BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled pěstování a ochrany rostlin - únor 2015

23. 01. 2015 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 8580x

Předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Limagrain
Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Aktuálně z integrované ochrany rostlin

Integrovaná ochrana rostlin (IOR) je systém hospodaření, který upřednostňuje přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Dodržování obecných zásad IOR je od 1. 1. 2014 pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin povinné.

Definice IOR ze směrnice 2009/128/ES:Integrovaná ochrana rostlin je pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organizmů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanizmy přirozené ochrany proti škodlivým organizmům.

V ČR se v současné době systémy IOR využívají zejména v rámci systémů integrované produkce (IP) u vytrvalých kultur - v ovocných sadech a ve vinicích, částečně také při pěstování zeleniny a chmele. V systémech pěstování polních plodin se v současnosti využívají pouze dílčí prvky systému (nebo jsou spíše uplatňovány pěstitelské postupy a metody ochrany, které jsou mnohdy i zcela v rozporu s IOR).

Povinnosti pro profesionální uživatele přípravků jsou upřesněny v rámci osmi obecných zásadách IOR, které jsou formulovány ve vyhlášce č. 205/2012 Sb. k zákonu č. 326/2004 Sb. ve znění zákona č. 191/2012 Sb. jako povinnosti pro profesionální uživatele pesticidů:

 
  1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organizmů (střídání plodin, agrotechnika, výběr odrůd, osivo a sadba, podpora užitečných organizmů atd.);
  2. Monitorování výskytu škodlivých organizmů, včetně využívání systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné diagnózy;
  3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organizmu na poli;
  4. Preference nechemických prostředků a  metod před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organizmy;
  5. Výběr přípravků selektivních k  přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organizmy a životní prostředí;
  6. Používání pesticidů a dalších způsobů ochrany profesionálními uživateli by mělo být pouze v nezbytném rozsahu;
  7. Uplatňování antirezistentních strategií;
  8. Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření.

 Kontrolou dodržování zásad byl pověřen ministerstvem zemědělství ÚKZÚZ. Webová aplikace kontrolního systému umožní autokontrolu ze strany pěstitelů - zde. Podmínkou splnění zákonné povinnosti je dosažení limitu 120 bodů (z maxima 350 bodů).

Základní informace pro uplatňování systému IOR v polních plodinách najdete v Metodické příručce integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům - Polní plodiny. Publikaci vydala Česká společnost rostlinolékařská, k dostání na tel:725421540, tvrz@kurent.cz.

Oddělení metod integrované ochrany rostlin, Brno připravilo ve spolupráci s výzkumnými ústavy, univerzitami a plodinovými svazy plodinové metodické postupy IOR,které jsou přístupné na Rostlinolékařském portálu. Rostlinolékařský portál se průběžně stále doplňuje a aktualizuje.

Ozimé obilniny

Počasí a přezimování ozimých obilnin

Schopnost obilnin odolávat nepříznivým podmínkám zimy je umožněna schopností rostlin přizpůsobit se projevům klimatu a denním povětrnostním podmínkám. Vnější faktory zimy jsou nezbytnou podmínkou k vyvolání pochodů přizpůsobení rostlin. Je-li však intenzita vnějších faktorů příliš silná nebo když působí příliš dlouho, dochází k poškození a úhynu rostlin. Z meteorologických prvků má rozhodující vliv zejména nízká teplota. Odolnost vůči mrazu patří k nejdůležitějším vlastnostem ovlivňujícím stav ozimů. Dosahovaná odolnost se však během zimy mění a je výrazně pod vlivem počasí. Z hlediska vývinu mrazuvzdornosti ozimů je důležitá etapa otužování, období stability odolnosti a ztráty odolnosti.

Etapa otužování

Pro dobré otužení je nutné, aby pokles teplot byl postupný z relativně vysokých hodnot na začátku podzimu až k bodu mrazu koncem podzimu. Další fáze otužování je spojena s výskytem mírných mrazů -2 až -6 °C, které účinněji urychlují nárůst odolnosti. Proces otužování příznivě ovlivňuje dostatek slunečního svitu na podzim a půdní i atmosférické sucho v době podzimu a začátkem zimy. Naopak pochody otužování jsou potlačeny vyšší půdní teplotou a přesycením ornice vodou, čímž se rovněž zvyšuje škodlivý účinek mrazů. Pro stabilitu vysoké odolnosti během zimy je důležitý výskyt mírných mrazů.

Z agrotechnických opatření ovlivňujících mrazuvzdornost a přezimování je to například promyšlené používání mořidel a intenzita a způsob hnojení, které může významným způsobem zahustit porost. Jedním z rozhodujících činitelů, který může vytvořit dobře zapojený hustý porost, je dodržování agrotechnických termínů setí. Porosty jsou potom vůči nepříznivým podmínkám odolnější. Pozdní termíny setí ozimých obilnin vždy nedávají požadované výnosy. Porosty mají méně odnoží, jsou slabé a mají menší zásobu cukru, a tím jsou i náchylnější k vyzimování. Na druhou stranu jsou však časně seté husté porosty náchylnější na napadení houbovými a zejména virovými chorobami. Ale v žádném případě není možné vycházet z toho, že i pozdní termíny setí vhodných odrůd zajistí dobrý výnos. Může se to stát, ale není to pravidlem.

Stabilita odolnosti

Nejproměnlivější je druhá etapa, charakterizovaná kolísáním odolnosti v závislosti na trvání a počtu oblev v zimním období. Oteplení uprostřed zimy vede ke snížení odolnosti ozimů.

Významnou ochrannou funkcí proti účinkům mrazu je rovněž výška sněhové pokrývky. Pod vyšší sněhovou pokrývkou na nezmrzlé půdě ovšem může vzniknout tzv. vyležení porostů, kdy dochází k narušení energetické bilance, která vzniká nerovnováhou (disproporcí) mezi probíhajícím dýcháním a sníženou fotosyntézou.

Další faktory ohrožující přezimování se uplatňují většinou nepravidelně, časově omezeně a hlavně na relativně menších plochách. Jedná se např. o stres vymokáním, kdy mohou být rostliny zaplaveny vodou z tajícího sněhu i ledu po oblevě a jarní zaplavení může ještě vedle přímého účinku násobit dřívější poškození rostlin mrazem. Při opakovaném zmrznutí a roztátí, kdy se povrchová vrstva půdy vertikálně zvedá, může docházet (zváště u mělce zasetých porostů) i k vytahování rostlin.Přitom může docházet i k přetrhání kořínků.

Zimní sucho následně způsobuje hlavně u nadzemních částí rostlin dehydrataci pletiv, až dojde k jejich zaschnutí a odumření. Při poklesu teplot pod 0 °C kořeny již téměř nepřijímají vodu, přičemž transpirace z nadzemních částí je ještě zesílena nízkou relativní vlhkostí, přímým slunečním zářením a větrem. Názorným příkladem bylo předjaří 2011 na Střední Moravě.

Ztráta odolnosti

Stresové faktory zimního období se většinou uplatňují ve vzájemné kombinaci. K poškození rostlin může dojít v kterémkoliv období zimy, i když riziko výskytu podmínek vyvolávajících ztrátu odolnosti se ke konci zimy zvyšuje.V předjaří nebo počátkem jara souvisí rychlá ztráta odolnosti ozimů vůči mrazu se zvyšováním teploty půdy a s obnovením rychlého růstu a vývoje rostlin.

Hodnocení mrazuvzdornosti a poškození rostlin

Největší odolnost mrazům (mrazuvzdornost) má žito ozimé (až -25 i -30 °C), tritikale ozimé (až -20 °C), pšenice ozimá (-15 až -20 °C), ječmen ozimý (-12 až -15 °C). Velmi záleží na úrovni a době sněhové pokrývky, na odrůdě a na aktuálním stavu mrazuvzdornosti, který se během zimy mění.

Při větším poškození porostu je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev. Orientační kritické počty rostlin podle stupně odnožení: pšenice ozimá 350–400 odnoží na 1 m2, žito 300–350 odnoží, ječmen ozimý víceřadý 350–450 odnoží, ječmen ozimý dvouřadý 400–450 odnoží, tritikale 350–400 odnoží.

Metodika stanovení životaschopnosti ozimých obilnin a řepky je na:

www.vukrom.cz/vyzkum/patenty-vzory/metodika-zivotaschopnost

Kromě jiného bylo v poslední době prokázáno, že vegetační období se během posledních dvaceti let prodloužilo o 15–25 dní. Což s sebou s narůstajícími meteorologickými extrémy přináší i rostoucí riziko výskytu vegetačních mrazů i holomrazů.

Odolnost vůči marazu se během zimy mění
Odolnost vůči marazu se během zimy mění
 

Ovocné dřeviny

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz.

Přezimující škůdci

Předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce.

Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou nebo pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení náhodným výběrem dvouletých větví na různých místech při úhlopříčném průchodu kontrolovanou výsadbou o celkové délce (na 1 vzorek) 4 bm. Odebírají se cca 20 cm dlouhé segmenty 2–3letých větví s plodonoši z 10 míst. Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kdy byl zjištěn výskyt tohoto škůdce. Počty přezimujících stadií škůdců, se přepočítávají na 1 m délky (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující (orietační) práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

V zimním období až do konce února můžete aplikovat (vyvazováním textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri).

Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, povolenými přípravky: Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC ,Přezimijící škůdci, Jarní souprava případně Reldan 22, Bi-58 EC nové, Perfekthion tank-mix s Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1000 ks) použijte i akaricid Ortus 5 SC,Nissorun 10 WP, Sanmite 20 WP, Masai. Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi Rock Effect.

Účinnost zoocidů, zvláště u přípravků na bázi oleje, stoupá s intenzitou dýchání škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost.

Přezimující vajíčka mšic
Přezimující vajíčka mšic
 
Puklice švestková
Puklice švestková
 
Štítenka ústřicová
Štítenka ústřicová
 
Štítenka čárkovitá
Štítenka čárkovitá
 

Květopas jabloňový

Pokud vám v sadu pravidelně škodí květopas jabloňový, proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách, jakmile se vyskytne nejméně 1 den s teplotou ve 14 hodin nad 15 °C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech absolvují úživný žír a samičky do vyvíjejících se květních poupat začínají klást vajíčka). Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 °C.

Orientační práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření se podle násady květních pupenů pohybuje od 1 do 10 brouků na 30 odběrů (sklepů).

Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních, pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště Oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 ºC lze použít i povolené pyretroidy: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologii 5 CS, Samuraj aj. + Ekol – TM. Použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách.Při teplotě nad 12 ºC lze použít i Calypso 480 SC, Mospilan, Reldan 22 + Ekol, Istroekol - TM.

