Podzimní regulace plevelů v porostech ozimých obilnin 2015

31. 08. 2015 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita Praha Plevele Zobrazeno 4556x

Význam podzimního herbicidního ošetření ozimů v ČR roste. Hlavní příčinou je skutečnost, že jsme v tomto období schopní zasáhnout širší spektrum plevelů včetně odolných druhů a rezistentních populací plevelů, při relativně nízkých nákladech.

Výběr herbicidů

K podzimnímu ošetření obilnin je v současnosti k dispozici poměrně široký sortiment herbicidů, včetně herbicidů širokospektrálních (dvou, či třísložkových). Většina těchto herbicidů je přijímána kořeny i listy plevelů, což zvyšuje jistotu dostatečného účinku i za horších povětrnostních podmínek.

Mezi herbicidy však existují výrazné rozdíly v poměru mezi kořenovým a listovým příjmem. Účinnost podzimního herbicidního ošetření nebývá limitováno růstovou fází plevelů, i když u některých účinnách látek (pendimethalin, diflufenican, flumioxazin) je třeba s ošetřením na odolnější plevele (kakosty, svízel přítula, psárka polní, atd.) příliš nevyčkávat. Podzimní období je charakteristické kratším dnem, nižší intenzitou slunečního svitu, nižšími teplotami a vyšší vzdušnou i půdní vlhkostí. Tyto povětrnostní podmínky jsou příznivé z hlediska účinnosti herbicidů působících přes půdu, kontaktních herbicidů, ale také některých sulfonylmočovin. Naopak růstové herbicidy potřebují k dosažení vysoké účinnosti vyšší teploty a vyšší intenzitu slunečního svitu, a proto se jejich podzimní aplikace nedoporučuje.

Při výběru herbicidů pro podzimní aplikaci je třeba posoudit také délku reziduálního působení herbicidu v půdě, která může zabránit vzcházení nových plevelů po aplikaci. Nejdelší reziduální působení vykazují herbicidy obsahující účinné látky diflufenican či pendimethalin (tabulka). Naopak u sulfonylmočovin a jiných ALS inhibitorů není příliš dlouhé reziduální působení příliš žádoucí, neboť může způsobit problémy se vzcházením následné plodiny, především řepky, která je k těmto herbicidům velmi citlivá.

Také mechanizmus účinku herbicidu (respektive účinné látky) by měl být při výběru herbicidů zohledněn. V tomto aplikačním termínu si lze vybírat mezi herbicidy s různými mechanizmy účinku, přičemž na jaře je již výběr výrazně omezen. Střídání herbicidů s odlišným mechanizmem účinku je základním antirezistentním opatřením, které zamezuje vývoji rezistentních populací plevelů.

V ČR jsou největší problémy s rezistencí chundelky metlice vůči ALS inhibitorů. Lokálně však již byly detekovány také populace chundelky rezistentní proti inhibitorům ACCasy (listovým graminicidům) a vůči PS II inhibitorům (isoproturon, chlorotoluron). Také v populacích psárky polní dochází velmi snadno k vývoji rezistence proti herbicidům (především ALS inhibitorům).

Volba dávky herbicidů

Také dávka herbicidu může významným způsobem ovlivnit úspěšnost zásahu.

V řadě případu lze dávku herbicidu snížit v závislosti na intenzitě zaplevelení a druhovém složení plevelného společenstva. V případě, že na pozemku dominují druhy k herbicidu citlivé a porost obilniny dává předpoklady pro vysokou konkurenční schopnost, je možné snížením dávky herbicidů dosáhnout snížení nákladů, aniž by došlo k zásadnímu snížení účinnosti. Dávku herbicidů přijímaných převážně kořeny plevelů lze snížit v oblastech s dostatkem srážek. Na extrémně lehkých půdách je vhodné snížit dávku půdních herbicidů, také proto, aby nedocházelo k poškození plodiny (časté především u ječmene a žita - obr. 1). Určitého snížení dávky herbicidu lze také dosáhnout v případě použití vhodného smáčedla. K některým, především méně selektivním, herbicidům se však přidávat smáčedlo nedoporučuje z důvodů vyššího rizika poškození plodiny. Větší riziko poškození plodiny je u olejových smáčedel, které však naopak obvykle působí velmi pozitivně na účinnost herbicidů přijímaných převážně listy plevelů. Použití smáčedla je efektivní především za sucha, a pokud plevele začínají přerůstat.

