BASF
BASF
BASF

AGRA

Ochrana ovocných sadů v březnu

24. 03. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 578x

S příchodem měsíce března se příroda pomalu začíná probouzet ze zimního spánku. I když plný nástup jara očekáváme většinou až v dubnu, postupně zahajujeme systematickou ochranu sadů. Oproti únoru, kdy by se územní teploty podle dlouhodobého normálu (1981–2010) měly držet pod bodem mrazu (-0,9 °C), činí březnový průměr +2,9 °C. Dubnový teplotní průměr dosahuje +7,9 °C, což zároveň odpovídá plnému „rozjezdu“ vegetace. Tyto informace ovšem vyplývají z dlouhodobých průměrů a nemusí odpovídat aktuální situaci.

Proseeds

V posledních letech dochází ke značným odchylkám od těchto údajů, a to směrem k vyšším teplotám. Přesto se v březnu ještě může navrátit zimní počasí s poklesem teplot i pod -10 °C. V takových situacích bývá ohrožena násada časně kvetoucích ovocných druhů, zejména meruněk. Jako příklad těchto rozdílů můžeme uvést rok 2009, kdy březnové průměrné teploty činily -0,9 °C a naopak rok 2010 s hodnotou +6,2 °C. Nejdelší zimu za posledních téměř 20 roků jsme zaznamenali v období 2005/6, kdy sněhová pokrývka dosahující 20–30 cm ležela i v nížinách od poloviny listopadu až do konce března.

Ochrana proti patogenům

Pro poslední roky jsou charakteristické spíše mírné zimy, vyznačující se deštivým počasím a s trvalejší sněhovou pokrývkou jen polohách nad 800–900 m n. m. Tato skutečnost se odráží i na časnější aktivitě patogenů i škůdců v sadech.

Probouzejí se hlavně druhy, kterým k vývoji stačí několik stupňů nad nulou; z patogenů jde především o kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans). Houba přezimuje v podobě nepohlavních spor (tzv. blastospor) mezi šupiny pupenů nebo na letorostech. Blastospory jsou schopny infekce od okamžiku, kdy dojde k pohybu šupin chránících pletiva uvnitř pupenů před vnějším prostředím. Na základě sledování fenologického vývoje byl vytvořen teplotní model, jenž vychází z měření sum aktivních stupňů nad 7 °C (SAT7) od začátku roku. K pohybu šupin pupenů dochází při splnění SAT7 = 800 °C a první ošetření pak provádíme při splnění SAT7 = 1 000 °C. V první dekádě února 2024 byly tyto hodnoty na většině lokalit splněny (v teplých regionech významně překročeny), což předpokládá provedení zásahů již v zimním období. Samotné rozhodnutí o ošetření je třeba korigovat přímým pozorováním samotných pupenů, přesněji zda dochází k vizuálně patrnému pohybu šupin. Broskvoně jsou citlivé k infekcím od samého počátku rašení až do opadu květních plátků, takže za příznivých podmínek pro houbové infekce pokračujeme ve fungicidní ochraně i později. Výběr přípravků je nyní omezen na hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi (nebo jejich kombinace) a hydrogenuhličitan draselný. Registrován je rovněž biopreparát na bázi Pythium oligandrum, kde ovšem chybí provozní zkušenosti. Fungicidně účinný hydrogenuhličitan draselný má bohužel nízkou odolnost vůči smyvu deštěm. Vzhledem k závažnosti patogenu T. deformans lze proto v současné době přednostně doporučit ošetření mědí.

Ve stejné fenologické fázi (otvírání šupin pupenů) provádíme zásah proti puchrovitosti slivoně (Taphrina pruni). Tato houba se svou bionomií podobá kadeřavosti broskvoně a obdobný je princip ochrany. Sumy aktivních teplot nejsou stanoveny, takže postupujeme pouze podle fenologického vývoje pupenů slivoní.

Do přelomu března a dubna již zpravidla spadá ošetření mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám.

Měď na počátku sezony zároveň využíváme i proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). K výletu askospor a k prvním infekcím dochází později, v poslední době ke konci března; fenologicky ve fázi myšího ouška.

V této době již mohou rozkvétat meruňky (v teplých oblastech i dříve), u kterých je třeba ošetřovat proti moniliniové spále peckovin (Monilinia laxa, M. fructigena). Povoleny jsou přípravky na bázi mědi a dále fungicidy obsahující tebuconazole, fluopyram, mefentrifluconazole a fenpyrazamin. V seznamu povolených přípravků rovněž nalezneme síru, jež ale účinkuje pouze při vyšších teplotách. Podle zkušeností z praxe je za silného infekčního tlaku v integrované produkci, a také vzhledem k závažnosti patogenu vhodnější upřednostnit výše zmíněné syntetické fungicidy.

Počátek jara je také příležitostí k provedení preventivních fytosanitárních opatření, jež jsme nestihli provést v posklizňovém období. Před zahájením aktivity původců chorob je vhodné projít výsadby peckovin a odstranit mumifikované plody napadené houbou Monilinia spp. působící moniliovou spálu a moniliniovou hnilobu. Provádíme i vymetání a drcení listí obsahující přezimující formy řady patogenů (strupovitost jabloně i hrušně, šedá skvrnitost listů hrušně, suchá skvrnitost listů peckovin a další druhy).

Řez je příležitostí k provedení kontroly výskytu přezimujících škůdců
Řez je příležitostí k provedení kontroly výskytu přezimujících škůdců

V teplých oblastech ke konci března pravidelně rozkvétají meruňky a objevují se opylovači
V teplých oblastech ke konci března pravidelně rozkvétají meruňky a objevují se opylovači

V této fenologické fázi by již měly být broskvoně ošetřeny proti kadeřavosti
V této fenologické fázi by již měly být broskvoně ošetřeny proti kadeřavosti

Mumifikované plody ponechané v sadech jsou zdrojem infekce moniliniovou spálou a později i moniliniovou hnilobou
Mumifikované plody ponechané v sadech jsou zdrojem infekce moniliniovou spálou a později i moniliniovou hnilobou

Ochrana proti škůdcům

Přestože na počátku března se většina škůdců nachází v zimním spánku, může během několika týdnů nebo i dnů dojít k jejich probouzení z diapauzy.

Jako první zahajuje ve výsadbách hrušní svou aktivitu mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Dospělci mer přezimují bezprostředně v sadech a díky nízkému spodnímu prahu vývoje (+2,7 °C) k páření a ke kladení pravidelně dochází již v zimních měsících. Naší snahou v tomto období je oddálit kladení tak, aby insekticidní ošetření v době líhnutí nymf (dochází k němu většinou těsně před květem) zasáhla co největší podíl populace. K tomuto účelu využíváme repelentního účinku kaolínu nebo vysokých dávek olejů. Kaolín však snadno podléhá smyvu deštěm, takže podle průběhu srážek musíme ošetření opakovat.

V březnu stále máme možnost provést kontrolu výskytu přezimujících stadií škůdců.

Ještě před rašením či na jeho začátku (BBCH 00–01) zasahujeme proti eryophyidním roztočům, kam zařazujeme hálčivce (Eriophyes pyri, Epitrimerus pyri), vlnovníka višňového (Aculus focekui) a vlnovníka jabloňového (Aculus schlechtendali). Využíváme síru, nejlépe v polysulfidické formě. V tomto případě volíme vysoké dávky (20 l/ha) ve větším aplikačním objemu a osvědčila se i kombinace s olejem (10–20 l/ha). Cíleným stadiem jsou tzv. deutogynes (zimní samičky), jejichž kolonie přečkávají období vegetačního klidu ve štěrbinách kůry, pod pupeny, pod štítky puklic a štítenek a v dalších úkrytech.

Brzy na jaře se k životu probouzí i molovka pupenová (Argyresthia pruniella) napadající nejčastěji višně. Přezimuje ve formě vajíček s plně vyvinutými housenkami, k jejichž líhnutí dochází velmi rychle při vzrůstu teplot nad 10 °C. Ošetření musíme zvládnout ještě před zavrtáním housenek do pupenů a k tomuto účelu byl tradičně doporučován tank-mix oleje s razantním insekticidem. Přímo proti molovce pupenové jsou sice povoleny tebufenozid a spinosad, ale bohužel pouze do školek. Z přípravků, jež jsou do produkčních výsadeb třešní a višní povoleny, potenciální účinek lze předpokládat u látky cyantraniliprole a u biopreparátu na bázi Bacillus thuringiensis.

Pokud se týká diapauzních stadií dalších škůdců (vajíčka mšic, svilušek, píďalek a můr) zásah oleji je vhodnější zásah provést později, většinou mezi fází myšího ouška a zeleného poupěte (BBCH 54–56). Díky vyšším teplotám se lépe uplatní fyzikální mechanizmus působení olejů na vajíčka (zabránění respirace).

V uvedeném období se zároveň začínají ze svých úkrytů vylézat housenky slupkových a pupenových obalečů, proti nimž zasahujeme pomocí látek chloratraniliprole (jádroviny, slivoně), cyantraniliprole (slivoň) nebo pomocí B. thuringiensis.

V teplých regionech se dle průběhu počasí a fenologického vývoje ke konci března z diapauzních vajíček pravidelně líhne mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea). Zasahujeme při objevení příznaků sání a nálezů zakladatelek uvnitř červených puchýřků patrných na rašících pletivech. Kromě chemických aficidů (acetamiprid, spirotetramat, pirimicarb, flonicamid) můžeme proti mšici jitrocelové aplikovat botanický insekticid na bázi azadirachtinu, jenž zároveň redukuje líhnoucí se housenky slupkových a pupenových obalečů.

Obdobně jako v posledních letech, tak i letos je třeba počítat s rychlým nástupem aktivity květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum). To platí zejména pro teplé regiony, kde v první dekádě února byly v rozsahu 55–80 % splněny teplotní sumy pro výskyt brouků. Ošetření musíme provádět ještě před kladením vajíček a termín zásahu se většinou fenologicky překrývá s fází BBCH 52–53. Květopas dává přednost raně kvetoucím odrůdám (Idared, Šampion, Julia aj.) a okrajům výsadeb sousedících s neošetřovanou zelení. Na tato místa se soustřeďujeme při monitoringu, jenž provádíme pomocí sklepávadla za podmínek příznivých pro aktivitu brouků (slunné počasí s teplotami nad 15 °C). Výkyvy počasí přinášející ochlazení mohou způsobit rozvleklý výlet dospělců, takže v monitoringu pokračujeme ihned po vzrůstu teplot. V tomto případě provádíme kontroly i v později kvetoucích odrůdách. Kromě úlovků dospělců mohou v signalizaci pomoci teplotní sumy, kde je pro larvicidní zásah stanoveno rozmezí SET10(h) = 250–300 °C. Proti květopasu jabloňovému je do integrované (i ekologické) produkce nyní povolen pouze spinosad, což boj s tímto škůdcem znesnadňuje. Stále se čeká na registraci přírodních pyrethrinů a v úvahu přichází i další látky, jež by potenciálně mohly účinkovat, např. cyantraniliprole.

Příznaky sání mšice jitrocelové a detail se zakladatelkou (fundatrix)
Příznaky sání mšice jitrocelové a detail se zakladatelkou (fundatrix)

Během pokročilého rašení působí žír rozlézající se housenky slupkových obalečů
Během pokročilého rašení působí žír rozlézající se housenky slupkových obalečů

Dospělec mery
Dospělec mery

Vajíčka mery vykladená v blízkosti rašícího pupenu
Vajíčka mery vykladená v blízkosti rašícího pupenu

Příznaky napadení vlnovníky na hrušních (stav na konci léta)
Příznaky napadení vlnovníky na hrušních (stav na konci léta)

Květopas jabloňový ve sklepávadle
Květopas jabloňový ve sklepávadle

Vajíčko květopasa jabloňového uvnitř pupenu
Vajíčko květopasa jabloňového uvnitř pupenu

Kontrola výskytu květopasa jabloňového pomocí sklepávadla
Kontrola výskytu květopasa jabloňového pomocí sklepávadla

Závěr

V měsíci březnu zahajujeme systematickou ochranu proti patogenům a škůdcům v sadech. Důležitý je hlavně zásah proti kadeřavosti broskvoně, molovce pupenové a květopasu jabloňovému V rámci další fungicidní ochrany probíhají ošetření mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám, a také první zásahy proti strupovitosti jabloně. Ještě před rašením nebo na jeho samotném počátku provádíme aplikace různých forem síry za účelem redukce přezimujících deutogynes hálčivců a vlnovníků. Ve výsadbách hrušní věnujeme pozornost repelentním zásahům pomocí kaolínu a olejů cílených na meru skvrnitou. V teplých oblastech ke konci měsíce pravidelně rozkvétají meruňky, což je spojeno s ošetřeními proti moniliniové spále. Během řezu můžeme ještě provést odběry vzorků větví za účelem kontroly výskytu přezimujících škůdců. Zároveň bychom měli mít ujasněnou celkovou strategii ochrany a připravený postřikový plán pro nadcházející období.

Související články

Ochrana ovoce s BASF v roce 2024

03. 04. 2024 Ing. Eva Nežárková; BASF spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 370x

Ochrana sadů v zimním období a v předjaří

23. 03. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 259x

Ochrana ovocných sadů v červenci a srpnu

17. 07. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 980x

Integrovaná ochrana sadů v červnu

08. 06. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1182x

Integrovaná ochrana sadů v květnu

17. 05. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1403x

Další články v kategorii Sady a vinice

detail