Poškození poupat květopasem jabloňovým
Poškození poupat květopasem jabloňovým
 

Škůdci na začátku vegetace

Ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí či strupovitosti, když jsou stromy dostatečně vyrašeny až do fáze zeleného až růžového poupěte nejpozději do počátku květu, a to podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 10 °C. Neošetřujeme za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u Oleo-přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Štítenka zhoubná

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné, doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravkem: Mospilan 20 SP, nebo přípravky, které vykazují vedlejší účinky proti štítence: Bi-58 EC nové, Calypso 480 SC tank-mix s Ekolem.

Ostatní dřeviny

Zásah proti přezimujícím škůdcům v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Kadeřavost broskvoně

Nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans.

Na napadených listech v pokročilejším stádiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askosporami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospory se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospory, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospory do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogena. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem.

Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoně bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení a kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit v systému ochranných opatření (počet ošetření).

Základní úlohou ochranyproti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospór před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného fungicidu. Jiný způsob zničení blastospór zatím není znám.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí - na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo v únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 °C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetřením ochránit broskvoně před chorobou. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují kontakní fungicidy na bázi mědi: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC, spouprava Praktik Kadeřavost Stop aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i jádroviny a časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy: Delan 700 SC, Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Thiram Granuflo se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo, např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Síra SK 520, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům.

V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat lokálně systémový fungicid Syllit 65 WP, případně i kontaktní organické fungicidy: Delan 700 WDG či Thiram Granufloa ošetření podle potřeby v intervalu 7–10 dní opakovat.

Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je už neúčinné! Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem a závlahou podpořit opětovné olistění.

Fenofáze květu lísky - termín ošetření broskvoní
Fenofáze květu lísky - termín ošetření broskvoní
 

Puchrovitost švestek

Za vlhčího a chladnějšího průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze v rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni).

Napadení touto chorobou lze omezit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením povolenými fungicidy: Dithane DG Neotec, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kuprikol 50 v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Základní rozlišovací znaky přezimujících stadií škůdců
Škodlivý organizmus
Přezimující stadium
Místo výskytu
Sviluška ovocná
vajíčka jsou asi 0,15 mm velká, červená, kulatá, s nitkovitým výrůstkem
nejčastěji bývají v paždí větévek a kolem pupenů
Mšice jabloňová
vajíčka jsou lesklá, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená
nacházejí se na kůře a na pupenech větviček
Mšice jitrocelová
vajíčka jsou matná, vejčitá, asi 0,6 x 0,2 mm velká, černě zbarvená
nacházejí se na kůře a na pupenech větviček
Mera jabloňová
vajíčka jsou asi 0,4 x 0,16 mm velká, oválná, protáhlá, béžová-oranžově žlutá
jsou připevněna stopkou ke kůře větviček, zejména kolem květních pupenů
Píďalka podzimní
vajíčka jsou asi 0,8 x 0,5 mm velká, protáhlá, tupě oválná, mají jemnou síťovitou strukturu, zpočátku jsou světle zelená, později oranžová, před líhnutím tmavá
vajíčka jednotlivě na větvích a větvičkách
Obaleči
housenky přezimují v pavučinovitých zápředcích (velikost asi 1,2–2 × 5–8 mm); Hedya nubiferana může přezimovat též ve stadiu vajíčka
nacházejí se v trhlinách kůry větviček, ve větevních vidlicích či ve starých pupenových šupinách
Štítenka čárkovitá
štítky jsou 3–4 mm dlouhé a 1,5 mm široké, kyjovité, mírně prohnutého tvaru, tmavohnědé až černohnědé; od štítky přezimují vajíčka štítenky
vyskytují se na povrchu větví i kmenů, často i v několika vrstvách
Štítenka zhoubná
štítky jsou v průměru 1,5–2 mm velké, popelavě šedé, šedočerné až černé; pod samičími kruhovitými, mírně vypouklými štítky, přezimují larvy
vyskytují se na povrchu větví a kmenů, často tvoří několikavrstevné krusty
Mšice třešňová
vajíčka jsou drobná, oválná, zpočátku žlutozelená, později černá, lesklá
nacházejí se na kůře a  na pupenech větviček
Molovka pupenová
vajíčka jsou 0,5–0,7 mm dlouhá a 0,35 mm široká, vakovitá, šedozelená až olivově zelená, se síťkovitou strukturou a mikroskopickými háčky
vyskytují se v trhlinách kůry v blízkosti pupenů
Mšice švestková
vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá
přezimují na větvích a  kmenech v malých koloniích
Mšice bodláková, mšice slívová apod.
vajíčka jsou zpočátku zelená, později tmavá až černá, lesklá
přezimují u báze pupenů
Puklice švestková
štítky jsou asi 4,7 mm velké, kruhovitého tvaru, červenohnědé až tmavohnědé barvy, někdy s bělavým popraškem; přezimují larvy asi 1,5–2 mm velké ve fázi 2. instaru
vyskytují se na spodní straně tenčích větviček, případně i při bázi stromů
Orientační prahové hodnoty pro ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky
Plodina
Škodlivý organizmus
Práh škodlivosti
- signalizace ošetření
Ovocné dřeviny
sviluška ovocná
(červená vajíčka)
1000 vajíček a více
Jádroviny
mera jabloňová
(béžová vajíčka)
40 vajíček a více
mšice
(lesklá, černá vajíčka)
50 vajíček a více
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
2 vajíčka a více
štítenka čárkovitá
100 hnědých štítků s vajíčky
štítenka zhoubná
40 tmavošedých štítků s živými larvami
pupenoví a slupkoví obaleči
(housenka v zámotku)
1 housenka a více
Hrušně
mera skvrnitá
(okrově žlutá elipsovitá vajíčka)
0,4 a více vajíček
Červené peckoviny
mšice třešňová
(lesklá, černá vajíčka)
10 a více
molovka pupenová
(tmavá vajíčka hruškovitého tvaru)
3 a více vajíček
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
1 vajíčko a více
Modré peckoviny
mšice
(lesklá černá vajíčka)
40 a více vajíček
puklice švestková
(hnědavá larva)
50 larev a více
píďalka podzimní
(síťkovaná vajíčka)
2 vajíčka a více

