BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 479x

V posledních letech dochází k intenzivnímu šíření trávovitých plevelů. Hlavní příčinou je jejich dobrá přizpůsobivost podmínkám, které vyvolává klimatická změna. Jedná se vesměs o stepní rostliny, kterým vyhovují dlouhá suchá období přerušována kratšími, ale intenzivními srážkovými obdobími. Vedle toho je k regulaci trávovitých plevelů možné použít omezený sortiment herbicidů, přičemž v obilninách je množství použitelných herbicidů ještě menší.

Proseeds

Některé trávy (např. lipnice a mrvka myší ocásek) jsou přirozeně odolné k listovým graminicidům ze skupiny inhibitorů ACCasy. Účinnost těchto listových graminicidů je navíc velmi závislá na teplotě při aplikaci, přičemž při teplotách pod 10 °C může být nedostatečná, podobně jako účinnost některých ALS inhibitorů. Vedle toho, většina trav vytváří za sucha na povrchu listů mohutné bariéry, které zamezují příjmu herbicidů, což může mít negativní vliv na účinnost některých herbicidů. Většina trávovitých plevelů rovněž snadno vytváří rezistentní populace k herbicidům, zejména k ALS inhibitorům, ale také k inhibitorům ACCasy, což výrazně omezuje možnosti jejich regulace v jarním období.

Chundelka metlice

Nejrozšířenějším trávovitým plevelem v porostech ozimých obilnin je v ČR chundelka metlice (obr. 1). Ošetření proti chundelce je vhodné provést na podzim, což je důležité zejména u časně setých porostů. U později setých porostů je možné ponechat herbicidní ošetření až na jaro, kdy lze z půdních herbicidů použít chlorotoluron (Lentipur, Tolurex, Rally, atd.). Aby však bylo takové ošetření účinné, chundelka by neměla mít vytvořeny více než 3 listy (březen).

Později na jaře je k regulaci chundelky možné využít již pouze dvou mechanizmů účinku herbicidů. Nejčastěji se používají ALS inhibitory iodosulfuron (Husar), mesosulfuron (Incelo), sulfosulfuron (Apyros), či pyroxsulam (Corello). Máme-li však u chundelky podezření na rezistenci k jakémukoliv výše uvedenému herbicidu (opakované selhání účinnosti v minulých letech), je vhodné použít herbicid s jiným mechanizmem účinku.

Inhibitory ACCasy fenoxaprop (Puma, Foxtrot, atd.), či pinoxaden (Axial) vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky. Přestože populace chundelky rezistentní k těmto herbicidům jsou v ČR zatím poměrně vzácné, je třeba i tyto herbicidy používat uvážlivě neboť pokud se vedle rezistence k ALS inhibitorům vyvine také rezistence k inhibitorům ACCasy, nebude takové porosty možné na jaře efektivně ošetřit. Z pohledu antirezistentní strategie může být účelné využití herbicidu Avoxa, který využívá synergického působení dvou účinných látek s odlišným mechanizmem účinku (pyroxsulampinoxaden).

Obr. 1: Porost ozimé pšenice zaplevelený chundelkou metlicí
Obr. 1: Porost ozimé pšenice zaplevelený chundelkou metlicí

Sveřep jalový

Sveřep jalový (obr. 2) se v posledních letech stává velmi významným plevelným druhem, zejména v podnicích, které využívají minimalizační technologie zpracování půdy. Pomalu se však rozšiřuje také na oraných pozemcích, kde však zatím nezpůsobuje výraznější problémy.

Na pozemcích, kde se tento plevel vyskytuje ve větší intenzitě je třeba efektivně využít meziporostního období, které lze prodloužit pozdějším výsevem obilniny. Mělké prokypření půdy krátce po sklizni předplodiny zaplevelené sveřepem vytvoří příznivé podmínky pro vzcházení sveřepu. Za sucha je však třeba vyčkat na dostatečné zvlhčení půdního povrchu. Vzešlé sveřepy je pak možné ošetřit glyfosátem nebo zaorat. Ostatní způsoby zpracování půdy obvykle nedokážou vzešlý sveřep dostatečně eliminovat, přičemž jeho regenerace bývá zejména za vlhka výrazná a regulace takových rostlin v porostu obilniny velmi obtížná (obr. 3).

