Choroby a škůdci kostivalu

27. 09. 2019 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 2278x

Kostival lékařský (Symphytum officinale L., Boraginaceae) se přirozeně vyskytuje na vlhkých stanovištích v Evropě a Asii, sekundárně i v Severní Americe. Jako vysoce přizpůsobivá bylina se objevuje také na loukách či v opuštěných zahradách, kde je považována za plevel. Z planých druhů byly vyšlechtěny kultivary využívané v okrasném zahradnictví. Kostival uplandský (S. × upplandicum) se jen omezeně pěstuje jako krmná rostlina, či na zelené hnojení, a občas zplaňuje. Jeho využití jako léčivé rostliny se vzhledem k obsahu toxických alkaloidů nedoporučuje.

Název Symphytum pochází z řeckého slova „symphytos“ a znamená srostlý, spojený. Kostival byl využíván jako léčivá rostlina již ve starověku a Pareacelsus uvádí jeho použití na urychlení hojení zlomenin. Kostival lékařský obsahuje allantoin, slizy, třísloviny, saponiny, fenolkarbolové kyseliny, alkaloidy, steroly aj. a k léčebným účelům se využívají především kořeny, případně listy a nať. Působí proti otokům a zánětům, podporuje hojení ran, tiší bolest atd.

Choroby

K častým patogenům kostivalu patří padlí Golovinomyces cynoglossi, které povléká listy, případně stonky a květy, hustým bělavým, moučnatým povlakem.

Na kostivalu byla nalezena i plíseň Peronospora symphytii, vytvářející na rubové straně listů husté hnědé povlaky rozmnožovacích orgánů (sporangiofory se sporangii). Na líci listů jsou viditelné světleji zbarvené, v pokročilé fázi nekrotizují, skvrny, které jsou ohraničeny listovými žilkami.

Kostival je i hostitelem rzí. Pro dvoubytnou rez Puccinia symphyti-bromorum je kostival pouze mezihostitelem, letní a zimní spory rzi se tvoří druzích rodu Bromus. Na rubové straně listů kostivalu se tvoří kulovitá, mírně vkleslá spermogonia a následně, nejčastěji na žilkách a řapících, případně květních kališích, pohárkovitá žlutá, oranžová, růžová nebo bělavá aecidia a aeciosporami.

Ložiska letních spor dvoubytné rzi Melampsora symphytii většinou pokrývají celou rubovou stranu listů zlatožlutými praskajícími puchýřky. Zimní spory se tvoří jen zřídka, v nenápadných bělavých až růžových skvrnkách v epidermis. Další část vývoje rzi probíhá na jedlích (Abies).

Jen zřídka se objevuje na listech kostivalu sněť Entylomella serotina v podobě drobných (1–4 mm) žlutohnědých skvrn. Zpočátku jsou převážně bělavé, někdy průsvitné, tmavší.

Škůdci

Kostival poškozují sáním četné druhy mšic (Aphids fabae, A. gossypii, A. symphyti, Aulacorthum solani, Brachycaudus cardui, B. helichrysi, Macrosiphum euphorbiae, Myzus ascalonicus, M. ornatus Ovatomyzus boraginacearum aj. ).

V listech se někdy objevují nápadné bělavé chodbičky - miny, následek činnosti larev několika druhů vrtalek (rod Agromyza, Phytomyza).

Na listech kostivalu lze nalézt housenky přástevníka hluchavkového (Callimorpha dominula), který ale není zařazen mezi škůdce. Hojně se vyskytující motýl patří mezi polyfágy vyskytující se na různých bylinách, zejména kostivalu lékařském, pilátce vždyzelené či užance lékařské, ale i na kopřivách, ostružiníku maliníku, zimolezu, pryskyřnících, hluchavkách aj., kde saje z květů nektar. Na jaře se někdy objevují dospělé larvy i na okrasných rostlinách a mladých stromech (jasan ztepilý, druzích rodu Prunus, dub, jeřáb ptačí, jilm a vrby), avšak škody, které způsobují, jsou jen nepatrné. Od konce léta až na začátku podzimu, před hibernací, se mladé larvy krátce živí na kostivalu, a vývoj dokončují až v následujícím roce na jaře. Dospělé larvy jsou přibližně 40 mm velké, většinou černé, s nápadnými žlutými a bílými skvrnami. Dospělci - černí motýli s bílými a žlutými skvrnami a rozpětím křídel 5–6 cm, se objevují během léta, v červnu a červenci.

Padlí na kostivalu

Mšice