Hraboš polní

Poslední teplé a sušší ročníky byly příznivé pro rozvoj populace hraboše polního i dalších hlodavců. V ozimých obilninách, pícninách, ozimé řepce i kmínu, kde mu nebyla věnovaná patřičná pozornost, se začal opět ohniskově škodit. Na střední a jižní Moravě byly zjišťovány i silné plošné výskyty. Rovněž jeho škodlivost narostla v sadech i zahradách.

Nejúčinnější proti jeho dalšímu přemnožení jsou opatření prováděná na jaře. Avšak z různých důvodů (hlavně finančních) se v jarních měsících většinou žádná opatření nedělají. Na podzim potom se zjistí, že se nějak hraboš přemnožil a pokud se tím něco neudělá, tak poškodí i nově zaseté ozimy, pícniny ...

Hraboš polní je naším nejpočetnějším hlodavcem. Protože obývá především polní kultury a živí se výlučně rostlinnou potravou, patří v zemědělství k významným polním škůdcům - zejména v letech, kdy se přemnoží. V takovém případě je populace hrabošů schopna na dané ploše zničit téměř celou úrodu. Tito drobní, kolem 10 centimetrů velcí hlodavci žijí hlavně v koloniích. Pohromadě se sdružuje více jedinců, z nichž každý buduje svou vlastní noru. Obývají systém podzemních chodeb a vchody do podzemí spojují ušlapané stezičky na povrchu. Hraboši jsou aktivní po celý rok a na zimní období si vytvářejí zásoby potravy. Hraboš má vysokou rozmnožovací schopnost a rychlé pohlavní dospívání. Délka života se pohybuje od 1 do 4 měsíců. Rozmnožovat se začínají již ve stáří (3)4–6 týdnů. Samičky jsou březí 21 dnů. Do roka mívají 1–5 vrhů po 1–10 mláďatech. To řadí hraboše k typickým kalamitním a gradačním škůdcům. Během roku se může početnost hrabošů zvýšit až stonásobně.

Ve třech až sedmiletých, někdy i delších intervalech dochází k jejich kalamitnímu přemnožení - ke gradacím. V přírodních populacích gradace nikdy netrvají déle než 2 roky. Poté následuje prudké snížení početnosti hrabošů. Při snižování početnosti populace hraboše polního chemickými zásahy zejména na podzim se gradace uměle snižuje a tyto intervaly se prodlužují až ruší.

Hraboš denně zkonzumuje tolik potravy (živí se všemi druhy plodin a plevelů), co sám váží, tj. 15–20 gramů. K této hodnotě je potřeba připočítat i jeho plýtvavý žír. Proto je potřeba v průběhu vegetace, zvláště v mladých výsadbách a nově založených porostech ozimů, pícnin a ostatních ohrožených plodin, průběžně sledovat výskyt a množství hrabošů a včasným ošetřením zabránit přemnožení. Pokud tomuto škůdci nevěnujete patřičnou pozornost v jarních a letních měsících, o to více pozornosti je nutno věnovat sledování jeho výskytu v říjnu a listopadu, kdy se kolonie hrabošů přesunují na nově založené porosty i z okolních porostů a ze zaoraných ploch.

Vlastní aplikací rodenticidů (přípravků proti hlodavcům) nepostihujeme vlastní příčinu, ale jenom léčíme důsledky nějakého zanedbání. Účinek chemického přípravku je na hraboše v dané plodině většinou okamžitý, ale je finančně náročný a jenom krátkodobý. Zásahem otrávíme hraboše pouze v místě aplikace přípravku, ale již nezasáhneme populace na okolních pozemcích a zejména neudržovaných plochách (refugiích), jako jsou meze silniční příkopy aj. Tyto populace hraboše začnou okamžitě obsazovat uvolněná teritoria a pokud pro ně trvají příznivé životní podmínky, tak si je těmito chemickými zásahy v podstatě udržujeme na stále vysoké úrovni a tím jsme nuceni zásah opakovat i vícekrát po sobě.

