Chemap Agro s.r.o.

Chrpa modrá

02. 10. 2019 Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 256x

Chrpa modrá (Centauera cyanus L.) nebo také zvaná chrpa polní je jednoletý nebo ozimý druh, který v historii patřil mezi velice rozšířené a významné plevele, které způsobovaly zemědělcům nemalé škody. I když v průběhu historie byla na regulaci chrpy využita řada prostředků, nepodařilo se chrpu oproti jiným plevelům zcela a trvale na polích potlačit i přes to, že jeden čas z naších polí téměř vymizela. V současnosti můžeme říci, že chrpa modrá se opětovně začíná šířit na orné půdě, i když nepatří mezi nejvýznamnější plevele, její početnost především v ozimech i jařinách stoupá a způsobuje v porostech nemalé problémy.

Agronutrition

Původ a rozšíření

Chrpa modrá pochází nejspíše z jižní Evropy a jihozápadní Asie, odkud se zemědělskými produkty a pěstováním obilnin rozšířila téměř do celého světa (Asie, Severní a Jižní Amerika, Austrálie a severní Afrika), např. v Severní Americe se jedná o zdomácnělý druh, který se invazivně šíří do dalších oblastí.

V České republice se jedná o archeofyt, jelikož k nám byla zavlečena nejspíše už v době kamenné. S postupným pěstováním obilnin došlo k šíření chrpy do nových oblastí. Semena chrpy spolu se semeny koukolu polního byla také nalézána v kolových švýcarských stavbách při archeologických průzkumech.

Hojným plevelem byla ještě do první poloviny 20. století, ale se zdokonalováním herbicidní ochrany (především se zavedením účinných látek 2,4 D nebo MCP, na které je chrpa obzvláště citlivá) a se změnami v systémech pěstování plodin z orné půdy postupně mizí. Ještě v 50. letech patřila chrpa modrá mezi nejčastější plevele obilnin, ale už v 70. letech 20. století se jedná o velmi vzácnou rostlinu. V posledních cca dvou desetiletích její nárůst na orné půdě stoupá. Tento nárůst je přičítán zvýšenému podílu ploch pěstované ozimé řepky, ve kterých bývá častým plevelem a kde je i obtížněji regulovatelná. Obdobný nárůst byl zaznamenán i v porostech ozimých ječmenů, kde chrpě nejspíše vyhovuje časnější termín setí. I přes to je chrpa z hlediska ochrany flóry řazena do kategorie C4 jako druh zasluhující další pozornost.

V České republice roste spíše v nížinách a pahorkatinách, ale může vystupovat až do výšky 600 m n. m. Její výskyt je roztroušený s lokálními ohnisky, které se vyznačují vysokou populační hustotou. Zastoupena je převážně na okrajích pozemků, odkud se při podcenění ochrany šíří dále do prostoru. Najít jí můžeme také na rumištích, okrajích polních cest, úhorech apod.

Poměrně dobře snáší sucho, proto upřednostňuje dobře propustné alkalické půdy a slunná stanoviště. V historii bývala dominantním plevelem převážně na půdách s nízkou přirozenou úrodností. Na půdách úrodných a těžších s dostatkem živin byla nahrazována spíše koukolem polním. Chrpa modrá představovala v historii velice obtížný plevel převážně v ozimých obilninách.

Biologie a ekologie

Chrpa modrá bývala podobně jako koukol charakteristickým plevelem ozimů, ale v poslední době se více objevují jarní formy chrpy vzcházející na jaře. Chrpa dosahuje výšky kolem 1 m a svým vzrůstem může přerůstat běžně pěstované obilniny nebo i řepku. Lodyhy jsou přímé, hranaté, chlupaté, a při dostatku prostoru silně větvené, v dobře zapojených porostech vytváří větví pouze několik. Listy jsou kopinatého tvaru, lysé, střídavé, zubaté až peřenoklané. Na konci větví nebo lodyhy vytváří květní úhory. Květní úbory mají v průměru 2–3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové.

