Testování účinnosti vybraných přípravků na ochranu rostlin v maloparcelkových pokusech

03. 09. 2019 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ing. Martin Dolének; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ochrana obecně Zobrazeno 1862x

V návaznosti na povinnosti vyplývající z novelizovaného zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči byl pro tyto účely zaveden program ověřování účinnosti vybraných chemických a nechemických přípravků na ochranu rostlin, případně pomocných rostlinných přípravků. Tato iniciativa vznikla za účelem zavádění integrované ochrany rostlin definované § 5 odst. 4 písm. f) téhož zákona a funguje od roku 2013.

Pokusy jsou zaměřeny výhradně na minoritní plodiny (zeleninu a brambory) a jsou zakládány s ohledem na aktuální potřeby v ochraně rostlin. V posledních letech převažují varianty fungicidní ochrany, v průběhu byly však testovány i insekticidy na mandelinku bramborovou, třásněnku zahradní nebo molici vlaštovičníkovou.

Kde a jak probíhají pokusy biologické účinnosti přípravků na ochranu rostlin pro minority

Ověření biologické účinnosti přípravků či jejich kombinací probíhá na pokusných plochách ÚKZÚZ, konkrétně na pracovišti Odboru diagnostiky v Olomouci pod vedením pracoviště podpory integrované ochrany rostlin, které dodržuje pravidla správné pokusnické praxe (GEP) a využívá moderní mechanizační prostředky Hege pro zakládání a ošetřování porostů. Pro zakládání a hodnocení pokusů využívá metodiky European and Mediterranean Plant Protection Organization (EPPO). Bonusem pro výstupy je možnost využít dat meteorologické stanice ČHMÚ, která je umístěná v bezprostřední blízkosti pokusných ploch.

Pokusy, které jsou na plochách zakládány, jsou maloparcelkové, cca 12–25 m² v závislosti na testované plodině a metodice testování. Zakládány jsou tradiční technologií zpracování půdy. Během vegetace jsou pokusy plečkovány (v plodinách, kde je toto opatření možné). Každá varianta je zakládána ve 4 opakováních s neošetřenou kontrolou, běžně je tak testováno 4–5 variant ve snížených či plných dávkách. Pokusy jsou zpravidla dvouleté, případně tříleté v případě, je-li pokus neúspěšný z důvodu nízkého tlaku škodlivého organizmu či extrémního vlivu počasí. Schéma ošetřování je zpravidla v týdenních intervalech (dle metodiky) nejméně však 3× od prvního výskytu škodlivého organizmu. Přípravky jsou aplikovány postřikovačem v objemu 200–500 l/ha postřikové kapaliny. Výsledky pokusů jsou následně zpracovávány v programu ÚPAV GEP. Součástí hodnocení bývá mimo porovnání účinnosti variant též informace o nákladech na jedno ošetření.

Od roku 2017 se v pokusech využívá též preventivních aplikací nízkoreziduálních přípravků na ochranu rostlin či prostředků. Cílem strategie je udržet porosty zdravé pomocí nechemických variant v sezoně s nízkým infekčním tlakem. Případně ověřit, zda by se dalo pomocí tohoto postupu oddálit intenzitu chemických vstupů v sezoně se silným infekčním tlakem (alespoň na počátku nástupu infekce).

Pro testování jsou zpravidla vybírány přípravky a prostředky registrované pro dané použití, někdy jsou ověřovány přípravky též mimo registraci, výjimečně jsou do pokusů zahrnuty přípravky registrované mimo ČR. Pro pokusy jsou přípravky získávány nákupem nebo na základě domluvy mezi distributorem a pracovištěm podpory integrované ochrany rostlin. V takovém případě může externí subjekt využít bezplatného otestování svého produktu v nezávisle vedených pokusech. Rozsah pokusnické činnosti a výsledky jsou prezentovány na webových stránkách ÚKZÚZ.

Příklady testovaných variant

V roce 2016 a 2018 probíhaly na pokusných pozemcích Olomouckého pracoviště výhradně fungicidní pokusy. V následujících příkladech jsou popsány pokusy s tykví velkoplodou (Cucurbita maxima Duchense). V roce 2016 to byla odrůda ´Gran Giante´, v roce 2018 odrůda ´Yellowboys F1´. Rostliny tykve byly do pokusů předpěstovaly v sadbovačích ve skleníku. Po vyloučení hrozby přízemních mrazíků se vysadily do volné půdy v počtu čtyř rostlin na parcelu o velikosti 3 × 3,5 m do sponu 1 × 1,5 metru. V počátcích růstu po výsadbě bylo nutné vysazené rostliny tykve zavlažovat, a to pásovým zavlažovačem.

Padlí tykvovitých - 2016

V pokusu na tykvi velkoplodé byly odzkoušeny v roce 2016 přípravky proti padlí tykvovitých uvedené v tabulce 2.

První ojedinělý výskyt padlí tykvovitých v roce 2016 byl zjištěn 11. 7. 2016 pouze u dvou variant ze 24 (šesti variantní pokus). První hodnocení padlí bylo provedeno 18. 7. 2016, kdy už výskyt padlí do 5 % byl zaznamenán u všech variant. Následně byly provedeny aplikace přípravků/pomocných prostředků na ochranu rostlin parcelním postřikovačem. Druhé hodnocení bylo provedeno 25. 7. 2016, přibližně týden po první aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Průkazné rozdíly na hladině významnosti 95 % byly zjištěny u variant Askon a kombinace Kumulus + HF-Mykol (účinnost přibližně 54 %). Druhá aplikace přípravků na ochranu rostlin byla provedena následující den, tj. 26. 7. 2016. Třetí hodnocení bylo provedeno 2. 8. 2016, byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly na hladině významnosti 95 % u varianty Askon (účinnost 95,24 %), varianty Kumulus (účinnost 80,95 %) a varianty Kumulus + HF-Mykol (účinnost 76,19 %). U varianty Rock Effect + PREV-B2 byla účinnost pouze kolem 28,57 %. Dne 3. 8. 2016 byla provedena ještě třetí aplikace přípravků na ochranu rostlin, které předcházelo ruční osekání přesahujících výhonů tykve do uliček z důvodu průjezdnosti parcelního postřikovače. Čtvrté závěrečné hodnocení bylo provedeno 9. 8. 2016, kdy byl zjištěn vysoce průkazný rozdíl u varianty Askon (účinnost 87 %). U variant Kumulus a Kumulus + HF-Mykol již pozorována účinnost v rozmezí 30–33 %, u varianty Rock Effect + Biool 17 %, u varianty Rock Effect + PREV-B2 13 %.

Z provedeného pokusu vůči padlí tykvovitých je patrné, že nejvíce účinná byla ochrana u testované varianty Askon 1,0 l/ha, (účinnost kolem 90 %), dobrá účinnost (kolem 80 %) byla sledována zpočátku i u přípravku Kumulus WG a kombinace přípravku Kumulus WG s přípravkem HF-Mycol. U ostatních přípravků a kombinací přípravků především na bázi rostlinných olejů byla účinnost nepatrná.

Padlí tykvovitých - 2018

V pokusu na tykvi velkoplodé byly odzkoušeny v roce 2018 přípravky proti padlí tykvovitých uvedené v tabulce 3.

První slabé výskyty padlí tykvovitých v roce 2018 byly zjištěny u jednoho z pokusů 10. 7. 2018 u druhého, později vysazeného pokusu, padlí zjištěno k tomuto datu nebylo, přesto bylo provedeno hodnocení s následným ošetřením porostu proti padlí u obou na stejné ploše vysazených pokusů. Na základě provedených pokusných aplikací byla určitá účinnost viditelná až po čtrnácti dnech od první aplikace přípravků/pomocných prostředků na ochranu rostlin, a to u varianty Kumulus WG a u varianty Topas 100 EC, v této době už byl porost ošetřen podruhé. Při následných hodnoceních již nebyly patrné výraznější statisticky průkazné rozdíly v účinnosti mezi ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou.

Nejlépe tak vyšlo dle hodnocení ošetření u varianty Topas 100 EC. Slabší nárůst rostlinné hmoty byl výrazně ovlivněn suchým průběhem počasí v tomto roce. U druhého pětivariantního pokusu byly zjištěny na základě hodnocení statisticky průkazné rozdíly u varianty Askon při hodnocení 26. 7. 2018, následně 2. 8. 2018 (64,2 %) a 9. 8. 2018 (57,8 %), 16. 8. 2018 bez statisticky průkazných rozdílů vůči kontrole u všech variant, porost tykví zaschnul.

Z pokusů 2016 a 2018 vyplynulo, že se jako účinný potvrdil přípravek Askon, který ovšem není registrován pro dané použití v tykvích. Další možnou variantou je i Kumulus WG, který je na padlí v tykvi v současnosti registrován.

Tab. 1: Přehled pokusů realizovaných v letech 2013–2018

Tab. 2: Varianty ošetření proti padlí tykvovitých, 2016

Tab. 3: Varianty ošetření proti padlí tykvovitých, 2018

Souhrn

V posledních letech se na pracovišti podpory integrované ochrany rostlin každoročně provádí přibližně 8–10 pokusů, převážně tedy maloparcelkových na plochách v blízkosti objektu ÚKZÚZ v Olomouci, popřípadě skleníkových pokusů. Převažují většinou pokusy zaměřené na ověření biologické účinnosti fungicidních přípravků či pomocných prostředků vůči původcům chorob na zelenině. Při hodnocení fungicidních pokusů podle % napadení plodin škodlivým činitelem se postupně přešlo z devíti bodové stupnice hodnocení na upravenou dvanáctibodovou stupnici, aby tak bylo možné přesněji určit stupeň napadení/poškození rostlin, protože při menším počtu stupňů se hůře rozlišovalo.

Výběr a kombinace zvolených přípravků/pomocných prostředků či jejich kombinací většinou vychází z možností případného použití pro praxi s ohledem využití integrované ochrany rostlin. Dochází tak často i k volbě či kombinacím přípravků, které nejsou proti danému škodlivému činiteli v určité plodině registrovány a do budoucna by se tak mohly jevit na základě pokusů jako perspektivní k doporučení na registraci. Rozmary počasí často ovlivňují výskyt a rozšíření nejen původců houbových chorob, ale i škůdců, což má často velký vliv na průběh pokusů v jednotlivých letech.

Pohled na pokus s tykví

Padlí tykvovitých

Foto: M. Dolének