Herbicidní regulace sveřepu je možná pouze v ozimé pšenici, případně žitu, neboť selektivita níže uvedených ALS inhibitorů k ječmenu a ovsu je velmi nízká, což způsobuje u těchto plodin výraznou fytotoxicitu. Dobrou účinnost vykazují především herbicidy obsahující pyroxsulam (Corello, Ataman, atd.) a propoxycarbazone (Attribut). Uspokojivou účinnost vyzrazují také mesosulfuron, zejména pokud je použit s dalšími graminicidními látkami (Incelo). Všechny výše uvedené herbicidy je však třeba použít s vhodným adjuvantem, který napomůže lepšímu pronikání herbicidu přes bariery na povrchu listů. Z tohoto pohledu jsou velmi efektivní olejové adjuvanty. Důležitá je také dávka adjuvantu, kterou je třeba volit vyšší, zejména za sucha.

Negativně může ovlivnit účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, případně organosilikonové smáčedla. Vedle toho, bývá účinnost na sveřep velmi často ovlivněna počasím a růstovou fází sveřepu. Při vyšší intenzitě zaplevelení nebo za sucha je často nutné provést na jaře dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy potlačeny již na podzim. Jestliže je ošetření provedeno včas (obvykle přelom března a dubna) a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. K regeneraci sveřepu může rovněž dojít, pokud na přelomu dubna a května spadne větší množství srážek. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a omezí reprodukci sveřepu, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

V zahraničí, kde sveřepy způsobují daleko závažnější problémy, velmi často dochází k vývoji populací rezistentních k výše uvedeným herbicidům. Také v ČR již byly nalezeny první rezistentní populace sveřepu jalového k ALS inhibitorům. Přestože herbicid Avoxa (pinoxaden + pyroxsulam) snižuje riziko vývoje rezistence, jeho účinnost na rezistentní populace bývá efektivní pouze za vhodných vláhových podmínek. Na citlivé populace sveřepu jalového však vykazuje velmi vysokou účinnost (obvykle přes 90 %), přičemž jako jediný herbicid nevyžaduje aditivní adjuvant.

Obr. 2: Kalamitní zaplevelení sveřepem jalovým
Obr. 2: Kalamitní zaplevelení sveřepem jalovým

Obr. 3: Regenerující trs sveřepu jalového v ozimé pšenici po mělké předseťové půdní přípravě
Obr. 3: Regenerující trs sveřepu jalového v ozimé pšenici po mělké předseťové půdní přípravě

Psárka polní

Psárka polní (obr. 4) se v ČR vyskytuje zatím jen lokálně, nicméně na západ od České republiky je její rozšíření téměř plošné a patří k nejnebezpečnějším plevelům Německa, Francie, či Anglie. Tam kde se tato tráva vyskytuje, působí pěstitelům velké problémy, zejména díky tomu, že u ní dochází velmi snadno k vývoji populací se sníženou citlivostí k herbicidům či úplné rezistenci. Populace psárky polní v západní Evropě jsou více než z 90 % rezistentní k alespoň jednomu herbicidu. Proto je, podobně jako u sveřepu, velmi důležité k regulaci maximálně využít meziporostního období.

Herbicidní zásah proti psárce je vhodné provést na podzim, ideálně velmi brzy po jejím vzejití, kdy je k herbicidům nejcitlivější. S ohledem na vysokou konkurenční schopnost psárky již v podzimním období a možnost opoždění zásahu na jaře v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (např. podmáčení pozemku) se ponechání regulace psárky až na jarní období nedoporučuje. Pokud je však z nejrůznějších důvodů nutné opravovat herbicidní zásah proti psárce na jaře, je třeba jej provést co nejdříve (do konce odnožování psárky). V opačném případě účinnost většiny herbicidů prudce klesá a na konci sloupkování psárky již nelze od žádného herbicidu očekávat dostatečnou účinnost.

Z herbicidů inhibující ALS lze proti psárce použít mesosulfuron (Incelo), iodosulfuron (Husar), či pyroxulam (Corello, Ataman, atd.). Většina populací je však vůči těmto herbicidům rezistentní. Výší účinnost vykazují listové graminicidy ze skupiny inhibitorů ACCasy (Axial, Puma, atd.) nebo směsný přípravek Avoxa.