Kvete od června do září s největší frekvencí kvetení v červenci před sklizní obilnin, což umožňuje její vysemenění na pozemku. Ojediněle můžeme kvetoucí chrpu zastihnout v říjnu nebo i v listopadu. Plodem jsou nedělené celokrajné nažky. Nažky jsou 4–5 mm dlouhé s ostnitým chmýrem, který neumožňuje daleký přenos semen, jako to známe třeba u pampelišek. Většina nažek zůstává po vysemenění v okolí mateřské rostliny. Jedna rostlina chrpy modré dokáže vyprodukovat 7 000 i více semen. Semena chrpy obyčejně vzchází etapovitě. Část semen vzchází na podzim a část semen dokáže vzcházet i na jaře. Chrpy vzešlé na jaře jsou na konci vegetace menšího vzrůstu než chrpy vzešlé na podzim. Semena si uchovávají klíčivost 6–10 let. V humidnější oblastech je životaschopnost semen kratší než v oblastech aridních. Vzcházivost semen z různých hloubek je především závislá na typu substrátu. Běžná hloubka pro vzcházení semen je 3 cm, ale semena obvykle vzchází i z 5 cm hloubky. Hranice pro vzcházení semen se pohybuje mezi 5 a 6 cm. Z větší hloubky než 6 cm je vzcházení ojedinělé, i když některé studie uvádí schopnost semen chrpy vzcházet i z 8 cm hloubky.

V historii se chrpa šířila jednak špatně vyčištěným obilím a jednak i chlévským hojem, kam se semeno dostávalo s krmnou a podestýlkovou slámou. Semena prošlá trávicím traktem přežvýkavců ztrácejí jen z části klíčivost, a proto pro hnojení je nutné využívat pouze hnůj odleželý delší dobu. Při hromadném výskytu chrpy se doporučovalo využívat čerstvý hnůj v okopaninách, po níž následovaly jařiny. V historii se chrpa modrá v jařinách vyskytovala pouze zřídka, neboť mladé klíční rostliny bývaly při jarním obdělávání půdy ničeny, jak je uváděno ve starší literatuře.

V současné době můžeme chrpu zastihnout i mimo porosty obilnin, např. v hrachu, okopaninách nebo v pícninách, ve víceletých pícninách se chrpa objevuje v prvním roce po vysetí v době, kdy porosty píce nejsou dostatečně zapojeny.

Vzcházející rostliny chrpy modré
Vzcházející rostliny chrpy modré

Mladá rostlina chrpy modré
Mladá rostlina chrpy modré

Chrpa modrá - květ
Chrpa modrá - květ

Nažky chrpy modré
Nažky chrpy modré

Význam

Chrpa modrá je nejen plevelem, který je nutno potlačovat. Jedná se o významnou medonosnou a pylodárnou rostlinou představující potravu pro včely a další bezobratlé v době nízké potravní nabídky. Chrpa se také stala objektem zájmů šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách. Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin, kde si uchovává svojí modrou barvu. V lidovém léčitelství je pro svoje léčebné účinky využíván květ chrpy. Léčivé látky v chrpě obsažené se využívají k potlačení zánětlivých a hnisavých chorob. Sytého barviva chrpy se používá k obarvení některých čajových směsí a léků.

Škodlivost

V historii se setkáváme s případy znehodnocováním krmné slámy, která má vysoký podíl nadzemní biomasy chrpy, a která je pro zvířata nechutná. Semena chrpy obsažená v jadrném krmivu způsobovala u koní katary. Za zmínku stojí nepřímá škodlivost chrpy uváděná často v meziválečné odborné zemědělské literatuře: „V blízkosti měst působí chrpa škodu nepřímo tím, že měšťáci rádi ji trhají do kytic, podobně jako jiné ozdobné plevele, např. mák, koukol aj., a sešlapávají a poškozují při tom dozrávající obilí.“ Dnes jednotlivé rostliny chrpy v porostech zemědělských plodin spíše zvyšují biodiverzitu, než ztráty na produkci apod., ale při zvýšené populační hustotě může škodit kvůli mohutnému a hustému kořenovému systému odnímáním vody a živin z půdy.

