Chemap Agro s.r.o.

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

Škodlivost plevelů v ozimé pšenici může výrazně ovlivnit kvalitu zrna a výnos. Pšenice patří k plodinám velmi náročným na úrodnost půdy a dostupnost vláhy. Citlivě reaguje výnosem na danou předplodinu, která má velký význam pro kvalitu zrna. Řada druhů plevelů má vysokou konkurenceschopnost a prosadí se i v silných porostech pšenice. Z výsledků monitoringu zaplevelení ÚKZÚZ vyplývá, že mezi nejčastější plevele v pšenici patří chundelka metlice (Apera spica-venti), pýr plazivý (Elytrigia repens), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), svízel přítula (Galium aparine) a pcháč oset (Cirsium vulgare).

Plevele podle škodlivosti

Z pohledu škodlivosti a konkurenční schopnosti, kterou jsou plevele schopny uplatnit vůči porostům pšenice, můžeme plevele rozdělit do několika skupin.

Za velmi nebezpečné druhy považujeme pcháč oset (Cirsium arvense), svízel přítulu (Galium aparine), chundelku metlici (Apera spicaventi) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Jedná se o statné plevele přesahující svou výškou běžnou výšku porostu pšenice. Pro ozimou pšenici jsou tyto druhy vážným nebezpečím a je zapotřebí jim věnovat zvýšenou pozornost.

Mezi příležitostně škodící druhy patří převážná část našich plevelů. Jsou většinou středního vzrůstu a dosahují výšky porostu pšenice. Pro dobře zapojený porost a běžné zaplevelení nepředstavují potencionální riziko. Regulovat je tedy lze běžnými metodami. Nebezpečné se stávají v případě vysoké intenzity zaplevelení. Mezi tyto plevele patří například rdesno ptačí (Polygonum aviculare), penízek rolní (Thlaspi arvense) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursapastoris).

Nevýznamné plevele zahrnují druhy jako kozlíček rolní (Valerianella locusta), rozrazily (Veronica sp.) nebo drchnička rolní (Anagallis arvensis). Tyto plevele jsou převážně drobnějšího vzrůstu a většinou nepředstavují pro pěstovanou plodinu vážné nebezpečí. Jsou většinou regulovány běžnými zásahy (například předseťovou přípravou, vláčením) a zapojením porostu plodiny (vlastní konkurencí).

Ovšem u všech druhů plevelů je nutné sledovat počet jedinců (intenzitu zaplevelení). I nevýznamné druhy plevelů při silném výskytu mohou výrazně škodit ozimé pšenici, jedná-li se o oslabené a poškozené porosty.

Regulace plevelů

V současné době je snaha o uplatňování zásad integrované ochrany proti plevelům, která zahrnuje preventivní opatření, agrotechnická opatření a chemickou regulaci plevelů. Cílem integrované ochrany je snížit výskyt plevelů pod práh škodlivosti a omezit tak jejich ekonomicky významnou škodlivost.

Mezi preventivní opatření patří používání kvalitního osiva prostého semen plevelů a omezení šíření plevelů zemědělskou mechanizací. Obecně známé je šíření obilek chundelky metlice, které zůstávají ve sklízecích mlátičkách. Důsledkem provádění sklizně službami a během přejezdů sklízecích mlátiček jsou obilky transportovány do nových lokalit a vypadávají na sklizených pozemcích. Tento způsob šíření patří z pohledu chundelky metlice mezi velmi úspěšné a pro zemědělce je nepříjemný také proto, že se takto šíří rezistentní populace.

V České republice existuje již řada lokalit, kde se vyskytují populace chundelky metlice, které jsou rezistentní vůči dvěma či třem mechanizmům účinku herbicidů, a to konkrétně vůči inhibitorům ALS, inhibitorům acetyl-koenzym A karboxylázy (ACC) a inhibitorům PS II. Šíření těchto rezistentních populací může být do budoucna velmi problematické.

Součástí agrotechnických opatření je řada postupů, které poskytují pšenici konkurenční výhodu před plevely. Výběrem odrůdy, termínu a způsobu setí a správným hnojením pšenice lze zajistit její rychlejší růst a zvýšení její konkurenceschopnosti. Mezi nejvýznamnější agrotechnická opatření patří především střídání plodin a zpracování půdy. Pro ozimou pšenici jsou nejlepšími předplodinami luskoviny, olejniny nebo okopaniny, ve vlhčích podmínkách to mohou být i jeteloviny. Vojtěška setá také patří mezi vhodné předplodiny pro ozimou pšenici díky množství a kvalitě posklizňových zbytků, které zůstávají v půdě. Vzdušný dusík, který se postupně uvolňuje z posklizňových zbytků, je dobře využíván v době tvorby zrna. Pokud se po vojtěšce pěstuje pšenice v období sucha, dochází k projevům nedostatku vody, špatnému zapojení porostu nebo ke kolísání výnosů. Nízkou předplodinovou hodnotu pro ozimou pšenici mají například pozdě sklizené okopaniny nebo obilniny. Musíme-li ozimou pšenici řadit po obilnině, je lepší využít jako předplodinu jarní ječmen. Pokud se plodiny nestřídají, vzniká dominance jednoho druhu plevele. Naproti tomu rozmanitý osevní postup vede k vyšší druhové diverzitě a k omezení dominantních plevelných druhů.

Zpracování půdy je základním způsobem regulace plevelů. V minulých dobách to bylo jediné účinné opatření proti plevelům. Velmi významná je z tohoto pohledu podmítka, která zabraňuje ztrátám vlhkosti a umožňuje klíčení plevelů v povrchových vrstvách půdy. Následná orba účinně likviduje rostliny jednoletých druhů a výrazně poškozuje vytrvalé druhy. Z důvodu snižování nákladů došlo k zavádění minimalizačního zpracování půdy. V těchto systémech zpracování půdy je vegetace plevelů druhově chudší, ale počet plevelů má stoupající tendenci.

Chemická regulace plevelů je v současné době nejvýznamnějším opatřením k regulaci plevelů. Ovšem pro maximalizaci účinku herbicidů je nutné dodržet několik zásad, včetně antirezistentní strategie. Mezi tyto zásady patří vyloučení herbicidních přípravků s prokázanou rezistencí plevelů, zabránění opakovanému pěstování plodin po sobě - používání co nejširšího spektra herbicidů a pravidelný průzkum výskytu rezistentních rostlin.

Polní pokus

Polní pokus byl založen na pokusné stanici Žabčice Mendelovy univerzity v Brně. Nadmořská výška této rovinaté oblasti se pohybuje okolo 182 m. Pokusný pozemek spadá do kukuřičné výrobní oblasti. Jedná se o velmi teplý a suchý klimatický region. Žabčice patří k nejteplejším lokalitám na území České republiky - průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 9,2 °C. Z pohledu zemědělské výroby se jedná o oblast s nedostatkem srážek. Největší nedostatek půdní vláhy se může projevit ve vegetačním období, pokud by úhrn srážek nedosáhl 340 mm nebo pokud by úhrny srážek v jednotlivých měsících byly nižší než 50 mm.

Pšenice byla pěstována s využitím 4 variant agrotechnických opatření:

  • osevní postup Norfolkského typu s tradičním zpracováním půdy,
  • osevní postup Norfolkského typu s minimalizačním zpracováním půdy,
  • monokultura pšenice s tradičním zpracováním půdy,
  • monokultura pšenice s minimalizačním zpracováním půdy.

Norfolkský osevní postup byl modifikován, aby byl vhodný pro podmínky kukuřičné výrobní oblasti. Jetel luční byl nahrazen jetelem alexandrijským a okopanina byla nahrazena kukuřicí, která je chápána jako obilnina okopaninového typu.

Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno v letech 2016 až 2018 ve fázi odnožování pšenice před aplikací herbicidů. Intenzity zaplevelení byly stanoveny početní metodou. Dále byl stanoven práh škodlivosti plevelů podle metodiky Klema a Váňové. U jednotlivých druhů byl plodinový ekvivalent (pq) vynásoben počtem jedinců příslušného druhu a jejich součtem byla stanovena plevelná jednotka. Pokles výnosu ozimé pšenice v závislosti na jedné plevelné jednotce byl stanoven v rozmezí 10 až 90 kg/ha, k ostatním výpočtům byla použita hodnota 50 kg/ha. Tím byla kvantifikována potenciální ztráta na výnosu ozimé pšenice.

Graf 1: Zaplevelení ozimé pšenice na jednotlivých variantách
Graf 1: Zaplevelení ozimé pšenice na jednotlivých variantách

Graf 2: Škodlivost zaplevelení v ozimé pšenici
Graf 2: Škodlivost zaplevelení v ozimé pšenici

Graf 3: Potenciální ztráta na výnosu ozimé pšenice
 Graf 3: Potenciální ztráta na výnosu ozimé pšenice

Výsledky

Ve sledovaném porostu ozimé pšenice byla zpracována analýza zaplevelení a vyhodnocena škodlivost jednotlivých plevelných druhů v letech 2016, 2017 a 2018. Celkem bylo za tři roky sledování nalezeno 34 plevelných druhů.

Na základě analýzy provedené na pozemcích výrazně závisela stanovená potenciální škodlivost plevelných druhů na variantách osevních postupů a zpracování půdy.

Největší potenciální ztráta na výnosu pšenice byla vypočtena u varianty monokultury s minimalizačním zpracováním půdy - potenciální ztráta slámy a zrna činila 20,24 t/ha. Na ztrátě se nejvíce podílely svízel přítulachundelka metlice.

U Norfolkského osevního postupu s tradičním i minimalizační zpracováním půdy byla ztráta na výnosu výrazně nižší a pohybovala se kolem 10 t/ha. Na ztrátě se nejvíce podílel jetel alexandrijskýsvízel přítula na minimalizační variantě a na variantě s tradičním zpracováním půdy to byl především svízel přítula.

Nejnižší potenciální ztráta na výnosu byla vypočtena u varianty Norfolkského osevního postupu s tradičním zpracováním půdy, která činila 5,85 t/ha. Na ztrátě se podílel především jetel alexandrijský.

Nejvýraznějším plevelným druhem v našem pokusu byl svízel přítula. Přítomnost tohoto druhu se projevila především u variant s minimalizačním zpracováním půdy. Svízel přítula patří k typickým druhům vyskytujícím se na polích s minimalizačním zpracováním půdy. Rostlina tvoří přibližně 300 až 400 semen, jejichž klíčivost je 7 až 8 let. Má velkou konkurenční schopnost, která se trvale zvyšuje.

Chundelka metlice se vyskytuje především v porostech ozimé pšenice, ječmene ozimého a řepky olejky. Potenciální ztráta na výnosu ozimé pšenice se může pohybovat od 0,5 do 1,2 t/ha. Její velmi drobné obilky zůstávají ve sklízecích mlátičkách, ze kterých následně vypadávají a tím se šíří na nové pozemky. Chundelku můžeme označit za jeden z nejškodlivějších druhů plevelů s velkým potenciálem se šířit.

Jetel alexandrijský je plevelný druh, který se v rámci Norfolkského osevního postupu používá jako náhrada jetele lučního. V kukuřičné výrobní oblasti, ve které se sledovaný pozemek nachází, snáší sucho jetel alexandrijský lépe než jetel luční. Proto je v této výrobní oblasti jetel alexandrijský vhodnější. S velkou pravděpodobností se však v osivu jetele alexandrijského vyskytuje větší podíl tvrdých dormantních semen, která poté klíčí s vysetou ozimou pšenicí.

Závěr

Analýzy zaplevelení v porostech ozimé pšenice v letech 2016, 2017 a 2018 byly provedeny před aplikací herbicidních přípravků na pokusných pozemcích. Uvedené vypočtené ztráty na výnosech jsou tedy pouze potenciální. Jelikož vypočtené ztráty na výnosech jsou vyšší než výnosy ozimé pšenice, lze předpokládat, že v případě, že by nebyly použity herbicidní přípravky, výnosy ozimé pšenice v uvedených letech by byly minimální.

Z analýzy pozorování tedy vyplývá, že pokud by se neregulovalo množství plevelných druhů a neprováděla by se agrotechnická opatření, jako jsou střídání plodin a regulace polních plevelů, ztráty na výnosu by byly značné a pro zemědělce často ekonomicky neúnosné.

V mnoha případech potenciální ztráta na výnosu způsobená plevely přesahuje běžný výnos ozimé pšenice. Náklady spojené s regulací plevelů se tedy dají považovat za zdůvodnitelné. Regulační opatření proti plevelům zajištují nejen výnos, ale také zisk rostlinné produkce.

Svízel přítula (Galium aparine)
Svízel přítula (Galium aparine)

Chundelka metlice (Apera spica-venti) - tenčí listy v porostu ozimé pšenice
Chundelka metlice (Apera spica-venti) - tenčí listy v porostu ozimé pšenice

Rozrazil perský (Veronica persica)
Rozrazil perský (Veronica persica)

Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)
Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)

Hluchavka nachová (Lamium purpureum)
Hluchavka nachová (Lamium purpureum)

Violka rolní (Viola arvensis)
Violka rolní (Viola arvensis)

Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)
Zemědým lékařský (Fumaria officinalis)

Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Pavla Foldynová, Ing. Lubomír Neudert, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Igor Děkanovský; Fakultní nemocnice Brno

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 174x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 380x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 363x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 157x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Štírovníky

01. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 239x

Další články v kategorii Plevele

detail