Choroby a škůdci plodin v ročníku 2017/18

25. 02. 2019 Ing. Antonín Šandera; AGRO 2000, Třebíč Ochrana obecně Zobrazeno 3784x

Zakládání porostů ozimů na podzim 2017 probíhalo zejména v případě řepky ozimé za podmínek vysokých zásob reziduálního dusíku v půdě. Tento faktor pak měl zásadní vliv na úspěšný vývoj porostů v období po zasetí, kdy i problematicky založené porosty dotáhly na podzim i vlivem teplého, dlouhého podzimu svůj vývoj do fáze 6 a více listů a předznamenaly dosažení solidního výnosu, i přes jinak nepříznivý vývoj počasí, zejména srážek.

Řepka ozimá

Zakládání porostů ozimů na podzim 2017 probíhalo zejména v případě řepky ozimé za podmínek vysokých zásob reziduálního dusíku v půdě. Tento faktor pak měl zásadní vliv na úspěšný vývoj porostů v období po zasetí, kdy i problematicky založené porosty dotáhly na podzim i vlivem teplého, dlouhého podzimu svůj vývoj do fáze 6 a více listů a předznamenaly dosažení solidního výnosu, i přes jinak nepříznivý vývoj počasí, zejména srážek.

Výskyty škůdců se odlišovaly od ročníků bezprostředně předcházejících jak ve spektru škůdců, tak i dosahovaných početnostech a tím i jejich škodlivosti.

Mšice

Škodlivost mšic byla zanedbatelná v porovnání s kalamitním podzimem 2016, kdy vlivem extrémního napadení porosty uvadaly a odumíraly celé enklávy rostlin. Vliv mšicemi přenášených viróz na následné snížení výnosu není v praxi ověřen a potvrzen.

Dřepčík olejkový

Charakteristickým rysem výskytu tohoto škůdce je výrazně variabilní nástup hlavního náletu do porostů v meziročním srovnání. První silné nálety dřepčíka olejkového v posledních 4 letech oscilují v poměrně širokém rozmezí od poloviny srpna do konce září. Přímá škodlivost dospělců na vzcházejících rostlinách a dalším průběhu vývoje porostů byla odlišná podle lokality a konkrétního porostu i v závislosti na přímém sousedství již sklizených porostů řepky. Na hranici sousedství sklizených řepkovišť byly nově založené porosty likvidovány holožírem dřepčíka olejkového včetně ostatních druhů dřepčíků. Potvrdil se základní předpoklad úspěšné regulace tohoto škůdce, pokud je přijatelné zatížení osevního postupu řepkou.

Přímá opatření proti dřepčíkovi olejkovému byla zásadně ovlivněna výběrem účinné látky použitého insekticidu. Z řady lokalit jižní Moravy, Vysočiny, ale i dalších regionů, je potvrzená velmi slabá účinnost neonikotinoidů, daná výrazným podílem rezistentních populací. Účinnost si v praxi zachovaly prozatím pyretroidy a kombinované přípravky obsahující organofosfáty. Experimenty s mořením jen potvrdily naprostou polní neúčinnost neonikotinoidů vůči tomuto škůdci a posouvají úvahy o způsobu řešení i dalších škůdců opět více k důslednějšímu naplňování zásad integrované ochrany rostlin. Přes nesporné výhody aplikace malého množství účinné látky v případě moření nelze přehlédnout silnější vliv faktoru rezistence škůdců a jejich přemnožování vlivem změny klimatu a vysokého procentního zastoupení plodin na konkrétních pozemcích.

Jarní napadení stonků larvami dřepčíka olejkového migrujících z řapíků listů do stonků bylo nižší než v minulých ročnících. Od posledního týdne června a prvního týdne v červenci gradovaly výskyty dospělců v porostech, kde způsobovaly výrazné plošné požerky povrchových pletiv stonků.

Krytonosec řepkový, krytonosec čtyřzubý

Dominujícím škůdcem řepky byl i v ročníku 2017/18 krytonosec řepkový.

