Chemap Agro s.r.o.

Vhodné a efektivní ošetření osiva sóji

14. 06. 2020 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 320x

Jedním ze základních předpokladů, jak dosáhnout vysoké a kvalitní produkce sóji je dobře vyvinutý a zdravý kořenový systém, na kterém se nachází mnoho hlízek symbiotických bakterií pomáhajících poutat vzdušný dusík. Prvním předpokladem vytvoření kvalitního kořenového systému je zdravé a vitální osivo. Tento faktor hraje klíčovou roli při úspěšném pěstování všech zemědělských plodin.

Polní dny Sója 2020

Moření osiva

Pro podporu zdravotního stavu osiva sóji a následně i jejích časných růstových fází, je vhodné využít jednak fungicidní moření s přímým antifungálním účinkem a jednak biologicky aktivní látky, které mají zejména stimulační efekt pro podporu tvorby pletiv, zajištění hladkého fungování buněčných dějů při stresových podmínkách a celkový zdravotní stav rostlin, čímž vhodně doplňují fungicidní moření osiva.

Avšak i samotné moření osiva sóji biologicky aktivními látkami má pozitivní vliv na zvýšení vitality osiva a následně i lepší polní vzcházivosti, což vede k tvorbě kvalitního porostu s velmi dobrou perspektivou vysoké produkce. Za biologicky aktivní látky lze považovat různé regulátory růstu, enzymy, látky spojené s bioenergetikou rostlin nebo i fotosyntetické pigmenty tvořící bílkovinné komplexy, které se účastní vlastní přeměny energie elektromagnetického záření na energii chemických vazeb. Řada biologicky aktivních látek prokázala příznivý vliv i na klíčení semen a následný růst rostlin sóji luštinaté. Rostliny sóji jsou schopné díky symbiotickým bakteriím poutat vzdušný dusík a zajistit tak rostlinám lepší výživový stav. Z tohoto důvodu je tedy vhodné osivo nejen mořit, ale také inokulovat přípravkem obsahujícím právě potřebné symbiotické bakterie.

Biologicky aktivní látky

Mezi perspektivní látky využitelné pro moření osiva sóji patří humáty - v pokusech použitý Lignohumát B, což je kapalný přípravek založený na bázi humusových kyselin, vznikající v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. Obsahuje aktivní části huminového spektra, a to směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1:1, které pozitivně ovlivňují řadu biochemických a fyziologických procesů rostlin a pozitivně působí i na rostlinu samotnou. Humusové kyseliny pomáhají mimo jiné zvýšit nejen dostupnost, ale i vlastní příjem, distribuci a asimilaci zejména živin rostlinou.

Výhodné pro moření osiva jsou humáty obohacené například o auxiny, což je například v pokusech i provozní praxi velmi osvědčený Lexin (kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů).

Kromě auxinů lze humáty dále obohatit o různé vitamíny a enzymy, které mají na vitalitu osiv rovněž pozitivní vliv. Takovým příkladem je v pokusech používaný přípravek Lexenzym.

Dalším velmi pozitivně působícím přípravkem pro zvýšení vitality osiva sóji je Litofol Active, což je směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů obohacená o dusík, hořčík a síru.

Komplexní moření

Nejefektivnějším mořením osiva sóji, vedoucím ke kvalitnímu a vitálnímu porostu poskytujícímu vysokou produkci je ovšem komplexní moření, které se skládá z fungicidního mořidla (v pokusech používaný Maxim XL 035 FS), biologicky aktivní látky Lexin, pomocného přípravku a bázi pinolenu Agrovital, to vše rozpuštěné v nasyceném roztoku sacharózy.

Inokulace osiva

Spolu s mořením osiva sóji bylo osivo rovněž inokulováno přípravky obsahujícími symbiotické bakterie zajišťující biologickou fixaci dusíku. V pokusech byl použit přípravek Nitrazon +N obsahující specifické kmeny hlízkových bakterií rodu Rhizobium a dále kmeny bakterií rodu AzotobacterBacillus megatherium, které volně fixují vzdušný dusík a uvolňují fosfor z půdy do formy přístupné rostlinám. Dále byl v pokusech použit kapalný inokulant LIQUIFIX, který obsahuje dva bakteriální kmeny Bradyrhizobium japonicum.

Podrobný popis všech použitých látek je v tabulce 1.

Tab. 1: Složení jednotlivých variant pokusu

Přípravek

Dávkování na 1 tunu osiva

Lignohumát B

1,28 l + Nitrazon +N

Lexin

0,33 l + Nitrazon +N

Lexenzym

0,33 l + Nitrazon +N

Litofol Active

1,0 l + Nitrazon +N

„Komplexní moření Nitrazon +N“

nasycený roztok sacharózy 8,17 l

0,33 l Lexin + Nitrazon +N

0,5 l Agrovital

1,0 l Maxim XL 035 FS

„Komplexní moření LiquiFix“

nasycený roztok sacharózy 8,17 l

0,33 l Lexin + 3,0 l Liquifix

0,5 l Agrovital

1,0 l Maxim XL 035 FS

Nitrazon +N

1,8 + 1,8 kg

LiquiFix

3,0 l

Kontrola

ošetřena pouze vodou

Tab. 2: Pěstitelská technologie pokusů

Termín

Operace

říjen 2018

podmítka disky (10 cm)

říjen 2018

kypření (18 cm)

březen 2019

hnojení (200 kg/ha NPK 15)

11. 4. 2019

předseťová příprava

2× kompaktor na 6 a 4 cm

18. 4. 2019

moření osiva, inokulace a setí pokusů

23. 4. 2019

ošetření PRE Plateen 41,5 WG  (2,0 kg/ha)