Obr. 4: Psárka polní v porostu ozimé pšenice
Obr. 4: Psárka polní v porostu ozimé pšenice

Lipnice roční

Intenzita zaplevelení lipnicí roční (obr. 5) v posledních letech výrazně stoupá, přičemž na některých lokalitách dnes tento druh dominuje nad chundelkou, se kterou je v raných růstových fázích často zaměňován. Jedná se o málo vzrůstný plevel, který nemá potenciál obilninu přerůst, ale při očekávané vyšší intenzitě zaplevelení, či v prořídlých porostech je třeba přistoupit k cílené herbicidní ochraně.

V ozimých obilninách lze na jaře proti lipnici roční použít pouze některé sulfonylmočoviny, především mesosulfuron a iodosulfuron (Incelo, Husar). Listové graminicidy (fenoxaprop ani pinoxaden) lipnici obvykle nepotlačí dostatečně.

Obr. 5: Odnožující rostlina lipnice roční
Obr. 5: Odnožující rostlina lipnice roční

Mrvka myší ocásek

Mrvka myší ocásek (obr. 6), byla donedávna naprosto bezvýznamný druh. Na mnoha lokalitách se však rychle stala problematickým plevelem, který je schopný vytvářet husté porosty především v okrajových částech pozemků. Úzké svinuté listy umožnují mrvce dobře se přizpůsobit suchým podmínkám, ale zajištují jí také vysokou odolnost k herbicidům. Podobně jako lipnice roční je odolná k většině inhibitorů ACCasy a ve vyšších růstových fázích také k ALS inhibitorům.

Na jaře lze proti mrvce použít jen omezené množství herbicidů. Jedná se prakticky pouze o ALS inhibitory, z nichž nejvyšší účinnost vykazuje herbicid Incelo (mesosulfuron + thiencarbazone) nejlépe v kombinaci s iodosulfuronem (Husar). Ošetření je však třeba provést co nejdříve po obnovení vegetace a s vhodným adjuvantem, což je důležité zejména za sucha, kdy jsou listy více svinuté.

Obr. 6: Kalamitní zaplevelení mrvkou myším ocáskem
Obr. 6: Kalamitní zaplevelení mrvkou myším ocáskem

Oves hluchý

Přestože je oves hluchý (obr. 7) časný jarní plevel zaplevelující především porosty jařin, poměrně často zapleveluje také ozimé obilniny, zejména později seté porosty. Mírné zimy dokáže často přečkat, ale také rostliny vzešlé až na jaře (březen-duben) se dokáží velmi dobře uplatnit i v relativně hustých porostech ozimých obilnin.

V pšenicích lze k regulaci ovsa hluchého použít některé ALS inhibitory (Incelo, Husar, Corello, Ataman, atd.). V ječmeni není, z důvodu jejich nízké selektivity vůči této plodině, jejich použití možné. Nejčastěji se proto k regulaci ovsa hluchého používají inhibitory ACCasy (Axial, Puma, Foxtrot, atd.).

Obr. 7: Oves hluchý v porostu jarního ječmene
Obr. 7: Oves hluchý v porostu jarního ječmene

Pýr plazivý

V posledních několika letech dochází k expanzivnímu šíření pýru plazivého (obr. 8), zejména v podnicích, které se „dobrovolně“ zřekly použití glyfosátu. Možnosti regulace pýru v porostech obilnin jsou velmi omezené. V porostech ječmenů a žit pak nelze použít žádný selektivní herbicid. V pšenicích je sice možné proti pýru použít některé ALS inhibitory (propoxycarbazonepyroxsulam), je však třeba počítat pouze s určitou retardací pýrů, kdy obvykle pýr nevytvoří generativní orgány, resp. nepřeroste pšenici. Následná regenerace na strništi je však obvykle velmi výrazná a zaplevelení pýrem v následné plodině pak bývá daleko intenzivnější, zejména pokud nedojde v meziporostním období k ošetření glyfosátem.

Obr. 8: Lichoklasy pýru plazivého obvykle výrazně přerůstají porosty ozimých ječmenů a pšenic
Obr. 8: Lichoklasy pýru plazivého obvykle výrazně přerůstají porosty ozimých ječmenů a pšenic

Související články

Ověření účinnosti jarních herbicidů v obilninách dopadlo na jedničku

14. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 168x

Proti plevelům v obilninách na jaře

14. 04. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Plevele Zobrazeno 195x

Jak hubit plevele v řepce na jaře?

13. 04. 2024 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 217x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 877x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 735x

Další články v kategorii Plevele

detail