Integrovaná ochrana sadů v červnu

08. 06. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1200x

Červen je měsícem, kdy jarní počasí postupně nabývá letního charakteru. To potvrzují i statistiky ČHMÚ, podle nichž se červen vyznačuje průměrnými teplotami 17,6 °C a dlouhodobým úhrnem srážek 79 mm. Meziroční výkyvy se však od těchto hodnot mohou velmi lišit. Například v povodňovém roce 2013 spadlo 146 mm; naopak v roce 2019 úhrn srážek činil jen 53 mm.

V červnu se objevují přívalové deště spojené s krupobitím, ale i sucho. V roce 2013 postihly většinu území ČR povodně a posléze mrazy, které ve velkém rozsahu poškodily násadu všech ovocných druhů. Z fenologického hlediska v sadech během června dochází k intenzivnímu růstu a zahajujeme sklizeň probíhá sklizeň raných odrůd meruněk a třešní. Letní klima a tvorba biomasy vytváří příznivé podmínky pro rozvoj patogenů a výskyty škůdců.

V oblasti ochrany proti patogenům na počátku letního období řešíme následující témata: strupovitost jabloně, padlí jabloně, komplex houbových chorob na peckovinách (suchá skvrnitost listů třešně, slivoně a broskvoně, hnědnutí listů meruněk), bakteriální spálu jabloňovitých, moniliovou hnilobu a u třešní a višní také koletotrichovou hnilobu. U jmenovaných patogenů nacházíme již příznaky napadení.

Pokud se týká živočišných škůdců, probíhají ošetření proti vrtuli třešňové, obaleči švestkovému, obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému, štítence zhoubné, mšicím a vlnatce krvavé. Patrné jsou škody způsobené pilatkou jablečnou, zobonoskami, květopasem jabloňovým a dalšími druhy. Je také třeba věnovat zvýšenou pozornost používaným pesticidům, abychom docílili co nejnižšího počtu nálezů v produkci. Pokud je to možné, upřednostníme některou z biologických a dalších nechemických metod ochrany.

Ochrana proti patogenům

Hlavními tématy v jádrovinách jsou strupovitost jabloně a padlí jabloně. Pokud se týká strupovitosti jabloně, zásoba askospor v loňském listí je z převážné částí vyčerpána a primární infekce postupně nahrazují infekce sekundární působené konidiemi. Jejich intenzita se odvíjí od úspěšnosti zvládnutí primárních infekcí na počátku vegetace. Pro strategii ochrany v dalším období je vhodné ve výsadbách provést hodnocení účinnosti zásahů proti primárním infekcím. Výběr fungicidů je doposud poměrně široký, ale v červnu musíme brát v úvahu potenciál jednotlivých látek zanechávat rezidua. Logické je proto zařazování přípravků určené pro ekologickou produkci, a to síru, polysulfid vápenatý a hydrogenuhličitan draselný. V poslední době, kdy se setkáváme s dlouhými deštivými obdobími, je stále častěji využíván polysulfid vápenatý, jehož výhodou je možnost aplikace za deště v modelu tzv. stop aplikace. Zasahujeme již za probíhající infekce, kdy díky vysokému pH polysulfidu dochází k usmrcení již klíčících spor. Obdobně účinkuje i hydrogenuhličitan draselný, jenž ale aplikujeme až po oschnutí listů. V odrůdách, jež nemají sklon ke rzivosti slupky, můžeme v preventivní aplikaci přidávat i malé množství mědi.

Příznaky napadení strupovitostí jabloně na konci června

Pokud se týká dalšího patogenu, padlí jabloně, je třeba u citlivých odrůd nadále pokračovat v ochraně. Fungicidy aplikujme společně s ošetřeními proti strupovitosti a průběžně také odstraňujeme napadené letorosty.

Příznaky napadení padlím jabloně na konci června

V červnu, pokud se dostaví letní počasí se srážkami, také hrozí velké infekce bakteriální spály jabloňovitých. Teplotní optimum pro tento patogen se pohybuje v rozmezí 18–30 °C. Sekundární infekce se šíří deštěm, prostřednictvím hmyzu, pavouků i ptactva. Citlivé jsou nejvíce pěstované odrůdy hrušní a u jabloní např. odrůdy Gala, Fuji, Pink Lady a z rezistentních odrůd např. Topaz.

Významným patogenem na višních je Blumeriella jaapii, původce skvrnitosti listů třešně. Askospory patogenu se uvolňují přibližně 3–4 týdny po odkvětu a infekce vznikají za deštivého počasí. V podmínkách ČR období primárních infekcí končí zpravidla v závěru června. Citlivými odrůdami jsou zejména Morela pozdní, Morellenfeuer, Fanal a další.

Pravidelné preventivní zásahy provádíme i proti skvrnitosti listů peckovin a hnědnutí listů meruněk.

U dozrávajících ovocných druhů je nutno zohledňovat ochranné lhůty přípravků. Provádíme ochranu proti moniliové hnilobě a u višní se zaměřujeme na také na glomerelovou (koletotrichovou) hnilobu.

Moniliová hniloba na višních

Ochrana proti škůdcům

Hlavní pozornost během června věnujeme ochraně proti první generaci obaleče jablečného. Od počátku měsíce se postupně líhnou housenky z letových vln, které proběhly ve druhé polovině května. Základem pro stanovení larvicidního zásahu je odpočet sum efektivních teplot pro embryonální vývoj. Suma činí 2000 °C nad 10°C, měřeno od počátku letové vlny. Páření obaleče probíhá od 15–17 °C ve večerních hodinách a kladení při teplotách nad 16,5 °C. Aktivita motýlů výrazně klesá za deštivého počasí. Důležité je zvládnout ošetření po druhém propadu plůdků, ke kterému dochází ke konci měsíce. Pro řízení ochrany je kromě feromonových lapáků možné využít teplotního modelu RIMpro. V posledních letech s v monitoringu letu obalečů také uplatňují fotopasti (Trapview) umožňující online přístup k datům. Pokud se týká populační dynamiky obaleče jablečného, tak s určitými výkyvy v posledních letech ve všech regionech dochází k nárůstu výskytů. Výjimkou byl předchozí rok, kdy jsme zaznamenali poměrně slabou druhou generaci, a to i v teplejších oblastech.  Ze spektra insekticidů povolených proti obaleči jablečnému vypadla řada osvědčených účinných látek (fenoxycarb, chlorpyrofos-metyl, thiacloprid, metoxyfenozide, indoxacarb), což komplikuje sestavování postřikového plánu. Na druhé straně se objevily látky nové (cyantraniliprole, pyripraxyfen, tebufenozid), kterými lze tento úbytek zčásti nahradit. Nabízí se také využívání CpGV a feromonového matení eventuelně entomopatogenních hlístic (Steinernema feltiae). Aplikace hlístic však spadá do podzimního nebo časně jarního období.

Obaleč jablečný - úlovky v lapáku

Obaleč jablečný - závrtek na plodu

Přibližně s týdenním odstupem od obaleče jablečného začíná létat první generace obaleče zimolezového a ve výsadbách slivoní probíhá let první generace obaleče švestkového. Obdobně jako u obaleče jablečného, tak i zde larvicidní zásahy provádíme na základě splněných sum efektivních teplot měřených od letové vlny.

Od poloviny května se aktivně projevují nesytky (nesytka jabloňová a nesytka rybízová). Zatímco nesytka jabloňová škodí žírem na rozhraní lýky a kůry, housenky nesytky rybízové nacházíme v centrální části výhonů. V obou případech je výsledkem usychání napadených částí stromů nebo keřů a postupně úhyn celých rostlin. Nesytky upřednostňují starší nebo nějakým způsobem oslabené výsadby a jsou často doprovázeny dalšími tzv. xylofágními druhy, jako jsou drvopleni a bělokazi. V přímé ochraně proti nesytkám je zatím jedinou možností odchyt do nádobových feromonových lapáků s potravním atraktantem, kterým je převařená směs piva a jablečného džusu v poměru 1:1. Tuto směs ale musíme pravidelně vyměňovat, a to v intervalu 14 dnů.

Nesytka jabloňová

Teplé červnové počasí a potravní nabídka v podobě tvořící se biomasy umožňuje hmyzu urychlení vývojových cyklů, což vede ke kalamitním výskytům mšic, vlnatky krvavé a mery skvrnité. I když nám v regulaci těchto škůdců pomáhají přirození nepřátelé (slunéčka, zlatoočky, pestřenky, blanokřídlí parazitoidi aj.), bez insekticidních zásahů se v takových situacích neobejdeme. Proti mšicím využíváme buďto selektivní aficidy (pirimicarb, flonicamid), nebo látky se širokospektrálním účinkem (acetamiprid, spirotetramat). U vlnatky krvavé se v této fázi vegetace již vyplatí před ošetřením smýt voskové povlaky pomocí draselného kokosového mýdla. U mery skvrnité přímá ochrana pozbývá efektivnosti a spíše se vyplatí provádět smývání medovice hydrogenuhličitanem draselným, síranem draselným nebo draselným kokosovým mýdlem a zabránit tak vzniku černí na listové ploše i plodech.

Kolonie vlnatky mohou již být v polovině června rozsáhlé

Regulace vlnatky v době kalamitních výskytů je obtížná

Od poloviny červa pravidelně dochází k postupnému rozlézání pohyblivých L1 nymf štítenky zhoubné. K zásahu, který je třeba přibližně po 10 dnech zopakovat, využijeme spinosad, spirotetramat nebo acetamiprid. Hlavním cílem je zabránit vzniku škod sáním na plodech.

Plody poškozené štítenkou zhoubnou

Tradičním škůdcem ve výsadbách třešní a višní je vrtule třešňová. Ochranu se vyplatí zahájit dříve adulticidními zásahy a pokračovat v 7–10denních intervalech podle úlovků na žlutých lepových deskách. K dispozici jsou účinné látky cyantraniliprole, acetamiprid, spirotetramat a spinosad.  Z nechemických metod se experimentálně osvědčily aplikace spinosadu s návnadou (melasa), přírodní pyrethrum a u nadkrytých výsadeb lze k ochraně využít sítí s velikostí ok 1,3 × 1,3 mm.

Vrtule třešňová - dospělec

Vajíčko vrtule třešňové

Ve výsadbách broskvoní je červen hlavním obdobím letu první generace makadlovky broskvoňové, která rovněž škodí na meruňkách a příležitostně i na slivoních. Housenky v této fázi vegetace přednostně vyžírají chodbičky v letorostech; později pronikají do plodů v blízkosti stopky. Termín pro larvicidní ošetření stanovíme podle sumy pro embryonální vývoj, jež činí SET10(d)=92°C od kladení. Orientovat se můžeme i pomocí SET zpřístupněných na www.amet.cz.

Plod poškozený makadlovkou broskvoňovou (V. Psota)

Obdobné symptomy jako makadlovka broskvoňová působí na broskvoních a nektarinkách obaleč východní, jehož první generace létá dříve (již v dubnu) a aktivita druhé generace se odehrává v červenci.

Tab. 1: Ochrana proti patogenům

Projevy puchrovitosti švestky

Suchá skvrnitost listů slivoně

Příznaky šarky švestky

Tab. 2: Ochrana proti živočišným škůdcům

Předivky

Kokony podkopníčka spirálového (v blízkosti larva zlatoočky)

Ovivaky červce javorového

Slunéčka jsou jedněmi z hlavních přirozených regulátorů mer na hrušních

Závěr

Červen je obdobím, kdy vznikají ideální podmínky pro šíření patogenů a  rozvoj škůdců a zvládání ochrany bývá poměrně složité. U dozrávajícího ovoce je třeba zohledňovat ochranné lhůty a postupně věnujeme pozornost výběru pesticidů s ohledem na minimalizaci reziduí v produkci. Do postřikového plánu proto zařazujeme biologické a jiné nechemické metody ochrany.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.