4. 6. 2019

lokální ošetření POST herbicidem

14. 10. 2019

sklizeň pokusů

Polní pokusy

Pokusy probíhaly na provozních plochách v katastrálním území obce Studeněves (Středočeský kraj, okres Kladno), v nadmořské výšce 306 m. Každá varianta měla tři opakování o velikosti 0,1 ha. Z pedologického hlediska se jednalo o kambizem, arenickou na karbonátové svahovině, středně těžkou až lehčí. Průměrná roční teplota vzduchu pokusného stanoviště je 8–10 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 450–550 mm. Pro všechny pokusné varianty sóji byla zvolena jednotná pěstitelská technologie, která je uvedena v tabulce 2. Předplodinou na zvoleném pozemku byla pšenice ozimá.

Výsledky

Z grafu 1 je patrné, že jak moření biologicky aktivními látkami, tak inokulace osiva má pozitivní vliv na polní vzcházivost osiva sóji, a to zejména ve stresových podmínkách, které na pokusném stanovišti v roce 2019 panovaly. Nejlépe na polní vzcházivost působí komplexní ošetření, kde je využito jak fungicidního moření, tak inokulace osiva a moření biologicky aktivní látkou na bázi huminových kysellin, fulvokyselin a auxinů (Lexinu).

Graf 2 ukazuje, že pro to, abychom dosáhli efektivní biologickou fixaci dusíku, je nutné osivo inokulovat přípravky obsahujícími symbiotické bakterie. Chceme-li, ale dosáhnout ještě větší aktivity bakterií a počtu hlíz na kořenech rostlin sóji, je výhodné sloučit operaci inokulace s komplexním mořením skládajícím se z fungicidního mořidla, Lexinu, přípravku Agrovital a nasyceného roztoku sacharózy.

Na základě předsklizňových pozorování lze konstatovat, že porosty sóji, jejichž osivo bylo před výsevem jednak namořeno biologicky aktivními látkami a jednak inokulováno přípravky obsahujícími symbiotické bakterie, vytvořily vitální porost, který si udržel velmi dobrý počet rostlin na jednotku plochy až do sklizně (graf 3).

Dobrá výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy je jedním ze základních předpokladů úspěšné sklizně s minimálními ztrátami. Z výsledků pokusů v roce 2019 (graf 4), ale také na základě mnohaletých výsledků s mořením a inokulací osiva sóji lze konstatovat, že všechny použité biologicky aktivní látky a zejména v kombinaci s inokulací osiva a fungicidním mořením (obě komplexní moření), měly pozitivní vliv na výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Zejména při použití biologicky aktivních látek obsahujících auxiny (Lexin a obě komplexní moření) byla tato výška pro sklizeň velmi příznivá (lusky průměrně o 3 cm výše od povrchu půdy oproti kontrole).

Pozitivní vliv biologicky aktivních látek a inokulace na vzcházení porostu, aktivitu hlízkových bakterií, a tím i na výšku spodních lusků od povrchu půdy, eliminující sklizňové ztráty, měl v konečném důsledku velmi příznivý vliv na výnos (graf 5).

Je nutné připomenout, že pokusné porosty byly během vegetace vystaveny mnoha významným stresovým faktorům, z nichž nejvýznamnější bylo sucho v období vzcházení, vysoká míra zaplevelení díky velmi malé účinnosti preemergentních herbicidů, velký tlak významného škůdce sóji babočky bodlákové a dále zejména sucho v období kvetení. Synergie těchto stresových faktorů vedla k významné výnosové depresi, avšak z výsledků pokusů je patrné, že porosty, jejichž osivo bylo před výsevem inokulováno a namořeno jednak fungicidním mořidlem a jednak biologicky aktivními látkami, se dokázalo s těmito stresovými faktory vypořádat výrazně lépe, než porosty bez ošetřeného osiva, což v konečném důsledku vedlo k téměř dvojnásobnému výnosu oproti neošetřené kontrole.

Potvrdila se tak mnohá tvrzení, že biologicky aktivní látky mají výrazně vyšší efekt zejména při stresových podmínkách.

Graf 1: Polní vzcházivost jednotlivých variant ošetření v roce 2019
Graf 1: Polní vzcházivost jednotlivých variant ošetření v roce 2019

Graf 2: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant v roce 2019
Graf 2: Průměrný počet hlíz obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík u jednotlivých variant v roce 2019

Graf 3: Počet rostlin před sklizní u jednotlivých variant v roce 2019
Graf 3: Počet rostlin před sklizní u jednotlivých variant v roce 2019

Graf 4: Průměrná výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy u jednotlivých variant v roce 2019
Graf 4: Průměrná výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy u jednotlivých variant v roce 2019

Graf 5: Průměrný výnos u jednotlivých variant v roce 2019
Graf 5: Průměrný výnos u jednotlivých variant v roce 2019

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.2, Ing. Jan Vostřel1, Bc. Jan Řehoř1, Bc. Josef Molák1
1 Česká zemědělská univerzita v Praze, 2 ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

Související články

Manuál k výběru odrůd řepky ozimé

05. 07. 2020 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 232x

Acceleron Elite - komplexní moření řepky Dekalb

05. 07. 2020 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 126x

České šlechtění jetele má významný úspěch

14. 06. 2020 Ing. Aleš Vymětal; Selgen, a. s. Osivo a sadba Zobrazeno 361x

Vitalita osiva máku ovlivňuje produktivitu porostu

26. 05. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 471x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail