Použití biologických přípravků v naši pěstitelské praxi

30. 05. 2021 RNDr. Aleš Kuthan, CSc.; VP Agro, spol. s r. o. Ochrana obecně Zobrazeno 1907x

V roce 2016, kdy byl publikován můj článek hodnotící tehdejší vývoj a stav používání biopesticidů u nás a ve světě uplynulo již hodně času. V té době bylo v Evropském registru účinných látek uvedeno 6 biopesticidů. V současné době je povoleno 75 mikroorganizmů jako účinné složky biologických přípravků na ochranu rostlin proti různým druhům škodlivých organizmů. V České republice je nyní z tohoto seznamu povoleno 8 mikroorganizmů a na jejich bázi 20 biologických přípravků na ochranu rostlin. V roce 2019 k nim přibyl ještě biofungicid s účinnou složkou Trichoderma asperellum kmen T34.

Statistika použití

Podíváme-li se na statistiku používání těchto preparátů zemědělskou praxí, nutno poznamenat, že současná praxe používá pouze několik z nich. Podle statistiky ÚKZÚZ má největší podíl na trhu Coniothyrium minitans používaný v olejninách a zelenině, následuje Pythium oligandrum M1 převážně v obilninách a olejninách a Bacillus thuringiensis v zelenině, ovoci a révě. Statistika neuvádí použití bioagens - živých organizmů, z kterých se v polní výrobě hojně uplatňuje vosička Trichogramma na ochranu kukuřice anebo roztoč Phytoseilus persimilis v ochraně chmele.

Graf 1 znázorňuje množství spotřebovaných biopesticidů do polních plodin a graf 2 podíl biopesticidy ošetřených hektarů speciálních plodin v ČR za rok 2020. Přepočteme-li sumární data ze statistiky, lze konstatovat že podíl biopesticidů na českém trhu je nižší než 1 % a daleko zaostává za celosvětovým průměrem, v současnosti odhadovaným okolo 3 %. Otázkou zůstává, jaký výběr statistika v jednotlivých státech používá. Přičetli-li bychom výše zmíněná bioagens a v zahraničí zahrnované „bioracionální produkty“, které reprezentují celou řadu pomocných látek, stimulátorů růstu a dalších ochranných prostředků, nebyly bychom na tom tak špatně. Také u nás existuje celá řada produktů, které z různých důvodů nelze deklarovat jako biopesticidy, ale které se jim co do účinnosti přibližují.
Přesto že se dnes bioracionálním produktům dává zelená, je třeba mít na paměti, že stejně jak chemické látky, tak také tyto přírodní produkty nemusí být vždy ze všech hledisek bezpečné. Z užitečného bioagens se může stát nebezpečný invazní druh, z užitečného druhu houby škodlivý činitel. Hranice mezi nimi jsou velmi úzké. Jako příklad může sloužit nepovolení druhu Trichoderma polysporum jako biopesticidu, přičemž další druhy rodu Trichoderma povoleny jsou. A nebo naopak zařazení jediného kmene patogenního druhu Verticilium albo-atrum do Evropského seznamu účinných látek. Při povolování pomocných látek se často na tyto rizika nemyslí.

Graf 1: Použití biopesticidů v polních plodinách podle plochy ošetření (ha, ČR, 2020)

Graf 2: Použití biopesticidů ve speciálních plodinách podle plochy ošetření (ha, ČR, 2020)

Jaké jsou příčiny nízkého zájmu našich pěstitelů o biopesticidy?

Příčiny malého zájmu zemědělců pro použití biologických pesticidů lze hledat na úrovni subjektivní, ale do velké míry také objektivní „shora”. Pravdou je, že Česká republika má ve srovnání s jinými zeměmi Evropy relativně nízkou spotřebu pesticidů. Země jako Belgie, Itálie, Španělsko, Francie vykazují spotřebu chemických přípravků na ochranu rostlin 3 až 8 kg na hektar, zatímco v ČR je nižší než 2 kg/ha. Z 8 kg účinných látek na hektar se proto bude snižovat snáze než z našich dvou.

Přesto vyspělé země Evropy mají vládou silně podporované mechanizmy jednak na snížení spotřeby chemických pesticidů, a současně na podporu nechemických metod ochrany rostlin. Jako příklad lze uvézt Francii s ambiciózním plánem snížení spotřeby pesticidů do roku 2025 o celých 50 %. I tak ale bude jejich spotřeba dvakrát vyšší než u nás. Podíl biopesticidů ve Francii v současnosti tvoří 9,5 % trhu.

