Herbicidy v kukuřici - výsledky tříletých pokusů

26. 04. 2021 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Plevele Zobrazeno 1729x

Po propadu na konci a přelomu našeho století, začala opět plocha kukuřice narůstat, až se v posledních letech ustálila na výměře silážní kukuřice cca 230 000 ha a kukuřice na zrno 70 000–110 000 ha. Je to přibližně 13,5 % orné půdy a nezůstává příliš za osevní plochou řepky ozimé.

Ačkoliv není pěstována na všech farmách a ve všech zemědělských podnicích, tam, kde je provozována živočišná výroba, je potřeba silážní kukuřice na krmení. V nižších polohách je pěstována kukuřice na zrno i pěstiteli specializovanými pouze na rostlinnou výrobu a na lokalitách, kde jsou bioplynové stanice je jí potřeba pěstovat na daleko větší ploše, než je průměrné uvedené procento. S koncentrací pěstování vzrůstají problémy hlavně se škůdci a plevely - choroby se díky sušším jarům a létům 2011–2019 držely na nižší úrovni.

Vládní nařízení - střídání plodin a redukce výměry jedné plodiny na větším honu prozatím na maximálně 30 ha, by teoreticky mohlo dopomoci ke snížení problémů s vyselektováním určitých plevelů, případně snížení rychlosti šíření škůdců. Nejvážnější problém však zůstává i nadále, a tím je zrušení registrace, a tudíž i zákaz používání řady herbicidů a insekticidů.

Pokud budeme hovořit o odchodu herbicidů z praxe, týká to se zákazu účinné látky alachlor a hlavně omezení používání přípravků na bázi účinných látek dimethenamid, metolachlor, nicosulfuron a terbuthylazin. Takže i ty přípravky, které je možné používat, mají různá omezení, zejména jejich používání v pásmech hygienické ochrany vod i dodržování omezení svažitosti a vzdálenosti od okrajů pozemků. Protože „omezení“ jsou v každém katastru i honu/části honu/ různá, budeme se věnovat alespoň účinnosti na jednotlivé plevele.

Podle termínu použití dělíme herbicidy na PRE, CPOST a POST, přičemž se tradovalo, že při PRE aplikacích byla dosahována vesměs nízká účinnost. To platilo v ročníkách se suchým jarem. Protože však byl rok 2020 od května vlhký, bylo dosahováno výborné účinnosti i u preemergentních aplikací. Proto nabízíme porovnání účinnosti stejných variant/herbicidních přípravků/ na stejné plevele ve tří posledních (různých) ročníkách 2018, 2019 a 2020.

Obr. 1: Zaplevelení jedné z kontrol ježatkou kuří nohou

Obr. 2: Detail plevelů na neošetřené kontrole v roce 2020

Obr. 3: Silnější zaplevelení jedné z variant pohankou svlačcovitou v červenci 2019

Obr. 4: Celkový pohled na herbicidní pokusy v kukuřici červen 2020

Polní pokusy

Přestože každoročně ukazujeme na polních dnech účinnost více než 20 variant herbicidního ošetření, část přípravků je obměňována, a tak se nám podařilo zařadit do tříletého porovnání 12 variant, z toho 3 aplikované preemergentně, 6 časně postemergentně a 3 pozdně postemergentně.

Jak již bylo avizováno, počasí bylo v jednotlivých letech 2018–2020 různé. V tabulce 1 je uvedeno datum setí a datum aplikace. I když bylo setí provedeno ve velmi podobném termínu (rozdíl pouhé 4 dny), preemergentní aplikace se již velmi lišila. V roce 2018 a 2020 byla provedena do 3 a 5 dnů po zasetí, v roce 2019 ji počasí dovolilo až 14 dnů po zasetí. Ještě větší rozpětí je vidět u CPOST aplikací, v roce 2018 mohla být provedena již 10. května - tedy 20 dnů po zasetí, ale v roce 2019 až 30. května - to je 42 dnů po zasetí. Podobným způsobem došlo k posunu pozdní POST aplikace. Zatímco v roce 2018 byla provedena 21. května, tj. cca měsíc po zasetí, v roce 2019 to bylo až 14. června, tedy 57 dnů po zasetí.

