Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Problematika regulace výdrolu obilnin v ozimé řepce

15. 10. 2018 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 508x

Hlavním cílem integrované regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému.

Agronutrition

Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.

Plevelné spektrum

V současné době se významně vyskytuje na našich polích poměrně široké spektrum známých plevelných druhů. Zároveň lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. Poměrně rychle se však na polích šíří plevelné druhy plevelů, které se na polích vyskytovaly vzácně nebo byly pro zemědělce neznámé. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou odolné. Jedná se například o psárku polní a mrvku myší ocásek. Kromě plevelných druhů působí velké problémy i zaplevelující plodiny.

Výdrol obilnin v řepce

Význam regulace výdrolu v řepce stoupá s rostoucími plochami pěstování v České republice. Nejvíce je ozimá řepka pěstována po ječmenu, ale i po ozimé pšenici. Používané technologie sklizně způsobují relativně vysoké ztráty zrna při sklizni. Vlivem trendu požívání minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci jednotlivých agrotechnických opatření. To má za následek rozvrstvení zrna obilnin v povrchové vrstvě ornice (5–7 cm). Obilky mají v těchto podmínkách optimální podmínky pro vzcházení. Při dostatku srážek vzcházejí masově již za několik dní po setí ozimé řepky.

Rostliny ozimé řepky jsou v počátečním období konkurenčně velmi slabé. Vzešlý výdrol obilnin je během několika dní výrazně oslabí, dochází i k vymizení rostlin řepky. Za sucha výdrol vzchází postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje.

Velmi důležité je vytvoření podmínek, aby ke ztrátám při sklizni nedocházelo nebo aby byly minimální. To zajistí pouze moderní dobře seřízené sklízecí mlátičky. Nebezpečí výdrolu je významně sníženo časnou podmítkou a následnou orbou. Klasické zpracování je však časově i finančně velmi náročné, proto jsou v posledních letech upřednostňovány technologie minimálního zpracování půdy. Rozhodující je též kvalita setí. Dobře založený porost se lépe vyrovnává s konkurencí plevelů.

Výdrol obilnin má vysokou konkurenční schopnost
Výdrol obilnin má vysokou konkurenční schopnost

Rostliny výdrolu mají vysokou konkurenční schopnost
Rostliny výdrolu mají vysokou konkurenční schopnost

Mírně prořídlý porost řepky ošetřený herbicidy se velmi rychle zapojí
Mírně prořídlý porost řepky ošetřený herbicidy se velmi rychle zapojí

Pozdní aplikace graminicidů má za následek vymizení řepky vlivem konkurence výdrolu
Pozdní aplikace graminicidů má za následek vymizení řepky vlivem konkurence výdrolu

Regulace výdrolu herbicidy

Důležitým opatřením je proto použití herbicidů. Dnes mají zemědělci celou řadu vysoce účinných herbicidů. Řada z nich vykazuje kromě účinku na výdrol i vynikající účinek na pýr plazivý (Gallant Super, Pantera 40 EC, Fusilade Super, Targa Super). Ošetření herbicidy je třeba provést včas ve fázi do počátku odnožování výdrolu. Při časnější aplikaci ve fázi 2–3 listů hrozí nebezpečí dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné, rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Herbicidní efekt na výdrol se tedy dostaví příliš pozdě. Nutné je též respektovat, že výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene. Při výsevu ozimé řepky po jarním ječmenu je velkým omylem spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobené výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy a na jaře rychle osídlí plevele. Důležité je správně načasovat aplikace graminicidů proti výdrolu. Ošetření porostu ozimé řepky je nutné načasovat tak, aby byl již vzešlý všechen výdrol. Na méně vyvinuté rostliny výdrolu je možné použít dolní hranici dávek doporučovaných výrobci. Vyšší dávky používáme na výdrol ozimé pšenice a vzrostlý výdrol ječmene.

Testování účinku gramimicidů na výdrol
Testování účinku gramimicidů na výdrol

Možná rizika při aplikaci herbicidů proti výdrolu

V podzimních měsících existuje celá řada rizik aplikací způsobených poměrně výraznou proměnlivostí povětrnostních podmínek. Jádrem úspěšné aplikace postemergentních graminicidů je správně seřízené aplikační zařízení, které zajistí dodržení optimální dávky herbicidu a vody na hektar. Rizikem jsou dešťové srážky po aplikaci. Postemergentní graminicidy však poměrně rychle pronikají do listů a jsou rychle následně rozváděny po celé rostlině. U pozdě setých porostů ozimé řepky vzniká riziko posunutí aplikací proti výdrolu do období nižších denních i nočních teplot. Při nižších teplotách je účinek většiny postemergentních graminicidů výrazně omezen. V některých případech dochází i k selhání účinku graminicidů. Rostliny jsou již fyziologicky méně aktivní a herbicid nepřijmou. Za vlhka a při nižších denních teplotách zůstává na podzim na listech rosa někdy i po celý den. Při aplikacích herbicidů v tomto období dochází k stékání postřiku spolu s rosou z listů na povrch půdy. Efekt aplikace herbicidů je výrazně snížen.

Nový plevel - mrvka myší ocásek

Před několika lety jsme na některých lokalitách nacházeli nově se vyskytující plevelný druh na orné půdě - mrvku myší ocásek (Vulpia myuros). Tato rostlina pochází z Evropy a severní Afriky a zavlečena byl v minulosti i na jiné kontinenty. Rostlina se přirozeně vyskytuje na sušších ruderálních stanovištích, železnice, okolí dálnic a silnic, staveniště atd. a odtud proniká na pole.

Nejhojněji se vyskytuje ve středních Čechách, ale roztroušeně po celém území ČR.

Biologické vlastnosti - Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) patří do čeledi lipnicovité - Poaceae. Je to jednoletá převážně ozimá rostlina, schopná je však vzcházet na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy, jsou vysoké 30–70 cm, jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství.

Příčiny šíření - Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, tedy zejména vysoké procento obilnin, potom využívání technologií minimálního zpravování půdy. Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a  jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a  lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problémem je též, že při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě. Obecně se udává, že mrvka myší ocasek se vyskytuje v ozimých obilninách a proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a  vyvíjet se i v jarních plodinách. V letošním roce jsme zaznamenali silné výskyty i v konkurenčně silných porostech inkarnátu.

Mrvka myší ocásek vzchází již na podzim
Mrvka myší ocásek vzchází již na podzim

Možnosti regulace - Možnosti regulace spočívají především v systémech zpracování půdy. Orba patří mezi významné regulační opatření. S využíváním herbicidů je to složitější. Mrvka myší ocásek je přirozeně tolerantní k herbicidům ze skupin tzv. inhibitorům ACCázy a inhibitorům acetolaktátsyntázy (ALS), což je velký problém, jelikož se jedná o nejvíce používané herbicidy k regulaci trávovitých plevelů. Z tohoto pohledu je důležité věnovat pozornost především prevenci, sledování výskytu plevelů, střídání plodin a zpracování půdy.

Účinek herbicidu Gallant na mrvku myší ocásek
Účinek herbicidu Gallant na mrvku myší ocásek

Účinek herbicidu Pantera na mrvku myší ocásek
Účinek herbicidu Pantera na mrvku myší ocásek

Zásady správného používání herbicidů

  • Znát druhové spektrum plevelů vyskytujících se na pozemku včetně jejich biologie.
  • Používat herbicidní přípravky či jejich kombinace se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele.
  • Nepoužívat stejné herbicidy opakovaně po sobě. Hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelů a jejímu rychlému rozšíření po okolí.
  • Při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů.
  • Používat přesně seřízený a otestovaný postřikovač s vyškolenou obsluhou.
  • Dodržet dávku vody. Snižování dávky vede vždy k vyššímu riziku selhání aplikace.
  • Herbicidy používat v optimálním termínu aplikace ve vztahu k citlivým fázím plevelů. Aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.

Závěr

Sortiment graminicidů i dalších herbicidních přípravků na trhu je velmi široký. Při slabém zaplevelení je možné používat s úspěchem i herbicidy relativně levné. S rostoucím výskytem nebezpečných, konkurenčně silných plevelů je nutné použít cenově náročnějších herbicidů.

Stále ale platí, že bez úspěšných aplikací herbicidů se produkce nevypěstuje.

Související články

Statková hnojiva jako možný zdroj zaplevelení

19. 11. 2018 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Ivana Rypová, Ph.D., Ing. Jiří Dvořák; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 143x

Proč a jak ošetřovat ozimé obilniny na podzim proti plevelům

02. 11. 2018 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 431x

Postemergentní regulace plevelů v ozimé řepce - Současná situace a trendy do budoucna

31. 10. 2018 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 389x

BeFlex, Chlortoluron 500 a Danadim Progress - spolehliví strážci ozimých obilnin

27. 10. 2018 Ing. Martin Běhal; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 249x

Herbicidní ochrana obilnin na podzim

08. 10. 2018 Ing. Petr Ort, Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Praha Plevele Zobrazeno 458x

Další články v kategorii Plevele

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Zetrola Magnello Pack - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
16%
5%
43%
detail