Chemap Agro s.r.o.

Rezidua herbicidů v zelenině a možnosti jejich eliminace

18. 07. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Marie Suchanová, Ph.D.; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Plevele Zobrazeno 884x

Rezidua pesticidů v potravinách jsou stále důkladněji kontrolována a zejména u ovoce a zeleniny dochází občas k záchytům vzorků, které nesplňují platné normy.

Polní dny Sója 2020

Limity výskytu reziduí pesticidů

Při kontrolách prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí bývá nejčastěji zachycena potravina, která obsahuje rezidua pesticidu, který není v EU buď vůbec registrován, nebo není registrován k použití na kontrolovanou plodinu. Méně často dochází k záchytům registrovaných pesticidů v nadlimitním množství, tedy v takovém, které překračují maximální limity výskytu reziduí (tzv. MLR). Hodnoty MRL jsou nejčastěji udávány v mg/kg a mohou být u jednotlivých plodin odlišné, přičemž rozdíly mohou být i mezi sklízenými částmi plodiny. Většinou se hodnoty MLR pro jednotlivé pesticidy pohybují v rozmezí od 0,01 do 50 mg/kg. Hodnoty MLR v plodech a ostatních konzumovatelných částech zelenin jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 396/2005 a pozdějších předpisech a jsou pro všechny státy Evropské unie shodné.

V případě, že pěstitelé používají pouze registrované přípravky a po jejich aplikaci dodržují ochrannou lhůtu (OL - časový odstup mezi aplikací pesticidu a sklizní), nemělo by být ve sklizených produktech průkazně více reziduí, než stanovuje MLR. Některé obchodní řetězce, ve snaze o zatraktivnění jimi prodávaného ovoce a zeleniny, nutí své dodavatele, aby garantovaly ještě nižší množství reziduí pesticidů, než jaké stanovují MLR. Jedná se o tzv. nízkoreziduální produkci, kdy prodávané ovoce a zelenina obsahuje rezidua pesticidů v množství, které nepřesahuje 10, 25 nebo 50 % MLR. K zajištění takové produkce je pak třeba u některých pesticidů dodržovat přísnější (delší) ochranné lhůty.

Nejpřísnější normy na obsah reziduí pesticidů jsou stanoveny pro potraviny určené k dětské výživě, jde o tzv. bezreziduální produkci, která nesmí obsahovat více než 0,01 mg/kg reziduí pesticidů.

Schopnost u nás pěstovaných ovocných druhů metabolizovat pesticidy je obvykle nižší než u zelenin, proto jsou u většiny fungicidů a insekticidů registrovaných do ovoce vyžadovány poměrně dlouhé ochranné lhůty. Herbicidy se však v sadech obvykle používají takovým způsobem, že prakticky nedochází ke kontaktu s tvořícími se plody. Jedinou výjimkou jsou jahody, případně keře rybízů, jejichž plody mohou být při nevhodné aplikaci zasaženy listovými graminicidy, případně jinými herbicidy.

Rezidua herbicidů u zeleniny

Daleko častěji dochází ke kontaminaci rezidui herbicidů u zeleniny, zejména té, u které se sklízí a následně konzumují listy a má poměrně krátkou vegetační dobu (saláty, špenát, atd.). V letech 2012–2015 jsme na České zemědělské univerzitě zakládali maloparcelkové pokusy v salátu, kedlubnách, květáku, mrkvi a cibuli. Porosty těchto zelenin byly ošetřovány herbicidy, které jsou do těchto zelenin registrovány v ČR, či jiné zemi EU, v několika aplikačních termínech. Testovaná zelenina byla sklízena v několika termínech a sklizené vzorky byly analyzovány v akreditované laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na rezidua herbicidů. Stručné zhodnocení získaných výsledů je uvedeno níže.

Rezidua herbicidů v košťálové zelenině

Nejvíce ohrožena je košťálová zelenina s krátkou vegetační dobou, především kedlubny, ve kterých jsme v našich pokusech detekovali malé množství pendimethalinu (do 10 µg/kg), zejména pokud bylo ošetření provedeno ve vyšších dávkách, za chladného počasí (březnové výsadby), kdy je rozklad herbicidu v půdě pomalejší. Množství reziduí pendimethalinu, může ovlivnit také průběh srážek během vegetace. Intenzivní srážky před sklizní, kterým předcházela suchá perioda, mohou kořenům zpřístupnit herbicid sorbovaný v půdě, který již rostlina nemusí stihnout metabolizovat.

Naopak v květácích nebyla detekována žádná rezidua půdních herbicidů: clomazone, metazachlor, napropamid, S-metolachlor, dimethenamid-P, quinmerac, ani pendimethalin, pokud byla jejich aplikace provedena alespoň 50 dní před sklizní. Také u zelí či kapusty je nepravděpodobná kontaminace půdními herbicidy, pokud je jejich ošetření provedeno na počátku vegetace. Pokusy v těchto dvou zeleninách jsme však neprováděli.

Rezidua postemergentních listových herbicidů: pyridate, clopyralid, picloram nebyla v květáku nalezena, ani v případě, že ošetření bylo provedeno 3 týdny před sklizní. Výše uvedené, v ČR do květáku registrované herbicidy, lze tedy použít jak do nízkoreziduální tak bezreziduální produkce.

Naopak rezidua některých listových graminicidů: fluazifop a quizalofop byla detekována i v případě, že doba od aplikace do sklizně byla delší než 40 dní. U fluazifopu, který však není do květáku registrován, byly dokonce detekovány hodnoty několikanásobně vyšší než je hodnota MLR! Naopak rezidua cycloxydimu a propaquizafopu nebyla v květáku nalezena při žádné provedené analýze.

Rezidua herbicidů v salátu

Salát patří z hlediska možností kontaminace rezidui herbicidů k nejproblematičtějším plodinám. Hlavním důvodem je krátká vegetační doba a používání perzistentních herbicidů. Výše uvedená rizika lze částečně eliminovat omezením aplikačních dávek problémových půdních herbicidů (pendimethalin) u velmi časných výsadeb a sníženou intenzitou závlahy v druhé polovině vegetace.

V našich pokusech s hlávkovým i ledovým salátem jsme nedetekovali žádná rezidua herbicidů obsahující: clomazone, S-metolachlor, dimethenamid, či flufenacet, které však nejsou v ČR do salátu registrovány. Tyto herbicidy byly aplikovány před výsadbou salátu (40–50 dní před sklizní). Naopak herbicidy obsahující pendimethalin a propyzamide, které jsou v ČR do salátu registrovány, byly v salátu detekovány téměř při všech odběrech. Obsah obou účinných látek v testovaných vzorcích se však pohyboval hluboko pod hodnotou MLR (4000, resp. 600 µg/kg).

Koncentrace pendimethalinu ve vzorcích salátu byla ovlivněna povětrnostními podmínkami (teplotou, intenzitou slunečního svitu a vlhkostí půdy) a použitím netkané textilie. Pokud byl porost salátu zakládán v druhé polovině dubna nebo byla použita netkaná textilie, byla degradace reziduí pendimethalinu rychlejší a záchyty reziduí ve sklizených hlávkách nižší. Velký vliv na koncentraci reziduí pendimethalinu v salátu měla hmotnost sklizených salátů. Velmi časně sklizené, menší saláty obsahovaly obvykle větší množství reziduí, než saláty s větší hmotností, které měly obvykle delší vegetační dobu.

Rezidua listových graminicidů: cycloxydim a propaquizafop nebyla nalezena v žádném ze vzorků, a to i když byla aplikace provedena 2–3 týdny před sklizní. Naopak rezidua quizalofopu byla nalezena ve všech testovaných vzorcích (20–200 µg/kg), vždy však šlo o hodnotu výrazně pod hranicí MLR (400 µg/kg). Rezidua jediného do salátů registrovaného graminicidu Fusilade Forte 150 EC (fluazifop) po aplikaci rychle klesala. Zatímco 2 týdny po aplikaci bylo v salátu nalezeno přes 100 µg/kg fluazifopu (MLR 200 µg/kg), 5 týdnů po aplikaci již nebyla detekována žádná rezidua. Při dodržení ochranné lhůty (42 dní) tak lze tento přípravek bezpečně použít i k nízkoreziduální produkci salátu.

Z herbicidů registrovaných v ČR k regulaci plevelů v salátu, nelze žádný bezpečně použít pro bezreziduální produkci. Regulace plevelů v těchto systémech je proto třeba řešit plečkováním, okopávkou nebo použitím mulčů.

Rezidua herbicidů v cibuli

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou cibule s krátkou vegetační dobou, tedy obvykle cibule sklízené s natí, či na zeleno, přičemž v cibulové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů (i půdních) obvykle 2–3× vyšší než v cibulích. U cibule určené ke skladování je riziko kontaminace rezidui herbicidů nižší, nicméně v průběhu skladování může dojít k zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém především u bezreziduální produkce.

Z preemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech v cibuli detekována rezidua: pethoxamidu, S-metolachloru a flufenacetu, které však nejsou v ČR do cibule registrovány. Pendimethalin aplikovaný preemergentně byl detekován ve sklizené cibuli na hranici meze detekce měření přístroje a lze jej proto použít jak v nízkoreziduální tak bezreziduální produkci cibule určené na přímou spotřebu i skladování, nikoliv však jako „zelenačku“. Pokud byl pendimethalin aplikován postemergentně byla detekována rezidua pod hranicí MLR (50 µg/kg) již 2 týdny po jeho aplikaci, přičemž méně než 10 µg/kg (bezreziduální produkce) bylo detekováno, pokud byl odstup od aplikace alespoň 4 týdny.

Aclonifen aplikovaný preemergentně nebo velmi časně postemergentně (min. 10 týdnů před sklizní) byl sice detekován v době sklizně v hodnotách, které sice nepřekračovaly hodnotu MLR (20 µg/kg), nicméně pro nízkoreziduální či bezreziduální produkci, nelze tento herbicid doporučit, zejména pro porosty určené k přímému prodeji s natí - tzv. jarní cibulka, pro kterou je hodnota MLR přísnější (10 µg/kg).

Z postemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech detekována rezidua: fluroxypyru, pyridatu ani flumioxazinu (není v ČR registrováno).

Z testovaných listových graminicidů byla největší koncentrace reziduí nalezena ve vzorcích cibule ošetřených fluazifopem (graf 1), který byl sice 3 týdny po aplikaci degradován pod hranici MLR (300 µg/kg), ale k degradaci pod mez detekce přístroje došlo až po dalších 3 týdnech, což by mohlo být problém při pěstování v systému bezreziduální produkce cibule nebo při pěstování jarní cibulky, pro kterou je hodnota MLR výrazně přísnější (10 µg/kg). Malé množství reziduí (do 10 % MLR) bylo detekováno také po aplikaci quizalofopu (graf 2). Jediným z testovaných graminicidních přípravků, jehož rezidua nebyla v cibuli detekována při žádné provedené analýze, byl propaquizafop.

Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)
Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)

Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)
Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)

Rezidua herbicidů v mrkvi

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou mrkve s velmi krátkou vegetační dobou, tedy obvykle karotky, které se sklízí a prodávají ve svazcích s natí, či malé karotky určené pro konzervárenské zpracování, přičemž také v mrkvové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů vyšší než v kořenech. Také u kořenové zeleniny může při skladování dojít ke zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém u bezreziduální produkce, nicméně v našich pokusech jsme tento jev nezaznamenali.

Z herbicidů registrovaných preemergentně do mrkve bylo nejméně reziduí (do 10 µg/kg) ve sklizených vzorcích detekováno po aplikaci pendimethalinu. Přesto nelze tento herbicid doporučit do systému bezreziduální produkce, neboť detekované hodnoty vykazovaly velký rozptyl a nelze tedy vyloučit překročení hodnoty 10 µg/kg při zvolení jakékoliv reálné ochranné lhůty. Velmi nízké obsahy reziduí byly zaznamenány také po preemergentním ošetření: clomazonem, pethoxamidem a flufenacetem, které však nejsou v ČR do mrkve registrovány.

Aclonifen byl po preemergentní aplikaci detekován v koncentracích odpovídajících 3–17 % MLR. Po postemergentní aplikaci se pohyboval obsah reziduí aclonifenu v podobném rozsahu. Tento herbicid lze tedy při dodržení ochranné lhůty (80 dní) použít v systému nízkoreziduální produkce (rezidua do 25 % MLR), pro bezreziduální produkci však tento herbicid není vhodný.

Postemergentně aplikovaný metribuzin byl již 2 dny po aplikaci degradován pod hodnotu MLR (100 µg/kg), lze tedy předpokládat, že listový příjem tohoto herbicidu mrkví je minimální a herbicid na povrchu listů podléhá rychlé degradaci. Při dodržení ochranné lhůty (60 dní) lze metribuzin použít v systému nízkoreziduální produkce, avšak z důvodu poměrně dlouhého setrvání malého množství reziduí není tento herbicid vhodný pro bezreziduální produkci.

Z registrovaných listových graminicidů nebyla detekována rezidua propaquizafopu, který je proto jako jediný vhodný do systému bezreziduální produkce. Nalezená množství reziduí quizalofopu byla poměrně malá (do 10 % MLR), tento přípravek lze tedy bez výraznějšího omezení použít v systému nízkoreziduální produkce. Největší koncentrace reziduí z testovaných listových graminicidů byly zaznamenány u fluazifopu, který však není v ČR do mrkve registrován.

Závěr

Většina herbicidů používaných v zeleninách zanechává ve sklizených částech minimální množství reziduí, pakliže je dodržena jejich ochranná lhůta. Problémy mohou být s některými půdními herbicidy (pendimethalin a aclonifen) u zelenin s krátkou vegetační dobou a v chladnějších podmínkách pěstování (velmi časné výsadby).

Nejrizikovější herbicidy z pohledu reziduí ve sklizených produktech jsou listové graminicidy quizalofop a fluazifop, které, při jejich nesprávném použití (v plodinách do nichž nejsou registrovány nebo při nerespektování ochranných lhůt), mohou zanechávat ve sklizených produktech velké množství reziduí.

foto: M. Jursík

Související články

Invazní a nebezpečné druhy plevelů v porostech kukuřice

03. 07. 2020 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Barbora Kotlánová, Ing. Igor Děkanovský; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 200x

Ochrana a zejména regulace plevelů v sóji v roce 2019

30. 06. 2020 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 134x

Přípravky pro postemergentní aplikaci v kukuřici

07. 06. 2020 Ing. Martin Běhal, AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 413x

Vliv technologií pěstování plodin na změny ve společenstvech plevelů

01. 06. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 484x

Další články v kategorii Plevele

detail