Obr. 1: Ozimé žito a ječmen bývají k herbicidům citlivější, na lehčích půdách a za vlhka je proto vhodné, u méně selektivních herbicidů, volit nižší dávku

Volba aplikačního termínu

Časně seté porosty ozimů (září) bývají vystaveny vysokému konkurenčnímu tlaku plevelů již v podzimním období a při střední a vyšší intenzitě zaplevelení je v těchto porostech vhodné provést zásah proti plevelům již na podzim. V podzimním období konkurují obilninám především plevele spodního patra (ptačinec prostřední, rozrazily, hluchavky, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, atd.), které pokud nejsou včas potlačeny, dokáží vytvořit velmi vysokou pokryvnost, omezit růst obilniny a následně se velmi brzy na jaře reprodukovat (obr. 2). Vzrůstnější a konkurenčně silnější druhy jako svízel přítula, chundelka metlice, máky, heřmánkovité plevele, atd. sice obvykle (pokud nejsou ve vysoké intenzitě) v podzimním období obilnině příliš nekonkurují, nicméně do jara poporostou a následná regulace bývá u řady těchto plevelných druhů složitější a často také nákladnější, to především u chundelky, violky a kakostů.

Poněkud jednodušší situace je u později setých porostů, které jsou obvykle v podzimním období zaplevelovány méně, což je způsobeno nižší vzcházivostí řady plevelů a sníženou intenzitou jejich růstu. Většinou se proto tyto porosty ošetřují až na jaře.

Významným způsobem rozhoduje o termínu ošetření proti plevelům také výskyt některých specifických plevelů, především chundelky metlice. Na pozemcích s výskytem chundelky (obr. 3) je obvykle vhodnější podzimní ošetření, které je často také levnější a účinnější než ošetření jarní. V jarním období bývá rovněž problematičtější regulace psárky polní, lipnice roční (obr. 4), violky rolní, rozrazilů či kakostovitých plevelů.

Obr. 2: Takto zaplevelený porost je vhodné ošetřit herbicidem na podzim

Obr. 3: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí

Obr. 4: Lipnice roční se v posledních letech významně rozšiřuje zejména kvůli své vysoké odolnosti vůči mnoha listovým herbicidům

Tab.: Délka reziduálního působení účinných látek herbicidů používaných na podzim v obilninách (zdroj: Footprint database)

Preemergentní ošetření

Preemergentní ošetření (před vzejitím plodiny) se v obilninách masivněji nepoužívá, přestože je k tomuto aplikačnímu termínu registrována celá řada herbicidů (herbicidy obsahující účinné látky linuron, pendimethalin, chlorsulfuron, chlorotoluron, flurochloridone, flumioxazin a směsné herbicidy Cougar Forte a Maraton). Hlavním důvodem je závislost účinnosti tohoto ošetření na vlhkosti půdy (za sucha bývá nižší účinnost) a nutnost následného postemergentního ošetření proti svízeli či dalším odolnějším plevelům (obvykle v jarním období). Účinnost preemergentního ošetření může být rovněž snížena při horší kvalitě předseťového zpracováním půdy, či v důsledku velkého množství posklizňových zbytků na povrchu půdy.

Určitou výhodou preemergentního herbicidního ošetření je nižší riziko poškození následné plodiny při použití vyšší dávky herbicidů s dlouhou perzistencí v půdě, především sulfonymočovin (tabulka), což může mít na rizikových pozemcích zásadní význam.

Časné postemergentní ošetření

Časné postemergentní ošetření nachází v posledních letech stále významnější uplatnění, především s ohledem na skutečnost, že v tomto aplikačním termínu lze při použití vhodného herbicidu dosáhnout velmi vysoké účinnosti na většinu jednoletých plevelů, včetně odolnějších druhů (violky, rozrazily, kakosty, rozrazily, zemědým lékařský, atd.), ale také v souvislosti se stále se rozšiřující chundelkou metlicí, kterou je dnes zaplevelováno asi 80 % ploch ozimé pšenice. Další nespornou výhodou tohoto termínu ošetření je fakt, že plevele jsou z porostu odstraněny dříve, než mohou konkurovat plodině. V tomto aplikačním termínu je vhodné ošetřovat především plochy, u nichž se předpokládá, že budou předplodinami ozimé řepky. Výběrem vhodného herbicidu dosáhneme vysoké účinnosti na všechny v řepce problematické plevele (violky, brukvovité plevele, zemědým lékařský, případně kakosty) a snížíme tak výrazně následné zaplevelení řepky těmito druhy.

Předpokladem použití herbicidu v tomto termínu je jeho vysoká selektivita k plodině, neboť toto ošetření se provádí v období od vzejití do fáze 3 listů obilniny, tedy v době kdy jsou k herbicidu velmi citlivé nejen plevele (vzcházející), ale také plodina (obr. 1).

V tomto aplikačním termínu jsou registrovány herbicidy obsahující pendimethalin (Stomp, Activus), diflufenican (Sempra, Delfin), beflubutamid (Beflex) a flumioxazin (Sumimax). Často se používají také herbicidy obsahující účinné látky chlorotoluron (Lentipur, Tolurex), isoproturon (Protugan, Isoproturon), některé sulfonylmočoviny (Glean, Grodyl, Logran, Husar). K pokrytí širšího plevelného spektra jsou vhodné TM kombinace výše uvedených herbicidů, případně směsných přípravků, v nichž jsou obvykle účinné látky vhodně zkombinovány (Cougar Forte, Maraton, Legato Plus, Bizon, Trinity, Agility).

Obr. 5: Velmi dobrou účinnost na svízel přítulu vykazují především kombinované přípravky s účinnou látkou diflufenican

Pozdní podzimní postemergentní ošetření

Pro pozdější podzimní ošetření (od 3 listů obilnin až do plného odnožování) je registrováno relativně velké množství herbicidů. Lze použít téměř všechny herbicidy uvedené v předchozí kapitole, nicméně u většiny z nich dochází ke snížení účinnosti na přerostlé plevele. Z tohoto pohledu je vhodný herbicid Bizon (florasulam + penoxsulam + diflufenican), který působí na většinu dvouděložných plevelů i v pokročilejších růstových fázích. Mimo výše uvedené herbicidy lze použít herbicidy obsahující účinné látky carfentrazone (Aurora) a bromoxynil (Pardner, Bromotril).

Účinnost pozdějších aplikačních termínů však může být v některých letech snížena vlivem méně vhodných povětrnostních podmínek (aplikace se provádí obvykle v druhé polovině října až začátkem listopadu), případně vyšší růstovou fází odolnějších plevelů.

Naopak v sušších letech, kdy plevele vzcházejí až později na podzim, mohou v tomto termínu vykazovat herbicidy primárně určené k časné postemergentní aplikaci vyšší účinnost.

Hlavní výhody podzimního herbicidního ošetření

- odstranění plevelů před jejich možným konkurenčním působením, ke kterému může docházet již na počátku odnožování obilniny;

- vyšší citlivost plevelů k herbicidům v raných růstových fázích plevelů;

- eliminace pozdního herbicidního ošetření na jaře v důsledku pracovní špičky nebo dlouhodobého zamokření pozemku;

- nižší riziko poškození následné plodiny rezidui herbicidů;

- zamezení reprodukci plevelů s krátkým životním cyklem (důležité především u penízku rolního, který pak bývá velkým problémem v řepce);

- širší výběr herbicidů s odlišným mechanizmem účinku (důležité zejména na pozemcích s podezřením na rezistenci plevelů k herbicidům).

Možná rizika podzimního herbicidního ošetření

- snížená účinnost za sucha, při nekvalitní půdní přípravě a velkém množství posklizňových zbytků na povrchu půdy;

- po zeslábnutí reziduálního působení herbicidu (během zimy a brzy na jaře) může dojít ke vzejití některých plevelů (časté u svízele přítuly);

- nejsou dostatečně zasaženy vytrvalé dvouděložné plevele.