Běžné až 100%ní napadení stonků řepky bylo však eliminováno rychlým a především suchým charakterem počasí v průběhu dubna až května často trvajícího až do sklizně. Potenciál vstupní brány pro choroby tak byl výrazně omezen, včetně vlivu na výši výnosů. K prvním náletům krytonosce řepkového v oblasti jižní Moravy ale i okrajových částí Vysočiny došlo 12. až 14. března 2018. K prvním slepým vpichům od krytonosce čtyřzubého v řapících listů docházelo podle záhřevnosti lokality v prvním týdnu dubna. Potvrzuje se tak trend v „prohození“ prvního kladení mezi těmito dvěma druhy. Z pohledu praxe je však i po vyhodnocení tohoto ročníku nejdůležitějším faktorem včasná ochrana proti krytonosci řepkovému. Ochrana, která byla oddálena na teplých lokalitách, znamenala zmíněné 100% napadení stonků larvami krytonosce řepkového. Typickým projevem poškození byl plošný výskyt esovitě prohnutých rostlin v porostech řepky.

Účinnost si zachovávají dominantně používané organofosfáty v kombinaci s pyretroidy. V poslední době je účinná ochrana výrazně komplikovaná především legislativními požadavky na omezování používání některých vyjmenovaných přípravků na ochranu rostlin v okolí lidských sídel, cyklostezek atd. Zmíněný faktor bude mít vliv jak na účinnost přijímaných opatření v ochraně rostlin, tak na tvorbu osevních postupů, včetně celkového způsobu využívání pozemků na citlivých lokalitách.

Krytonosec řepkový - vpichy

Krytonosec řepkový - vykladená vajíčka

Bejlomorka kapustová

První nálety škůdce v počátku tvorby prvních šešulí často unikly pozornosti.

Mnohdy (až plošně) se tak opakoval mylně prezentovaný výklad původce pokroucených šešulí. Původcem nebylo napadení šešulí pravými plísněmi, ale prosté napadení bejlomorkou kapustovou v časné fázi kvetení. Zkroucené šešule po vypadnutí larev, mohly, ale nemusely být podle situace napadeny saprofytickými houbami.

Účinným opatřením tak byly správně načasované aplikace insekticidů v době kladení škůdce, s jejich vyšší účinností, pokud byly aplikovány během dne. V případě aplikací v noci byla jejich účinnost vyšší za použití jemného kapénkového spektra zaručující postřik nižších pater porostu, kde bejmomorka přebývá v průběhu ochlazení či noci.

Bejlomorka kapustová

Poškození šešulí bejlomorkou a následný výskyt houbových patogenů

Blýskáček řepkový

Škůdce, jehož škodlivost je diskutována ve vazbě na svědomitost jeho řešení v předchozích ročnících na dané lokalitě. Lokality s opakovaně vynechávanou ochranou proti blýskáčku (i bejlomorce) v ročnících 2015/16 a 2016/17 vykazovaly vyšší podíl rostlin řepky s napadením šešulí saprofytickými houbami. Saprofytické houby snadno napadají šešule poškozené jak bejlomorkou, tak poškozené žírem larev blýskáčka řepkového. Především vlivem žíru larev blýskáčka řepkového (kromě vlivu sucha atd.) v posledních letech chybí vrchní patro drobných šešulí. Na jaře 2018 pak byl tento jev zesílen rychlým odkvetením porostů, kdy larvy blýskáčka nestihly dokončit vývoj v květech (zde bez škodlivosti), ale s následným dokončením jejich žíru na mladých vrchních šešulích, které následně vykazovaly deformity, opad i napadení houbovými patogeny.

Žír larev blýskáčka řepkového

Deformace šešulí po žíru larev blýskáčka

Hlízenka obecná

Výraznému napadení porostů hlízenkou u silně poškozených rostlin po napadení krytonoscem řepkovým zabránilo především suché počasí, bez výskytu deště i ovlhčení rostlin rosou. Klíčení apothecií bylo omezeno a potřebné ovlhčení stonků a listů bylo redukováno. Přesto byly detekovány porosty s napadením hlízenkou, ovšem až v pozdější fázi vývoje porostů. Nevyvíjela se tak typická velká sklerocia uvnitř stonků řepky, ale často to byla drobná sklerocia přímo na povrchu stonků.

