Ochrana ovoce a výskyt škůdců a chorob v roce 2018

24. 01. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 3920x

Vegetační sezona 2018 je za námi. Konec roku bývá vhodnou příležitostí nejen pro zhodnocení pěstitelských výsledků, ale také k zamyšlení nad průběhem ochrany proti škůdcům a patogenům. Čím byl letošní rok specifický? V první řadě suchem skloňovaným ve všech pádech a dlouhým čekáním na vydatný déšť. Ochrana ovoce byla kvůli nezvykle teplému počasí poznamenána vysokými výskyty mšic, svilušek, obaleče jablečného, štítenek a dalších druhů škůdců. Zčásti se asi ušetřilo na fungicidech; přesto se lokálně objevila strupovitost a na počátku sezony pěstitele jabloní potrápilo padlí.

Počasí

Než přistoupíme k samotnému tématu, zkusme rok 2018 popsat z hlediska meteorologických poměrů - ty totiž významnou měrou předurčují výskyt škodlivých organizmů a intenzitu zásahů. Bývá již tradicí, že každý aktuální rok je označen jako extrémní, vymykající se z dlouhodobých zkušeností. Zatímco v předchozích letech se na produkci opakovaně podepsaly jarní mrazy, letos se obavy z dalších fatálních ztrát naštěstí nenaplnily. Vyšší lednové teploty však iniciovaly počátek rašení broskvoní a meruněk, což se lokálně projevilo poškozením násady březnovými mrazy. Nepříjemnosti s počasím se později dostavily i celoplošně, a to v podobě vysokých teplot v kombinaci s nedostatkem srážek. Vysoké dubnové teploty (4,8 °C nad normálem) také uspíšily fenologický vývoj a způsobily i hektický vstup do nové sezony v ochraně ovoce. V číselné podobě situaci ilustruje tabulka 1 s podklady z  Českého hydrometeorologického ústavu, kde je zřejmý rozpor při srovnání srážkových úhrnů a průměrných teplot oproti dlouhodobému normálu.

Nutno ještě dodat, že vegetační sezoně předcházel srážkový deficit v zimním období, které bylo s výjimkou ledna (3,8 °C nad normál) přibližně o 2 °C chladnější oproti dlouhodobému průměru. Zmíněné březnové mrazy vystřídal rychlý nástup téměř letního počasí poukazující na posun podnebí směrem ke kontinentálnímu charakteru. Raketový nástup vegetace kladl vysoké nároky na zorganizování ochrany, dokončení zimního řezu a dalších aktivit v sadech.

Tab. 1:  Statistické údaje k průměrným měsíčním srážkám a teplotám na území ČR během vegetační sezony 2018 ve srovnání s dlouhodobým normálem za období 1981–2010 (zdroj: ČHMÚ)

Graf: Průběh primárních infekcí strupovitosti na Jičínsku dle modelu RIMpro

Výskyt patogenů v roce 2018

V postřikovém plánu bývá zpravidla v prvním pořadí původce kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) přezimující ve formě blastospor na větvích či za šupinami pupenů, odkud spory velice záhy infikují tvořící se mladá pletiva listů.  Fungicidní ochrana úzce souvisí s fenologickým vývojem broskvoní a zahajujeme ji při nárůstu aktivních sum nad 7 °C (SAT7) na 1100–2100 °C (při SAT7 = 800 °C je již patrný pohyb šupin pupenů). Ten byl letos v teplejších lokalitách naměřen již na konci února. Březnové mrazy zabránily v pokračování zásahů, takže bylo důležité provést následné aplikace bezprostředně po oteplení zhruba v polovině měsíce nebo s definitivním příchodem jara na počátku dubna.

K ekonomicky nejvýznamnějším škodlivým organizmům v sadech patří bezesporu strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). I když rok 2018 v celkovém měřítku nebyl pro rozvoj této choroby příznivý, v sadech bylo možno lokálně nacházet silně napadené listy i plody. Potíže mohly vzniknout hned na začátku vegetace díky enormně rychlému fenologickému vývoji a tím i dramatickému přírůstu listové plochy. Ten podle výpočtu na www.amet.cz během několika dnů na konci dubna dosahoval 100 %, což ve spojení se srážkami vyžadovalo buď použití systémových přípravků, a nebo rychlé obnovení fungicidní clony. Nejzásadnější primární infekce, byť často jednorázové, se objevily podle stanovišť v období před květem a krátce po odkvětu (konec dubna až první polovina května), kdy se v teplém počasí a zároveň se stále vysokou zásobou zralých askospor dostavily srážky. Klíčovým obdobím pro vznik sekundárních infekcí asi byla poslední dekáda června s intenzivními dešti - ty ale představovaly jediný vydatný přísun vláhy, kterého se mnohé sady v letním období dočkaly. Další infekce během léta vznikaly spíše lokálně podle místních srážek. Několik deštivých dnů a vlhčí klima před sklizní mohlo přispět k rozvoji pozdní strupovitosti.

Ochrana proti strupovitosti se většinou spojuje se zásahy proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Jedná se o patogen, který nedokážeme v poslední době uspokojivě zvládat, zejména při vzniku příznivých podmínek pro jeho rozvoj (slunné počasí, sucho, střídání teplot). Suché počasí bylo vhodné pro vznik primárních i sekundárních infekcí, provázenými silným napadením citlivých odrůd jabloní s vizuálními příznaky nejen na letorostech a v růžicích, ale i na plodech.

Vlivem minimálních srážek a nízké vzdušné vlhkosti jsme mohli zaznamenat nižší výskyty moniliové spály (Monilinia sp.), suché skvrnitosti listů třešně (Stigmina carpophila) i skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). U citlivých odrůd hrušní byly naopak lokálně zaznamenávány infekce bakteriální spály jabloně (Erwinia amylovora). Na dozrávajících jádrovinách se v létě i před sklizní vyskytovala poškození moniliovou hnilobou (Monilinia sp.), hlavně však v souvislosti s aktivitou hmyzu nebo po krupobití.

Strupovitost jabloně - symptomy primárních infekcí na listech a plodech (konec května 2018)

Strupovitost jabloně - projevy sekundárních infekcí na počátku léta

Strupovitost jabloně těsně před sklizní na odrůdě Idared

Padlí jabloně - stav porostu v polovině května 2018, odrůda Idared

Strupovitost hrušně

Výskyty moniliové hniloby bývají spojeny s aktivitou různých, někdy i netradičních druhů hmyzu

Kadeřavost broskvoně - příznaky výskytu na počátku června 2018

Suchá skvrnitost listů třešně se díky suchému počasí vyskytovala méně

Strupovitost peckovin (Venturia carpophila) na meruňkách

Výskyt škůdců v roce 2018

Do boje proti škůdcům každoročně vstupujeme ošetřením proti přezimujícím stadiím. Zatímco včasné aplikace (těsně před rašením) jsou nutné u molovky pupenové, vlnovníků a hálčivců, diapauzní vajíčka svilušek i mšic lze pomocí olejů likvidovat až do fáze zeleného poupěte.

Přesné stanovení termínu ošetření vyžaduje i květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), jehož dospělci projevují aktivitu v relativně krátkém časovém úseku hned na počátku rašení. Kvůli březnovým mrazům jsme očekávali posun termín adulticidního ošetření na později, ale oteplení vývoj urychlilo natolik, že ke konci prvního dubnového týdne mohlo být na likvidaci brouků již pozdě. Hromadný výlet květopasů během pár dnů však umožnil zasáhnout většinu populace jedinou aplikací. Kukly nové letní generace byly vyvinuty již na počátku května a noví brouci opouštěli napadené květy v polovině měsíce.

V době rašení jsme v sadech mohli tradičně potkávat housenky slupkových obalečů, píďalek, dále zobonosky a další polyfágní škůdce.

První výskyty pilatky jablečné (Hoplocampa testudinea) jsou vázány na otevření královských květů raně kvetoucích jabloní (letos druhá až třetí dekáda dubna), jež nalétávající   samice při kladení preferují. Pokud upřednostňujeme zásahy proti dospělcům, aplikujeme adulticid zhruba ve fázi růžového poupěte až balónku, čímž zároveň řešíme i ochranu proti mšicím (viz dále). Volíme-li raději larvicidní ošetření (ve fázi červených očí), musíme s termínem cca 10 dnů počkat. Vhodnou pomůckou při signalizaci je teplotní model RIMpro - příklad výstupu modelu přehledně zobrazuje průběh vývoje škůdce v roce 2018 a signalizaci larvicidního zásahu (letos poslední dekáda dubna). V programu je k tomuto účelu nutné včas nastavit tzv. biofix (termín, k němuž se vztahuje výpočet SET) - v daném případě počátek květu.

Ochraně proti pilatce jablečné časově předchází ošetření proti pilatkám na slivoních (Hoplocampa minuta, H. flava) - larvicidní zásah spadal letos přibližně na konec dubna.

S úbytkem ovicidů s dlouhodobým reziduálním účinkem (teflubenzuron, diflubenzuron, fenoxycarb, flufenoxuron) stále více začíná škodit podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella). Porosty mohou být po druhé letní generaci napadeny do té míry, že dochází k uschnutí celých listů a k defoliacím. Let a kladení motýlů první generace spadá do období po odkvětu, a to mezi larvicidní aplikací proti pilatce jablečné a zahájením ochrany proti obaleči jablečnému. U podkopníčků proto musíme postupovat cíleně a nelze se spoléhat jen na vedlejší účinky insekticidů použitých proti druhům, jež momentálně považujeme za významnější. Na ošetření máme poměrně krátký čas, neboť housenky se rychle zavrtávají do mezofylu listů, kde prodělávají svůj vývoj. Mina, patrná zpočátku pouze na horní straně listu, se většinou objeví přímo nad vykladeným vajíčkem. Ke kladení první generace letos docházelo zhruba na přelomu dubna a května (východní Čechy) a k potenciálnímu líhnutí housenek (podle teplotních sum) během první květnové dekády. Počínající miny 2. generace se objevily ve druhé polovině července; hromadná migrace housenek vyhledávajících zimní úkryty pak proběhla v polovině září.

Večerní teploty se téměř kontinuálně udržovaly nad prahem pro kladení obaleče jablečného (Cydia pomonella), což naznačovalo silný tlak škůdce. Úlovky v lapácích se objevily o 14 dnů dříve než obvykle a tento posun se projevil i v časnějším nástupu druhé generace  - i když hranici mezi oběma generacemi bylo vzhledem k nepřetržitému kladení obtížné odlišit. Ve výhodě byli sadaři využívající feromonové matení, neboť touto metodou lze efektivně pokrýt celou sezonu a insekticidní zásahy omezit pouze na extrémní situace. V sadech se běžně vyskytovaly úlovky v desítkách jedinců za 3–4 dny, výjimečně i stovek kusů za týden. Hlavní škody na úrodě vznikly hlavně během vrcholu letu druhé generace (přelom července a srpna). Extrémní vedra a sucho během srpna škůdci úplně neprospívaly, avšak čerstvé závrtky s L2-L3 housenkami bylo možno v sadech nalézat i těsně před sklizní hlavních odrůd. Průběh aktivity obaleče jablečného ve vztahu k vývojovým stádiím je obdobně jako u pilatky znázorněn na výstupu modelu RIMpro.

Teplé počasí se odrazilo i ve zvýšené aktivitě a obaleče švestkového (Cydia funebrana) - i zde platilo, že výhodou bylo využití feromonové matení, obdobně jako u druhu následujícího.

Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) patří sice k závažným škůdcům, ale v poslední době se ochranu daří relativně dobře zvládat. Vrchol letové aktivity první generace spadal do poslední květnové dekády, druhá generace se začala létat přibližně v polovině července. Určitou záludností jsou u tohoto druhu výskyty housenek a požerků na plodech těsně před sklizní, což jsme mohli pozorovat i letošním roce.

Rok 2018 byl mimořádně příznivý pro výskyty svilušek, pro jejichž rozvoj je teplé a suché počasí ideální. Zatímco napadení sviluškou ovocnou (Panononychus ulmi) se díky biologické rovnováze (predace dravými roztoči) většinou drželo v přijatelném měřítku, ke zlomu mohlo dojít zejména ve druhé polovině vegetace, kdy po totálním zaschnutí bylinného podrostu proběhla invaze svilušky chmelové (Tetranychus urticae) na stromy.

Z dalších roztočů bylo možno na jabloních nalézat napadení vlnovníkem jabloňovým (Aculus schlechtendali), spojená s vizuálním poškozením (rzivost) plodů, hlavně u odrůdy Golden Delicious. Obdobně na peckovinách byly zaznamenávány výskyty vlnovníka višňového (Aculus fockeui) a v hrušních hálčivce hrušňového (Eryophyes pyri). Jelikož monitoring přezimujících stadií těchto drobných roztočů je obtížný, výchozí informací pro ochranu v nadcházející sezoně je míra aktuálního napadení.

Nadprůměrné teploty také přispěly k rozvoji mšic, jež působily značné potíže jak v produkčních výsadbách, tak i ve školkách. Za hospodářsky nejvýznamnější druhy „tradičních mšic“ považujeme mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), mšici jabloňovou (Aphis pomi), mšici hrušňovou (Dysaphis pyri) a mšici třešňovou (Myzus cerasi). Z dalších druhů lze zmínit mšici švestkovou (Hyalopterus pruni), mšici slívovou (Brachycaudus helichrysi), mšici broskvoňovou (Myzus persicae), mšici hnízdotvornou (Brachycaudus schwartzi) eventuálně komplex polyfágních druhů škodících na peckovinách, jejichž význam spočívá hlavně v přenosu virů. Proti mšicím je potřeba postupovat systematicky už od počátku vegetace za dodržení následujících pravidel. První podmínkou je u druhů přezimujících ve formě diapauzních vajíček (většina hospodářsky významných mšic) včasnost zásahu na líhnoucí se zakladatelky (zpravidla ještě před květem). Fertilita zakladatelek a také následné další generace živorodých samic se pohybuje okolo 100 potomků, takže populace se během krátkého časového úseku teoreticky může rozmnožit až 10 000krát. Mšice jsou samozřejmě pod kontrolou řady přirozených nepřátel, což je druhé zásadní hledisko, jež musíme brát v úvahu v ochraně (= volba šetrných prostředků +  přímá podpora biodiverzity).

Obdobný přístup je třeba zvolit i v případě vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum), jejíž očekávaný nástup byl díky březnovým mrazům zmírněn, avšak během léta a také před sklizní vlnatka zmobilizovala svůj potenciál, hlavně ve starších a bujněji rostoucích výsadbách. Zdá se, že vlnatce také více prospívají mikroklimatické podmínky pod ochrannými sítěmi. Obdobně jako u běžných mšic blízkost kolonií hojně vyhledávali přirození nepřátelé, jako slunéčka, zlatoočky, pestřenky a další organizmy. Klíčovým regulátorem vlnatky je však parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali), bohužel citlivá vůči aphicidně využívaným neonikotinoidům i chloryripfos-methylu.

Příznivé podmínky byly letos i pro aktivitu mery skvrnité (Cacopsylla pyri), jejíž dospělci se mohli v sadech objevit již v zimních měsících. Skutečný nástup mer však započal až s jarním oteplením po ústupu již několikrát zmíněných březnových mrazů. Oproti nedávné historii se postupně ovocnářům daří tohoto škůdce uspokojivě zvládat. Hlavní roli hraje trpělivost - pokud nehrozí skutečná katastrofa, je lepší vyhnout se razantním zásahům a spíše eliminovat důsledky činnosti mer (odstraňování medovice) a spoléhat se přirozené nepřátele.

Stálými obyvateli sadů se stále více začínají stávat štítenky: hlavně štítenka zhoubná (Diaspidiotus perniciosus) a štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi). Zatímco štítenka zhoubná vytváří za sezonu 2 generace (výjimečně i částečnou třetí) a pohyblivé L1 nymfy nacházíme na počátku léta, štítenka čárkovitá zvládá jen 1 generaci a k rojení L1 nymf dochází již v první polovině května. V signalizaci ochrany zásadním momentem právě výskyt tohoto pohyblivého stadia.

Z tradičních škůdců nebyly letos tak výrazné problémy např. s vrtulí třešňovou (Rhagoletis cerasi), neboť díky rychlému fenologickému vývoji, zrání a sklizni řada odrůd tomuto škůdci více či méně úspěšně unikla. Lokálně mohly k útlumu přispět i mrazy v předchozích letech, kdy došlo k redukci násady.

Příznaky poškození listů zakladatelkami mšice rodu Dysaphis

Kolonie mšice třešňové s parazitovanými jedinci

Slunéčka byla letos nejhojnějšími afidofágy po celou vegetaci až do sklizně - v detailu jedinci vyhledávající na podzim úkryty v uschlém listí

Larva slunéčka snažící se proniknout voskovými povlaky vlnatky - vpravo iritované slunéčko opouštějící kolonii

Snůška vajíček slunéčka na plodu a čerstvě vylíhlá larva

Obnovení kolonií vlnatky krvavé před sklizní

Podkopníček spirálový se také šíří kvůli úbytku razantních přípravků - zápředek v borce stromu a migrující housenka

Obaleč jablečný létal téměř nepřetržitě a nové housenky bylo možno nalézat i těsně před sklizní

Obaleč švestkový

Požerky obaleče zimolezového se také objevily před sklizní

Mera skvrnitá - L4 nymfy

V sousedství neošetřovaných ploch a lesů bývají problémem zobonosky

V některých výsadbách bylo možno zaznamenat škody způsobené brouky z čeledi vrubounovitých - listokaz rodu Anomala

S úbytkem širokospektrálních insekticidů se mohou objevovat druhy, jež po dlouhá léta ze sadů vymizely - plodomorka hrušňová

Kromě štítenky zhoubné se v sadech začíná škodlivě projevovat štítenka čárkovitá

Deficit příjmu vody v horkých letních dnech hmyz často řešil na zrajících plodech

Závěr

Letošní sezona potvrdila trendy, které v sadech pozorujeme již delší dobu. Je asi potřeba přijmout fakt, že nadcházející roky mohou být z mnoha ohledů podobné právě tomu uplynulému.

Do budoucna je třeba počítat většími výkyvy abiotických činitelů, s rychlým nástupem jara a léta, s vyššími výskyty řady škodlivých organizmů a s nárůsty populací invazivních druhů. Jako významné téma vyvstává fenomén sucha, ať už v rovině investic do závlah nebo hledání možností, jak lépe hospodařit s vodou v půdě.

Samostatnou kapitolu představuje zužující se nabídka přípravků znesnadňující nejen ochranu samotnou, ale i střídání účinných látek v rámci dodržování antirezistentních strategií i omezování jednostranné zátěže životního prostředí.

Graf: Výstup modelu RIMpro pro obaleče jablečného

Graf: Průběh modelu RIMpro pro pilatku jablečnou

Použitá literatura:

Kocourek, F. a kol. 2015: Integrovaná ochrana ovoce. Profi Press.

Fischer-Colbrie, P., Gross, M., Hluchý, M., Hofmann, U., Pleininger, S., Stolz, M. 2015: Atlas der Krannkenheiten, Schädlinge und Nützlinge im Obst- und Weinabu. Leopold Stocker Verlag, Graz-Stuttgart