Proto je vhodné, kromě aplikace rodenticidů pro zamezení přemnožení hraboše, zajistit :

  • pokud je to možné, prostorovou izolaci nově zakládaných atraktivních porostů od největších ohnisek napadení;
  • škodlivé výskyty v porostech obilnin mohou přetrvávat (pokračovat) i v nově založených porostech řepky a ozimých obilnin. Napadené porosty obilnin je nutno přednostně sklidit, minimalizovat výdrol zrna při sklizni a urychlit úklid (zapravení) slámy a provézt kvalitní přípravu půdy pro následné plodiny s vyloučením minimalizace (dochází tím k rozrušení hnízd, nor a ničení nepohyblivých mláďat). A nenechávat nezaorané zbytky organické hmoty;
  • vytvářet všemi dostupnými prostředky vhodné podmínky pro přítomnost a rozvoj predátorů a zejména omezit rizika jejich otrav.Hraboši se živí drobné kunovité šelmy, především lasičky, které je mohou pronásledovat přímo v jejich norách. Nepohrdnou jimi ani větší druhy šelem, s oblibou je loví např. lišky. Hlavní potravu představují také pro poštolky a káňata. Hraboši se však objevují i na jídelníčku dalších živočichů - živí se jimi čápi, vrány, racci, různé druhy sov, ťuhýci, loví je i užovky, zmije atd. Podle pozorování se na podzim nejvíce uplatňují káně lesní a rousná, poštolka obecná a některé druhy sov. Káně lesní pozře denně až 10 hrabošů, poštolka až 6 hrabošů. Lepších výsledků docílíme, když na podzim pernatým dravcům rozmístíme na větších honech polních plodin posedy ve tvaru písmene T (berličky). Berlička je dřevěná tyč o výšce 1–2,5 m zaražená do země, na horním konci opatřená dřevěným bidýlkem o délce cca 30 cm o průměru 2 cm. Vzdálenost jednotlivých berliček zvolíme podle hustoty výskytu hrabošů na pozemku (přibližně 50–150 m). V jarním období (před začátkem polních prací) berličky uklidíme.Biologická ochrana nezatěžuje životní prostředí;
  • v sadech pravidelně sežínat trávu v meziřadí na výšku 10–15 cm. Odstraňovat plevele. Pokud je to možné, provádět pravidelnou kultivaci nebo alespoň kolem stromů aplikovat herbicidy. Věnovat zvýšenou pozornost refugiím. Kontrolovat a v případě potřeby ošetřit i přilehlé části sadů (okrajů cest, příkopů apod.) nebo je alespoň pokosit. Podporovat dravce a sovy. Pro kalouse ušatého instalovat počátkem března hnízdní podložky, pro poštolku obecnou hnízdní podložky a budky. Posedy (berličky) pro káně lesní, poštolku obecnou a sovy.
  • Pokud se neprovede důsledné omezení hrabošů ihned po sklizni obilí a na hon s výskytem hrabošů se zaseje řepka (nebo ozimé obilniny) bezorebným systémem, nutno počítat s následným ošetřením porostu povolenými rodenticidy.

Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha především na jaře a na podzim, popřípadě kdykoliv, když potřebujeme zjistit početnost výskytu. Na každé lokalitě větší než 5 ha (ve zvolené plodině) uskutečníme 4 průchody, každý o délce 100 m a šířce 2,5 m. Procházíme porostem úhlopříčně a počítáme užívané nory. Jako užívanou noru hodnotíme tu, kde u východu z nory je čerstvý výhrabek, trus, čerstvé zbytky potravy, okolní vegetace je okousána, trus je i na cestičkách v okolí nory, nebo byl spatřen živý hraboš. Zjištěný počet nor ze 4 průchodů vynásobíme 10 a tím získáme celkový počet užívaných nor na ha. Aby bylo sledování dostatečně přesné, neměl by být porost při šířce průchodu 2,5m vyšší než 10–15 cm.

Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné napadené porosty včas ošetřit ještě před vznikem velkých ztrát na porostu registrovanými rodenticidy. Slabší porosty plodin je vhodné ošetřit i se zjištěnými ohniskovými výskyty hraboše.

Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně.

Pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staničekje možno na zemědělské půdě podle návodu použít granulovaný nástrahový přípravek Stutox I v dávce 5 kg/ha. Na louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny a polní plodiny lze aplikovat ručně do užívaných nor přípravek Polytanol v dávce13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1x za rok.

Lanirat Micro je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky, do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců. Aplikuje se ručně do užívaných nor v dávce 5 g na jednu noru. Přípravek se doplňuje do nor podle potřeby do celkové dávky na jednotku plochy v roce, tj. 10 kg/ha. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule.           

Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí.

Hodnocení početnosti hraboše polního v plodinách podle počtu užívaných nor na 1 ha
Roční období
Početnost slabá
Početnost střední
Početnost silná
Jaro
10–40
50–200
210 a více
Léto
10–200
210–600
610 a více
Podzim - pro ozimé obilniny, ozimou řepku, mák, kmín a letošní zaseté vojtěšky, jetele a trávy
10–200
210–600
610 a více
Podzim - pro dvouleté a starší osevy vojtěšky,
jetele, trávy, louky a pastviny a zatravněné sady
10–400
410–2000
2000 a více
Řepka poškozená hrabošem
Řepka poškozená hrabošem
 
Aktivní nora hraboše polního v porostu pšenice
Aktivní nora hraboše polního v porostu pšenice
 
Poškození dozrávající pšenice hrabošem
Poškození dozrávající pšenice hrabošem
 

Zelenina a květiny

Padání klíčních rostlin

Jarní výsevy zeleniny a především mnohých choulostivých druhů květin jsou nejnáchylnější k chorobám především v prvních fázích svého života. Zdrojem infekce může být půda, infikované posklizňové zbytky v půdě, ale i infikované osivo. Často se přítomnost půdních patogenů zjistí až při napadení vzcházejících rostlin a na účinný zásah již bývá pozdě. Řada pěstitelů má mylnou představu, že zakoupený výsevní či výsadbový substrát je již od výrobce vydezinfikován. To však není u průmyslově připravovaných substratů technicky možné a navíc se jen těžko dá zajistit jeho dlouhodobá sterilita.