Náš Národní akční plán sice uvádí, že: „Je třeba preferovat nechemické způsoby a metody ochrany rostlin, mezi které patří zavádění všeobecných zásad a zvláštních pokynů pro jednotlivé plodiny a odvětví v rámci integrované produkce a integrované ochrany rostlin, pokud možno s přednostním používáním nechemických metod ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů pro snižování závislosti na používání přípravků na ochranu rostlin.”, ale přímé motivační programy a postupy u nás chybí. Hlavní důraz je kladen na ochranu půdy, vody, osvětu, monitoring a efektivitu kontrol dodržování správných zásad používání přípravků. V plánu převažují restriktivní tendence nad podpůrnými. O podpoře biopesticidů se nejedná vůbec. Demonstrační farmy v rámci rostlinolékařského poradenství tento úkol také nenaplňují. Dotační titul „Podpora ozdravování polních a speciálních plodin 3.a. - Biologická ochrana rostlin jako náhrada chemické ochrany” je pro mnoho zájemců o biopesticidy málo atraktivní.

Francouzský projekt Ecophyto II přímo deklaruje některé procesy pro urychlení zavedení bioracionálních metod do ochrany rostlin. Jedním z příkladů je rychlejší povolovací proces pro biopesticidy, který trvá v průměru 6 až 9 měsíců ve srovnání s klasickými přípravky s průměrnou dobou povolovacího řízení 12–14 měsíců.

Druhým faktorem malého zájmu jsou subjektivní důvody uživatelů. Hlavním a jediným vodítkem při ochraně před škůdci, plevely a chorobami je jejich přímá likvidace použitím přípravku. Ta ovšem, jak je známo, v mnoha případech nefunguje, jak bychom si přáli. Kromě špatně zvoleného produktu a termínu jeho aplikace zde může sehrávat negativní úlohu například vzniklá rezistence, nepředvídatelné výkyvy počasí a podobně. Některé biopesticidy fungují stejným způsobem jako chemické látky tak, že přímo hubí škodlivý organizmus. Například metoda ochrany kukuřice proti zavíječi s využitím vosiček Trichogramma nebo použití Bacillus thuringiensis v ovoci a révě. Avšak mnoho dalších biopesticidů vyžaduje jiný systém rozhodování, protože jejich použití je zaměřeno na to, aby se škodlivý činitel buď vůbec neobjevil, anebo aby se předem zamezilo jeho rozmnožení nad práh ekonomické škodlivosti. Tímto způsobem působí Coniothyrium minitans, Trichoderma asperellum anebo některé indikace použití Pythium oligandrum.

Dalším aspektem je skutečnost, že všechny biologické prostředky jsou ve větší míře než chemické závislé na podmínkách prostředí. Jejich nasazení vyžaduje důkladnější znalosti interakcí mezi rostlinou, podmínkami a prostředím. Obecně platí, že čím jsou podmínky pro pěstované rostliny lepší tím slabší je viditelný anebo měřitelný účinek biologických přípravků. Naopak za extrémních situací, například při vysoké zásobě zárodků chorob a škůdců na pozemku dokážou mnohé biopesticidy preventivním působením významně snížit škodlivé účinky.

K omezeným možnostem širšího uplatnění biologických přípravků na ochranu rostlin přispívají také otázky dlouhých výrobních postupů vyžadujících čas na kultivaci, řešení podmínek skladování a nutnosti přepravy při nízkých teplotách.

Charakteristika nejpoužívanějších biopesticidů v našem zemědělství

U polních plodin mají biopesticidy největší zastoupení v olejninách převážně použitím Coniothyrium minitans v produktu Contans WG a Pythium oligandrum M1. Další následuje kukuřice ošetřovaná Trichoderma asperellum kmene T34 - Xilon GR a obilniny ošetřovanéné Pythium oligandrum M1 v produktech řady Polyversum a Bacillus subtilis kmene QST 713 v přípravku Serenade.

Polyversum obsahuje 250 g/kg parazitické houby Pythium oligandrum M1. Je to první biofungicid, který byl vyvinut a uveden na trh již před rokem 1998 a v České republice byl poprvé registrován do řepky olejné v roce 2006. Dnes má u nás registraci proti houbovým chorobám aplikací postřikem do obilnin, řepky, luskovin a je tak využíván převážně v ekologickém zemědělství. Přesto, že je nejdéle zavedeným biopesticidem, nezískal u našich zemědělců patřičnou odezvu. Má značně široký rozsah registrace a podle výrobce je doporučován ještě k mnoha dalším způsobům použití. Z našich zkušeností dobře funguje ve školkách lesních dřevin, kdy formou máčení kořenů anebo zálivkou semenáčků účinně ochrání mladé rostliny před úhynem způsobeným houbovými chorobami kořenů. Je registrován také v několika dalších státech Evropy, vyvážen do Číny, USA a dalších zemí. U nás je produkt dostupný také pro malospotřebitele.

Při pěstování polních plodin je nejvíce používaným biopesticidem současnosti přípravek Contans WG obsahující 100 g/kg aktivních spor Coniothyrium minitans. Je to specialista na hubení sklerocií hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum), která způsobuje v řepce, slunečnici, luskovinách máku a kmínu značné ztráty na výnosech. Při použití dávky 1–2 kg/ha je velice efektivním opatřením a plně se vyrovná klasické fungicidní ochraně. Nedochází pouze k potlačování následků choroby, jak je tomu při použití foliárních fungicidů, ale účinně eliminuje příčinu vzniku choroby (sklerocia v půdě), a tím vede k celkovému ozdravení půdy. Při aplikaci po sklizni plodiny s vysokým počtem snadno pozorovatelných sklerocií na strništi dokáže pozemek ozdravit na několik let dopředu.

Přípravek Serenade ASO s obsahem13,96 g/l grampozitivních bakterií kmene QST 713 Bacillus amyloliquefaciens (původně B. subtilis) si díky intenzivní podpoře dovážející firmy Bayer rychle získal pěstitele v Čechách. Na trh byl uveden počátkem roku 2019 a již v prvním roce se stal třetím nejpoužívanějším biopesticidem díky širokému nasazení ve vinné révě a zeleninách. Registrované použití je velmi široké a zahrnuje obilniny, kukuřici, brambory, řepku hořčici, slunečnici, mák, chmel, celou řadu ovocných dřevin zeleniny a okrasných rostlin proti různým houbovým ale také bakteriálním chorobám.

Čtveřici biologických přípravků na ochranu rostlin doplnil v roce 2020 nový půdní biofungicid Xilon GR, o kterém byli čtenáři informováni v předchozích vydáních časopisu Agromanuál. Je založen na antifungicidních vlastnostech mykoparazitické houby Trichoderma asperellum kmene T34. U olejnin neúčinkuje pouze proti bílé hnilobě způsobené hlízenkou obecnou (Sclerotinia sclerotiorum), ale jeho antifungicidní záběr je o mnoho širší. Působí na kořenech a dokáže pěstované rostliny ochránit před mnoha druhy patogenů, které vnikají do rostlin z půdy přes kořeny. Největší pěstitelský úspěch si produkt získal již v prvním roce používání. U kukuřice dokázal až o 80 % snížit obsah mykotoxinu deoxivalenol (DON) v zrnu díky eliminaci infekce fuzárií z půdy. Protože nemá pouze antifungicidní vlastnosti, ale dokáže indukovat rozvoj kořenové soustavy zvýšenou tvorbou malých kořínků a jejich celkový objem, zvyšuje za suchých podmínek také výnosy siláže. Z našich měření se ukázal také pozitivní vliv na tvorbu škrobu, který byl u ošetřených porostů vyšší.

Abychom úplně neopominuli ovoce, zeleninu, révu a bioinsekticidy, nutno konstatovat, že v ochraně těchto plodin ze všech biopesticidů dominuje Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki v několika přípravcích při ochraně proti mnoha druhům škůdců z řádu motýlů (Lepidoptera), jakými jsou obaleči, píďalky, zavíječi a další podobné druhy.

Závěr

Tento článek se věnuje pouze registrovaným a hojněji použitým biopesticidům. Jako součást integrované ochrany rostlin je možné částečně řadit také několik nepesticidních -„bioracionálních“ produktů registrovaných jako pomocné látky nebo hnojiva s biologickým základem, které se používají na eliminaci stresu, urychlení fyziologických procesů, podporu růstu kořenové soustavy anebo na zlepšení kvality půdy. Ty se však pouze v několika málo případech můžou stát alternativou pesticidů.

Naše pojetí integrované ochrany rostlin, v zahraničí nazývané „zelená ochrana rostlin” by mělo najít cestu k efektivnímu využití biopesticidů. Celospolečenská poptávka po potravinách vyráběných šetrným způsobem bude neustále narůstat. Evropská unie počítá do roku 2025 s nárůstem tohoto odvětví o 11,3%