Chemap Agro s.r.o.

Mulčování jako alternativa při regulaci plevelů

01. 07. 2019 Ing. Jaroslav Šuk, Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 506x

Mulčování neboli pokrývání povrchu půdy rozprostřením organické hmoty, folie nebo jiného materiálu lze velmi efektivně používat převážně v širokořádkových plodinách a v zelenině, kde jsou herbicidní možnosti regulace plevelů omezené. Jako příklady lze uvést salát, který je velmi citlivý k herbicidům, a kvůli úzkému sponu pěstování je obtížnější jeho plečkování. Nebo kedlubny s krátkou vegetační dobou mohou být ohroženy kontaminací rezidui použitých půdních herbicidů.

Agronutrition

Pozitiva mulčování

Výhodou mulčování je také fakt, že rostlina není stresována herbicidem a nehrozí její kontaminace rezidui herbicidů. Mulčováním, kromě dobré regulační schopnosti na plevele, může být i dosaženo lepších vláhových poměrů v půdě. Pro zeleninu, která je náročná na dostatek vody v půdě, může toto zlepšení vést k výraznému zvýšení výnosu a především jeho kvality. Rostliny také v mulči lépe zakořeňují a bývají i lépe chráněny před možným poškozením nízkými teplotami. V neposlední řadě mulčování eliminuje ohrožení větrnou i vodní erozí a může hrát důležitou roli v integrovaném pěstování plodin.

Negativa mulčování

Na druhou stranu je při použití mulčovacích materiálů nutné počítat s problémy s výživou, která musí být provedena do zásoby, či formou hnojivé závlahy v průběhu vegetace, čímž se opět mohou zvýšit náklady produkce. Pokud mulčování může ovlivňovat vláhové podmínky v půdě, může mít také vliv na vlhkost v porostu, což se může následně projevit vyšším napadením houbovými chorobami hlavně v případech, kdy zůstávají dlouho ovlhčeny listy rostlin po dešti nebo závlaze. Tento vyšší výskyt patogenů může být i podpořen biologicky degradovatelným mulčem, který jako rychle se rozkládající organická hmota přispívá k jejich šíření.

Některé mulče se však v průběhu vegetace mohou rozkládat nebo může dojít k poškození folií povětrnostními vlivy, avšak nedochází k negativnímu vlivu na plodiny a nesnižují se ani ostatní pozitivní efekty mulčování. Později porosty plodin bývají již zapojeny a jsou již schopné konkurovat plevelům.

Rozdělení mulčů

Jako mulč lze použít celou řadu různých umělých a biologicky degradovatelných (rozložitelných) materiálů nebo dokonce i rostlinný materiál z pěstovaných plodin.

umělých materiálů se nejčastěji používají polyethylenové fólie nebo zahradnické textilie, které se však po sklizni musí z pozemku odstranit, což zvyšuje náklady na pěstování a jednorázové použití PE folie je také nešetrné k životnímu prostředí. Avšak například v sadech tyto folie či textilie mohou spolehlivě vydržet několik let. Další výhodou je, že PE folií i netkaných textilií existuje několik druhů (dle barvy, světelné propustnosti, hmotnosti, atd.) a je možné si vybrat podle specifických nároků.

rozložitelných materiálů lze používat například slámu, dřevěné piliny, štěpku, kůru, posečenou trávu, papírové materiály či takzvané biofolie. Oproti umělým mulčům je cena jejich použití nižší, a také se tyto materiály dají po sklizni bez problému zapravit do půdy, kde mohou napomáhat ke zlepšení její struktury a obsahu organické hmoty. Dokonce v některých pokusech vyšlo, že sláma nebo posečená tráva plní v mulčování funkce folií, a také vytváří příznivější mikroklima v porostu. Například posečená tráva ze sadů bývá hojně používána u ovocných stromků a keřů, kterým napomáhá udržovat mělký kořenový systém v optimální teplotě a vlhkosti.

Rostlinný mulč bývá nejčastěji vytvářen z jeteloviny (jetel plazivý - Trifolium repens L., jetel luční - Trifolium pratense L., vikev huňatá - Vicia villosa), pícniny (jílek vytrvalý - Lolium perenne L.) nebo obilniny (žito seté - Secale cereale L.), které se nechají vyrůst do požadované velikosti a následně jsou posekány a ponechány na půdě, do které je vysázena nebo vyseta následná pěstovaná plodina. Rostlinný mulč chrání půdu před vysycháním a erozí, omezuje zhutnění půdy a zlepšuje strukturu půdy. Může být také zdrojem dobře postupně uvolňovaných a dobře dostupných živin. Základními požadavky na plodiny rostlinného mulče jsou rychlé vzcházení a pokrytí povrchu půdy, vyšší vzrůst rostlin a dobrá osvojovací schopnost vody a živiny. Zbytky rostlinného mulče je také možné po sklizni plodiny zaorat.

Výsledky testování různých mulčovacích materiálů

Na pozemcích České zemědělské univerzity v Praze proběhl v letech 2015 a 2016 pokus zaměřený na sledování vlivu mulčovacích materiálů na druhové spektrum a hmotnost plevelů v porostech ledového salátu a kedluben. Jako umělý mulč byla použita černá PE folie a černá netkaná textilie. Z biologicky degradovatelných materiálů byla použita pšeničná sláma a papírový mulč EcoCover. Tyto varianty byly porovnány s herbicidně ošetřenou variantou (Stomp 400 SC v dávce 2,0 l/ha) a neošetřenou kontrolou. V průběhu pokusu byl sledován vliv mulče na výskyt merlíku bílého (CHEAL), ježatky kuří nohy (ECHCG), lilku leskloplodého (SOLPH), bažanky roční (MERAN), laskavce ohnutého (AMARE), kokošky pastuší tobolky (CAPBP) a penízku rolního (THLAR).

Ze získaných výsledků, je zřejmé, že všechny testované mulčovací materiály statisticky průkazně snížily zaplevelení v porostech ledového salátu a kedluben (graf 1 a 2). Po zpracování dat byl zjištěn statisticky významný rozdílný vliv na hodnocené plevelné druhy v porostech ledového salátu a kedluben (tab. 1 a 2).

Graf 1: Celková hmotnost plevelů v salátu (g/m2)
Graf 1: Celková hmotnost plevelů v salátu (g/m2)

Graf 2: Celková hmotnost plevelů v kedlubnách (g/m2)
Graf 2: Celková hmotnost plevelů v kedlubnách (g/m2)

Tab. 1: Hmotnost plevelů v porostu salátu

Varianta

Hmotnost plevelů (g/m2)

merlík bílý

ježatka
kuří noha

lilek
leskloplodý

bažanka
roční

laskavec ohnutý

kokoška pastuší tobolka

penízek
rolní

PE folie

14,14 a

0,07 a

4,37 a

2,23 a

0,46 a

0,35 a

0,13 a

Pšeničná sláma

198,64 ab

0 a

11,64 a

9,1 ab

0,62 a

2,96 a

31,63 ab

Netkanná textilie

1,64 a

0 a

0,09 a

0 a

0 a

0,14 a

0 a

Papír - EcoCover

6,85 a

0 a

0,33 a

1,03 a

0,06 a

0 a

0,15 a

Stomp

39,76 a

0,43 ab

7,41 a

3,69 a

1,47 a

0 a

21,34 ab

Neošetřeno

581,17 b

2,29 b

29,57 b

21,65 ab

0,62 a

50,3 b

60,59 b

Statisticky významné rozdíly (P < 0,05) jsou ve sloupcích označeny rozdílnými písmeny (HSD test)

Tab. 2: Hmotnost plevelů v porostu kedluben

Varianta

Hmotnost plevelů (g/m2)

merlík bílý

ježatka
kuří noha

lilek
leskloplodý

bažanka
roční

laskavec
ohnutý

kokoška pastuší tobolka

penízek
rolní

PE folie

2,37 a

0,1 a

2,27 ab

0,49 a

0,04 a

0,19 a

1,01 a

Pšeničná sláma

36,02 a

0,29 a

4,59 ab

2,99 ab

0,07 a

0,43 a

2,4 a

Netkanná textilie

0,13 a

0,01 a

0,01 a

0,08 a

0 a

0 a

0,01 a

Papír - EcoCover

1,46 a

0 a

0,12 a

0,25 a

0 a

0,14 a

3,18 a

Stomp

2,02 a

0,06 a

1,2 ab

0,92 ab

0,16 a

1,46 a

1,75 a

Neošetřeno

164,75 b

1,1 b

7,34 b

5,28 a

0,66 b

2,95 a

8,36 a

Statisticky významné rozdíly (P < 0,05) jsou ve sloupcích označeny rozdílnými písmeny (HSD test)

Výsledky - mulčování salátu

Všechny zkoumané mulčovací materiály statisticky průkazně snížily zaplevelení v porostu ledového salátu oproti neošetřené kontrole. Dokonce byl zjištěn rozdílný vliv mulčovacích materiálů na některé plevelné druhy (merlík bílý, bažanka roční a penízek rolní). Nejproblematičtějším plevelným druhem na všech variantách byl merlík bílý, což lze vysvětlit jeho dominancí na pokusném pozemku. Mulčování černou PE folií nejméně ovlivnilo druhovou diverzitu plevelů při zachování dostatečného účinku na plevele (celková hmotnost biomasy plevelů - 21,75 g/m2). Na variantě ošetřené herbicidem Stomp 400 SC a variantě mulčované pšeničnou slámou se druhové spektrum plevelů snížilo, přičemž celkové zaplevelení bylo poměrně vysoké. Nejnižší zaplevelení bylo pozorováno na variantě mulčované netkanou textilií, u které bylo zaznamenáno nejméně plevelných druhů i nejnižší hmotnost biomasy plevelů (1,87 g/m2).

