Vliv moření osiva sóji na tvorbu kořenového systému a produkci semen v roce 2018

05. 06. 2019 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1795x

Zdravé a vitální osivo hraje klíčovou roli při úspěšném pěstování všech zemědělských plodin. Vitalita osiva je proto jedním ze základních faktorů ovlivňujících nejen samotnou kvalitu založení porostu, ale i tvorbu kořenového systému a nadzemních orgánů.

Biologicky aktivní látky

Pro podporu zdravotního stavu a vitality osiva se již řadu let v našich pokusech využíváme, kromě fungicidního a insekticidního moření, také jeho ošetření biologicky aktivními látkami. Za biologicky aktivní látky lze považovat různé regulátory růstu, enzymy, látky spojené s bioenergetikou rostlin nebo i fotosyntetické pigmenty tvořící bílkovinné komplexy, které se účastní vlastní přeměny energie elektromagnetického záření na energii chemických vazeb. Vzhledem k měnícím se agroekologickým podmínkám a neustálému ubývání možností ošetření osiva je velmi účelné zabývat se využitím biologicky aktivních látek při zakládání porostů sóji, ale i ostatních zemědělských plodin.

Mezi nejvyužívanější biologicky aktivní látky patří například humáty, tedy například v pokusech použitý Lignohumát B, což je kapalný přípravek založený na bázi humusových kyselin, vznikající v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. Obsahuje aktivní části huminového spektra, a to směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1:1, které pozitivně ovlivňují řadu biochemických a fyziologických procesů rostlin a pozitivně působí i na samotnou rostlinu. Humusové kyseliny pomáhají mimo jiné zvýšit nejen dostupnost, ale i vlastní příjem, distribuci a asimilaci zejména živin rostlinou.

Dále se jako perspektivní biologicky aktivní látky dlouhodobě ukazují přípravky, které obsahují mimo humátů i fytohormony, popřípadě i další látky vykazující hormonální aktivitu. Z těchto přípravků se nejen v pokusech, ale i v praxi osvědčil například Lexin, což je kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů. Vykazuje zejména pozitivní vliv na dělení buněk, dlouživý růst, tvorbu cévních svazků, zakládání a růst kořenů, lignifikaci a další anatomicko-morfologické vlastnosti a znaky rostlin. Finálním efektem je pak jejich vyšší produktivita, a to nejen z hlediska kvantity, ale často i kvality. Přípravky s obsahem humátů lze dále také doplnit například o prekurzory fytohormonů či vitamíny a enzymy.

Dalšími příznivě působícími biologicky aktivními látkami jsou brassinosteroidy, které náleží do skupiny fytohormonů steroidního typu. Tyto hormony zvyšují odolnost rostlin ke stresům, hlavně k suchu, nízkým nebo naopak vysokým teplotám apod. Zvyšují rovněž odolnost rostlin vůči zasoleným půdám. Bylo však i prokázáno, že podporují tvorbu a růst kořenů.

Provozní pokusy

Již mnoho let využíváme v provozních pokusech k moření osiva celou řadu biologicky aktivních látek za účelem zjištění jejich vlivu na tvorbu kořenového systému, tvorbu nadzemní biomasy, aktivitu symbiotických bakterií a produkci semen.

Lignohumát B (LIG) - směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1:1;

Lexin (LEX) - koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů;

Brassinosteroid (BRS) - v pokusu byla použita substance pod označením 4154, tj. naředěný syntetický analog přírodního 24 epibrassinolidu (2α,3α,17β-trihydroxy-5α-androstan-6-on), který je dále uveden jen jako brassinosteroid;

Komplexní moření (COM) - směs nasyceného roztoku sacharózy, Lexinu, fungicidního mořidla Maxim XL 035 FS a pomocné látky na bázi pinolenu Agrovital;

Lexenzym (LEXZ) - koncentrát huminových kyselin a fulvokyselin obohacený o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy.

Vliv biologicky aktivních látek na tvorbu kořenového systému byl zkoumán ve fázi BBCH 73, tedy v době, kdy by měl být kořenový systém již mohutnější a plně aktivní s dostatečným množstvím hlízek poutajících vzdušný dusík. Z každé varianty a každého opakování bylo (11. 7. 2018) odebráno 15 rostlin tak, že každá rostlina byla ze stran a odspodu podkopána a následně z ní co nejšetrněji odpreparována (rozplavena) zemina tak, aby se kořenový systém téměř nepoškodil. Na kořenech byl nejprve sledován počet hlízek. Následně byl kořenový systém v oblasti kořenového krčku oddělen od rostliny a zvážen v čerstvém stavu. Potom byly kořenové systémy rostlin usušeny (24 h při 105 °C) a opět zváženy. Tím jsme získali hmotnosti kořenových systémů a jejich sušinu. Na konci vegetačního období byl vyhodnocen výnos semene z jednotlivých variant.

Tab. 1.: Schéma moření jednotlivých variant osiva sóji

Tab. 2.: Pěstitelská technologie pokusů se sójou v roce 2018

Tab. 3: Obsah sušiny v odebraných rostlinách sóji (11. 7. 2018)

Výsledky

Vzhledem k průběhu počasí ve vegetační sezoně 2018 byl celkový počet hlízek symbiotických bakterií výrazně nižší než v roce 2017, kdy se průměrný počet hlízek na jednu rostlinu pohyboval od 3,4 do 6,7. Avšak pořadí počtu hlízek u jednotlivých variant bylo stejné, jako v roce 2017. Z grafu 1 je patrné, že použití všech biologicky aktivních látek podporovalo tvorbu hlízek, a tím i biologickou fixaci dusíku. Nejvyšší průměrný počet hlízek na jedné rostlině měla varianta komplexního moření.

Podrobnou analýzou odebraných rostlin sóji jsme zjistili, že v roce 2018 byl nejrozvinutější kořenový systém (ve fázi BBCH 73) u varianty mořené přípravkem Lexin. Kořenový systém rostlin této varianty měl téměř o 50 % vyšší hmotnost oproti kořenovému systému rostlin neošetřené kontroly. Obecně lze však uvést, že všechny v našich pokusech aplikované biologicky aktivní látky měly výrazně pozitivní vliv na tvorbu kořenového systému sóji, jak je zřejmé z grafu 2.

Velmi pozitivní vliv sledovaných látek jsme zaznamenali rovněž na nadzemní části sóji, neboť rostliny z varianty Lexin měly o více než 50 % vyšší hmotnost oproti rostlinám neošetřené kontroly (graf 3). Celkově se dá konstatovat, že rostliny varianty, jejíž osivo bylo před výsevem namořeno přípravkem Lexin, tvořily podstatně kompaktnější a mohutnější porost, což se později odrazilo i při tvorbě lusků a semen v nich.

Obecně se dá říct, že v ročníku 2018, který se z hlediska pěstování sóji dá označit jako „stresový“, mělo moření osiv biologicky aktivními látkami velmi pozitivní vliv na tvorbu porostu.

Z údajů v tabulce 3 je zřejmé, že moření osiva sóji biologicky aktivními látkami, zejména těmi, které obsahují auxiny, mělo značně pozitivní vliv nejen na velikost kořenového systému rostlin, ale také na obsah sušiny.

Z grafu 4 je patrné, že nejvyššího výnosu bylo dosaženo u variant, které byly před výsevem mořeny biologicky aktivními látkami obsahující fytohormony (auxiny), popřípadě jejich prekurzory. Nejvyššího výnosu dosáhla v roce 2018 varianta mořená přípravkem Lexenzym, tedy 1,614 t/ha. Jak dále vidíme v grafu 4, všechny použité biologicky aktivní látky měly na výnos semen pozitivní vliv.

Graf 1: Průměrný počet hlízek na kořenech rostliny sóji v (11. 7. 2018)

Graf 2: Průměrná hmotnost kořene rostliny sóji v čerstvém stavu (11. 7. 2018)

Graf 3: Průměrná hmotnost kořene rostliny sóji v čerstvém stavu (11. 7. 2018)

Graf 4: Výnos semene sóji (přepočítáno na vlhkost 13 % při sklizni 13. 9. 2018)

Závěr

Z výsledků pokusu zkoumajícího vliv moření osiva sóji biologicky aktivními látkami na tvorbu kořenového systému, jehož kvalita je jedním ze základních předpokladů pro dosažení vysokého výnosu semene, vyplývá, že je třeba klást velký důraz na předseťovou úpravu osiv nejen z hlediska ochrany rostlin, ale i z hlediska podpory jejich vitality, zejména pak v pěstitelském ročníku, který přinesl mnoho stresových faktorů (přísušky nebo následné přívalové deště, velké kolísání denních a nočních teplot a obecné velmi dlouhých period celkově vysokých teplot).

Všechny použité přípravky podpořily oproti nemořené kontrole nejen růst kořenů, ale i nodulaci, tj. tvorbu hlízek obsahujících bakterie poutající vzdušný dusík. Tyto skutečnosti následně pozitivně ovlivnily produkční stav porostů variant ošetřených těmito látkami a následně i jejich výnosy.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.¹⁾, Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.²⁾, Bc. Jan Vostřel¹⁾, Bc. Jan Řehoř¹⁾, Ing. Jan Brinar¹⁾

¹⁾Česká zemědělská univerzita v Praze, ²⁾ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec