Ochrana ovocných dřevin v květnu

13. 05. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 2916x

V minulém čísle jsme věnovali pozornost dění v sadech v průběhu měsíce dubna, který můžeme ztotožnit s počátkem vegetační sezony. S příchodem měsíce května již ale příroda jede, obrazně řečeno, na plný plyn. Průměrné teploty dosahují 13 °C a srážek v celostátním dlouhodobém průměru spadne 70 mm.

Proměnlivost květnového počasí

I v květnu se však setkáváme se značnými výkyvy teplot, neboť letní počasí může náhle vystřídat ochlazení pod bod mrazu a na horách i v nižších polohách sněžení. Ve druhé dekádě května se pravidelně dostavují pověstní „ledoví muži“, působící noční a ranní přízemní mrazy. Vznikají buďto s přílivem studeného vzduchu na velkou část našeho území (tzv. advekční mrazíky) nebo lokálně hromaděním studeného vzduchu v údolních polohách (inverzní). V obou případech hraje negativní roli bezvětří a jasná obloha (zvýšená radiace).

Z pohledu fenologického vývoje s nástupem měsíce května nacházíme většinu peckovin po odkvětu a na počátku růstu plůdků, naopak jabloně a hrušně teprve rozkvétají jako poslední z hlavních ovocných druhů. V době příchodu ledových mužů je většina stromů po odkvětu a vytvářejí se plůdky, které na mráz reagují citlivěji než květy. Mrazy ale mohou přijít i dříve, jako tomu bylo v roce 2011 a naopak později, což se například v roce 2013 odehrálo na přelomu května a června. V roce 2011 klesly na velké části ČR i v okolních zemích přízemní teploty i pod -5 °C; referenční stanice na Jizerce naměřila dokonce -13 °C.

Ochrana proti mrazům je obecně velmi obtížná a spolehlivá jen do určité míry. Záleží nejen na síle mrazu, ale hlavně na jeho délce během noci a opakování mrazových událostí v dalších dnech a na kapacitě techniky a personálních zdrojů schopných během noci provádět protimrazová opatření. Dlouhotrvající mráz pod -3 °C, který se dostaví po více dnů, je pro násadu i květy většinou fatální i s vynaložením veškerého úsilí na eliminaci škod.

Předpovědní klimatické modely bohužel poukazují na zvyšující se pravděpodobnost výskytu jarních mrazů v dalších letech a ovocnáři by měli při zakládání výsadeb zohledňovat nejzákladnější princip - umisťovat sady do míst co nejméně rizikových. Další nepříjemností květnového počasí bývá v posledních letech nedostatek srážek a příliš vysoké teploty, a i s tímto trendem je třeba do budoucnosti počítat.

V průběhu května dochází k vytvoření násady a k intenzivnímu růstu plůdků; na konci měsíce dozrávají nejranější odrůdy peckovin

Ochrana proti patogenům

Květen je rozhodujícím obdobím pro úspěch v ochraně proti strupovitosti jabloně (Venturia ineaqualis). Důvody jsou následující: Od období květu až do fáze tvorby plůdků jsou pletiva k patogenu mimořádně citlivá a v loňském listí je stále vysoká zásoba zralých či dozrávajících askospor. Zároveň probíhá rychlý nárůst listové plochy, což vyžaduje aplikaci systémových přípravků nebo vyšší frekvenci postřiků kontaktními fungicidy, neboť dochází k naředění fungicidního filmu. Výběr přípravků se však zužuje a řada pěstitelů se vrací k tradičním látkám využívaným mimo jiné v ekologické produkci, jako je měď, síra a polysulfid doplněné o hydrogenuhličitan draselný. Nenahraditelnou pomůckou v signalizaci jsou v tomto ohledu teplotní modely, např. RIMpro, který ukazuje průběh infekcí, množství askospor v zásobě, a také predikci infekcí.

Společně s ochranou proti strupovitosti provádíme zásahy proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), s nímž jsou v posledních letech stále větší problémy. Rozvoji padlí nahrává suché počasí s kolísajícími teplotami. Jedinou spolehlivou metodou pak nezřídka bývá mechanické odstraňování napadených letorostů.

Z dalších patogenů v tomto období řešíme bakteriální spálu jabloňovitých (Erwinia amylovora), na dokvétajících peckovinách moniliovou spálu (Monilinia fructigena, Monilinia laxa), během květu jádrovin dále jádřincovou a kališní hnilobu působenou druhy rodu Alternaria spp. Po odkvětu peckovin zahajujeme systematickou ochranu proti suché skvrnitosti peckovin (Stigmina carpophila) a hnědnutí listů meruňky (Apiognomia erythrostoma). Na broskvoních nacházíme příznaky poškození kadeřavostí broskvoně.

