Chemap Agro s.r.o.

Porovnání účinnosti herbicidů v ozimé řepce v pěstitelském roce 2020/21

21. 09. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Luděk Procházka, Ing. Dita Hiřmanová; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 355x

Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách (obr. 1). Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen svízel přítula, heřmánkovec nevonný a mák vlčí.

V pěstitelském roce 2020/21 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v řepce ozimé.

Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách (obr. 1). Volba herbicidu, jeho dávky i aplikačního termínu byla ponechána na doporučení zadavatelů (tab. 1). Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen svízel přítula, heřmánkovec nevonný a mák vlčí. Kromě toho byl v Praze hodnocen také úhorník mnohodílný, hulevník lékařský a kakost maličký (obr. 2). V Hořicích byl hodnocen také ptačinec prostřední, violka rolní a merlík bílý (obr. 3). Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 250 mmol+/kg), zatímco na Vysočině byl pokus založen na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 106 mmol+/kg). První a druhá dekáda září byla v Praze velmi teplá (8 letních dní a 1 den tropický), přičemž srážek bylo méně, než je v tomto období obvyklé (do 10 mm). Naopak v Hořicích spadlo v průběhu jednoho týdne po aplikaci 25 mm srážek, které byly navíc poměrně rovnoměrně rozloženy celkem do 6 dní. Rovněž maximální denní teploty byly v Hořicích v průměru o 3 °C nižší oproti Praze. Konec září a celý říjen byl srážkově velmi vydatný na obou lokalitách, podobně jako v celé ČR.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty

Přípravek

Dávka

(l/ha)

Termín aplikace

Zadavatel

neošetřená kontrola

-

 

 

Butisan Complete

2,25

PRE

BASF

Butisan Star

Stomp Aqua

2,00

0,70

PRE

PRE

BASF

Sultan Extra

Grounded

2,00

0,25

PRE

PRE

ADAMA

Torso

3,50

PRE

Belchim

MaxRaptor

Grounded

2,00

0,25

POST 1

POST 1

ADAMA

Butisan Complete

2,25

POST 1

BASF

Torso

3,50

POST 1

Belchim

Metazamix

Belkar

1,00

0,25

POST 2

POST 2

Corteva

Gajus

Belkar

2,50

0,25

POST 2

POST 2

FMC

Cleravis

Dash

2,00

1,00

POST 2

POST 2

BASF

Command 36 CS

Gajus

0,20

2,50

PRE

POST 1

FMC

Sultan Extra

Grounded

Belkar

2,00

0,25

0,25

PRE

PRE

POST 2

ADAMA

Metazamix

Belkar

1,00

0,25

PRE

POST 2

Corteva

Metarock

Zemin

Gala 334 SL

1,40

0,15

0,20

POST 1

POST 1

POST 2

AG Novachem

MaxRaptor

Grounded

Belkar

1,50

0,25

0,25

POST 1

POST 1

POST 2

ADAMA

Obr. 1: Herbicidní pokusy na Vysočině (Hořice) na přelomu září a října
Obr. 1: Herbicidní pokusy na Vysočině (Hořice) na přelomu září a října

Obr. 2: Plevelné spektrum na pozemku v Praze
Obr. 2: Plevelné spektrum na pozemku v Praze

 Obr. 3: Plevelné spektrum na pozemku v Hořicích (Vysočina)
Obr. 3: Plevelné spektrum na pozemku v Hořicích (Vysočina)

Vliv povětrnostních a půdních podmínek na účinnosti preemergentních herbicidů

Účinnost všech testovaných preemergentních (PRE) herbicidů a tank-mix (TM) kombinací na většinu sledovaných plevelů byla výrazně vyšší na Vysočině (grafy 1–3), tedy na lokalitě s lehčí půdou a vhodnějšími povětrnostními podmínkami (viz výše). Velmi výrazné rozdíly v účinnosti mezi oběma testovanými lokalitami byly zaznamenány zejména u herbicidu Sultan Extra a Torso, přičemž zejména u máku vlčího byly tyto rozdíly velmi výrazné (graf 3). Naopak rozdíly v účinnosti TM kombinace Butisan Star + Stomp Aqua mezi lokalitami byly neprůkazné (účinnost na všechny tři plevele vyskytující se na obou lokalitách byla přes 95 %).

Violka rolní se vyskytovala pouze na Vysočině. Všechny testované PRE varianty vykázaly na tento plevel nedostatečnou celkovou účinnost (graf 4), přestože při prvním hodnocení (konec září) se účinnost pohybovala mezi 45 a 85 %. Průkazné rozdíly v účinnosti byly zaznamenány na merlík bílý, který byl dostatečně potlačen pouze herbicidem Torso a TM kombinací Butisan Star + Stomp Aqua (graf 5). Účinnost všech testovaných PRE herbicidů na ptačinec prostřední byla velmi dobrá (přes 99 %), i když v průběhu zimy došlo k mírnému poklesu účinnosti. Pouze herbicidy obsahující clomazone (Sultan Extra a Command) si udržely 100% účinnost až do jara (graf 6).

Na pozemku v Praze se vyskytovaly dva problematické brukvovité plevele (úhorník mnohodílný a hulevník lékařský). Zatímco účinnost na úhorník mnohodílný byla u většiny testovaných herbicidů uspokojivá (92–98 % při posledním podzimním hodnocení), účinnost na hulevník lékařský byla výrazně nižší, přičemž pouze herbicidy obsahující clomazone (testován Sultan Extra) dokázaly tento plevel výrazněji potlačit (účinnost 99 % při posledním podzimním hodnocení). Během zimy však došlo k regeneraci obou brukvovitých plevelů a při jarním hodnocení proto bylo dosaženo výrazně nižší účinnosti na tyto plevele (graf 7 a 8). Nejvyšší účinnost na kakost maličký vykázal herbicid Butisan Complete (90 %).

Rozdíly v citlivosti plevelů při časném postemergentním ošetření

Časně postemergentně (POST 1) byly testovány herbicidy Butisan Complete, MaxRaptor a Torso, přičemž herbicid Gajus byl v tomto aplikačním termínu použit také, ale před jeho aplikací byl aplikován herbicid Command (PRE). Právě při časném postemergentním ošetření byly zaznamenány největší rozdíly v účinnosti mezi testovanými lokalitami.

Účinnost na heřmánkovec nevonný byla u většiny testovaných herbicidů nižší na Vysočině (graf 1), kde byl odstup mezi setím a aplikací delší (14 dní) a rostliny heřmánkovce byly v nepatrně vyšší růstové fázi. Rovněž účinnost na ptačinec prostřednímerlík bílý (vyskytovaly se pouze na Vysočině) byla relativně nízká (77–92, resp. 70–87 %), protože v době aplikace tyto plevele již tvořily pravé listy.

Účinnost na svízel přítulu a především mák vlčí byla výrazně nižší v Praze (8 dní mezi setím a aplikací herbicidu) pravděpodobně z důvodu nižší půdní vlhkosti. Dynamika vzcházení svízele přítuly a máku vlčího je totiž oproti heřmánkovitým plevelům pomalejší a riziko přerůstání je proto nižší. Takže zatímco všechny herbicidy použité časně postemergentně na Vysočině vykázaly na mák vlčí 100% účinnost, v Praze se finální účinnost stejných herbicidů pohybovala mezi 0 a 25 % (graf 3).

Violka rolní, brukvovité plevelekakost maličký byly herbicidy použitými časně postemergentně zasaženy jen nepatrně nebo vůbec (graf 4, 7, 8 a 9).

Srážky před postemergentním ošetřením

Postemergentní ošetření (POST 2) bylo provedeno po vzejití většiny plevelů. Toto ošetření bylo provedeno v polovině září na plevele, které měly 3–6 pravých listů a řepka 3–4 pravé listy. Přestože termín aplikace i růstová fáze plevelů byly na obou lokalitách prakticky shodné, došlo k zaznamenání výrazných rozdílů v účinnosti mezi lokalitami. Účinnost postemergentního ošetření na Vysočině byla u většiny testovaných produktů průkazně vyšší než v Praze. Tyto rozdíly byly velmi výrazné zejména v účinnosti na heřmánkovec nevonný (graf 1) a mák vlčí (graf 3). Zatímco na Vysočině vykázaly všechny testované postemergentní herbicidy na mák vlčí 100% účinnost, v Praze vykázala stejnou účinnost pouze TM kombinace Metazamix + Belkar. Hlavní příčinou nižší účinnosti postemergentních herbicidů v Praze bylo pravděpodobně sušší počasí týden před aplikací, jež způsobilo zmohutnění ochranných bariér na povrchu listů plevelů, které pak bránily pronikání herbicidů do listů. Naopak účinnost všech testovaných postemergentních variant na svízel přítulu byla 100% na obou lokalitách bez ohledu na počasí před aplikací (graf 2).

Většina testovaných herbicidů vykázala v tomto aplikačním termínu velmi dobrou účinnost (přes 95 %) na merlík bílý (graf 5). Oba hodnocené brukvovité plevele (úhorník mnohodílný a hulevník lékařský) byly zcela potlačeny herbicidem Cleravis, přičemž úhorník mnohodílný byl dostatečně potlačen také herbicidem Belkar, zejména pokud byl použit v kombinaci s jiným herbicidem (graf 7). Výrazně vyšší odolnost vůči postemergentnímu ošetření vykázal hulevník lékařský, který byl zcela potlačen pouze herbicidem Cleravis (graf 8) podobně jako ptačinec prostřední (graf 6). Účinnost TM kombinace Metazamix + Belkar na ptačinec prostřední byla dobrá (92 %). Violka rolní byla nejlépe potlačena herbicidem Belkar (účinnost přes 80 %), zejména pokud byl tento použit po PRE aplikaci herbicidu Metazamix (graf 4). Herbicid Belkar vykázal vynikající účinnost (přes 99 %) také na kakost maličký (graf 9).

Sekvenční ošetření

V pokusech bylo zahrnuto také několik variant, které byly ošetřeny sekvenčně ve dvou termínech. Tedy PRE a následně POST 1 nebo POST 2, případně dvakrát postemergentně (POST 1 a následně POST 2). Z těchto variant vykázaly nejvyšší účinnost na většinu sledovaných plevelů ty, které byly ošetřeny preemergentně (Metazamix, Sultan Extra), případně časně postemergentně (MaxRaptor) a následně (POST 2) byl porost „dočištěn“ herbicidem Belkar. V případě, že se na pozemku vyskytoval ptačinec prostřední (Vysočina), byly průkazně účinnější varianty, kde bylo první ošetření provedeno PRE (graf 6). V případě výskytu hulevníku lékařského (Praha), bylo dostatečně účinné pouze sekvenční ošetření s herbicidem obsahující clomazone (PRE).

Závěry a doporučení

Většina herbicidů a TM kombinací určených k preemergentnímu ošetření vykazuje na běžné plevelné spektrum dostatečnou účinnost, zejména za příznivých povětrnostních podmínek. Z tohoto pohledu lze preemergentní ošetření doporučit zejména do výše položených oblastí s lehčími půdami, kde bývají vhodné vláhové podmínky pro účinnost půdních herbicidů.

Přestože je řada půdních herbicidů registrovaná také k časnému postemergentnímu ošetření, má tento aplikační termín řadu úskalí, přičemž v případě špatného načasování ošetření může být účinnost na některé plevele (heřmánky, brukvovité plevele, ptačinec) velmi výrazně snížena. Tento aplikační termín lze proto doporučit pouze v situacích, kdy je výsev řepky proveden do extrémně suché půdy a výraznější srážky se neočekávají. I v těchto situacích je však třeba počítat s nižší účinností půdních herbicidů aplikovaných po vzejití řepky, a to zejména v nižších oblastech s těžšími půdami.

Přestože dnes již lze potlačit prakticky všechny významné plevele v řepce postemergentně herbicidy přijímanými převážně listy plevelů, využívají se obvykle tyto herbicidy pouze k „dočištění“ porostu po preemergentním, případně časně postemergentním ošetření půdními herbicidy. Nejčastěji jsou opravné zásahy zaměřeny na brukvovité a kakostovité plevele, máky a při vyšší intenzitě zaplevelení také na violky. Naopak rozrazily či ptačinec prostřední nemusí být ve vyšších růstových fázích dostatečně potlačeny.

Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na svízel přítulu na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na svízel přítulu na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na mák vlčí na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na mák vlčí na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 4: Účinnost testovaných herbicidních variant na violku rolní na Vysočině (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 4: Účinnost testovaných herbicidních variant na violku rolní na Vysočině (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na merlík bílý na Vysočině (hodnoceno na konci října 2020)
Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na merlík bílý na Vysočině (hodnoceno na konci října 2020)

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na ptačinec prostřední na Vysočině (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na ptačinec prostřední na Vysočině (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na úhorník mnohodílný v Praze (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na úhorník mnohodílný v Praze (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 8: Účinnost testovaných herbicidních variant na hulevník lékařský v Praze (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 8: Účinnost testovaných herbicidních variant na hulevník lékařský v Praze (hodnoceno na jaře 2021)

Graf 9: Účinnost testovaných herbicidních variant na kakost maličký v Praze (hodnoceno na jaře 2021)
Graf 9: Účinnost testovaných herbicidních variant na kakost maličký v Praze (hodnoceno na jaře 2021)

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 174x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 379x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 363x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 156x

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

Další články v kategorii Plevele

detail