Nejčastějším problémem jarních výsevů je padání klíčních rostlin. Tuto komplexní chorobu vyvolávají různé patogenní houby jako je např. Botryotinia fuckeliana, Fusarium ssp., Olpidium brassicae, Phytophthora ssp., Pythium spp., Moniliopsis aderholdi, Rhizoctonia solani, Sclerotinia sclerotiorum, Thielaviopsis basicola aj. Z napadených pletiv jsou často izolovány i některé druhy bakterií z rodu Erwinia či Pseudomonas. Hlavním zdrojem infekce je půda, ale může to být také, jak už bylo uvedeno i infikované osivo.

Rozvoj patogennich hub, a tím i padání podporuje zvýšená vzdušná vlhkost ve sklenících a foliovnících, vyšší vlhkost půdy, a v zimních měsících přehoustlé výsevy i nedostatek světla při vyšších teplotách. Největší škody způsobuje padání při předpěstování sadby zeleniny a okrasných rostlin nejčastěji do fáze 2–4 pravých listů. Při vytvoření ideálních podmínek pro rozvoj infekce však může působit škody na skleníkových, ale i venkovnich kulturách během celé vegetace. Většina patogenních hub může v půdě přežívat i saprofyticky a teprve v přítomnosti vhodných hostitelských rostlin přecházejí za vhodných podmínek na parazitický způsob života. Houby Sclerotinia sclerotiorum, S. minima, ale i Botryotinia fuckeliana a Rhizoctonia solani mohou v půdě přežívat i více let ve formě sklerocií.

Hlavní ochranoupřed padáním klíčních rostlin je dodržování preventivních opatření. Používat jen kvalitně namořené osivo, kvalitní substráty pokud možno (zvláště u ceněných druhů) tepelně nebo chemicky dezinfikované. Sadbu pěstovat v prostředí s dostatkem světla, optimální teplotou a přiměřenou zálivkou. Při závlaze by sadba neměla být přemokřená, ale nemělo by také u rostlin docházet k nebezpečnému vadnutí. Po zálivce je třeba, aby rostliny co nejdříve oschly. To docílíme vhodným větráním. Déle trvající orosení listů poskytuje vhodné prostředí pro vznik nebezpečných listových chorob.

chemických přípravků možno použít: Captan 80 WG, Merpan 80 WP, Proplant, Previcur Energy pro ošetření zeminy zálivkou po výsevu; případně Basamid Granulát pro dezinfekci půdy, substrátu před výsevem podle návodu. U něho pozor na fytotoxicitu!

Další možností je použití mikrobiálniho přípravku Polyversum - pro zapravení do substrátu (nejlépe po jeho tepelné sterilizaci) nebo jako zálivku po výsevu podle návodu.

Proti padání klíčních rostlin - preventivní opatření
Proti padání klíčních rostlin jsou účinná pouze preventivní opatření
 

Péče o pokojové rostliny v zimě

Péče o pokojové rostliny se v zimním období naprosto liší od letního období, kdy je nutné často zalévat, větrat a přihnojovat. Zimní období každoročně prověří naše pěstitelské schopnosti, neboť pro většinu pěstovaných rostlin je to značně kritické období. Pokud nejsou pěstované rostliny v dostatečné kondici a navíc jim v zimě nevěnujeme alespoň tu základní pozornost, potom se většina z nich nedožije jara a v lepším případě nevypadají moc esteticky. Krátké zimní dny s nedostatkem slunečního světla a na druhou stranu nepřiměřeně vysoká teplota v místnosti (když jsou tyto základní vegetační faktory v takovém nepoměru), způsobují u většiny rostlin nezdravý protáhlý růst, rostliny se vysilují a jsou citlivější i k napadení chorobami a škůdci.

Některé subtropické pokojové rostliny, např. rozmarýn, vavřín, oleandr, citrusy, myrty, olivovník, granátové jablka aj., pokud je umístíme do chladnější místnosti s teplotou do 12 °C, neklesající pod 0 °C, zastavují růst, příjem vody a živin a spokojí se i s nižším osvětlením i zálivkou.

Avšak většina okrasných rostlin, které v současné době v bytech pěstujeme, jsou původem z tropických oblastí a pouze jen některé zastavují růst v důsledku sucha. Ve své domovině byly navyklé na delší den a mnohé (zejména květiny ozdobné květem) i na podstatně intenzivnější světlo. Obecně zde platí, že kultivary se zeleným jednoduchým listem jsou většinou odolnější a méně náročné na světlo než kultivary s barevnými a různě tvarovanými listy. Rostliny na tuto změnu obvykle reagují změnou barvy listů (zesvětlí a zežloutnou), opadáním listů a tvorbou vytáhlých (etiolovaných) světlezelených výhonků.

