Vitalita osiva máku a struktura výnosových prvků

22. 04. 2021 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 2037x

Kvalita osiva patří k nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím strukturu porostu a tvorbu výnosu. Jedná se o souhrn vlastností semen zařazených pod pojmem semenářská hodnota a biologická hodnota. Semenářská hodnota se nejčastěji vyjadřuje pomocí klíčivosti, čistoty a hmotnosti tisíce semen.

Klíčivost, polní vzcházivost, vitalita

Klíčivost ve smyslu laboratorního zkoušení osiva je schopnost semene poskytnout v optimálních podmínkách za stanovenou dobu normálně vyvinuté klíčence, u nichž je předpoklad, že v příznivých podmínkách v půdě se vyvinou v normální rostliny. Pro uznání patrie osiva máku je stanovena minimální klíčivost na 80 %.

Kvalita osiva, vyjadřovaná semenářskými hodnotami, především klíčivostí, nepostihuje plně biologickou hodnotu osiva, která má rozhodující vliv na polní vzcházivost, vývoj porostů i konečný výnos. Stanovení výsevního množství osiva podle počtu klíčivých semen nedává záruku, že bude dosaženo potřebné hustoty porostu.

Rozdíl mezi zjištěnou klíčivostí a vlastní polní vzcházivostí osiva souvisí se životností neboli vitalitou osiva. Vitalita představuje přirozený potenciál zdravých semen umožňující rychlé klíčení a vzcházení po zasetí za rozmanitých podmínek prostředí. Obecně vitalita vyjadřuje stupeň tolerance osiva k nepříznivým podmínkám při klíčení a vzcházení a stabilitu kvality při uskladnění.

Projevem snížené kvality osiva není jen pokles polní vzcházivosti, ale také snížená rychlost a vyrovnanost vzcházení, abnormality v růstu klíčních rostlin, zvýšená vnímavost vůči infekci půdními organizmy a snížená výnosová schopnost porostu. Semena s vyšší vitalitou jsou schopna vzejít i za méně příznivých podmínek než méně vitální semena, a to při stejné laboratorní klíčivosti.

Laboratorní pokusy

V laboratorních pokusech byla v letech 2018 až 2020 sledována kvalita osiva máku. Laboratorní pokusy byly zakládány vždy ve 4 opakováních po 50 semenech. U dodaných vzorků byla odpočtem vyklíčených semen po 10 dnech stanovena laboratorní klíčivost. Testování klíčivosti probíhalo v umělohmotných miskách s perforovaným víčkem na navlhčeném filtračním papíru v klimatizačním boxu při teplotě 20 °C. Do každé misky byly umístěny 2 vzorky.

Poté probíhalo testování vitality osiva máku pomocí dvou stresových testů, rovněž ve 4 opakováních. Při testování byla zjištěna laboratorní vzcházivost ve stresových podmínkách.

V pokusech se porovnávaly vzorky modrosemenného máku odrůd Opex, Onyx, Maratón, Major, Opal, Aplaus a bělosemenného máku Orel. V roce 2018 bylo do pokusů zařazeno 12 vzorků osiva máku, v roce 2019 vzorků 16 a v roce 2020 vzorků 9.

Polní pokusy

Osivo máku bylo v letech 2018 až 2020 testováno v polních pokusech na Výzkumné stanici Červený Újezd na Praze-západ. Maloparcelkové pokusy byly založeny metodou náhodných dílců ve 4 opakováních. Velikost osetých parcel dosahovala 15 m², sklizňová plocha 11,25 m². Vysévalo se 1,5 kg semen máku na hektar.

Uplatnila se technologie s podzimní orbou a jarní přípravou půdy (1 přejezd smyk + brány). Selo se 8. 4. 2018, 8. 4. 2019 a 17. 3. 2020 parcelním bezezbytkovým secím strojem. Proti plevelům se v obou letech pokusů ošetřovalo preemergentně herbicidním postřikem Callisto 480 SC + Command 36 SC. V roce 2020 proběhlo i postemergentní ošetření kombinací herbicidů Laudis, Starane a Karate Zeon a uskutečnila se insekticidní ochrana přípravkem Nurelle D.

