Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob, škůdců a a výživový stav porostů řepky na Moravě a ve Slezsku

07. 02. 2018 Ing. Jan Bílovský, RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.: Agrotest fyto s.r.o, Kroměříž Ochrana obecně Zobrazeno 466x

Z odebraných vzorků rostlin ze sledovaných porostů z Moravy a ze Slezska byly provedeny anorganické rozbory rostlin. Výsledky analýz byly vyhodnoceny podle optimálního obsahu živin v sušině nadzemní biomasy u ozimé řepky na podzim, v růstové fázi 6 a více pravých listů (graf 1–3).

Agronutrition

Stav výživy v podzimním období 2017 ve srovnání s podzimem 2016

Z odebraných vzorků rostlin ze sledovaných porostů z Moravy a ze Slezska byly provedeny anorganické rozbory rostlin. Výsledky analýz byly vyhodnoceny podle optimálního obsahu živin v sušině nadzemní biomasy u ozimé řepky na podzim, v růstové fázi 6 a více pravých listů (graf 1–3).

podzimním období roku 2016 vykazovaly rostliny ozimé řepky obecně velmi dobrý obsah hořčíku (147 % optima), fosforu (118 % optima) a vápníku (107 % optima). Průměrný byl obsah dusíku (100 % optima). Nedostatečný byl obsah draslíku (93 % optima) a síry (84 % optima). Oproti loňskému podzimu byl letos zjištěn větší podíl dusíku (průměr 4,79 %), fosforu (průměr 0,5 %), draslíku (průměr 4,04 %), vápníku (průměr 2,15 %), síry (0,5 %), nižší podíl hořčíku (průměr 0,23 %) a bóru (59,5 mg/kg).

Na podzim 2017 se u dusíku jedná o nejvyšší podíl ve 100% sušině za období 2010 až 2017 při zcela průměrném rozptylu zjištěných hodnot 3,57 %. I u fosforu patří zjištěná hodnota k nejvyšším (spolu s podzimem 2013), ovšem hodnota rozptylu hodnot je veliká (0,45 %), což bylo ve sledovaném osmiletém období zjištěno pouze v letech 2010 až 2012. U draslíku jsou hodnoty optimální při průměrném rozptylu 3,18 % (pokud pomineme těžko vysvětlitelné vysoké hodnoty zjištěné v roce 2012). Uspokojivé jsou zjištěné hodnoty obsahu vápníku při průměrném rozptylu 1,58 % (pokud jako u draslíku pomineme těžko vysvětlitelné vysoké hodnoty zjištěné v roce 2012). Po vysoké hodnotě v roce 2016 se k optimu vrátily i hodnoty hořčíku při minimálním rozptylu 0,19 % (stejně jako v roce 2010), zatímco v roce 2013 průměrné hodnoty nijak nevybočovaly, avšak jejich rozptyl byl trojnásobný (0,58 %). I u síry zjištěné hodnoty jsou optimální při malém rozptylu hodnot (0,36 %). U všech porostů byl zjištěn dostatek až nadbytek bóru, čili v rostlinách se nalézá nadprůměrné množství tohoto prvku při podprůměrném rozptylu (55,1 mg/kg). Celkově je možno říci, že rostliny řepky byly před přezimováním až na výjimky výborně vyživeny.

Graf 1: Podíl dusíku, fosforu a draslíku v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017
Graf 1: Podíl dusíku, fosforu a draslíku v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017

Graf 2: Podíl vápníku, hořčíku a síry v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017
Graf 2: Podíl vápníku, hořčíku a síry v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017

Graf 3: Obsah bóru v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017
Graf 3: Obsah bóru v sušině rostlin ozimé řepky v polovině října v letech 2010 až 2017

Výskyt škůdců

Zatímco na podzim 2017 bylo u mnoha porostů patrné nerovnoměrné vzcházení anebo mezerovitost, v roce 2016 většina porostů řepky vzešla velmi pěkně a rovnoměrně.

Zatímco letos většina porostů byla prosta výskytů škůdců, v roce 2016 bylo hojně nalézáno poškození listů dřepčíky rodu Phyllotretadřepčíkem olejkovým, housenkami motýlů (kromě osenic, běláska řepkovéhozápředníčka polního a housenicemi pilatky řepkové.

Kromě obvyklého výskytu mšice zelné byl rok 2016 pozoruhodný zejména výskytem mšice broskvoňové, jejichž výskyt na jižní a střední Moravě byl výstižně zachycen v sacích pastech ÚKZÚZ v Chrlicích a ve Věrovanech. Vrcholy náletu byly zaznamenány ve 27. a 29. týdnu - v Chrlicích v tisících jedinců (necelé 2000 a více než 9000) a ve Věrovanech v řádu stovek (přes 900 a přes 700). Na podzim 2017 byly zaznamenány výskyty mšic maximálně v jednotkách stovek. Mšic bylo v podzim 2016 v porostech takové množství, že na okrajích porostů a mnohdy i v porostech byly patrné škody způsobené posátím, hlavní obavy působily mšice jako přenašeči viróz. Mšice broskvoňová je hlavním vektorem virů napadajících brukvovité rostliny, nejvýznamnější jsou virus žloutenky vodnice TuYV (Turnip yellows virus), virus mozaiky vodnice TuMV (Turnip mosaic virus) a virus mozaiky květáku CaMV (Cauliflower mosaic virus). Koradyová et al. (2017) prokázali extrémní výskyt TuYV - na podzim u 93,7 % a na jaře u 98,8 % testovaných rostlin v rámci České republiky.

Housenka zápředníčka polního se kuklí
Housenka zápředníčka polního se kuklí

Výskyt mšice zelné na spodních stranách listů řepky v polovině října 2016
Výskyt mšice zelné na spodních stranách listů řepky v polovině října 2016

Detail poškození nejmladších listů řepky v březnu 2017
Detail poškození nejmladších listů řepky v březnu 2017

První záchyty blýskáčka řepkového byly místy velmi významné
První záchyty blýskáčka řepkového byly místy velmi významné

Poškození řepky mrazem na konci dubna 2017
Poškození řepky mrazem na konci dubna 2017

Řepka rozkvétající na sněhu a pod sněhem
Řepka rozkvétající na sněhu a pod sněhem

Rezistence blýskáčka řepkového vůči vybraným insekticidně účinným látkám

V roce 2017 pokračovalo dlouhodobé sledování citlivosti blýskáčka k vybraným účinným látkám na vybraných lokalitách střední a severní Moravy a Slezska. Jedná se o dvě účinné látky ze skupiny pyretroidů (lambda-cyhalothrin, ethofenprox), jedné ze skupiny organofosfátů (chlorpyriphos-methyl) a jedné ze skupiny neonikotinoidů (thiacloprid). Testování probíhá lahvičkovým testem podle metodiky IRAC. Kromě průběžných sběrů na Moravě a ve Slezsku v jednotlivých letech (viz tab. 1) je důraz kladen na sběry místních populací blýskáčků na stejných stanovištích po více roků (viz tab. 2). V tabulkách jsou silně rezistentní populace, u nichž účinná látka selhává, označeny červeně, rezistentní populace, kde je již účinnost problematická oranžově, u mnoha místních populací nalezneme údaj, že po 24 hodinách byli všichni anebo téměř všichni testovaní jedinci účinnou látkou v registrované dávce usmrceni - tyto populace označujeme jako citlivé k použité účinné látce (označeno světle zeleně). Usmrtí-li během jednoho dne všechny do lahvičky vložené brouky již pětinová koncentrace účinné látky, jsou populace označovány jako velmi citlivé (označeno tmavě zeleně).

U lambda-cyhalothrinu je patrné, že tato účinná látka je pro použití proti blýskáčkům stále nevhodná, přestože kupř. v roce 2016 byla pětina testovaných místních populací blýskáčků citlivá. Je možné, že tyto populace se nesetkávaly s touto účinnou látkou příliš často. Při pětiletém sledování stejných lokalit se spíše jeví, že citlivých populací ubývá a účinnost u rezistentních populací stagnuje anebo klesá až o desítky procent.

Na ethofenprox byla podobně jako u lambda-cyhalothrinu v roce 2016 pětina testovaných místních populací citlivá, ovšem třetina populací velmi rezistentní. Při pětiletém šetření je zřetelné zlepšení účinnosti, ovšem za cenu zvýšení registrované dávky.

Zato chlorpyrofos-methyl je spolehlivá účinná látka, která více než polovinu místních populací hubí po celou dobu sledování v letech 2013 až 2017 již při pětinové dávce.

U thiaclopridu můžeme pozorovat zajímavý vývoj. Zatímco v roce 2013 byla rezistence zjišťována jen ojediněle. V roce 2014 a 2015 rezistentních populací výrazně přibylo, ale v letech 2016 a 2017 se účinnost vrátila na úroveň roku 2013.