Snažte se proto oproti letním dnům, kdy jste květiny i s květinovým stolkem ze žáru slunečního světla přemístili hlouběji do místnosti, je umístit zpět co nejblíže k oknu. Očistěte okna, neboť prach pohlcuje mnoho světla. Pokud je to možné, nahraďte husté záclony a tmavé závěsy vzdušnějším materiálem, případně mezi rostlinami a oknem záclony nezatahujte. Rostliny z oken obrácených jiným směrem přesuňte na jižní okno. Po těchto úpravách obvykle většina rostlin nepříznivé zimní období zdárně přečká a na jaře bez problémů opět pokračuje v růstu. Celkovou vitalitu rostlin v tomto období lze podpořit bylinným přípravkem např. Kouzlo přírody pro pokojové rostliny nebo  humátovými přípravky Vitality komplex Forte, Lignohumát

Ale ten, kdo chce mít květinovou stěnu plnou bujné zeleně, musí přisvětlovat, zejména v lednu. Zdroj světla umístíme co nejblíže rostlinám, asi 20–40 cm (dle teploty zdroje) nad rostliny, neboť intenzita světla klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Pokud si můžete vybrat, používejte (barevně teplejší) zářivky určené pro akvária a terária s vhodnějším spektrem světla pro fotosyntézu rostlin.

Světlomilné rostliny umístěné na parapetech oken jsou ve větší míře vystaveny extremním teplotám, neboť na jednu stranu z radiátorů na ně proudí horký suchý vzduch a z druhé strany jsou u starších oken škvírami v oknech a u nových větších oken i stékajícím chladným vzduchem, pěstební nádoby silně ochlazovány. Proto rostliny umístíme na vhodnou vyšší podložku kousek od okna tak, aby studený vzduch z oken mohl proudit pod květináče a než se dostane k rostlinám, smíchá se s horkým vzduchem sálajícím z radiátorů. Rostliny umístěné na parapetech potom tolik netrpí.

Změněným pěstebním podmínkám musíte přizpůsobit zálivku. Lepší je slabý přísušek než přemokřený květináč se zahnívajícími kořeny. Pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu a zálivku omezte na minimum. Hlavně nepřelévat! Neomezení zálivky má za následek nejen nevhodný růst (vytahovaní rostlin), ale zejména úhyn kořenů a s tím související hnědnutí a opad spodních listů, až uhynutí rostliny. Pro většinu rostlin je nevhodné, jestliže rostou ve stabilně mokré půdě. Proto rostliny zalijte až po proschnutí substrátu.

Naproti tomu, zvláště v suchých panelových bytech všemi dostupnými prostředky zvyšujte vlhkost vzduchu. Ústřední topení snižuje v přetopených místnostech vzdušnou relativní vlhkost často i pod 40 %, většina rostlin však vyžaduje vzdušnou vlhkost alespoň 60 %. Suchý vzduch neprospívá ani našemu zdraví. Běžně to řešíme umístěním odpařovacích misek (vlhkým ručníkem) a častým rosením náročnějších rostlin. Vhodným odpařovačem může být i větší bahenní rostlina. Příliš suchý teplý vzduch má také za následek zasychání okrajů listů a rozmnožení škůdců, zejména svilušek a třásněnek.

Doporučuje se pokojové rostliny pravidelně prohlížet, abyste mohli důsledně zlikvidovat všechny škůdce v době, kdy to lze udělat ještě mimo byt. Případně škůdce zlikvidovat nějakým hygienicky přijatelným způsobem - mechanicky nebo některým biopreparátem, ještě dříve než se přemnoží. Ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy podle možností proveďte mimo obývané prostory. Účinnost přípravku zvýšíte nasazením většího plastikového sáčku přes ošetřenou rostlinu a aplikovaný prostředek se také tolik nerozptyluje do prostoru bytu. Podle síly napadení, ošetření ještě po 7–10 dnech (při pokojové teplotě) 1–2× opakujte. Rostliny prohlédněte vždy velmi pozorně, neboť v zimě jsou pro rozmnožování škůdců v bytech ideální podmínky. Jediná přehlédnutá mšice, puklice, molice, sviluška apod. vám během krátké doby může napadnout všechny citlivé rostliny v místnosti.

Vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření!

V teplém bytě se snadno přemnoží sviluška – pavunčinka
V teplém bytě se snadno přemnoží sviluška – pavunčinka
 
Štítenky na listu palmy
Štítenky na listu palmy
 
Důležité je zvládnout zálivku přes zimě v bytě
Důležité je zvládnout zálivku přes zimě v bytě
 