Napadení řepky hlízenkou po poškození stonku krytonosci

Klíčení apothecií ze sklerocia

Klíčení apothecií z mikrosklerocií na povrchu stonku

Phoma versus Verticillium

Diskutovaným problémem je výskyt zcela rozpadlých rostlin v místě báze stonků, s redukovanými kořeny, vadnutím stonků s propadajícími se cévními svazky. Podíl takových rostlin se postupně výrazně zvyšuje. Na řadě takto napadených rostlin byla detekována Phoma, potvrzené výskyty houby Verticillium však nedávají jistotu tvrzení, že dominantním původcem je právě Verticillium. Spojení vyššího napadení rostlin fómou po napadení květilkou, po jarním praskání rostlin či vliv účinnosti používaných fungicidů na podzim/jaře i vzhledem k regulaci porostů je sporná, právě z hlediska kombinace mnoha faktorů s jejich obtížným vyhodnocením.

Plíseň zelná, plíseň šedá

Z praktického pohledu se projevuje sekundární napadení šešulí původci chorob jako důsledek nezvládnuté (vynechané) ochrany proti bejlomorce či blýskáčku. Napadení bazálních velkých šešulí je způsobeno nepodchycením časné první generace bejmolorky kapustové. Opadání nebo spirálové kroucení vrchních šešulí je často vyvoláno poškozením po larvách blýskáčka. Zkroucené šešule mohou být zaměněny i s napadením u nás nepotvrzeným výskytem houby Cylindrosporium.

Pšenice ozimá

Průběh konce září 2017 vlivem výraznějších srážek oddaloval setí pšenice a zvýšil tak podíl porostů pšenice ozimé s opožděným vývojem, který se plně projevil v suchém průběhu počasí především na jižní Moravě (Znojemsko, Břeclav, Hodonín) redukcí odnoží, předčasným dozráváním a ve výsledku poklesem výnosu. Naopak lokality na Vysočině (Jihlavsko, Žďársko, Havlíčkobrodsko atd.) dosahovaly výnosů nadprůměrných až rekordních.

Přenašeči viróz, virózy

Výskyty viróz v napadení přenašeči byly poměrně slabé.

Zopakovaly se výskyty viróz na porostech založených kolem nadmořské výšky 500 m n.m. i výše. Výrazné napadení virózami bylo velmi často vázáno na stresované porosty suchem, ale i porosty pšenice zakládaných s nízkými výsevky (včetně hybridních odrůd pšenice) s ochranou založenou na jedné aplikaci neperzistentního insekticidu. Projevil se i známý vliv expozice pozemku, záhřevnost a termín aplikace insekticidu ve vztahu k citlivé fázi obilniny. Za tu lze považovat BBCH 13–21 s důrazem na časnou aplikaci insekticidu v případě setí po kukuřici s krátkou meziporostní periodou, stejně tak při setí s výskytem zeleného mostu na pozemku. Za budoucí problém tak lze považovat v této souvislosti možný plošný zákaz glyfosátu, který je významnou součástí jak půdoochranných technologií, tak technologií pro omezování vlivu sucha.

Mšice přenášejí viry

Škůdci odnožovacího uzlu

V nejteplejších oblastech jižní Moravy se lokálně vyskytla poškození odnožovacího uzlu způsobená zejména larvami pestřice třískvrnné a bzunky. Výskyty jsou vázány na oblasti místech s vysokým podílem obilnin v osevním sledu.

Pestřice třískvrnná

Příznaky poškození bzunkou

Bodruška, plodomorky

Výrazněji se v tomto ročníku projevili škůdci jako bodruška obilná a plodomorky.

Zařazení do jedné skupiny není náhodné, výskyty zmíněných druhů korespondovaly velmi silně s monokulturně pěstovanou pšenicí a jejich škodlivost postupně narůstá.

Plodomorky

Kukla zelenušky

Kohoutci

Extrémní napadení porostů obilnin kohoutky předznamenal již rok 2017, kdy pozorovaný silný výskyt kohoutků v porostech kukuřice v průběhu srpna byl patrný i z monitoringu ÚKZÚZ a následně korespondoval se silnou škodlivostí na obilninách na jaře 2018. Extrémně napadány byly porosty pšenice ozimé seté právě po kukuřici to i ve vyšších nadmořských polohách, včetně porostů jarního ječmene atd. Žírem byly poškozovány  nejen úzce vymezená ohniska, ale velké části pozemků v rozsahu jednotek až desítek hektarů.

Po velkých výskytech dospělců na přelomu dubna a května následoval vysoký výskyt malých larev ve vysoké početnosti až 10 kusů na praporcový list v týdnu kolem 8. května s následným vybělením rostlin na velkých částech pozemků v týdnu kolem 15. května.

Plošné poškození porostu pšenice kohoutky

Choroby pat stébel - běloklasost

Vzhledem k průběhu počasí byla škodlivost chorob pat stébel výrazně redukována.

Projevy běloklasosti byly především v souvislosti s lokálně výraznými výskyty bodrušky obilné, méně pak s výskyty obalečů, kteří jsou však již pravidelnými průvodci obilnin v teplé oblasti Moravy.

Na výskytu běloklasosti měli podíl obaleči

Padlí, rzi

Významnějším houbovým patogenem listů bylo padlí s výrazným postupem až na praporcové listy v závislosti na odrůdě. Takové porosty pak byly napadány jinak v tomto ročníku slabě se projevujícími skvrnitostmi listů.

Ze rzí převažovala rez pšeničná. Přerušil se 3letý extrémně silný výskyt rzi plevové z let 2015, 2016 a 2017. Přesto však na citlivých odrůdách působila problémy i letos.

Fuzária

Napadení fuzariózami bylo na lokalitách postižených suchem slabé se slabým infekčním tlakem. Tuto výjimku naopak potvrzovaly porosty některých osinatých odrůd pšenice na těch lokalitách Vysočiny, kde došlo k opakované srážkové činnosti po fázi metání.

Fusarium na osinaté pšenici

Kukuřice

Hlavním problémem pěstování kukuřice je i nadále zvládnutí technologie v sušších oblastech s důrazem na řešení plevelů, bázlivce a předcházení erozních škod.

Odplevelení kukuřice v kontrastu s ročníkem minulým proběhlo bez větších problémů. Vyšší míru jistoty vykázaly CPOST aplikace, avšak s určitými rozdíly v selektivitě přípravků k rostlinám kukuřice. Problematické plevele jako mračňák, durman atd. si vynutily změnu spektra používaných přípravků. Především durman se stává s jednoletými travami dominantním problémem intenzivních oblastí pěstování kukuřice.

Nechemická regulace plevelů

Vzhledem k nastupujícímu zužování spektra účinných látek, snižováním dávek herbicidů s odkazem na degradační schémata a záchyty účinných látek ve vodách se zvyšuje význam nechemické regulace plevelů v podobě plečkování kukuřice, ale i jejího vláčení v období do počátku vzcházení porostů. Nikoliv nevýznamným důvodem jsou i problematické účinnosti herbicidů v extrémních podmínkách suchého a horkého klimatu (2017) a rezistence plevelů. Lze vidět úspěšně vedené porosty kukuřice zcela bez použití selektivních herbicidů s další výhodou, kterou je absence retardace kukuřice fytotoxickými účinky herbicidů.

Bázlivec

V případě porostů kukuřice pěstovaných v monokultuře je nutností ochrana kořenů kukuřice před larvami bázlivce kukuřičného. Aplikace granulátů k setí i mořidel byla účinná a dále omezila výskyt dospělců v latách a na bliznách kukuřice. Posun škůdce do vyšších poloh je postupný, ale lze ho pozorovat například na některých lokalitách Jihlavska a Ždárska, kde již byly v roce 2018 patrné škody na kořenech s tvorbou „husích krků“. Nenamořené a granulátem neošetřené porosty kukuřice v monokultuře výrazně více trpěly následným suchem. Aplikace insekticidů proti dospělcům na bliznách výrazně redukuje výskyty v dalších letech na dané lokalitě.

Poškození kořenů kukuřice larvami bázlivce na neošetřené kontrole - vlevo

Závěr

Ročník 2018 přinesl velké rozdíly v dosažených výnosech v závislosti na lokalitě a spadlých srážkách.

Potvrdily se některé trendy, zejména v posunu vysokých výnosů plodin do vyšších poloh, ale i posunu některých druhů škůdců do vyšších poloh.

Patrný je i trend zvyšování škodlivosti škůdců vázaných na monokulturní pěstování plodin. Z dříve opomíjených škůdců se tak stávají škůdci závažnějšími.