Tab. 1: Hodnocení mortality místních populací blýskáčků v testech IRAC na 31 lokalitách Moravy a Slezska v roce 2016 u vybraných účinných látek
Tab. 1: Hodnocení mortality místních populací blýskáčků v testech IRAC na 31 lokalitách Moravy a Slezska v roce 2016 u vybraných účinných látek

Tab. 2: Hodnocení mortality místních populací blýskáčků v testech IRAC na stejných 14 lokalitách Moravy a Slezska v letech 2013 až 2016 u vybraných účinných látek
Tab. 2: Hodnocení mortality místních populací blýskáčků v testech IRAC na stejných 14 lokalitách Moravy a Slezska v letech 2013 až 2016 u vybraných účinných látek

Sledování rezistence krytonosce šešulového vůči vybraným účinným látkám

Od roku 2013 probíhá i šetření rezistence krytonosce šešulového vůči výše zmíněným čtyřem účinným látkám. U účinných látek ze skupiny pyretroidů a neonikotinoidů bylo zjištěno ve všech letech sledování, že všechny sledované místní populace jsou citlivé a často k zahubení všech sledovaných brouků byla dostatečná 20% koncentrace účinné látky.

Pozoruhodné jsou dosažené výsledky u testované látky ze skupiny organofosfátů, která přestože není primárně určena k ochraně porostů vůči krytonosci šešulovému, brouci se s ní setkávají při ošetřovaní porostů proti blýskáčku řepkovému. Zatímco je 20% koncentrace účinné látky chlorpyriphos-methyl pro velkou část sledovaných místních populací zcela nedostatečná, místně selhává registrovaná dávka.

Řepka poškozená sněhem
Řepka poškozená sněhem

Žír larev krytonosců v řapíku listu řepky
Žír larev krytonosců v řapíku listu řepky

Stav kořenové části řepky na podzim 2017
Stav kořenové části řepky na podzim 2017

Fáze listové růžice řepky na podzim 2017
Fáze listové růžice řepky na podzim 2017

Výskyt chorob

Suchý podzim 2016 nebyl pro výskyt chorob příznivý a na jaře měli hospodáři porosty velmi dobře ošetřeny.

Září 2017 a první polovina října byly srážkově velmi bohaté, avšak výskyty houbových chorob byly zjišťovány jen ojediněle a tak intenzita napadení byla většinou slabá.

Závěr

Po třech pro řepku velmi příznivých letech nebyla úroda roku 2017 k úplné spokojenosti hospodářů. Zatímco na střední a severní Moravě a ve Slezsku byl patrný nižší výnos, na mnoha místech na jižní Moravě byly výnosy velmi nízké.

Na sklonku roku 2017 je možno říci, že většina nově založených porostů řepek se nachází ve výborném či velmi dobrém zdravotním i výživovém stavu.

Literatura je k dispozici u autorů.

Tato publikace vznikla s využitím poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Agrotest fyto s.r.o, Rozhodnuti MZe ČR č. RO1117.

foto © P. Matušinsky, P. Křivanová, E. Lecianová, J. Gall, A. Jedličková, J. Bílovský

Výskyt chorob, škůdců a a výživový stav porostů řepky na Moravě a ve Slezsku

Housenka zápředníčka polního se kuklí
Výskyt mšice zelné na spodních stranách listů řepky v polovině října 2016
Detail poškození nejmladších listů řepky v březnu 2017
První záchyty blýskáčka řepkového byly místy velmi významné
Poškození řepky mrazem na konci dubna 2017
Řepka rozkvétající na sněhu a pod sněhem
Řepka poškozená sněhem
Žír larev krytonosců v řapíku listu řepky
Stav kořenové části řepky na podzim 2017
Fáze listové růžice řepky na podzim 2017

Související články

Přípravky na ochranu rostlin

07. 08. 2018 Ing. Martin Prokop, Ph.D.; Bory Ochrana obecně Zobrazeno 210x

Ochrana brambor od sázení do sklizně

31. 07. 2018 Ing. Petr Ort; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 74x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2018

16. 07. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 386x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2018

13. 07. 2018 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 696x

Ochrana ovoce v ekologické a nízkoreziduální produkci - Období května

09. 07. 2018 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 231x

Další články v kategorii Ochrana obecně

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Bayer CropScience
Polní dny Sója 2018
DuPont
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
17%
5%
43%
detail