Choroby a škůdci jalovce

11. 01. 2024 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 6016x

Na pastvinách a ve světlých lesích v Evropě a v severozápadní Asii se běžně vyskytuje jalovec obecný pravý (Juniperus communis L. ssp. communis, Cupressaceae), suchá skalnatá stanoviště v Evropě, severní Africe a Asii jsou místem přirozeného výskytu jalovce chvojky (Juniperus sabina L.). Z původních druhů byly vyšlechtěny četné kultivary, které jsou využívány v okrasném zahradnictví.

Pro léčivé účely jsou využívány plody a bobulovité šištice, případně z nich vylisovaný olej, a také dřevo J. communis. Eterický olej v bobulovitých šišticích J. communis obsahuje monoterpeny, seskviterpeny, flavonoidy, třísloviny aj., olej ve dřevě především seskviterpeny a diterpeny, lignany a třísloviny. V lidovém léčitelství jsou využívány plody, které působí močopudně, k léčbě revmatických onemocnění, čištění krve či odtučňování. Vysoký obsah cukru ve zdužnatělých šišticích umožňuje kvašení a jsou využívány i k výrobě alkoholických nápojů.

V lidovém léčitelství použití vrcholků výhonů a plodů J. sabina lze jen těžko označit za léčivé, dříve sloužily k vyvolání potratu. V homeopatii se uplatňují na odstranění bradavic, problémy s močovým měchýřem či revmatické potíže.

Choroby

K nejznámějším původcům onemocněním jalovců patří rzi. U jalovce chvojky je to v současné době hojně rozšířená rez Gymnosporangium sabinae, jejímž druhým hostitelem jsou hrušně. Napadení je na jalovcích viditelné celoročně jako vřetenovité zduření větví, na nichž se na jaře objevují oranžové, jazykovité výrůstky. Z nich uvolňované spory infikují listy hrušní (zřídka plody) a přibližně od poloviny května se na nich objevují oranžové, čočkovité skvrny a na nich (červenec/srpen) na rubu bradavičnaté výrůstky. Z nich jsou spory přenášeny větrem zpět na jehlice jalovce a za několik let se začnou na jeho výhonech objevovat výše uvedené symptomy. Rez přezimuje mycelium ve větvích jalovců.

Podobně na Juniperus communis, J. nana se vyskytuje rez Gymnosporangium clavariaeforme, jejímž hostitelem jsou druhy rodů Crataegus a Amelanchier.

Juniperus communis a J. rigida jsou hostiteli rzi Gymnosporangium juniperinum, která je také dvoubytná a druhým hostitelem je jeřáb ptačí, na jehož listech se na jaře tvoří drobné světlé tečky, které postupně zčervenají a jsou obklopeny světlým lemem. Současně se na rubové straně se vyvíjejí drobné vyvýšeniny s několika trnovitými výběžky. Aecidiospory vytvořené na listech jsou přenášeny větrem v létě infikují některé druhy jalovců. Reinfekce jeřábu ptačího nastává na jaře nenápadnými sporami vytvořenými na jalovci (většinou na jehlicích, méně na výhonech). Jeřáb musí být každoročně znovu infikován sporami uvolněnými z jalovce na jaře, zatímco jalovec zůstává infikován po celý svůj život a je tak stálým zdrojem infekce pro okolní jalovce. Pokud jde o výběr hostitelských rostlin, rozlišují se různé rasy, které se vyskytují na Sorbus aucuparia, Sorbus americana a Sorbus hybrida nebo na Amelanchier ovalis nebo na Sorbus torminalis.

Odumírání jehlic jalovců, ale i zeravů či cypřišků mohou způsobit i houby, např. Kabatina thujae, často se vyskytující jako sekundární patogen. Jednotlivé jehlice či části výhonů mění zbarvení na šedozelené, později hnědé a od května do června se na nich tvoří drobné, tmavé plodničky. Z nich uvolňované spory zajišťují další šíření houby. Často jsou napadeny jen jednotlivé výhonky a poškození celých rostlin je výjimečné, ale pokud jsou silně napadeny mladé rostliny, mohou uhynout. Velmi podobné symptomy způsobují molovky. Rozlišit původce poškození lze snadno, buď se vyskytují plodnice houby nebo vstupní či výletové otvory, miny a drť s výkaly. Podobné symptomy se mohou objevit i po poškození mrazem, či nedostatku světla.

Odumírání jehlic či celých výhonů může způsobit i houba Pestalotia funerea (syn.: Pestalotiopsis funerea). Následkem napadení jehlice od špičky žloutnou a hnědnou. Při silném napadení keře od vnějšku ke středu vyholují. Houba se vyskytuje celoročně a jako slabý parazit napadá rostliny oslabené např. nedostatkem či nadbytkem živin, vysazené na nevhodném stanovišti, poškozené emisemi, vysokou vlhkostí aj.

Škůdci

Nápadné zhnědnutí špiček výhonů způsobují larvy molovky jalovcové (Argyresthia trifasciata). Přibližně od května se líhnou motýli a samičky kladou na jehlice vajíčka. Vylíhlé larvy pronikají do výhonů (4–7) a minují je. Na podzim se stěhují do vnitřní části keře, v prasklinách kůry se kuklí a přezimují.

Gymnosporangium sabinae na jalovci

Spermogonia rzi rodu Gymnosporangium na líci listu jeřábu

Aecia rzi rodu Gymnosporangium na jeřábu