Pokud se týká zaplevelení, nebylo zcela stejné, protože pokusy byly přesouvány v jednotlivých ročníkách na různé hony. Přesto se v letech 2018–2020 vyskytovaly (kromě dalších plevelů) 4 shodné. Byla to ježatka kuří noha (obr. 1), heřmánkovec přímořský, pohanka svlačcovitá (opletka obecná) a merlík bílý. Tyto plevele jsou také jedny z nejčastěji se vyskytujících plevelů v kukuřici v posledním období. Koresponduje to i s posledním uveřejněným průzkumem zaplevelení ÚKZÚZ z roku 2015.

V tabulce 2 je uvedena intenzita zaplevelení, tj., počet kusů 4 hlavních plevelů na 1 m² v jednotlivých letech. Počty plevelů byly dostatečné, byly rovnoměrně rozprostřené po ploše a dobře hodnotitelné (obr. 2). Ani u jednoho plevele nebyl tak silný výskyt (vyšší desítky až stovky kusů), aby potlačil ostatní plevele.

Účinnost proti plevelům v jednotlivých variantách tak byla ovlivněna převážně počasím a jednotlivými herbicidy. Názorná účinnost na 4 vyjmenované plevele je přehledně znázorněna na grafech 1 až 4.

Tam je také dobře patrné, že v roce 2018 (modrá křivka) byla účinnost proti plevelům celkově slabší. Slabší byla i v porovnání s dalšími dvěma ročníky, a to zejména u preemergentních aplikací proti merlíku bílému (průměrná účinnost pouze 61 %) a pohance svlačcovité (průměrná účinnost jen 60 %).

V roce 2019 byla docílena velmi vysoká účinnost téměř u všech herbicidů, s výjimkou pozdních post aplikací proti pohance svlačcovité (obr. 3). Na tuto slabší účinnost (průměr pozdní post pouze 85 %) mělo bezpochyby vliv pozdní ošetření, která bylo již výše okomentováno. V době postřiku v polovině června byl tento plevel již tak narostlý a zakořeněný (fáze plevele 21–23 BBCH, fáze kukuřice 14–16 BBCH), že účinnost nemohla být vyšší.

V roce 2020 (obr. 4) dosáhlo 14 variant z 22 ošetřených 100% účinnosti na všechny plevele, z našich sledovaných variant to pak bylo 7, které měly 100 %ní účinnost. Mírně nižší účinnost se opakovala u pozdějších aplikací provedených začátkem června.

V tabulce 3 je uvedena průměrná tříletá účinnost na 4 hlavní plevele u jednotlivých herbicidů. Dvě herbicidní ošetření dosáhla dlouhodobě za výše uvedených podmínek absolutní účinnosti.

Graf 1: Účinnost herbicidů na ježatku kuří nohu v jednotlivých letech

Graf 2: Účinnost herbicidů na heřmánkovec přímořský v jednotlivých letech

Graf 3: Účinnost herbicidů na pohanku svlačcovitou v jednotlivých letech

Graf 4: Účinnost herbicidů na merlík bílý v jednotlivých letech

Tab. 1: Agrotechnika pokusů a charakter počasí v letech 2018–2020

Tab. 2: Intenzita zaplevelení pokusů v letech 2018–2020

Tab. 3: Průměrná účinnost herbicidů na plevele za tři ročníky 2018–2019

Nejasná budoucnost

Pro rok 2021 nám zůstalo (mimo ochranná pásma) ještě dostatečné množství přípravků, které jsou vysoce účinné na často se vyskytující plevele v kukuřici. Z uvedených 12 variant herbicidního ošetření měla však v době psaní článku pouhá polovina povolené použití delší než pro rok 2021. Pokud nedojde k prodloužení jejich povolení alespoň u části z nich nebo nebudou registrovány další herbicidní přípravky, bude do budoucna výběr výrazně omezen.