Z výsledků vyplývá, že mulčováním ledového salátu PE folií lze omezit zaplevelení lépe než herbicidním ošetřením při zachování druhové diverzity plevelů. Pšeničná sláma a papírový mulč prokázali podobný regulační efekt na plevele jako herbicid Stomp 400 SC, a proto je lze doporučit do systému integrované ochrany rostlin jako biodegradovatelné mulče, které lze po sklizni snadno zapravit do půdy.

Výsledky - mulčování kedluben

I v porostech kedluben všechny zkoumané mulčovací materiály statisticky průkazně snížily zaplevelení oproti neošetřené kontrole. Rozdílný vliv mulčovacích materiálů na plevelné druhy nebyl však tak výrazný jako v porostech salátu, i když byl u některých plevelů pozorován (lilek leskloplodý a bažanka roční). Merlík bílý opět na variantách dominoval, ale například netkanou textilií nebo papírovou folií EcoCover byl potlačen více než při použití konvenčního herbicidu Stomp 400 SC. Černá PE fólie opět nejméně ovlivnila druhové spektrum plevelů při zachování dostatečného účinku na plevele (celková hmotnost biomasy plevelů - 6,47 g/m2). Na variantě mulčované netkanou textilií a variantě mulčované papírovým materiálem EcoCover se počet druhů plevelů v porostu kedluben snížil, přičemž i celkové zaplevelení bylo nejnižší (0,24 a 5,15 g/m2). Pšeničná sláma prokázala v porostu kedlubnů nejnižší regulační efekt na plevele (46,79 g/m2) a ani druhové spektrum plevelů nebylo nijak ovlivněno.

Závěr

Mulčování jako alternativní řešení regulace plevelů v plodinách dosahuje ve většině případů lepších výsledků než konvenčně používaný herbicid. Avšak je potřeba zvolit vhodný materiál, protože následné odklízení folií po sklizni je časově a finančně náročné a zvyšují se tím i vstupy na pozemek. Vhodnější je používat rozložitelné mulče, které najdou uplatnění především v ekologickém systému produkce. V konvenční a integrované produkci má mulčování technický a ekonomický význam hlavně na malých pozemcích. Nejpřínosnější je využívání mulčů pro zahrádkáře, kteří následně nemusejí pozemek ručně plít nebo používat herbicid a pomáhá jim také lépe hospodařit se závlahovou vodou.

Kedlubny pěstované ve slaměném mulči
Kedlubny pěstované ve slaměném mulči

Plevel si dokáže najít prostor, i když je pozemek nakryt PE folií
Plevel si dokáže najít prostor, i když je pozemek nakryt PE folií

 

Varianta

Hmotnost plevelů (g/m2)

merlík bílý

ježatka
kuří noha

lilek
leskloplodý

bažanka
roční

laskavec ohnutý

kokoška pastuší tobolka

penízek
rolní

PE folie

14,14 a

0,07 a

4,37 a

2,23 a

0,46 a

0,35 a

0,13 a

Pšeničná sláma

198,64 ab

0 a

11,64 a

9,1 ab

0,62 a

2,96 a

31,63 ab

Netkanná textilie

1,64 a

0 a

0,09 a

0 a

0 a

0,14 a

0 a

Papír - EcoCover

6,85 a

0 a

0,33 a

1,03 a

0,06 a

0 a

0,15 a

Stomp

39,76 a

0,43 ab

7,41 a

3,69 a

1,47 a

0 a

21,34 ab

Neošetřeno

581,17 b

2,29 b

29,57 b

21,65 ab

0,62 a

50,3 b

60,59 b

Statisticky významné rozdíly (P < 0,05) jsou ve sloupcích označeny rozdílnými písmeny (HSD test)

 

Související články

Posouzení účinnosti podzimních a jarních herbicidů v ozimé pšenici

16. 09. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 160x

Rango si přídomek Super zaslouží

08. 09. 2019 Ing. Jan Hesoun, Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 181x

Herbicidní doporučení společnosti BASF pro řepku ozimou

07. 09. 2019 Ing. Marek Šmika; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 176x

Regulace plevelů v ozimé řepce v extrémních povětrnostních podmínkách

06. 09. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 212x

Problematika regulace vytrvalých plevelů v souvislosti s omezováním používání herbicidu glyfosát

28. 08. 2019 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 284x

Další články v kategorii Plevele

detail