Přehled vybraných chemických přípravků na ochranu okrasných rostlin

Název přípravku
Název účinné látky
Způsob účinku
Toxicita člověk
Plodina,
Kultura
Škodlivý organizmus
Poznámky a další účinnost
deltamethrin
kontaktní
Xn
okrasné rostliny
saví škůdci, žraví škůdci
nehubí svilušky
thiakloprid
systémový
Xn
pokojové rostliny, okrasné rostliny
housenky, brouci, mšice
při zjištění výskytu
Bi - 58 EC nové, Perfekthion
dimethoát
systémový
Xn
okrasné rostliny
mšice
při zjištění výskytu
acetamiprid
systémový
-
pokojové rostliny
saví škůdci
tyčinky do půdy
Careo postřik proti škůdcům, Substral Careo Ultra
acetamiprid
systémový
-
okrasné rostliny
saví škůdci, žraví škůdci
od začátku výskytu
Compo Axoris proti hmyzu
thiamethoxam
systémový
-
květiny pro dekorativní účely v bytech a balkonech
saví škůdci, žraví škůdci
smutnice - zálivka
Chess 50 WG, Ninja, Pleum
pymetrozin
systémový
Xn
okrasné rostliny
mšice, molice
při zjištění výskytu
lambda-cyhalothrin
kontaktní
Xn
okrasné rostliny
mšice, třásněnky, housenky, brouci, ploštice,
při zjištění výskytu
acetamiprid
systémový
Xn
okrasné rostliny
molice skleníková, mšice bavlníková, mšice
při zjištění výskytu
Neudosan
draselná sůl přírodních mastných kyselin
kontaktní
-
okrasné rostliny, okrasné dřeviny
mšice, svilušky, molice
od začátku výskytu
hexythiazox
kontaktní,hloubkový
Xn
okrasné rostliny, okrasné dřeviny
svilušky
při zjištění výskytu
Perfect plant insecticide
přírodní pyrethrum
kontaktní
-
pokojové rostliny
saví škůdci, žraví škůdci
od výskytu
pirimikarb
systémový
T
okrasné rostliny
mšice
při zjištění výskytu
Raptol, Spruzit
pyrethriny, olej řepkový
kontaktní
-
okrasné rostliny
molice, třásněnky, mšice, svilušky, červci, puklice
od výskytu
olej z Pongamia pinnata
kontaktní
-
okrasné rostliny
mšice, molice, svilušky, třásněnky, červci
zvýšení odolnosti rostlin
spinosad
kontaktní
-
okrasné rostliny
třásněnky, housenky
od výskytu
pyrethriny
kontaktní
-
okrasné rostliny
saví škůdci
od výskytu
abamektin
kontaktní
Xn
okrasné rostliny
třásněnky, vrtalky, svilušky,
při zjištění výskytu
Ke kontaktnímu přípravku přidejte smáčedlo např. Silwett Star. Jako smáčedlo možno také použít Biool, Frutapon aj.
Klasifikace přípravků dle toxicity na člověka: Xn - zdraví škodlivý, T - toxický, Xi - dráždivý účinek, C - žíravina

Skladištní škůdci

Při skladování větších objemů zrnin je větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obiloviny napadnout škůdci nebo i plísně. K nejdůležitějším obecným zásadám v ochraně před škůdci patří jejich včasné zjištění, prevence a teprve až jejich omezení chemickými přípravky.

V zemědělské prvovýrobě se zjišťování a monitorování skladištních škůdců vždy nevěnuje patřičná pozornost. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Čím dříve se podaří škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení. Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence.

Monitoring škůdců

Pro jejich průběžné monitorování ve skladech zrnin a krmiv využíváme v praxi lapače feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní nebo i potravně retenční. Např. feromonový lapač na zjištění přítomnosti potemníků rodu Tribolium v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si lze většinou do skladů tyto škůdce dovézt. Do uskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní zjištění škůdce ještě dříve, než nastane jeho kalamitní výskyt. K zjištění výskytu také poslouží TEMO TRAP Lepové pasti.

Ochrana

K důležitým kurativním (léčebným, nápravným) opatřením v ochraně před skladištními škůdci patří plynování neboli fumigace přípravky s účinou látkou fosfid hlinitý - Delicia gastoxin, Phostoxin pelety, tablety aj.

Pro předsklizňovou přípravu provozů, sil a prázdných skladů se nejčastěji doporučují aplikace reziduálních insekticidů nebo prostorové použití insekticidů: Actellic 50 EC, K-Obiol EC 25, Karate se Zeon technologií 5 CS, Reldan 22, Talisma a Trebon 30 EC*.

Přípravky povolené k ošetřování skladovaného obilí jsou: Actelic 50 EC a K-Obiol EC 25.

Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu.

Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na odbornou firmu i proto, že pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin registrovaných pro ošetřování provozů, sil a prázdných skladů je potřeba mít speciální odbornou způsobilost pro aplikaci chemických přípravků v zemědělských a potravinářských objektech.

Novou technologií aplikace přípravků k ochraně skladovaných obilnin je jejich ošetření přímo během sklizně např. přípravkem K-Obiol EC 25.

Velkým problémem je však narůstající rezistence skladištních škůdců k používaným účinným látkám.

Již nepatrný počáteční výskyt skladištních škůdců vede ke ztrátám a kontaminaci skladovaných produktů. Při déletrvajícím napadení dochází v ohniscích napadení k zahřívání, zvyšování vzdušné vlhkosti a posléze i k tvorbě plísní. Tyto podmínky jsou příznivé i pro další sekundární škůdce a roztoče. V konečné fázi dochází k totálnímu znehodnocení skladovaného produktu. Již při malém napadení se zhoršuje možnost odbytu na trhu, a tím i rentabilita skladování. Zejména v teplých ročnících se mohou skladištní škůdci namnožit velmi rychle.


K zásadám správného skladování patří:
  • pro skladování obilovin používat pouze vhodné skladovací prostory;
  • udržovat sklady po stavební stránce v dobrém stavu;
  • skladovací prostory i okolí před uskladněním nové sklizně, důkladně vyčistit a vhodně ošetřit;
  • naskladňovat pouze suché a vyčištěné partie;
  • skladovaný produkt průběžně kontrolovat v pravidelných intervalech;
  • při napadení provést včas účinná ochranná opatření.
Naskladněné obilí je třeba průběžně kontrolovat
Naskladněné obilí je třeba průběžně kontrolovat
 

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2022

14. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 424x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2022

13. 05. 2022 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 404x

Choroby a škůdci kokošky pastuší tobolky

06. 05. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 118x

UPL Czech a rok 2022 ve znamení novinek

24. 04. 2022 Ing. Petr Kabelka; UPL Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 181x

Novinky v nabídce přípravků FMC Agro

23. 04. 2022 Ing. Miroslav Kroulík; FMC Agro Česká republika spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 239x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail