Chemap Agro s.r.o.

Integrovaná ochrana sadů - počátek jara

06. 05. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r. o. Sady a vinice Zobrazeno 260x

Podle dosavadního průběhu zimy můžeme i letos počítat s rychlejším nástupem jara i vegetace. Teploty v prosinci roku 2019 se v celorepublikovém měřítku podle statistik Českého hydrometeorologického ústavu dostaly 2,7 °C nad dlouhodobý normál a nadprůměrné budou určitě i lednové teploty. Situaci může ještě změnit ochlazení během února nebo i března, jako tomu bylo v roce 2018 (u obou měsíců tehdy byly teploty cca 2,5 °C pod normálem), kdy sezona začala o něco později než loni.

Proseeds

Ovocné stromy našeho klimatického pásma k optimálnímu vývoji potřebují během své dormance projít chladným obdobím - například u jabloní jsou udávány teploty mezi 0 až 7 °C, a to v trvání 1 500 hodin. Neobdrží-li stromy uvedenou dávku chladu, dochází k narušení diferenciace květních pupenů. I když u nás takové fyziologické poruchy zatím nehrozí, ve stejné i severnější zeměpisné šířce se přímořských oblastech s nimi setkávat můžeme. O probouzení stromů k životu nerozhoduje jenom vzrůst vzdušné teploty, ale také dostatečné prohřátí půdy. Její promrznutí během zimních měsíců může zbrzdit začátek aktivity kořenového systému, a tím i nástup vegetační sezóny. Ale nemusí to být pravidlem, jako jsme třeba zaznamenali v roce 2017, kdy došlo k nejintenzivnějšímu promrznutí půd za posledních 60 let. Následovalo tak tak výrazné jarní oteplení, že zhruba týdenní zpoždění ve fenologickém vývoji ovocné druhy během krátké doby dohnaly.

Ochrana proti patogenům

Po zimním odpočinku se ale neprobouzí k životu jenom stromy, ale také patogenní organizmy.

Kalendářně první místo v postřikovém plánu sadařů zaujímá ošetření proti kadeřavosti broskvoně, kde je původcem houba Taphrina deformans. Jedná se o jednoho z neviditelných nepřátel sadařů, jejichž opomenutí většinou bývá fatální. Broskvoně nejsou příliš náročné na ochranu, ale bez systematického ošetřování proti kadeřavosti je pěstovat nelze. Zkušení ovocnáři v tomto případě většinou nechybují, ale zahrádkáři nebo začátečníci poměrně často a destruktivními dopady takto zanedbané péče bývají zaskočeni. Připomeňme si proto některé základní informace k bionomii patogenu a k ochraně broskvoní. Symptomaticky se T. deformans vyznačuje charakteristickými zduřeninami na listech s růžovočervenými a světle zelenými diskoloracemi. Na spodní straně listů, jež později usychají a opadají, se vytváří povlak z ložisek askospor. Choroba má negativní dopad na růst plodů, diferenciaci květních pupenů a na vyzrávání letorostů. Houba samotná přezimuje v podobě blastospor (nepohlavních spor vzniklých pučením) za šupinami pupenů nebo na větvích. Většina našich sadařů asi k signalizaci využívá měření tzv. sum denních aktivních teplot (SAT) nad 7 °C od začátku roku, které najdeme na www.amet.cz. V tomto modelu signalizace není sledován vývoj patogenu samotného, ale vychází se z úzké vazby jeho životního cyklu na fenologický vývoj broskvoní. Jelikož houba infikuje pupeny hned, jakmile se v nich začnou tvořit první nová pletiva, byly stanoveny hodnoty SAT vztažené k této fázi vývoje broskvoní (Litschmann a Pokorný, 2003). Důležité jsou dva údaje, a to SAT(h)7 = 800 °C, kdy dochází k prvnímu pohybu šupin pupenů a SAT (h)7 = 1 000 °C, kdy bychom již měli ošetřovat. V zahraničí jsou využívány modely, které kromě citlivosti hostitele (fenologická fáze) berou v úvahu i údaje o srážkách a momentálních teplotách, což umožňuje přesněji určit skutečné riziko infekce, a tím lépe korigovat termíny následných zásahů. Ty zpravidla bývají 2–3 podle průběhu srážek, resp. potřeby obnovy fungicidního pokryvu po smytí deštěm. Ve většině regionů, kde broskve komerčně doposud pěstujeme, začíná být ochrana proti kadeřavosti aktuální v polovině února; poslední aplikace zpravidla proběhne do poloviny března, kdy se pupeny nacházejí v pokročilé fázi rašení (Poznámka: vzhledem k vývoji letošní zimy a aktuálních SAT je možné, že první aplikace proběhly již na počátku února). Z kontextu vyplývá, že ošetřujeme preventivně kontaktními fungicidy ještě před interakcí patogenu s hostitelskými pletivy. U žádného přípravku nebyl při testování zjištěn kurativní účinek, takže jakákoli snaha řešit problém až po vzniku infekce nebo dokonce po rozvoji symptomů je zbytečná. Ale i ošetření provedené příliš brzy před infekcí není ideální - např. podle jednoho ze zahraničních zdrojů (Spada et al., 2001) při dvoutýdenním předstihu v signalizaci zásahu dosahovala účinnost pouze 50 %. Pokud se týká výběru povolených přípravků, tak jsme omezeni na tři účinné látky - obě formy mědi (hydroxid měďnatý, oxychlorid mědi) a mancozeb.

Za zmínku stojí, že ve slivoních se můžeme setkat s příbuznou houbou Taphrina pruni, původcem puchrovitosti. Ochrana proti tomuto patogenu je obdobná, jako u T. deformans, avšak nemáme zpracovány hodnoty sum aktivních teplot. Ošetřujeme rovněž preventivně kontaktními fungicidy těsně před rašením; výběr přípravků je stejný jako u kadeřavosti broskvoně.

Pokud se týká dalších aplikací, na počátku jara obvykle ošetřujeme celoplošně vyššími dávkami mědi proti korovým nekrózám a bakteriózám.

Na konci měsíce března se při rychlejším nástupu vegetace může u jabloní objevit i stadium myšího ouška, kdy se tradičně zahajuje ochrana proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Tyto patogeny ale potřebují ke svému působení už typické jarní počasí s dostatečně vysokými teplotami, takže systém ochrany se v obou případech rozjíždí naplno až během dubna.

V teplých oblastech na konci března již také mohou nakvétat meruňky, kde je zásadním problémem ochrana proti moniliové spále peckovin (Monilinia laxa). Tu provádíme podle srážek a teplot (infekce indikovány za vlhkého počasí při poklesu teplot pod 12 °C), zpravidla ve 3 termínech (počátek květu, plný květ, dokvétání). Registrováno je poměrně široké spektrum účinných látek (trifloxystrobin, pyraclostrobin, tebuconazole, fluopyram, fenhexamid), protože u většiny fungicidů povolených do meruněk najdeme možnost použití proti tomuto patogenu. Z nechemických alternativ přichází v úvahu měď, dále biologický přípravek na bázi Bacillus subtilis nebo podpůrný přípravek MycoSin.

Živočišní škůdci na počátku jara

I když se ovocné sady na přelomu zimy a jara nevyznačují příliš velkou pestrostí života, s některými živočichy se přeci jen setkat můžeme. Za slunečných dnů se možná vydají na první pouť včely, můžeme spatřit královnu čmeláka hledající místo pro založení kolonie anebo ojedinělá slunéčka vyhřívající se na větvích a kmenech stromů. Při podrobnějším pozorování ale narazíme na řadu druhů přečkávajících zimu v klidovém (diapauzním) stadiu. Pokud se týká škůdců, zaměřujeme se na následující druhy:

  • diapauzní vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi),
  • vajíčka mery jabloňové (Psylla mali),
  • vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata),
  • diapauzní vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea aj.),
  • přezimující stadia červců a štítenek,
  • vajíčka můr rodu Orthosia,
  • molovka pupenová (Argyresthia pruniella),
  • vlnovník višňový (Aculus fockeui),
  • vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri),
  • nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni),
  • přezimující housenky slupkových obalečů,
  • kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující na stromech.

Do této kategorie můžeme zařadit i vajíčka mery skvrnité, která však přečkává zimu jako dospělec a začíná klást na přelomu zimy a jara, když se teploty vyhoupnou nad spodní práh vývoje (2,7 °C), a také další zástupce rodu Cacopsylla, mezi nimiž najdeme přenašeče viróz (C. picta, C. pruni).

Ve druhé půli března se v případě oteplení na maxima kolem 15 °C můžeme již setkat s nálety květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum) a pokud jsou pupeny již narašené a je splněna teplotní suma, samice zahajují kladení vajíček. Květopas soustřeďuje svou pozornost na raně kvetoucí odrůdy (Idared, Julia, Šampion aj.) a s jeho výskyty je třeba více počítat ve výsadbách sousedících s neošetřovanými plochami. Fenologický vývoj a aktivita květopasů jsou urychleny v sadech na svazích s jižní expozicí. Květopas jabloňový je poměrně odolný brouk, takže jeho likvidace je založena na aplikacích širokospektrálních adulticidů (organofosfáty, neonikotinoidy, spinosad), které musíme použít ještě před vykladením. Výběr těchto přípravků se neustále zmenšuje - kromě vyřazení chlorpyrifos-methylu ze spektra povolených látek bude brzy ukončena i registrace thiaclopridu, což do budoucna ochranu proti květopasům dost zkomplikuje.

Pokud se týká ochrany proti výše uvedeným přezimujícím stadiím škůdců, u většiny byly donedávna využívány oleje ve zvýšených dávkách (parafinový olej, metylester řepkového oleje, olej řepkový), zpravidla ve směsi s insekticidem vykazujícím účinek proti květopasům i dalším škůdcům (molovka pupenová). V registru přípravků aktuálně najdeme k tomuto účelu povolen pouze olej řepkový. Ovšem i zde je problém, neboť oficiálně uvedená koncentrace (0,1–0,15 %) k zajištění biologického účinku není dostatečná (význam má aplikovat alespoň 1 % ve větším objemu vody). Ošetření olejem má po ekonomické stránce smysl při velkém výskytu přezimujících stadií anebo u mladých výsadeb, kde není třeba pro dosažení požadované koncentrace aplikovat tak velké dávky, výsadbový materiál bývá často napaden ze školek. I když pomocí oleje dosáhneme účinnosti zhruba do 70 %, je třeba brát v úvahu, že se naskytuje příležitost v jediném termínu zasáhnout celou populaci škůdce - což během vegetace již není možné. Dlouhodobým řešením v ochraně proti sviluškám i dalším roztočům je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, kterého umisťujeme do sadů na podzim nebo v předjaří prostřednictvím plstěných pásků. Tento poustup se vyplatí hlavně u mladých výsadeb.

K redukci přezimujících stadií vlnovníků a roztočů pak využíváme přípravky na bázi síry s upřednostněním tekutých formulací - nejlépe v polysulfidické formě (nyní bohužel není povolena).

Trochu opomíjeným škůdcem je molovka pupenová (Argyresthia pruniella), jejíž housenky se probouzejí ze zimního odpočinku souběžně s pupeny, které poškozují žírem - jedna housenka je přitom schopná zlikvidovat 5–7 pupenů. Housenky se ke kuklení spouštějí k zemi a s dospělci se můžeme setkat přibližně v červnu, kdy také dochází k vykladení nových vajíček. I když se jedná o polyfágní druh, nejvíce ohrožené bývají třešně a višně, kde se vyplatí pravidelná ochrana. Jak již bylo zmíněno, ochranu proti molovce pupenové většinou spojujeme se zásahem proti přezimujícím škůdcům, kde většinou využíváme olej v TM se širokospektrálními larvicidy.

V sadech se během zimního období také setkáváme s nevítanými návštěvníky z řad větších živočichů, jako jsou hlodavci, zajíci a spárkatá zvěř. Loňská kalamita s hrabošem polním se citelně dotkla i sadů a pokud nebyla provedena příslušná opatření již na podzim, je třeba urychleně zasáhnout pomocí návnad. Mnohé stromky ale již zachránit nedokážeme. Rovněž preventivní opatření proti okusu zajíci i srnčí zvěří musíme provádět systematicky od sklizně až do nástupu jara.

Závěr

Na prahu nové vegetační sezony začínáme se systematickou ochranou proti škůdcům a chorobám. První v pořadí je ošetření proti kadeřavosti broskvoně a zásahy mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám. Zahájení ochrany proti škůdcům by měl předcházet monitoring výskytu přezimujících stadií, ať už pro případný zásah oleji nebo pro plánování dalších insekticidních aplikací. V této době bychom již měli mít zpracovaný nejen postřikový plán, ale po provozní stránce ukončený řez a úklid větví z meziřadí tak, aby byl umožněn pohyb aplikační techniky.

Na základě dosavadního průběhu letošní zimy je třeba opět počítat nejen s časným, ale také rychlým nástupem jara.

I když se v březnu se může ještě do sadů vrátit zima, nástup jara je za dveřmi
I když se v březnu se může ještě do sadů vrátit zima, nástup jara je za dveřmi

Za slunných dnů se již v předjaří můžeme setkávat se slunéčky
Za slunných dnů se již v předjaří můžeme setkávat se slunéčky

U takových ohnisek napadení sviluškami (vlevo) a mšicemi (vpravo) se zásah oleji, nejlépe v TM s insekticidem, vyplatí
U takových ohnisek napadení sviluškami (vlevo) a mšicemi (vpravo) se zásah oleji, nejlépe v TM s insekticidem, vyplatí

V teplých oblastech mohou meruňky vykvést již na konci března
V teplých oblastech mohou meruňky vykvést již na konci března

V předjaří bývají prvními aktivními obyvateli sadů včely, které můžeme pozorovat na spadaném ovoci
V předjaří bývají prvními aktivními obyvateli sadů včely, které můžeme pozorovat na spadaném ovoci

Časným probuzením ze zimního spánku nás může zaskočit květopas jabloňový
Časným probuzením ze zimního spánku nás může zaskočit květopas jabloňový

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 „Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.

Související články

Spolehlivé způsoby ochrany vinné révy

09. 05. 2020 Ing. Drahomíra Musilová, BASF Sady a vinice Zobrazeno 486x

Integrovaná ochrana ovoce - co nás čeká v nadcházející sezoně

11. 04. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 574x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2019

22. 02. 2020 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín Brno Sady a vinice Zobrazeno 512x

Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého

19. 09. 2019 Najzávažnejšie choroby a škodcovia gaštana jedlého Sady a vinice Zobrazeno 1684x

Další články v kategorii Sady a vinice

detail