Rostoucí význam ozimých jednoděložných plevelů na zemědělské půdě

26. 01. 2021 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 2404x

Cílem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diverzity plevelných druhů v agroekosystému.

Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.

Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka), jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.

Změny druhového spektra plevelných rostlin probíhají dlouhodobě, v závislosti na měnící se struktuře pěstovaných plodin, technologiích jejich pěstování, sklizně a systémech regulace plevelů. V posledních letech je diskutován problém globální změny klimatu. Vlivem uvedených faktorů dochází ke krátkodobým a dlouhodobým změnám druhového složení plevelů. Technologie pěstování plodin, vysoký podíl ozimých plodin, technologie zpracování půdy vyhovují některým skupinám plevelných rostlin, zejména ozimým trávám. Jejich význam ovlivnil vznik rezistence vůči některým hojně používaným herbicidům.

Nejvýznamnější ozimé jednoděložné trávy

Významné místo zaujímají chundelka metlice a psárka polní. Jedná se dlouhodobě známé plevelné druhy. Chundelka metlice se vyskytuje po celém území našeho státu. Psárka polní se vyskytuje především v jižních Čechách, ale roztroušeně po celém našem území. Velkým problémem je, že byly popsány rezistentní populace vůči některým herbicidům (sulfonylmočoviny).

Technologie minimálního zpracování mají významný vliv na expanzi sveřepů, především sveřep jalový a sveřep měkký. Sveřepy mají vysokou konkurenční schopnost již krátce po vzejití a dokáží významně poškodit vzcházející ozimé obilniny.

V posledních letech byla zaznamenána významná expanze ozimé trávy mrvky myší ocásek. Po celém území našeho státi se vyskytuje lipnice roční, která se vyskytuje ve všech pěstovaných plodinách, díky své plasticitě jak v ozimech, tak i plodinách setých na jaře i vytrvalých kulturách.

Chundelka metlice (Apera spica venti)

Patří mezi velmi významné plevele, zvláště v ozimých obilninách. V České republice je rozšířená po celém území. Konkurenčně je velmi silná, při vyšším výskytu dokáže potlačit pěstovanou plodinu. Zapleveluje především ozimy (pšenici, žito, ječmen, řepku) a v poslední době i jařiny a okopaniny. Před sklizní obilí se část semen vysemení na půdu a zbytek při sklizni plodiny. Většinou se nedostává do sklízeného produktu, protože její obilky vypadají před sklizní nebo jsou při sklizní obilnin rozptýleny po poli. Rozmnožuje se semeny. Vytváří obrovské množství obilek, až 12 000, které ke klíčení potřebují vlhkou půdu a teplotu okolo 10 °C. Na podzim lépe vzchází na půdách písčitých a skeletových, kde lépe při nižších nočních teplotách kondenzuje rosa. Již tato vláha postačí k masovému vzcházení. Dříve naprostá většina rostlin vzcházela na podzim a na jaře v ozimých plodinách, ale v posledních několika letech vzchází i v jarních plodinách. Klíčí velmi dobře z povrchu a z hloubky půdy do 1 cm. Na orné půdě si udržuje klíčivost jen do 2 let, na půdách ulehlých a zamokřených déle.

Je potlačována pravidelným střídáním plodin, kvalitní přípravou půdy, u ozimů kvalitní agrotechnikou. V současné době existuje široké spektrum herbicidů účinných vůči chundelce metlici. Pro dosažení dobrého efektu je důležitá jejich aplikace v citlivé růstové fázi. Problémem je výskyt rezistentních populací chundelky vůči herbicidům, zejména ALS inhibitorům. Velmi často se vyskytuje ve smíšených rezistentních a citlivých populacích, což komplikuji její regulaci a klade vysoké nároky na diagnostiku rezistence.

Chundelka metlice se vyskytuje i v rezistentních populacích

Psárka polní (Alopecurus myosuroides)

Na naše území byla pravděpodobně zavlečena ze Středomoří. Její výskyt byl u nás dříve lokální (okolí Prahy, Mělníka, Českých Budějovic, České Lípy). V posledních letech však postupně expanduje roztroušeně po celém území ČR. Na orné půdě se významně prosazuje v ozimých obilninách, ozimé řepce i mezerovitých porostech jarních obilnin. Je to trsnatá tráva, stébla vytváří přímá, 20–60 cm vysoká, zřídka poléhavá. Květenstvím je lichoklas 5–12 cm dlouhý, úzce válcovitý. Kvete od května do července. Rozmnožuje se obilkami. Obilky jsou pluchaté, osinaté, poměrně velké, 5–6 mm dlouhé a 1,2–1,9 mm široké. Obilky mají vysokou klíčivost. Obilky se snadno uvolňují z řídkých lichoklasů ještě před sklizní plodiny na poli a zůstávají v půdní zásobě. Obilky vzcházejí z povrchu půdy a z hloubky do 3–4 cm. V půdě vydrží obilky několik let.

Výskyt významně omezuje střídavý osevní postup, též hluboká orba přispívá k poklesu zásoby semen v půdě. V současné době je dostatek účinných herbicidů jak v obilninách, tak v ozimé řepce. Problémem však je výskyt rezistentních populací vůči herbicidům, zejména ALS inhibitorům podobně jako u chundelky metlice. Dříve platilo pravidlo, že kde se vyskytuje chundelka metlice, tam neroste psárka polní vzhledem k jejich rozdílným požadavkům na stanoviště. Psárka vyhledávala vlhčí stanoviště. Dnes se oba plevele vyskytují ve smíšených populacích. Problémem je, že psárka polní v počáteční fázi expanze velmi často uniká pozornosti a její výskyt je zaznamenán až ve fázi jejího plošného výskytu a potom je zpravidla pozdě pro její eradikaci. Proto se předpokládá její další nárůst výskytu.

Psárka polní se stává významným plevelem

Sveřep jalový (Bromus sterilis)

Sveřep jalový patří mezi jednoleté ozimé rostliny. Je to trsnatá tráva, která vytváří přímá až vystoupavá stébla, 25–60 cm vysoká, pochvy listů jsou ochlupené. Lata je 15–20 cm dlouhá, řídká a rozkladitá. Klásky jsou obvykle 5–8květé, 20–35 mm dlouhé. Kvete od března do května. Obilky jsou rýhované, až 12 mm dlouhé, osinaté. Rozmnožuje se obilkami, kterých se na jedné rostlině může vytvořit přes 200. Obilky mají vysokou klíčivost a jsou schopny vzcházet až ze 6 cm. V minulosti nebyl považován za významný plevel. Postupně jeho význam stoupá. Má rychlý růst, proto je silným konkurentem i v hustě setých plodinách. Je rozšířen v celé Evropě.

Vyskytuje se po celém území našeho státu. Roste na suchých stanovištích, zapleveluje v současnosti všechny ozimé plodiny, sady, vinice i pícniny.

K šíření tohoto plevele významně přispívá nedostatečné zpracování půdy a používání technologií minimálního zpracování.

Klasická hluboká orba zaplevelení významně snižuje. Vůči většině herbicidů je poměrně tolerantní, poměrně spolehlivý účinek má herbicid pyroxsulam. Četnost výskytu stále stoupá, nárůst zaplevelenosti tímto plevelným druhem se bude vyvíjet v závislosti na používaných technologiích zpracování půdy.

Sveřep jalový

Sveřep měkký (Bromus mollis)

Sveřep měkký patří mezi jednoleté ozimé rostliny. Středně vysoká trsnatá tráva. Vytváří vzpřímená stébla, listové pochvy jsou hustě ochlupené. Listy jsou dlouhé až 5 cm, ochlupené. Laty jsou husté, až 10 cm dlouhé, větévky laty jsou až 5 cm dlouhé. Klásky jsou 6–10květé a až 2 cm dlouhé. Kvete od května do června. Rozmnožuje se semeny. Obilka je podlouhlá. Po dozrání mají vysokou klíčivost.

V minulosti nebyl zařazován mezi významné plevele. V posledních letech jeho význam postupně stoupá. Patří mezi původní plevelné druhy a je rozšířen po celém území naší republiky. Vyskytuje se především na nezemědělské půdě, dále v sadech, vinicích a v posledních letech se začíná vyskytovat i na orné půdě. Vzhledem k jeho rychlému vývoji se konkurenčně prosadí i v hustých obilninách. Tendence šíření je podobná jako u sveřepu jalového. Četnost jeho výskytu na zemědělské půdě je však menší, v poslední době však v některých oblastech narůstá.

Sveřep měkký

Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)

Je to jednoletá, převážně ozimá rostlina, schopná je však vzcházet na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy, jsou vysoké 30–70 cm, jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný, zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé a velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství. Pochází z Evropy a severní Afriky a zavlečena byla v minulosti i na jiné kontinenty. Rostlina se přirozeně vyskytuje na sušších ruderálních stanovištích, železnice, okolí dálnic a silnic, staveniště atd. a odtud proniká na pole. Nejhojněji se vyskytuje ve středních Čechách, ale roztroušeně po celém území ČR.

Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, dále zejména vysoké procento obilnin, potom využívání technologií minimálního zpravování půdy. Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého, vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problém je také, že při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě. Obecně se udává, že mrvka myší ocásek se vyskytuje v ozimých obilninách, a proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách. V letošním roce jsme zaznamenali silné výskyty i v konkurenčně silných porostech inkarnátu.

Možnosti regulace spočívají především v systémech zpracování půdy. Orba patří mezi významné regulační opatření. S využíváním herbicidů je to složitější. Mrvka myší ocásek je přirozeně tolerantní k herbicidům ze skupin tzv. inhibitorů ACCázy a inhibitorů acetolaktátsyntázy (ALS), což je velký problém, jelikož se jedná o nejvíce používané herbicidy k regulaci trávovitých plevelů.

Mrvka myší ocásek se nejčastěji vyskytuje na souvratích

Výskyt mrvky v inkarnátu

Lipnice roční (Poa annua)

Dříve lipnice roční patřila mezi méně významné plevele na orné půdě, ale velmi škodlivý plevel v okrasných trávnících. Velmi dobře snáší odlistění a sešlapávání. Je to velmi variabilní druh. Vytrvalé, obvykle trsnaté typy, které rostou na horských loukách, vlhkých travnatých porostech v horách, mohou vykvést až druhým rokem, zatímco jednoleté formy mohou za určitých podmínek dokončit vývoj do 6 týdnů a vytvořit několik generací za rok. Roste hojně v celém státě od nížin po horské oblasti podél cest, zapleveluje ozimé i jarní obilniny, víceleté pícniny. Snáší dobře sešlapávání. Zakořeňuje mělce v půdě jemným svazčitým kořenem. Kvete od března do října. Rozmnožuje se semeny - obilkami. Na jedné rostlině dozraje několik set semen (100–800), která jsou klíčivá ihned po uzrání. Klíčí na světle na povrchu půdy, ale i z hloubky do 3 cm. Klíčí během celého roku již brzy zjara až do října, má velmi rychlý vývoj, může vytvořit několik generací za rok. Obilky se vysemeňují do okolí mateřské rostliny, šíří se větrem, vodou.

Potlačuje ji střídavý osevní postup, zpracování půdy - předseťová příprava pro jařiny, vláčení ozimů na jaře, kultivace širokořádkových plodin během vegetace, podmítka a orba. Vůči herbicidům je poměrně tolerantní.

Lipnice roční

Závěr

Příčiny šíření jednoletých trav na zemědělské půdě souvisí především se strukturou pěstovaných plodin a u ozimých trav se jedná především o nevhodné střídání plodin, vysoký podíl ozimých plodin, dále ve velkoplošném využívání technologií minimálního zpracování půdy a jednostranném používání herbicidů.

foto: J. Mikulka