Rok 2018 na moravských polích

13. 03. 2019 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kolektiv; Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 1849x

Počátek roku nám dává možnost krátkého ohlédnutím za tím, co se v uplynulém roce událo, zda v konečné bilanci šlo o rok, na který budeme vzpomínat v dobrém či na něj raději zapomeneme. V každém případě je toto zpětné ohlédnutí vhodným okamžikem pro uvědomění si řady souvislostí a zákonitostí, které se opakovaně projevují. Rok extrémní, plný výkyvů, rok, ve kterém se lišily podmínky pro pěstitele i na malé vzdálenosti, takže každé zobecnění vyžaduje porovnávání většího počtu případů.

Počasí zimy a porosty

Zima 2018 ukázala obě tváře, které mohou nastat - ta mírná, teplotně nadnormální, byla v průběhu ledna, kdy v podstatě porosty ozimů pokračovaly ve vegetaci. Jarní vyšší průměrné počty odnoží oproti podzimním kontrolním odpočtům jsou toho nepřímým důkazem. Druhá, chladná, mrazivá, a také typická tvář zimy se projevila v měsíci únoru, její přesah však pokračoval až po hranici jarní rovnodennosti. Celý měsíc březen se tak stal nevyužitelným k zakládání porostů jařin nebo jakéhokoliv ošetřování ozimů snad s výjimkou regeneračních přihnojování.

Obavy ze zimního poškození rostlin řepky, ale i ozimých obilnin se však nepotvrdily. Zpětně můžeme vyvodit závěr, že porosty přečkaly zimu v pořádku díky tomu, že sled klimatických událostí (teplé období a výrazné ochlazení) nekolísal a nebyl přerušován výkyvy opačného směru. Po zmrznutí půdy a ochlazení se nízká teplota udržela až do výrazné konečné změny - nástupu jara. Nastala fáze jistého zakonzervování rostlin ve stavu vegetačního klidu, který nenarušily různé hnilobné a patologické procesy, které by provázely opakované oblevy. Vždyť půda byla promrzlá skutečně do významné hloubky 25 cm a ještě 8. března bylo v 5cm hloubce zamrznuto. Nedošlo ani k opakovaným táním a opětovným zmrznutím půdy, které může způsobovat výrazná mechanická poškození kořenů rostlin jejich „vytahováním“ z půdy na fyzikálních principech. A konečně i na většině území ležela sněhová pokrývka, která se vytvořila hned v počátku mrazivého období a trvala prakticky až do konce první březnové dekády.

Popsaný průběh klimatických událostí zimy rostliny nepoškodil. Velmi ilustrativně byl tento stav popsán při vyhodnocení obsahu vodorozpustných cukrů v rostlinách ozimů. Pro efektivní využití nitrátů dodaných v předjaří při regeneračním hnojení by obsah vodorozpustných cukrů měl být 150–170 mg/g sušiny nadzemní části rostlin. Ve dvou termínech, 31. 1. a 8. 3. 2018, byly na pozemcích Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s.r.o. odebrány rostliny pšenice ozimé, ječmene ozimého a žita ozimého na stanovení obsahu vodorozpustných cukrů. Z odrůd ozimé pšenice byly vybrány odrůda Bohemia, která se vyznačuje vyšší zimovzdorností, a dále odrůdy Dagmar, Julie, Matchball a Tobak. Žito ozimé zastupovala odrůda Inspector a ječmen ozimý odrůda Fabian. Obsah cukrů u rostlin se mezi oběma termíny sice snížil, přesto nedošlo k výraznému poklesu pod dolní hranici optima 150 mg/g sušiny, což svědčí o tom, že rostliny byly v dobrém fyziologickém stavu. Porosty na počátku března sice podle očekávání vykazovaly nedostatek minerálního dusíku, ale mrazivý březen umožnil aplikaci pevných hnojiv včas.

Vzorky pšenice odebrané 11. a 16. dubna 2018 dokumentují, jak překotný byl růst a vývoj porostů v hlavní fázi růstu - sloupkování

Porost pšenice poškozený larvami kohoutků - prosvitající špičky listů

Listy pšenice s larvami kohoutků

Jarní až letní počasí a porosty

Následný rychlý průběh obnovení jarního růstu byl příčinou i relativně nízké četnosti výskytu stéblolamu u ozimých obilnin. Tato hodnocení jsou prováděna jako souhrnná charakteristika porostů v době obnovení plné jarní vegetace, což v roce 2018 připadlo až na polovinu měsíce dubna.

Porosty ozimé řepky jsou na počátku jara ohroženy především náletem krytonosců. Toto období nastává podle jasných pravidel, kdy teplotní poměry ročníku ovlivňují aktivitu přezimujících brouků. V roce 2018 jsme výrazný nálet zachytili po 20. březnu. Následující období již nebylo provázeno časově rozloženým pokračujícím náletem.

Období od počátku dubna můžeme označit za zásadní změnu v průběhu počasí. Počínaje tímto datem se na delší dobu teploty ustálily v nadnormálních hodnotách. V počáteční fázi se teplé počasí projevilo příznivě, například při zakládání porostů jarních obilnin. Srážek však byl většinou nedostatek a větrné počasí ještě zesilovalo vysušování půd. Intenzivní sluneční svit a již zmíněné vyšší teploty výrazně zrychlovaly růst a vývoj porostů. Došlo k situaci, že v polovině dubna rozkvétaly řepková pole a plné kvetení vrcholilo v období květnových svátků. Jaro 2018 s průměrnou teplotou 11,6 °C se stalo nejteplejším za uplynulých 60 let.

V odnožených porostech jarních ječmenů se na počátku května vyskytovaly houbové choroby jen sporadicky, podobná situace byla i u ozimů.

Podle očekávání se do pozice organizmů ohrožujících rozsáhlé výměry plodin dostali hmyzí škůdci, a to ve výrazně vyšší míře než je obvyklé, a také časově dříve. Kalamitní výskyt kohoutků se rozšířil již v polovině května a přetrval v podstatě po celé následující období růstu a vývoje, tedy více než jeden měsíc. Poškození žírem larev byla velmi výrazná a rozhodně se nejednalo o stav, který by neměl výnosové dopady. Zajímavé je, že tento enormní výskyt kohoutků byl v době po vymetání následován jen minimálním výskytem kolonií mšic na listech i na klasech.

V průběhu tohoto teplého období nastala jedna výrazná klimatická změna, která ovlivnila výskyt houbových chorob. Byl to přechod studené fronty mezi 15. až 19. květnem 2018. V těch dnech napršelo mezi 10 až 50 mm srážek a vytvořila se tak v tom roce první výrazná epidemická situace. Porosty ozimých pšenic byly většinou ve fázi naduřování listové pochvy praporcového listu nebo na počátku metání. Světelné poměry v porostech již nebyly příznivé pro spodní listová patra, která tak byla náchylná napadení chorobami. Upozorňovali jsme, že jakýkoliv stres, tedy i stres vyvolaný vysokou teplotou a nedostatkem vláhy, může v listových pletivech indukovat změny, které vedou k vyšší citlivosti k chorobám. Tato skutečnost měla význam právě v proměnlivém počasí, kdy lokální výrazné srážky naplnily podmínky infekce listovými chorobami. Stručně řečeno: většina porostů byla pro choroby vnímavá a záleželo na tom, zda srážky (ovlhčení listového povrchu) podpořily v dané oblastí infekci. Pokud byla v tomto období provedena fungicidní ochrana, jak bylo uvedeno v našich doporučeních, následný vývoj porostů nebyl chorobami ovlivněn.

Spektrum původců listových chorob, kteří se rozšířili, bylo průběhem povětrnosti zásadně ovlivněno. Oproti minulým letům jsme nacházeli minimální výskyty původců listových skvrnitostí - Drechslera tritici-repentis, Stagonospora nodorum i Monographella nivalis. Vysoké zastoupení bylo podobně jako v minulých letech v nálezech Septoria tritici, jednoznačně dominujícími se však staly rzi a to především rez pšeničná (P. recondita). Porosty, které nebyly ošetřeny okolo 20. května 2018 byly touto chorobou velmi vážně poškozeny s častým předčasným ukončením nalévání zrna již koncem měsíce června. Napadení fuzárii v klasech se nakonec objevilo jen v minimálním rozsahu, což podporuje hypotézu, že v době kvetení se ozimé pšenice většinou nesetkaly s deštěm a tudíž infekce klasů nebyly úspěšné.

Jarní ječmeny svou dobrou zdravotní kondici udržely po celé období sloupkování, což v řadě případů mohlo vést k domněnkám, že choroby se vyskytovat nebudou. Toto se v oblastech, jako je Kroměřížsko, ale nepotvrdilo a extrémní rozvoj napadení rzí ječnou (Puccinia hordei) byl nejvyšší za poslední desetiletí. Jelikož metání a kvetení ječmenů probíhá datumově v jiném období, než u ozimů, bylo i napadení klasovými fuzárii překvapivě vysoké. Zbývá však ještě dokončit analýzy, o jaké druhy patogenů se jednalo. Suchý průběh sloupkování však výrazně snížil výskyt listové a klasové skvrnitosti působené druhem Ramularia collo-cygni.

Ozimé řepky, jejichž porosty dozrály s velkým časovým předstihem, dosáhly v oblasti Moravy a Slezska výnosů nižších, než v letech minulých, ale v řadě případů to byly výnosy stéle nadprůměrné. Konečný výskyt houbových chorob, tedy především hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) byl nejnižší v řadě posledních let. Ve zpětném pohledu bylo výnos limitujícím faktorem především dík vysokým teplotám krátké období kvetení.

Souhrn

Výše uvedený přehled podmínek vegetačního roku 2018 dokumentuje základní odlišnosti tohoto období. Počátek vegetace ozimů příští sezony, v jehož průběhu tento článek vznikalm nám signalizuje, že i rok 2019 může být nadějným a současně problematickým. Dobré založení porostů ozimů se odráží v jejich intenzivním růstu a vývoji, narůstá však částečně skrytě trvalejší nedostatek vláhy, který může v budoucnu zásadně změnit stav našeho zemědělství. Je na nás, abychom včas pomáhali přírodě vracet věci do funkčního stavu, od kterého jí civilizační činností zatím spíše vzdalujeme.

Mapa pozorování prováděných systémem MSD v oblasti Moravy a Slezska - stav roku 2018