Regulace

K základnímu potlačení chrpy napomáhá pravidelné střídání plodin. Významná je i podmítka provedená po sklizni, která napomůže dozrálým nažkám chrpy vyklíčit, a ty jsou následně orbou zaklopeny do půdy a zničeny. Pokud není strniště podmítnuto, mohou nažky vyklíčit, mladé rostliny růst, vykvést a někdy i vytvořit nové nažky. Na jaře ji potlačuje vláčení a v širokořádkových kulturách kultivace během vegetace.

Vůči běžně používaným herbicidům je poměrně citlivá, ale její životní cyklus s postupným vzcházením znesnadňuje její regulaci.

Ve víceletých pícninách po založení porostu je chrpa modrá rychle potlačena první sečí a následným růstem konkurenčně silné pícniny.

Na podzim lze chrpu modrou v ozimých obilninách snadno regulovat sulfonylmočovinami, jako jsou přípravky s účinnou látkou chlorsulfuron nebo triasulfuron. Dobře působí i vícesložkové herbicidy. Aplikace herbicidů do ozimých obilnin na podzim se doporučuje zvláště u výsevů ozimého ječmene, který je oproti ostatním ozimým obilninám vyséván v dřívějších termínech a je zde vyšší tendence zaplevelení chrpou. Vzhledem k etapovitému vzcházení nebo ke vzcházení z větších hloubek, kdy je vzcházení zpožděno i o několik dní, nemusí být postihnuty veškeré rostliny, a proto na jejich potlačení lze využít některých růstových herbicidů v jarních měsících (picloram).

Zaplevelení ozimé pšenice
Zaplevelení ozimé pšenice

V porostech ozimé řepky v podzimních měsících lze využít některé preemergentní herbicidy s účinnou látkou clomazone především na těžších půdách, na kterých jsou díky vyšší sorbční kapacitě preemergentní herbicidy účinnější. Postemergentně jsou v porostech ozimé řepky účinné růstové herbicidy s účinnou látkou picloram a clopyralid použitelné, jak na podzim, tak na jaře.

Tam kde nejsou aplikovány herbicidy v podzimních měsících, je riziko vzcházení a růstu v případě teplých zim. Rostliny chrpy modré a další plevele jsou v tuto dobu schopny se vyvíjet i v době jinak obvyklé pro vegetační klid. Plevele tak dosahují rychleji pokročilých růstových fází a dokáží silně konkurovat ozimým plodinám. Časté deštivé počasí v jarních měsících znemožňuje efektivní herbicidní ošetření. S postupující vegetací dochází k silnému rozvoji chrpy, která v této fázi potlačuje pěstované plodiny. Naopak u chladného jara s nízkým úhrnem srážek, kdy plevele v růstu stagnují, při použití herbicidní ochrany se snižuje účinnost. Účinné látky nejsou dostatečně translokovány do orgánů rostliny.

all foto©Jan Mikulka

Související články

Herbicidní rezistence v Evropě i v ČR nabývá na významu

21. 10. 2019 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., Ing. Jakub Mikulka, Ing. Jaromír Šuk; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 128x

Invazní plevele (6): Plevelná řepa

14. 10. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 193x

Invazní plevele (5): Plevelná slunečnice roční

26. 09. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 318x

Kompostování bioodpadů jako zdroj zaplevelení

25. 09. 2019 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 408x

Význam ozimých jednoděložných plevelů na orné půdě

20. 09. 2019 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 433x

Další články v kategorii Plevele

detail