatost révy

Na více lokalitách byly zaznamenány významné výskyty roztočů. Při silnějším napadení, zejména kadeřavostí, jsou poškozena i květenství. Sledujte poškození a doporučuje se označit ohniska silného napadení k ošetření na počátku rašení v příštím roce.

Kadeřavost listů (akarinózu) způsobuje hálčivec révový a plstnatost listů (erinózu) vyvolává vlnovník révový. Oba dva druhy těchto drobných mikroskopických roztočů přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Největší škody způsobují na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá. Letorosty silně napadené kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti je toto napadení méně významné.

Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány výskyty kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let přípravek Ortus 5 SC se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům by mohl být také účinný i znovu nabízené produkty: Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikované před vyrašením.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri pod obchodním názvem Typhlodromus pyri, který ve vinicích přezimuje a je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale aby se navyhubil, je nutné řídit se seznamy povolených přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče. Toto platí i v ostatních ovocných výsadbách.

Další škůdci

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů – obalečík jednopásný (Eupoecilia ambiguella), obaleč mramorovaný (Lobesia botrana). Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Za suchého a teplého počasí se podle signalizace doporučuje ošetřovat i proti padlí.

Kadeřavost listů révy

Plstnatost listů révy

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Plži

Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky a plzáky. V zahradnických kulturách je škodlivost plžů trvalá po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby.

Proti plžům jsou návnadové přípravky: Clartex Neo, Metarex Inov, Slimax, Ferramol, Natria, Sluxx HP aj. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.

Z biologických přípravků lze použít: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic. Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký. Tento přípravek je účinný zejména proti slimáčku síťkovanému a slimáčku polnímu a na plzáky z rodu Arion účinkuje jen na mladé jedince.

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např. pyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS a Scatto. U košťálovin můžete použít i další: Buldock 25 EC, NeemAzal-T/S aj.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy/aphid-bulletin/. Na mšice jsou kromě pyretroidů i další přípravky: Gondola, Movento, Pirimor 50 WG aj. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben. Nejčastěji je to způsobováno růstovým stresem (šokem) u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru. Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné a krytonosce čtyřzubého. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům a mšicím. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem (Mo) a bórem (B).

Květilky

Na pěstovaných košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny.

Larvy první generace květilky zelné způsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až začátkem května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje.

Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pozemku všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete také omezit pokrytím vysázených záhonů „netkanou textilií“, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům.

Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikace granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít některé pesticidy proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny: Benevia, Buldock 25 EC, NeemAzal-T/S, Spintor aj. Pro aplikaci do půdy při výsevu/výsadbě lze aplikovat proti drátovcům a květilkám Belem 0,8 MG.

Slimáček na zelenině

Dřepčík na zelí

Mšice na česneku

Mšice na paprice

Mšice na salátu

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Květilka v ředkvičce

Okrasné rostliny a dřeviny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů použijte pyretroidy: Alfametrin ME, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Scatto, Vaztak Active; neonikotinoidy: Gazelle, Mospilan 20 SP aj. a proti sviluškám akaricidy: Milbeknock, Nissorun 10 WP, Vertimec 1.8 EC aj.

Mšice korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme početnost korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG, Scatto, Sivanto Prime aj.

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám např. přípravky: Dithane DG Neotec, Proplant aj. podle návodu a případně také insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

Mšice korovnice smrková na modřínu

Hálky způsobné sáním korovnic