Chemap Agro s.r.o.

Stimulace a testování fungicidů v sóje v roce 2018

27. 06. 2019 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 227x

Stimulace růstu rostlin byla dříve pokládána za nadstandardní ošetření k dosažení vyššího výnosu, kvality, či zjednodušení některých pracovních operací. V případě luskovin, tj. i sóji, byla stimulace považována za málo efektivní opatření, zřejmě z důvodu jejich velké citlivosti na podmínky daného prostředí (prezentovaná jako nestabilita výnosů luskovin), oproti jiným běžně pěstovaným kulturám. Opak je však pravdou, neboť v současné době, při plném respektování základních agrotechnických zásad a využívání nových výkonných odrůd, nelze prakticky očekávat výraznější vzestup výnosů v žádném odvětví rostlinné produkce bez využití látek se stimulačním účinkem.

Agronutrition

Z výše uvedeného důvodu je další, nedílnou součástí našich pesticidních pokusů i ověřování řady stimulačních (antistresových) látek, které využíváme nejen ke zlepšování výnosových prvků sóji, ale také velmi často k eliminaci všudypřítomného stresu.

Jakákoliv snížení negativního dopadu abiotikóz na výnosy porostů kulturních plodin včetně sóji jsou velmi důležitá. Abiotikózy neboli abiotické poruchy rostlin jsou nejčastěji způsobeny nevhodnými povětrnostními (klimatickými) a půdními podmínkami, přičemž mezi těmito skupinami abiotických činitelů existují velmi úzké interakce. Klima a počasí, které nejen přímo působí na růst a vývoj rostlin, ale jsou i v superiorním (nadřazeném) postavení k půdě neboť zásadně ovlivňují především její teplotu a vlhkost, dále pak uvolňování a dostupnost živin, obsah vzduchu a některých metabolitů (vč. škodlivin) v půdě apod. Zejména v současné době, při měnícím se klimatu Země, jsou povětrnostní podmínky, hlavně srážky (zejména jejich nedostatek), téměř běžným stresovým faktorem působícím pěstovaným plodinám nadměrnou zátěž, tj. stres. Stejně tomu bylo s průběhem počasí i v roce 2018.

V loňském roce jsme prvně do našich poloprovozních pokusů zařadili fungicidní ochranu sóji, která se postupem času spolu se zvyšováním ploch sóji a globální změnou klimatu může stát významným problémem k řešení. Vzhledem k loňským extrémně suchým povětrnostním podmínkám lze však jednoznačně říci, že všeobecně byl tlak houbových chorob velmi nízký, proto i efekt testovaných fungicidních přípravků Elatus plus a Elatus Era nebylo možné odpovídajícím způsobem vyhodnotit.

Tab. 1: Přehled pokusných variant

Var.

Přípravek

Dávka

Cena ošetření

1.

Kontrola

-

 

2.

Elatus Plus (počátek květu  + za 7–14 dnů)

0,5 + 0,5 l/ha

není známa

3.

Elatus Era (počátek květu  + za 7–14 dnů)

0,7 + 0,7 l/ha

2490 Kč/ha

4.

Lignohumát Max  (fáze 1.–3. trojlístku)

0,4 l/ha

150 Kč/ha

5.

Aminátor (fáze 1.–3. trojlístku)

100 g/ha

není známa

6.

Lexin (fáze 1.–3. trojlístku)

0,25 l/ha

385 Kč/ha

7.

LEXenzym (fáze 1.–3. trojlístku)

0,25 l/ha

není známa

8.

Litofol Active (fáze 1.–3. trojlístku)

12,0 l/ha

500 Kč/ha

Všechny varianty včetně kontroly byly preemergentně ošetřeny herbicidem Wing P (4,0 l/ha)

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci stimulačních látek na lokalitě Studeněves, 12. 6. 2018 (rel. %)
Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci stimulačních látek na lokalitě Studeněves, 12. 6. 2018 (rel. %)

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci stimulačních látek a fungicidů na lokalitě Studeněves, 16. 7. 2018 (rel. %)
Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci stimulačních látek a fungicidů na lokalitě Studeněves, 16. 7. 2018 (rel. %)

Stimulační látky

V loňském roce jsme ověřovali tyto stimulační látky (přípravky) Lignohumát Max, Aminátor, Lexin, LEXenzym a Litofol Active. Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha). Uvedený herbicid používáme záměrně jako základní herbicidní ochranu u všech variant ošetřených stimulačními látkami z důvodu jeho poměrně silné fytotoxicity k rostlinám sóji. Fytotoxicita herbicidu Wing P ve 4,0 l/ha byla v letošním roce patrná na lokalitě Skalička, kde společně s dostatkem srážek a poměrně silným utužením povrchu půdy způsobovala významný výpadek rostlin (z důvodu ztluštělého a křehkého hypokotylu - vliv pendimethalinu). Výpadek rostlin byl tak významný, že jsme uvedenou lokalitu z celkového hodnocení vyřadili.

Vzhledem k rychlosti a jednoduchosti hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant (po ošetření stimulátory) používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester. Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných biologicky aktivních látek (po 11 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme při prvním měření zjistili po aplikaci přípravků LEXenzym, Litofol Active a Lexin (graf 1). Pozitivní vliv všech použitých stimulačních látek na obsah chlorofylu v listech sóji jsme pozorovali i po 45 dnech od aplikace, přičemž nejvyšší hodnoty jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Litofol Active a Lexin (graf 2). Zajímavé je, že i přes minimální výskyt houbových chorob se pozitivně projevila aplikace fungicidů řady Elatus (zejména Elatus ERA) na obsah chlorofylu v listech.

Z dosažených výsledků (tab. 2) je zřejmé, že aplikované stimulační látky ale i fungicidy ve všech případech přispěly k udržení nejen výrazně vyššího počtu rostlin na ploše (zejména Lexin, LEXenzym, a také Litofol Active), ale současně i zvýšily zejména výšku nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Výšku „nasazení“ (z důvodu sklizně hodnotíme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy), která podstatně ovlivňuje sklizňové ztráty, zvyšoval (oproti kontrole) nejvýrazněji přípravek Litofol Active (o 2,05 cm) následovaný přípravky Lexin (o 2,0 cm) a LEXenzym (o 1,85 cm). Výrazný pozitivní efekt v tomto směru jsme však zaznamenali i po aplikaci přípravků Aminátor (zvýšení o 1,15 cm). Největší větvení rostlin jsme zjistili po aplikaci přípravků Litofol Active a LEXenzym, dále pak po přípravcích Lignohumát Max a Lexin. Výšku porostu nejvýrazněji podporovaly přípravky Aminátor a Litofol Active.

Tab. 2: Výsledky vegetačního pozorování sóji po aplikaci stimulátorů a fungicidů

Varianta

Výška nasazení* prvních lusků (cm)

Počet větví

Výška porostu (cm)

Počet lusků na rostlině

Počet rostlin na 1 m2

Kontrola

7,40

0,00

81,7

8,60

36,4

Elatus Plus

7,80

0,20

79,9

9,40

37,2

Elatus Era

8,00

0,20

80,1

9,30

37,2

Lignohumát Max

7,95

0,30

80,0

11,00

38,0

Aminátor

8,55

0,00

84,8

10,90

40,8

Lexin

9,40

0,30

84,0

13,40

44,8

LEXenzym

9,25

0,60

84,0

13,40

43,6

Litofol Active

9,45

0,70

84,8

13,80

43,2

Pozn.: * - výška nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy

Závěr

Lze konstatovat, že všechny aplikované stimulační látky a fungicidy měly velmi příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji. Z celkového hlediska „nejmenší“, avšak pozitivní efekt jsme zjistili po aplikaci fungicidů Elatus plus a Elatus Era, což bylo způsobeno extrémně nízkým tlakem houbových chorob.

Vyšší efekt vykázal přípravek Lignohumát Max (směs huminových kyselin, fulvokyselin), který byl zároveň součástí všech použitých stimulátorů. Nejvýraznější efekt jsme pak zaznamenali po ošetření sóji přípravky Litofol Active a Lexin (směs huminových kyselin, fulvokyselin, auxinů a v případě Litofolu i minerálních živin). Je třeba poznamenat, že efekt, resp. prospěšnost použití jednotlivých přípravků do značné míry souvisí i s jejich cenou (tab. 1).

 

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Mikšovskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi, Mgr. Zdeňku Matyskovi a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.2, Daniel Štranc1, Ing. Jaroslav Štranc, CSc.1

1ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

2Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2019

17. 07. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 122x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2019

15. 07. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 151x

Možnosti využití biopesticidů v zemědělské produkci ČR

23. 06. 2019 Mgr. Ing. Miloslava Navrátilová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Ochrana obecně Zobrazeno 322x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červen a červenec 2019

15. 06. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 776x

Integrovaná ochrana máku - Zakládání porostu, regulace plevelů a škůdců

14. 06. 2019 Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava Ochrana obecně Zobrazeno 322x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail