Regulace plevelů v meziporostním období - význam meziplodin

19. 09. 2021 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 1703x

Vyrovnaný a vhodně sestavený osevní postup je velmi účinným a přitom nejlevnějším agrobiologickým intenzifikačním opatřením, které příznivě ovlivňuje využití živin z minerálních i organických hnojiv a má i nepřímý vliv na ochranu porostů před škodlivými činiteli. Významně tak ovlivňuje nejen výši hospodářských výnosů pěstovaných plodin, ale i půdní úrodnost.

Osevní postup

Z ekonomicko-organizačního hlediska umožňuje osevní postup uplatnění plodinové agrotechniky, tj. plynulý a časově stanovený průběh agrotechnických opatření a zásahů v porostech, využití pracovních strojů, aby nedocházelo k vytváření pracovních špiček. Osevní postup příznivě ovlivňuje produktivitu práce, a tím i ekonomickou úspěšnost zemědělského podniku.

Diverzita stanovištních podmínek, stupeň specializace a koncentrace plodin a značně se lišící výrobní možnosti jednotlivých zemědělských podniků či farem nedovolují stanovit jednotné návody či modely osevních postupů. Proto by zemědělské podniky měly věnovat na konkrétních pozemcích dostatečnou pozornost co nejvhodnějšímu a racionálnímu sestavení osevních postupů nebo alespoň vhodnému střídání plodin. Názory, že osevní postupy jsou již překonány, v žádném případě neobstojí ve srovnání s výše uvedenými výhodami a tudíž ani v současném tržním hospodářství nelze osevní sledy považovat za přežité agrobiologické opatření. Z těchto důvodů se osevní postup v soustavě hospodaření na půdě řadí k důležitým agroekologickým opatřením.

Lze tedy konstatovat, že i přes rozsáhlé koncepční změny v rostlinné výrobě je třeba více uplatňovat a prosazovat agroekologické přístupy. Je zřejmé, že požadavky ekologické optimalizace mohou být naplněny jen při důsledném uplatňování biologicky vyvážené struktury plodin v osevních postupech. To znamená důsledněji využívat půdní a klimatické podmínky stanoviště, produkční potenciál výkonných odrůd a co nejvhodnější skladbu pěstovaných plodin. Dosáhne se tím vyšší nezávadnosti produkce při současném snížení rizika poškození životního prostředí. Tato tzv. ekologická restrukturalizace rostlinné výroby by měla být také schopna reagovat na situaci na trhu zemědělských komodit případnými meziročními posuny v rozsahu a druzích pěstovaných plodin.

Význam meziplodin ve struktuře plodin

Zařazení meziplodin v osevním postupu je též velmi důležitým agroekologickým opatřením, protože významně přispívá k biologicky vyváženému zastoupení plodin v agroekosystému. Pěstování meziplodin je naprosto nezbytné při hospodaření bez živočišné výroby, kde kompenzuje absenci víceletých leguminóz a chybějící produkci stájových hnojiv. Meziplodiny různých čeledí (bobovité, hvězdnicovité, rdesnovité a další) obohacují diverzitu pěstovaných plodin na orné půdě. Dále mají kladný vliv na úrodnost půdy, výši i kvalitu rostlinné produkce, zhodnocují působení vegetačních faktorů tvorbou biomasy s příznivými dopady na životní prostředí.

Přínosy uplatňování meziplodin v soustavě hospodaření

Dodávání organické hmoty do půdy: Za běžných povětrnostních podmínek na příznivých stanovištích může denně činit přírůstek sušiny nadzemní biomasy 100–200 kg/ha.

Kladný vliv na půdní podmínky: Mechanickým a biochemickým vlivem kořenů zvyšují meziplodiny pórovitost, a tím i provzdušněnost půdy a podílejí se na zlepšování struktury půdy. Rovněž se uplatňují při zvyšování mikrobiální aktivity v ornici.

Přerušení obilních sledů a odstraňování únavy půdy: Vliv meziplodin, jako přerušovačů obilních sledů, spočívá především v jejich využití na zelené hnojení, případně v kombinaci se zaorávkou slámy. Typickým příkladem je vliv hořčice bílé (na zelené hnojení) na výnosy zrna jarního ječmene při pěstování v monokultuře. Při odstraňování únavy půdy (vzniklé rozšířením specifických škůdců) meziplodinami, je např. známé pěstování ředkve olejné proti háďátku řepnému. Některé druhy meziplodin svým alelopatickým působením, tj. vylučováním fyziologicky účinných látek, omezují inhibiční působení meziproduktů rozkladem posklizňových zbytků plodiny.

Zesílení antifytopatogenního potenciálu půdy: Rozkládající se zaoraná fytomasa meziplodin na zelené hnojení se v půdě příznivě projevuje svým fytosanitárním působením, tj. omezuje obsah choroboplodných zárodků i výskyt škůdců v půdě.

Potlačování výskytu plevelů, snižování zásoby semen v půdě: Zapojené porosty meziplodin snižují zaplevelení půdy zejména v meziporostním období tím, že nedávají oslabeným plevelům možnost jejich dalšího rozvoje.

Protierozní ochrana půdy: Na svažitých pozemcích meziplodiny ochrání půdu proti vodní a na lehkých půdách i větrné erozi. Efektivní protierozní ochranu půdy poskytuje také umrtvená nadzemní biomasa meziplodin - rostlinný mulč.

Omezování znečišťování podzemních vod a vodních zdrojů dusičnany a redukce vyplavování živin z půdy: Zařazováním především strniskových meziplodin se nespotřebovaný volný dusík (NO₃) v půdě po sklizni obilnin, zejména při vyšších dávkách dusíkatých hnojiv, a za příznivých vláhových podmínek imobilizuje. Důležité je také poutání volných Ca kationů v půdě pěstovanými meziplodinami a jejich navrácení do koloběhu živin. Tento mnohostranný pozitivní účinek meziplodin je třeba využívat především při hospodaření bez živočišné výroby, kde může eliminovat nastalé změny v rostlinné výrobě.

Pěstování meziplodin

Pro zabezpečení poslání meziplodin je nutné zajistit dostatečnou jistotu úspěšného pěstování a produkovat požadovanou výši sušiny nadzemní biomasy minimálně ve výši 1,5 t/ha. Pro realizaci tohoto výnosového potenciálu meziplodin je zapotřebí zvolit vhodné druhy plodin, vytvořit potřebné podmínky a zajistit správnou pěstební technologii. Při jejich řazení do osevního postupu musíme poskytnout dostatečné časové období pro dosažení potřebného výnosu biomasy meziplodin i jejich příznivému působení na půdu. Například pro očekávaný efekt - kypření spodní vrstvy půdy kořeny meziplodin - je zapotřebí 5–6 měsíců růstu, pro biologické zpracování ornice 3–4 měsíce růstu a pro fytosanitární působení 2–3 měsíce růstu vhodného druhu meziplodiny.

Důležité je přihlédnout i k možným negativním důsledkům působení meziplodin. Jde především o rozšíření chorob a škůdců při nevhodné volbě druhu meziplodiny nebo jejich nevhodném zařazení do osevního postupu (např. brukvovité plodiny). Někdy také může dojít k depresi výnosu následné plodiny při zaorávce velkého množství méně kvalitní organické hmoty v suchých oblastech. Při celkovém hodnocení pěstování meziplodin v plodinových strukturách má toto agrobiologické opatření jednoznačný příznivý vliv na agroekosystém.

Aplikace herbicidů

Vzhledem k časné přípravě půdy na jaře, zabránění ztrátám na vlhkosti půdy a k poměrně pozdnímu setí kukuřice, slunečnice i dalších plodin, hrozí riziko poměrně silného výskytu plevelů již před zasetím těchto plodin. Tomu můžeme poměrně účinně zabránit aplikacemi neselektivních systémově působících herbicidů na bázi glyfosátu. Aplikace těchto herbicidů jsou vysoce účinné na jednoleté plevele, kdy je možné dosáhnout až 100% účinku, ale i na plevele vytrvalé. Použití těchto herbicidních látek je možné doporučit především proti pýru plazivému a pcháči rolnímu. Aplikace výše uvedených herbicidů je účinná na vytrvalé plevele pouze v případě vytvoření dostatečně velké listové plochy.

Účinná látka je translokována z nadzemních částí do kořenového systému, proto je důležité, aby na listech ulpělo dostatečné množství účinné látky. Rychlost translokace je též ovlivňována teplotou vzduchu a dostatkem vláhy. V suchých a studených periodách je příjem těchto látek i jejich translokace negativně ovlivněna. Příliš časně provedené aplikace snižují jejich výsledný efekt především z důvodu nedostatečného vyrašení vytrvalých plevelů z oddenků či kořenových výběžků na povrch ornice. Příprava půdy při předseťové přípravě po aplikaci herbicidů glyfosát může proběhnout při výskytu jednoletých plevelů již po 3 dnech po aplikaci.

Problémem těchto aplikací je však postupné legislativní omezování používání glyfosátu a postupné šíření rezistentních plevelů pozorovatelné ve světě.

Meziplodiny mají silnou konkurenční schopnost a potlačí plevele

Laskavec dokáže na strništi  vytvořit i semena

Plevele na strništi

Zaplevelení na strništi bývá někdy nerovnoměrné

V teplejších oblastech se na strništi velmi často vyskytuje durman obecný

U pcháče je nutné zabránit jeho ohniskovému šíření

Optimální fáze pro aplikaci glyfosátu na pcháč rolní

Účinek glyfosátu na pcháč rolní

Při aplikaci dolní hranice dávky glyfosátu dochází k regeneraci rostlin pcháče rolního

Cílem aplikace je proniknutí účinné látky glyfosátu do kořenového sytému plevelů

Článek byl vytvořen za podpory projektu QK1920224.

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Milan Vach, CSc., Ing Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně
foto: J. Mikulka