Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - leden a únor 2019

17. 01. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1024x

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Agronutrition

Ovocné dřeviny

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce 1.

Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou případně pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení. Odebírají se cca 20 cm dlouhé segmenty 2–3letých větví s plodonoši. Jednoletý výhon a postranní obrost na větvičkách zkrátíme (na 1 cm), krátké plodonoše ponecháme. Při odběru procházíme napříč celou parcelou tak, aby byla zkontrolována co největší plocha. Vzorky odebíráme rovnoměrně z různých částí korun 10 stromů. Z 1 stromu odebíráme 2 větvičky. Celkový rozsah odběru tak činí 20 segmentů větví. Pro každý blok menší odrůdy se odebírá samostatný vzorek. Na velmi malých blocích odrůd je možno odebrat menší vzorek (tj. 10 větví). Z velkých odrůdových monobloků odebíráme vzorek min. ze 30 stromů (tj. 60 větví).

Větvičky se prohlížejí po celé délce nejlépe stereoskopickým mikroskopem při zvětšení 10–16×. Počet zjištěných přezimujících stadií škůdců se přepočítává na 1 metr větví (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující (orietační) práh škodlivosti.

Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce přípravky: Calypso 480 SC, Gazelle, Mospilan 20 SP, Jarní souprava, Movento 100 SC aj. případně Reldan 22, tank-mix s Ekolem, Istroekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte i vhodný akaricid: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC, Voliam Targo. V zimním období až do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect, Přezimující škůdci Stop.

Velmi důležitý je správný termín ošetření. Ošetření by se mělo provádět až při rašení, u jabloní nejdříve od stadia myšího ouška až do stádia zeleného poupěte. Účinnost zoocidů, zvláště u přípravků obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně při odpoledních teplotách min. 15 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.

Stadium myší ouško
Stadium myší ouško

Puklice švestková
Puklice švestková

Štítenka ústřicová
Štítenka ústřicová

Květopas jabloňový

Pokud vám v sadě pravidelně škodí květopas jabloňový, proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách již koncem března a v dubnu, jakmile se vyskytne nejméně 1 den s teplotou ve 14 hodin nad 15 °C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech provádějí úživný žír). Provádí se 30 sklepů z každého bloku stromů, upřednostňují se nejdříve rašící odrůdy. Pokud je dlouhodobě teplejší počasí, kontrolu provádíme minimálně 2× týdně. Důležité je kontrolovat i okraje pozemků, zejména ty, které sousedí s lesem nebo zahradami, odkud mohou brouci nalétávat. Kontrolu přítomnosti škůdce provádíme až do termínu provedení ochrany nebo do konce fáze myšího ouška.

Později samičky do vyvíjejících se květních poupat (BBCH 55–56 zelené poupě) začínají klást vajíčka. Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 °C.

Výše škod závisí na květní násadě. Slabší napadení může dokonce příznivě zredukovat příliš vysokou násadu květních pupenů. Škodí hlavně při malé násadě květů. Pokud je chladné jaro a jabloně zakvétají dlouhou dobu, nasazení plodů se výrazně snižuje. Květopas jabloňový nejvíce poškozuje nejvyvinutější, tzv. královské květy raně kvetoucích odrůd.

Orientační práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření se hodnotí v závislosti na násadě květů na 2–3letých větvích. Při průměrné násadě 1–3 květní pupeny je prahem škodlivosti odchyt 1 brouka (na 30 oklepaných větví), při násadě 4–8 květních pupenů představuje práh škodlivosti odchyt 5 brouků a při násadě větší než 9 pupenů je prahem škodlivosti odchyt 10 dospělců.

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 °C lze použít i pyretroidy*: Decis Mega aj. + Ekol, Istroekol v tank-mixu. Při teplotě nad 12 °C lze použít: Calypso 480 SC, Mospilan, Reldan 22 + Ekol, Istroekol v tank-mixu. * Upozornění - Použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách.

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná je závažným škůdcem jabloní, hrušní, broskvoní a dalších druhů ovocných dřevin. Zvýšený výskyt v sadech zjistí pěstitel často až podle příznaků napadení na plodech při sklizni, které se objeví náhle z roku na rok. Přitom každý rok se příznaky na plodech nemusí objevit. U silně napadených stromů se snižuje vitalita, růst a plodnost. Rostliny vypadají, jako kdyby trpěly nedostatkem vláhy, přestávají se vyvíjet, krní a mívají menší listy. Při silnějším výskytu dochází k odumírání napadených částí, a nakonec i celých stromů. Plodnost stromů se snižuje a stromy předčasně odumírají. Při sání na plodech se v okolí vpichu objevují purpurové diskolorace nepravidelně rozmístěné po povrchu. Po časném napadení plodů zůstávají plody malé a deformované. Výsledkem je snížení kvality plodů. Napadené plody mají výrazně sníženou skladovatelnost!

Štítenka zhoubná má v našich podmínkách dvě až tři generace ročně. Příchod zimy zastihne štítenku zhoubnou ve všech vývojových stadiích. Zimu v našich podmínkách (pokud je mrazivá) přežívají pouze nymfy prvního instaru ve fázi černého kroužku (diapauzující stadium). Vývoj přezimující generace je ukončen v závislosti na teplotních podmínkách koncem dubna až v druhé polovině května. Samci jsou okřídlení, dlouzí 0,85 až 1 mm a po vylíhnutí vylézají zpod štítků a letem vyhledávají samice. Samice jsou trvale ukryty pod štítky, jsou 1,3 mm dlouhé a 1,1 mm široké. Samice uvolňují sexuální atraktant, kterým samce lákají. Oplodnění je pro rozmnožování štítenky zhoubné nezbytné. Partenogenetické rozmnožování, které je u jiných druhů červců běžné, nebylo u štítenky zhoubné potvrzeno.

Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole. Postřik doporučujeme aplikovat až po výskytu teplot nad 10 °C, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace, ve fázi zeleného poupěte do začátku fáze růžového poupěte, přípravkem: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC nebo přípravky vykazující vedlejší účinky proti štítence: Calypso 480 SC v tank-mixu s Ekolem, Istroekolem.

Štítenka zhoubná na jablku
Štítenka zhoubná na jablku

Škůdci na začátku vegetace

Ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí či strupovitosti až když jsou stromy dostatečně vyrašeny do fáze zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57) nejpozději do počátku květu, a to podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 10 °C. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Stadium růžového poupěte
Stadium růžového poupěte

Ostatní dřeviny

Zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organizmy

Kadeřavost broskvoní

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askospórami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospóry se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospóry, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospóry do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem.

Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Na jaře loňského roku (2018) bylo v oblastech se suchým jarem napadení jen minimální. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit i v systému ochranných opatření (počet ošetření).

Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného kontaktního fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo (podle počasí) v lednu až únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Kdo má domácí meteostanici, může signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. ledna daného roku. Tento způsob je velmi praktický a jednoduchý. Například při denním stahování dat meteostanice do PC si tak pohodlně můžete kontrolovat sumu °Cod 1. ledna, a tak velmi důležité preventivní ošetření broskvoní proti kadeřavosti provést včas. Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet °C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 °C, je nutné ihned začít s ošetřováním, a to 3 postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C = 7 + 12 + 8 + 7 = 34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme - je pod 7 °C). Pokud však máte broskve vysázené na jižní straně domu a meteostanici (teplotní čidlo) na volném nechráněném místě, tak výsledky měření se nemusí vždy shodovat s vývojovou fází broskvoní!

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetřením ochránit broskvoně před chorobou. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontaktní měďnaté fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WG, Kuprikol 50 ,  soupravy Zdravá Broskev nebo Kadeřavost Stop aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i další časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy: Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Thiram Granuflo se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek: Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům.

V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat některý z organických fungicidů: např. Thiram Granuflo aj. a ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již prakticky neúčinné! Také při velmi silném infekčním tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních. Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění.

Fenofáze květu lísky obecné
Fenofáze květu lísky obecné

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze v rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). Na jaře roku 2016 bylo na Střední Moravě v některých lokalitách touto chorobou napadeno až 90 % švestek, mirabolánu aj. peckovin.

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Flowbrix, Champion 50 WG, Kuprikol 50 aj. v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Puchrovitost švestek
Puchrovitost švestek

Tab. 1: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Plodina

Škodlivý organizmus

Práh škodlivosti
- signalizace ošetření

Ovocné dřeviny

sviluška ovocná,
(červená vajíčka)

1000 vajíček a více

Jádroviny

mera jabloňová
(béžová vajíčka)

40 vajíček a více

mšice na jádrovinách
(lesklá, černá vajíčka)

50 vajíček a více

píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)

2 vajíčka a více

štítenka čárkovitá

100 hnědých štítků s vajíčky

štítenka zhoubná

10 tmavošedých štítků s larvou

pupenoví a slupkoví obaleči
(housenka v zámotku)

1 housenka a více

Hrušně

mera skvrnitá
(okrově žlutá elipsovitá vajíčka)

0,4 a více vajíček

Červené peckoviny

mšice třešňová

10 vajíček a více

molovka pupenová
(tmavá vajíčka hruškovitého tvaru)

3 a více vajíček

píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)

1 vajíčko a více

Modré peckoviny

puklice švestková
(hnědavá larva)

50 larev a více

 

mšice na slivoni, broskvoni

10 vajíček a více

Tab. 2: Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců

Škodlivý organizmus

Přezimující stadium

Místo výskytu

Sviluška ovocná

vajíčka jsou asi 0,15 mm velká, červená, kulatá, s nitkovitým výrůstkem

nejčastěji bývají v paždí větévek a kolem pupenů

Mšice jabloňová

vajíčka jsou lesklá, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená

nacházejí se na kůře a na pupenech větviček

Mšice jitrocelová

vajíčka jsou matná, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená

nacházejí se na kůře a na pupenech větviček

Mera jabloňová

vajíčka jsou asi 0,4 x 0,16 mm velká, oválná, protáhlá, béžová-oranžově žlutá

jsou připevněna stopkou ke kůře větviček, zejména kolem květních pupenů

Píďalka podzimní

vajíčka jsou asi 0,8 x 0,5 mm velká, protáhlá, tupě oválná, mají jemnou síťovitou strukturu, zpočátku jsou světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá

vajíčka jednotlivě na větvích a  větvičkách

Pupenoví a slupkoví obaleči

housenky přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost asi 1,2–2 × 5–8 mm); Hedya nubiferana může přezimovat též ve stadiu vajíčka

nacházejí se v trhlinách kůry větviček, ve větevních vidlicích či ve starých pupenových šupinách

Molovka pupenová

vjíčka jsou 0,5–0,7 mm dlouhá a  0,35 mm široká, vakovitá, šedozelená až olivově zelená, se síťkovitou strukturou a mikroskopickými háčky

vyskytují se v trhlinách kůry v blízkosti pupenů

Štítenka čárkovitá

štítky jsou 3–4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, kyjovité, mírně prohnutého tvaru, hnědé až černohnědé; pod štítky přezimují vajíčka štítenky

vyskytují se na povrchu větví i  kmenů, často i v několika vrstvách

Štítenka zhoubná

štítky jsou v průměru 1,5–2 mm velké, popelavě šedé, šedočerné až černé; pod kruhovitými, mírně vypouklými štítky přezimují larvy

vyskytují se na povrchu větví a  kmenů, často tvoří několikavrstevné krusty

Mšice třešňová

vajíčka jsou drobná, oválná, zpočátku žlutozelená, později černá, lesklá

nacházejí se na kůře a  na pupenech větviček

Mšice švestková

vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá

přezimují na větvích a kmenech v malých koloniích

Mšice bodláková, mšice slívová apod.

vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá

přezimují u báze pupenů

Puklice švestková

štítky jsou asi 4,7 mm velké, kruhovitého tvaru, červenohnědé až tmavohnědé barvy, někdy s bělavým popraškem; přezimují larvy asi 1,5–2 mm velké ve fázi 2. instaru

vyskytují se na spodní straně větviček, případně i při bázi stromů

Zelenina a květiny

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený kvalitní výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u běžně průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Padání klíčních rostlin

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Nejčastějším příznakem je vodnatění a postupné černání kořenového krčku mladých rostlin. Kořenový krček se v místě napadení zužuje, rostliny se sklánějí k zemi („padají“) a hynou. V některých případech rostliny hynou ještě před vzejitím. V porostech se padání klíčních rostlin většinou šíří ohniskovitě.

Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby, jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, přehoustlé výsevy a v zimních měsících i nedostatek světla a vysoké teploty půdy i vzduchu. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách (v utužené půdě a nadbytku vody) během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky (na odumřelém organickém materiálu, na posklizňových zbytcích) a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranou před padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

chemických přípravků možno použít povolené přípravky aplikací granulátu Captan 80 WG, ošetřením zeminy zálivkou po výsevu: Proplant, Previcur Energy aj.; případně pro dezinfekci půdy, substrátu před výsevem možno aplikovat podle návodu totální biocid Basamid Granulát. U něho pozor na fytotoxicitu! Také oblíbené dusíkaté vápno 2 - 3 týdny před výsevem.

Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po tepelné sterilizaci) nebo zálivkou po výsevu podle návodu.

Na trhu se také objevil Supresivní substrát pro výsev. Podle návodu, kromě upraveného pH a obohacení živinami obsahuje houbu potlačující původce významných houbových onemocnění (Trichoderma virens), a také houbu preventivně působící proti hmyzím škůdcům (Metarhizium anisopliae).

Padání klíčních rostlin
Padání klíčních rostlin

Výsevy jsou citlivé na podmínky prostředí
Výsevy jsou citlivé na podmínky prostředí

Pěstování sadby
Pěstování sadby

če o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny v zimním období se naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to období dosti kritické. Pokud nejsou námi pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci. V tomto období je vhodné podpořit celkovou vitalitu rostlin některým z podpůrných prostředků např. humáty, Vitality komplex, Kopřiva Plus.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. fuchsie, rozmarýn, oleandr, citrusy, granátové jablka aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C neklesající pod 0 °C, zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou.

Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména pokojovky ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo. Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu (nedostatek světla) obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečních paprsků přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu. Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, tj. asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte světelný zdroj se spektrem světla vhodným pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou pěstební nádoby silně ochlazovány u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit i zálivku. Lepší je přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu.

Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60 %. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců.

Omezení chorob a škůdců u pokojových rostlin v zimě

Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a zejména škůdci. Také příliš suchý teplý vzduch má za následek rychlé rozmnožení škůdců, zejména svilušektřásněnek.

Proto je vhodné pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli všechny škůdce zlikvidovat ještě v době, kdy to lze provést mimo byt. V bytě použijte nějaký hygienicky přijatelný způsob - hubit mechanicky nebo některým biopreparátem dříve než se přemnoží. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, proveďte to podle možností mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle intenzity napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× zopakujte. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, molice, sviluška může během krátké doby napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

Vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená hygienická opatření!

Kala nevhodně ošetřovaná přes zimu
Kala nevhodně ošetřovaná přes zimu

Dracena napadená sviluškou
Dracena napadená sviluškou

Přehled vybraných chemických přípravků na ochranu proti škůdcům okrasných rostlin k 12. 12. 2018

Název přípravku

Název účinné látky

Způsob účinku

Toxicita člověk

Plodina,

Kultura

Škodlivý organizmus

Poznámky a  další účinnost

Actara 25 WG

thiamethoxam

systémový

-

okrasné rostliny

smutnice

dle metodiky

Applaud 25 SC

buprofezin

kontaktní

 

okrasné rostliny

molice

při zjištění výskytu

Calypso 480 SC

thiakloprid

systémový

-

okrasné rostliny

housenky, brouci, mšice

při zjištění výskytu

CAREO Combi Tyčinky proti škůdcům

acetamiprid

systémový

-

pokojové

rostliny

saví škůdci

tyčinky do půdy

CAREO Postřik proti škůdcům

acetamiprid

systémový

-

okrasné rostliny

saví škůdci, žraví škůdci

od začátku výskytu

Decis AL, Decis Mega, Fast M, Scatto

deltamethrin

kontaktní

Xn

okrasné rostliny

saví škůdci, žraví škůdci

nehubí svilušky

Chess 50 WG, Plenum

pymetrozin

systémový

Xn

okrasné rostliny

mšice, molice

při zjištění výskytu

Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj

lambda-cyhalothrin

kontaktní

 

okrasné rostliny

mšice, třásněnky, housenky, brouci, ploštice,

při zjištění výskytu

Milbeknock

 

milbemektin

kontaktní

Xn

okrasné rostliny

svilušky

při zjištění výskytu

Mospilan 20 SP, Gazelle, Acetguard

acetamiprid

systémový

Xn

okrasné rostliny

molice skleníková, mšice bavlníková, mšice

při zjištění výskytu

NeemaAzal-T/S

azadirachtin

kontaktní

-

okrasné rostliny

smutnice

dle metodiky

Neudosan

draselná sůl přírodních mastných kyselin

kontaktní

-

okrasné rostliny , okrasné dřeviny

mšice, svilušky, molice

od začátku výskytu

Nissorun 10 WP

hexythiazox

kontaktní, hloubkový

Xn

okrasné rostliny ,  okrasné dřeviny

svilušky

při zjištění výskytu

Raptol, Spruzit Spruzit AF

pyrethriny, olej řepkový

kontaktní

-

okrasné rostliny

molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice

od výskytu

Rock Effect

olej z Pongamia pinnata

kontaktní

-

okrasné rostliny

mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci

při zjištění výskytu, preventivně - zvýšení odolnosti rostlin

SpinTor

 

spinosad

kontaktní

-

okrasné rostliny

třásněnky, housenky

 

Warrant 700 WG, Confidor 200 OD

 

imidakloprid

systémový

-

okrasné rostliny

červci, puklice mšice, molice skleníková ve skleníku

při zjištění výskytu

Vertimec 1.8 EC

abamektin

kontaktní

Xn

okrasné rostliny

třásněnky, vrtalky, svilušky,

při zjištění výskytu

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2019

16. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 524x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2019

15. 04. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 490x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - březen a duben 2019

16. 03. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1165x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben 2019

15. 03. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 759x

Rok 2018 na moravských polích

13. 03. 2019 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kolektiv; Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 328x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
Bayer CropScience
AG NOVACHEM s.r.o.
Xarvio
Dolina Agro
Sumi Agro s.r.o.
liquifix-inoculants.eu

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail