Zrnový čirok je nadějí, kterou je třeba správně uchopit

07. 04. 2020 Ing. Marek Podrábský; SEED SERVICE s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 7224x

Čirok může být při rozumném využití součástí naší odezvy na klimatické změny. Díky obrovské rozmanitosti jeho typů a intenzívní práci šlechtitelů dochází v krátkém čase ke značnému pokroku ve vývoji odrůd, a to především k jejich adaptaci na dříve nevyhovující pěstitelské podmínky. Další největší šlechtitelský cíl se týká kvality zrna nebo siláže.

Čiroky nepatří mezi žíznivé plodiny, oproti obilninám a jetelovinám spotřebují na tvorbu 1 kg biomasy polovinu až třetinu vody. Kromě sucha velmi dobře odolávají chorobám a škůdcům a spotřebují o 30 % méně hnojiv než kukuřice. Po zkušenostech z loňského léta lze konstatovat, že čiroky a béry pěstované na zrno výborně odolaly invazi hraboše polního.

U nás se zatím zaměřujeme převážně na pěstování čiroků na biomasu, ve světě je ale zrnový čirok 2. nejrozšířenější obilninou. Rozsah jeho pěstování na zrno nadále roste, a to i v Evropě. Čirokové zrno lze bez problémů vyrobit i v našich teplejších oblastech a snadné je i jeho využití. Moderní odrůdy již neobsahují taniny, a proto snad jedinou nevýhodou tohoto zrna je, že jsme si zatím nezvykli jej používat při výrobě krmiv. Čirokové zrno přitom může být ekonomicky zajímavou součástí jádrových směsí pro brojlery, nosnice, prasata i skot. Jeho zařazení do krmných směsí je výhodné, protože se dá vypěstovat levněji, než pšenice nebo kukuřice. V aridních oblastech dokonce i s jistějším výsledkem, než jak je tomu u zmíněných plodin. Výhodou je také skutečnost, že čirokové zrno na rozdíl např. od pšenice neobsahuje lepek, který částečně brání využití živin ve střevech. Čirok zvířata ráda přijímají a velmi důležité je, že jeho zrno nenapadá většina hub produkujících mykotoxiny, takže díky němu dochází dokonce i k „ozdravění“ krmných směsí.

Na rozdíl od ostatního světa, kde je čirok běžnou součástí krmných směsí, je v Evropě krmení čirokového zrna málo rozšířené. Lídrem v jeho krmení je především Španělsko, které zrno za tímto účelem dokonce i dováží z okolních zemí (hlavně z Francie). Ve Španělsku se čirok krmí drůbeži a v jeho (zatím ještě) součásti Katalánsku je rozšířené krmení čirokovými směsmi u všech kategorií prasat. Prasata běžně krmí čirokem i chovatelé v Maďarsku. Ostatní evropské země s výjimkou některých zemí bývalého Sovětského svazu s krmením čirokového zrna spíše začínají. V přesných pokusech a později i v provozech s brojlery a nosnicemi prováděnými ve Francii a v Rumunsku se náhrada 2/3 kukuřičného nebo pšeničného šrotu za šrot čirokový nijak neprojevila na přírůstcích nebo užitkovosti drůbeže. Oceňovaná byla zejména dobrá stravitelnost čirokových bílkovin a nízký stav mykotoxinů, kdy čirokové zrno „ředilo“ vyšší obsahy mykotoxinů ve směsích s ostatními obilninami. Podle shrnutí výzkumníka Alexandre Calendreu, který prováděl pokusy ve Francii (Idena u Nantes), by čirokové zrno nadále nemělo být považováno za náhradní obilninu, ale spíše za možnost ke zlepšení úrovně efektivity v krmivářství. Díky dobré úrovni a stravitelnosti čirokových bílkovin lze dokonce ve směsích mírně omezit obsah sójového šrotu. Ostatní vlastnosti jsou rovněž zajímavé: dostupnost suroviny, omezení rizika obsahu mykotoxinů a stálá kvalita čirokového zrna vyrobeného v dané oblasti“ (zdroj Reference guide, Euralis). Výzkumník dále srovnal výhody jednotlivých obilnin v krmivu tímto způsobem: Pšenice: Krmné pelety měly dobrý obsah živin. Jejich konzistence byla drůbeží oceňována. Kukuřice: Bohatství pigmentů zlepšilo barvu masa a intenzitu vaječných žloutků. Ječmen: vyšší obsah vlákniny snížil zdravotní problémy u prasat, a to zejména u mladších kategorií. Čirok: snížil rizika obsahu mykotoxinů v krmivu.

Tab. 1: Srovnání obsahu živin čiroku a kukuřice

Dle specialisty na krmení prasat a telat Xaviera Artigase ze španělské Pinsos del Estany je čirok jejich důležitou obilninou: „Každý měsíc distribuujeme 2 500 t krmiv obsahujících 130 t čiroku. Od chvíle, kdy se objevily nové beztaninové odrůdy, krmíme čirok hlavně prasatům. Zvířata nové odrůdy, na rozdíl od těch starých obsahujících tanin, ráda konzumují. Prasata žerou více a mají vyšší přírůstky. Farmářům se zlepšila produktivita a ekonomika využití krmiv, která jsou levnější než krmiva založená pouze na bázi kukuřice, pšenice a sóji. Nejlepší konverze živin z krmných směsí dosahujeme při zařazení všech čtyř obilnin včetně čiroku.“

Čirokovým zrnem se krmí i okrasné ptactvo a autor článku jím už 3. rokem krmí vlastní slepice na dvorku.

Červenozrnný a bělozrnný čirok v pokusech

Srovnání kořenového systému čiroků a kukuřice

Odrůdy zrnových čiroků

Ještě před deseti lety se u nás těžko hledaly odrůdy zrnových čiroků, které by vždy bezpečně dozrály v KVO. Dnes máme odrůdy, které s jistotou dozrají i v řepařské výrobní oblasti. Zrnové odrůdy dorůstají výšky 70–110 cm. Dříve byly za beztaninové odrůdy považovány pouze ty s bílým zrnem, ale v dnešní době taniny neobsahují ani odrůdy s červeným zrnem. Osivo se po sklizni dosouší, a to nejčastěji z vlhkosti 16–22 % na 14 % obvyklých u všech obilnin. V příznivých podmínkách může zrno „dojít“ do potřebné sušiny i na poli. Rizikem při pěstování zrnového čiroku je zaplevelení durmanem, který je v případě výskytu nutné eliminovat pozdně postemergentním postřikem herbicidu Arrat. SEED SERVICE s.r.o. prodává zrno dvou amerických zrnových odrůd - velmi rané odrůdy Ruby s červeným zrnem a středně rané odrůdy Express s bílým zrnem. V praxi v ČR dosahují výnosů 5–8 t/ha. Rekordního výnosu dosáhl pěstitel u Štůrova, který sklidil 10,5 t suchého zrna z hektaru. SEED SERVICE prodává i extrémně ranou českou odrůdu Ruzrok, kterou lze pěstovat i na zrno a která „umí“ dozrát i v méně teplých oblastech. Zrno Ruzroku je ale drobnější a ve slupce obsahuje taniny. Český šlechtitel z VÚRV Praha Ing. Hermuth v současnosti pracuje na vývoji extrémně rané, bělozrnné beztaninové odrůdy velkozrnného čiroku.

Tab. 2: Srovnání kvality sušin zrna čiroku a ostatních plodin (Quelle, 2009).