Integrovaná ochrana ovoce nejen v roce 2021

13. 04. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r. o. Sady a vinice Zobrazeno 2206x

Nová vegetační sezona je opět za dveřmi, což je příležitost k zamyšlení nad tím, co můžeme očekávat v ochraně ovoce v roce 2021 a možná i s určitou perspektivou v letech dalších.

Rok 2020

Uplynulá sezona 2020 s epidemiologickými restrikcemi celospolečensky přinesla změny, které hluboce zasáhly do profesního i soukromého života mnohých z nás. Evropská, a doufejme i naše společnost, si v současné atmosféře mnohem více uvědomuje cennost spolehlivého a odolného potravinového systému. Ozývají se hlasy po zkrácení dodavatelských řetězců a s otevřením mediální diskuze věnované péči o vlastní imunitu také narůstá zájem o čerstvé a zdravé potraviny. V hledáčku spotřebitelů se ocitá nejen dohledatelnost zdroje, ale i další ukazatele, jako třeba používání pesticidů a jiných chemických látek v zemědělství využívaných. Ovocnářství jako součást zemědělské prvovýroby logicky spadá do kategorie strategických odvětví, což tomuto oboru dává naději do budoucna. Nicméně řada důsledků celospolečenského dění se projevila i zde. Během sklizní v provozech chyběly pracovní síly ze zahraničí, na trhu se také objevil nedostatek některých přípravků a objevovaly se i další provozní komplikace včetně nedostatku kmenových pracovníků, kteří museli kvůli karanténním opatřením zůstat doma.

Přesto, alespoň z pohledu ochrany, lze říci, že se ve většině sadů podařilo situaci zvládnout. Opomineme-li důsledky jarních mrazů, jež se v hlavních pěstitelských regionech negativně podepsaly na násadě meruněk a broskví, statistiky hovoří zhruba o průměrných sklizních. Pokud se týká kvality ovoce, deštivé počasí přispělo ke zvýšenému výskytu strupovitosti, praskání třešní i višní a velké škody celoplošně způsobily mšice, hlavně mšice jitrocelová a vlnatka krvavá. Deštivý podzim komplikoval průběh sklizně a možná se vlhké počasí v závěru sezony projeví i na ztrátách způsobených skládkovými chorobami nebo fyziologickými poruchami. Na druhé straně nás oproti předchozím rokům méně zaměstnával obaleč jablečný: například červivost v tradičních ohniscích výskytu na exponovaných okrajích ploch oproti loňsku několikanásobně poklesla.

Narůstající hrozbu naopak představují nové invazivní druhy škůdců, jako třeba octomilka japonská anebo i vrtule ořechová (Rhagoletis completa); z patogenů je potenciálním problémem houba Marsonina coronaria. Octomilka japonská si začíná vybírat svou daň hlavně v kanadských borůvkách, višních i dalších peckovinách.

Restrikce přípravků

To, co nás ale může začít v dohledné době trápit nejvíce, je obtížnější zvládání tradičních škůdců a i patogenů. Osvědčené a spolehlivé způsoby ochrany, na něž jsme se po celá léta spoléhali, postupně mizí ze scény, a to kvůli restrikcím v oblasti výběru účinných látek insekticidů i fungicidů. V této souvislosti jen několik příkladů.

• Vyřazení organofosfátu chlorpyrifos-methylu. Opatření je v souladu s narůstajícími ekotoxikologickými požadavky na vlastnosti požívaných látek, ovšem tento insekticid nyní chybí v jarním období do tank-mixu s oleji, kde pomáhal v redukci populací přezimujících škůdců a zároveň v daném období projevoval minimum vedlejších účinků na přirozené nepřátele. Možná i odtud pramení enormní výskyty mšic, rostoucí tlak štítenek a dalších druhů škůdců. Jedním z řešení je v tomto případě posílení funkční biodiverzity společně s využívaním samotných olejů.
• Thiacloprid, účinná látka s některými negativními dopady na necílové organizmy (restrikci urychlily studie poukazující na škodlivost vůči včelám), je však důležitý v ochraně proti pilatkám, zobonoskám, květopasům a hlavně v ochraně proti vrtuli třešňové. Logicky následovalo nahrazování thiaclopridu méně vhodným acetamipridem, což se spíše jeví jako pověstné vytloukání klínu klínem. Alternativy z „nechemického“ spektra existují, ale je třeba se naučit s nimi dobře pracovat. Vrtule i nosatcovití brouci jsou citliví k přírodnímu pyrethru, proti pilatkám se osvědčil extrakt z Q. amara.
• Úbytek účinných látek v ochraně proti obaleči jablečnému. Kromě již historického diflubenzuronu ze scény zmizely fenoxycarb a metoxyfenozide. Fenoxycarb měl jistě svá negativa (např. toxicita vůči včelám), ovšem účinně pomáhal v ochraně proti podkopníčkům a díky poměrně rychlé degradaci tvořil součást postřikového programu v dětské výživě. Metoxyfenozide vykazoval selektivitu k přirozeným nepřátelům, vcelku příznivou degradaci a přitom vysokou účinnost nejen na obaleče jablečného, ale i obaleče zimolezového a další slupkové obaleče. To vše jej od samého začátku předurčovalo k využívání v integrované produkci, což plně vystihoval i obchodní název příslušného přípravku. Přesto jsme proti obaleči jablečnému i se stávajícími povolenými látkami schopni v kombinaci s viry, matením, emergenčně i se spinosadem, sestavit relativně funkční program ochrany. Spektrum nechemických metod bylo v roce 2020 doplněno o entomopatogenní hlístice Steinernema feltiae redukující populace diapauzních housenky.

V souhrnu bylo uvedeno jen několik příkladů, jež ilustrují současné dění a jeho případné praktické dopady. Jsme na ale na rychle postupující „pesticidní lock down“ dobře připraveni? A budeme schopni reagovat i na tlak v oblasti omezování či úplného zákazu herbicidů? Věřme, že ano, ale je třeba tímto směrem vyvíjet mnohem větší úsilí. Jak bylo naznačeno, náhradní řešení bychom u většiny výše jmenovaných škůdců bezesporu našli, a to i z nabídky nechemických přípravků určených pro ekologickou produkci. Leccos se dá tímto způsobem zvládnout a dle vlastních zkušeností na výzkumných grantech nebo i projektu „Modelový biosad“ mohu potvrdit řadu pozitivních výsledků, které jsou asi nejkomplexněji zpracovány pro jabloně. Ovšem, jak se říká, čert je skryt v detailu a právě na detailech je nutno usilovně a systematicky pracovat.

V zahraničí (Rakousko, Německo, Švýcarsko, aj.) je ochrana v ovocnářství založena na přímém expertním „on farm“ poradenství podporovaném státy nebo pěstitelskými organizacemi, a to v úzké spolupráci s výzkumem, odbytovými organizacemi, distributory i s výrobci biopreparátů. Uvedené země proto mají v celém vývoji před Českou republikou zřetelný náskok, o čemž se můžeme snadno přesvědčit při exkurzích do těchto regionů. U nás doposud jednotná strategie chybí, spolupráce mezi zmíněnými složkami je komplikovaná a nepružná, přetrvávají bariéry a nedůvěra ke změnám. Nejzávažnějším nedostatkem je absence jednotného profesní poradenského systému, bez něhož nelze věci posouvat vpřed tak, jak dynamika současného vývoje vyžaduje. Jednotliví sadaři si prostě a jednoduše nemohou dovolit experimentovat, ale potřebují mít v pravý čas k dispozici relevantní a spolehlivé informace.

S omezováním razantních insekticidů vy­vstává problém se zobonoskami

Rovněž nastanou problémy s květopasem jabloňovým

Ekologický sad ve Štýrsku

Zavádění nechemické ochrany

S popsaným omezování pesticidů totiž úzce souvisí stále častěji zmiňovaný proces tzv. ekologizace. Abychom dobře porozuměli tomuto termínu, je třeba nahlédnout do strategických dokumentů EU. Kromě podpory ekologického zemědělství, které by mělo podle jednoho ze zdrojů v horizontu 10 roků představovat 25 % orné půdy, je zmiňován i „upgrade“ a podpora integrované ochrany. Tlak EU je v tomto směru poměrně konzistentní a jasný. Podle dostupných zdrojů se předpokládá, že do roku 2030 by se mělo snížit používání pesticidů o 50 %. V hře je i radikální snížení aplikací průmyslových hnojiv a krom toho možná i úplný zákaz herbicidů. Jistě, pod těmito čísly si můžeme představit leccos a jejich hodnota se třeba i změní, ale budeme-li se bavit o obecném trendu, ten bude zachován na 100 %. V uvedených cílech se vychází se nejen z nastavené strategie EU, ale také z dynamiky poměrů na trhu. Uvažuje se i o motivačních změnách daňových systémů za účelem podpory ekologizace. Jak již bylo řečeno, nároky a očekávání spotřebitelů se mění v souvislosti s jejich zájmem o životní prostředí. V návaznosti na péči o vlastní zdraví a kvalitu života tak lidé hledají dříve opomíjené hodnot i při výběru potravin. Zcela jistě odtud pramení i aktuální situace ve sklenících, které nyní i v ČR vstoupily do období nebývalého rozmachu využívání biologické ochrany a nabídky produkce s garantovanou zdravotní bezpečností.

Ze všeho uvedeného vyplývá jasný vzkaz: Začít více pracovat na osvojování nechemických způsobů ochrany a jejich vhodné implementaci do postřikových plánů tak, abychom dokázali zaplnit vznikající mezery v ochraně ovoce. Nadále je třeba posilovat prvky funkční biodiverzity a zamyslet se nad možnostmi mechanické či fyzikální likvidace plevelů pro konkrétní sady.

Zásadní podmínkou je vytvoření pevného poradenského systému, bez nějž nelze praxi posouvat kupředu dostatečným tempem. Možná se tím postupně otevírá i otázka personální, spočívající v hledání mladých talentovaných lidí, osobností s vizí a se všeobecným přehledem, způsobilých po stránce odborné i jazykové a připravených obor systematicky posouvat kupředu. V nastupující generaci velice chybí takto vybavené osobnosti nejen v oblasti ochrany, ale hlavně ve výživě a péči o půdu, kde rovněž očekáváme zásadní změny. Potřebné je i urychlení registrace dalších biologických a nechemických způsobů ochrany, především přípravků v zahraničí již po léta úspěšně využívaných.

Výsevy bylin v meziřadích poskytují útočiš­tě nejen necílovým organizmům, ale hrají přízni­vou roli i ve výživě stromů a ve zlepšování půdní struktury

Ochranu proti mšicím nezvládneme bez pomoci přirozených nepřátel, z nichž jsou nejdůležitější slunéčka

Situace v sadech u nás

Ale abychom neuzavírali dané téma příliš pesimisticky, je dobré připomenout, že v oblasti vývoje integrované ochrany došlo u nás za posledních 10 let k významnému posunu. Pěstitelé se naučili mnohem více vnímat význam přirozených nepřátel a tento poznatek zohledňují při výběru přípravků. V ochraně proti merám, mšicím, vlnatce krvavé i dalším škůdcům je pečlivě sledován výskyt predátorů a parazitoidů, bez jejichž pomoci nelze boj s těmito organizmy vyhrát. Stále častěji se v sadech můžeme setkávat s různými formami podpory výskytu kvetoucích bylin poskytujících útočiště a alternativní potravu užitečným organizmům, ať už přímými výsevy nebo udržováním autochtonních populací rostlin. Na velmi dobré úrovni je monitoring a podpůrné systémy v signalizaci a většina sadařů v ČR disponuje vysokou úrovní znalostí v oblasti škodlivých organizmů a jejich bionomie.

Pozitivním prvkem je také rozvoj systémů pěstování ovoce pro dětskou výživu, kde je využívání alternativních postupů v ochraně nezbytnou součástí postřikového plánu. Zmiňme třeba metodu matení, virus granulózy obaleče jablečného, botanické insekticidy nebo introdukci dravého roztoče Typhlodromus pyri. Pozitivní změny můžeme nakonec nalézat i v ekologických sadech, které zaznamenaly v posledních 10 letech zřetelný posun od extenzivní produkce k intenzivnímu pěstování. Základy, na kterých můžeme v příštích letech stavět, jsou dobré, nicméně vývoj jde kupředu, a nezbývá nic jiného, než tuto skutečnost akceptovat a odpovídajícím způsobem reagovat.

Aktuální doporučení

Abychom se ale vrátili zpět k tématu uvedenému v titulku příspěvku, na samotný závěr si připomeňme hlavní doporučení v ochraně pro nejbližší týdny.

Vzhledem k aktivitě mšic v roce 2020 je vhodné projít ohniska napadení a zkontrolovat výskyty diapauzních vajíček. Totéž platí i pro přezimující L1 a L2 nymfy vlnatky, jež si v posledních mírných zimách zvykla na úspěšné přežívání na kmenech, kosterních větvích i poškozených letorostech. Poškozené letorosty bychom měli během řezu, pokud možno, odstranit, neboť pupeny s nádory mají nižší vitalitu nebo vůbec nevyraší. Všímat bychom si měli i vajíček svilušek, píďalek, můr a dalších živočichů připravených nám v nadcházející sezoně opět komplikovat život. S tradičním ošetřením oleji, pokud bude podle výsledků monitoringu potřebné, pochopitelně počkáme až do nástupu vegetace.

Při procházení výsadbami v zimním období také věnujeme pozornost pohybu zvěře a při objevení škod na stromech musíme zkontrolovat stav oplocení i chráničů kolem stromů.

V únoru v poslední době bývají v teplých regionech splněny aktivní sumy teplot pro ošetření proti kadeřavosti broskvoně a aktivně se v závěru zimy pravidelně začíná projevovat mera skvrnitá. V obou případech již přistupujeme k zahájení systematické ochrany - u kadeřavosti pomocí kontaktních fungicidů, v případě mery aplikacemi kaolínu.

Letorosty poškozené vlnatkou krvavou

Během února se jako jeden z prvních škůdců již může aktivně projevovat mera skvrnitá

Diapauzní vajíčka mery skvrnité

Diapauzní vajíčka mšic

Diapauzní vajíčka svilušek

Teplý prů­běh zimy přispívá i k rychlejšímu probouzení pu­penů, což v případě broskvoní znamená pro­vést ošetření proti kadeřavosti

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.”