Pokusy byly v roce 2018 pohnojeny 10. 4. 200 kg/ha DASA, v roce 2019 16. 5. 200 kg/ha LAD a v roce 2020 17. 3. NPK 15-15-15 200 kg/ha plus 5. června byly porosty přihnojeny ledkem 200 kg/ha. Sklizeň proběhla 16. 8. 2018, 14. 8. 2019 a 11. 8 2020 parcelní sklízecí mlátičkou Wintersteiger Classic a vždy následovalo vyčištění máku v průběhu měsíce října.

Výsledky laboratorních pokusů

Ve všech třech letech bylo osivo máku podrobeno testování klíčivosti a vitality. Mezi porovnávanými vzorky byly zjištěny rozdíly. Laboratorní klíčivost u všech testovaných vzorků bohatě překračovala hranici 80 % stanovenou pro uznání partie osiva máku.

V roce 2018 dosahovala klíčivost vysokých hodnot, pohybovala se v rozmezí 95 až 97 % (tab. 1). Při testování vitality ve stresových podmínkách vzcházelo méně semen než při stanovení klíčivosti v podmínkách ideálních. Rozdíly ve vzcházivosti máku v testech vitality byly mezi porovnávanými vzorky větší než při stanovení klíčivosti. V prvním testu vitality vzešlo 49 až 83 % semen, ve druhém 33 až 56 %. V testu 1 je hranice pro kvalitní osivo stanovena na 60 %, v testu 2 na 40 %.

Ukázalo se, že i když bylo všechno osivo v roce 2018 vysoce klíčivé s klíčivostí nad 95 %, vykazovalo velmi rozdílnou vitalitu. Nejvyšší vitalitu vykázal vzorek modrosemenného máku č. 8 a bělosemenného č. 4. V porovnání modrosemenného a bělosemenného máku nebyly při laboratorním testování v roce 2018 zjištěny rozdíly v citlivosti ke stresovým podmínkám.

Také v roce 2019 se na osivu máku testovala klíčivost a vitalita. Mezi porovnávanými vzorky byly opět zjištěny rozdílné hodnoty. Laboratorní klíčivost se pohybovala v rozmezí 86 až 98 % (tab. 2).

Při testování vitality ve stresových podmínkách stejně jako v předešlém roce vzcházelo méně semen než při stanovení klíčivosti v ideálních podmínkách. V prvním testu vzešlo 60 až 78 % semen, ve druhém 43 až 62 %. V roce 2019 tedy všechny porovnávané vzorky osiva máku splnily požadavky stanovené pro vitální osivo na minimální hodnotu 60 % v prvním testu a 40 % ve druhém testu.

Nejvyšší vitalitu vykázaly v roce 2019 vzorky modrosemenného máku č. 11. a 15. U bělosemenného máku měl nejvyšší vitalitu vzorek č. 3. V porovnání modrosemenného a bělosemenného máku nebyly při laboratorním testování v roce 2019 zjištěny podstatné rozdíly v citlivosti ke stresovým podmínkám.

I v roce 2020 bylo osivo máku podrobeno testování klíčivosti a vitality (tab. 3). Mezi porovnávanými vzorky byly opět zjištěny rozdíly. Laboratorní klíčivost u všech testovaných vzorků bohatě překračovala hranici 80 % stanovenou pro uznání partie osiva máku. Klíčivost dosahovala vysokých hodnot, pohybovala se v rozmezí 87 až 96 %.

Stejně jako v předešlých letech při testování vitality ve stresových podmínkách vzcházelo méně semen než při stanovení klíčivosti v podmínkách ideálních. Rozdíly ve vzcházivosti máku v testech vitality byly mezi porovnávanými vzorky větší než při stanovení klíčivosti.

I když bylo všechno osivo vysoce klíčivé, mělo různou vitalitu. Nejvyšší klíčivost i vitalitu v testu 1 i 2 vykázal vzorek č. 9. V testu vitality 1 velmi dobře uspěly také vzorky č. 4, 5 a 8. V testu 2 měl kromě vzorku č. 9 vysokou vitalitu i vzorek č. 2. Všechny porovnávané vzorky osiva máku splnily požadavky stanovené pro vitální osivo.

Tab. 1: Výsledky laboratorních a polních pokusů s osivem máku v roce 2018

Tab. 2: Výsledky laboratorních a polních pokusů s osivem máku v roce 2019

Tab. 3: Výsledky laboratorních a polních pokusů s osivem máku v roce 2020

Výsledky polních pokusů

Výsledky polních pokusů ve všech třech letech značnou měrou ovlivnil průběh počasí.

V roce 2018 se selo se za nepříznivých vláhových podmínek a sucho přetrvávalo i po zasetí. Rostliny máku při nedostatku vláhy vzcházely pomalu a porosty byly řídké. Při odpočtech rostlin po vzejití se polní vzcházivost pohybovala na nízké úrovni.

Při porovnání s testy vitality ale polní vzcházivost dobře kopírovala výsledky stresových testů, nejlépe vzešly vzorky č. 4 a 8 (tab. 1). Během vegetace se počet rostlin příliš nezměnil. V pokusech se potvrdilo, že se vitalita osiva projeví především ve stresových podmínkách.

V pokusech bylo v roce 2018 možno vypozorovat vztah mezi kvalitou osiva a počtem makovic. Z vysoce vitálního osiva bílého máku vzorku č. 4 rostliny vytvořily největší množství makovic, a také nejvíce velkých makovic. Tento vzorek poskytl nejvyšší výnos ze 4 porovnávaných variant osiva bílého máku.

Nedostatek vláhy se v roce 2018 negativně podepsal i na výnosech. Nejvyšší výnos poskytl vzorek modrého máku č. 8, který měl vysokou vitalitu a nejlepší polní vzcházivost. V případě bílého máku byl nejvitálnější vzorek č. 4 také nejvýnosnější.

V roce 2019 byly výsledky polních pokusů více ovlivněny suchým a horkým počasím než kvalitou osiva. Porosty máku za sucha velmi špatně vzešly (tab. 2). I tak bylo možno vypozorovat určitý vztah mezi vitalitou osiva a hustotou porostu. Nejlépe vzešlo vysoce vitální osivo vzorku č. 15. Za vegetace ale pokusy poškodila zvěř. Proto jsou hodnoty zjišťované před sklizní a výnosy pouze orientační. Některé varianty nebylo možno kvůli poškození ani sklidit.

Také výsledky polních pokusů v roce 2020 podstatnou měrou ovlivnil průběh počasí. Selo se za nepříznivých vláhových podmínek a sucho přetrvávalo i po zasetí až do května. Rostliny máku při nedostatku vláhy vzcházely pomalu a porosty byly řídké (tab. 3), polní vzcházivost se pohybovala na poměrně nízké úrovni. I tak bylo možno vypozorovat určitý vztah mezi vitalitou osiva a hustotou porostu. Koncem května 2020 začalo pršet, což porostům máku prospělo. Následovaly deštivé měsíce červen, červenec a srpen. Vitalita osiva se odrazila nejen na polní vzcházivosti, ale také na počtu makovic.

Díky letní vláze se v roce 2020 výnosy máku pohybovaly na dobré úrovni od 0,81 t/ha do 1,15 t/ha. Výsledky polních pokusů ovlivnilo poškození některých parcel, které musely být z hodnocení vyloučeny. U nejvitálnějšího vzorku č. 9 bohužel v polních pokusech došlo k většímu poškození tří pokusných parcel hraboši, proto výnos uvedený pocházející pouze z jednoho opakování lze brát jen jako orientační.

Závěr

V laboratorních pokusech s osivem máku byla sledována klíčivost a vitalita osiva. Porovnávané vzorky osiva měly různou klíčivost. Ve stresových podmínkách se rozdíly v kvalitě osiva prohlubovaly. Osivo se stejnou klíčivostí dosahovalo různé vitality. Mezi porovnávanými vzorky osiva máku byly zjištěny menší rozdíly v klíčivosti, ale větší rozdíly při vzcházení ve stresových podmínkách.

V polních pokusech založených na Výzkumné stanici Červený Újezd se projevil vliv vitality osiva máku na polní vzcházivost. Vysoká vitalita se v letech 2018 a 2020 kladně odrážela i na počtu makovic a na výnosu semen. V roce 2019 nebylo možno výnosové ukazatele kvůli poškození porostů vyhodnotit.

Ve všech třech letech mák vzcházel za nedostatku vláhy a polní vzcházivost nebyla vysoká

Na výnosech máku se každoročně podepsal průběh počasí

Hustotu porostu ovlivňovala vitalita osiva

Výzkum byl podporován projektem TAČR TG03010020 Využití stresových testů a stimulace osiva máku jarního a řepky ozimé pro výrazné zlepšení kvality osiva a kompletnosti porostu.