Symptomatické projevy primárních infekcí strupovitosti se mohou objevit již na konci měsíce května

Ochrana proti škůdcům

V boji proti škůdcům představuje květen jedno z nejdramatičtějších období. Zvláště na počátku měsíce, kdy některé sady ještě kvetou a začíná se tvořit násada, musíme jednat rychle a razantně. Tuto možnost v dané období máme i v nízkoreziduálních systémech, neboť většina přípravků je schopna do sklizně dostatečně degradovat.

Hlavním tématem jsou pilatky rodu Hoplocampa jak na slivoních (H. minuta, H. flava), tak na jabloních (H. testudinea). V teplých oblastech se také můžeme setkat s pilatkou hruškovou (H. brevis). Ve všech případech ošetřujeme buďto adulticidy na dospělce těsně před květem, nebo larvicidně na vajíčka ve fázi červených očí. V ekologickém systému je k dispozici výluh ze dřeva tropické rostliny Quassia amara. Vhodnou pomůckou v signalizaci ochrany proti pilatce jablečné je teplotní model RIMpro, kde je však třeba nastavit tzv. BIOFIX, v daném případě počátek květu referenční, zpravidla raně kvetoucí odrůdy (Idared, James Grieve, Bohemia, Julia aj.).

S růstem pletiv i plůdků se v sadech objevuje celá plejáda polyfágních škůdců z řádu Coleoptera (brouci) a Lepidoptera (motýli).

Z brouků nás zajímají hlavně zobonosky: zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus), zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Při větším náletu zobonosek, zejména z. třešňové, mohou vzniknou fatální škody na násadě. Jedinou možnou obranou proti těmto druhům jsou razantní adulticidy (neonikotinoidy, spinosad).

K zobonoskám se mohou připojit i další zástupci řádu brouků, např. listopasi (rod Phyllobius), listokazi (rod Phylloperta), kde využíváme stejných přípravků.

Značné škody mohou v tomto období způsobit listožravé housenky, ať už jde o druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (obaleč zimolezový, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč zahradní, obaleč ovocný aj.) nebo píďalky (píďalka zhoubná, píďalka podzimní) a některé zástupce můrovitých (např. rod Orthosia). U housenek motýlů je výběr přípravků příznivější (z chemických látek např. indoxacarb, metoxyfenozide, chlorantraniliprole, z biologických pak B. thuringiensis ssp. kurstaki). Účinný je pochopitelně i spinosad, jenž bychom mohli použít při kombinovaném zásahu proti zobonoskám a dalším polyfágním druhům brouků. Mějme však na paměti vedlejší účinky spinosadu na necílové organizmy, jako jsou škvoři, blanokřídlí parazitoidi a též včely.

V květnu se již mohou objevit větší kolonie mšic (mšice jitrocelová, mmšic třešňová aj.) a taktéž vlnatka krvavá. V portfoliu některých firem se objevily nové látky s aficidním účinkem (spirotetramat, flonicamid), jež můžeme použít. Proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea) v jabloních je v ekologickém systému osvědčeným řešením aplikace azadirachtinu ve fázi růžového poupěte až balónku na zakladatelky při jejich hromadném líhnutí z diapauzních vajíček. U silněji rozvinutých kolonií vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) se před insekticidním zásahem vyplatí ošetření draselným kokosovým mýdlem za účelem smyvu voskových povlaků. V každém případě o úspěchu ochrany proti mšicím rozhoduje dostatečná populační hustota přirozených nepřátel, afidofágů. Kromě populárních slunéček jsou efektivními regulátory mšic také zlatoočky, pestřenky, parazitoidi, škvoři a další skupiny živočichů. Bez jejich účasti ochranu proti mšicím nezvládneme a postřikový program musí být sestaven co nejšetrněji s ohledem na tyto organizmy.

Totéž, a možná ještě více, platí i pro regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsyla pyri), u níž se květnu vytváří další generace překrývající se velmi často s předcházející.

Na přelomu dubna a května také dochází k rozlézání nymf štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi), která v posledních letech škodí i na plodech, a to i v mladších produkčních výsadbách. Zasahujeme pomocí neonikotinoidů nebo spinosadu. Během května dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris).

V posledních letech stále více škodí podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella), jenž se začal šířit s ukončením registrace tzv. ovicidů, jakými byly látky diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb aj. Podkopníček může „potrápit“ hlavně pěstitele přecházející na ekologický režim anebo ovocnáře zaměřené na dětskou výživu. Housenky podkopníčka přezimují v zápředcích v kůře stromů či spadaných listech, s příchodem jara se rychle vyvíjejí a k prvnímu letu motýlů a kladení dochází ihned po vytvoření listové plochy. Stříbřitě šedá nebo šedohnědá vajíčka nacházíme spodní straně listů a larvicidní zásah je nutno provést ještě před zavrtáním housenek do mezofylu listů. Termín se zpravidla neshoduje s prvním ošetřením proti obaleči jablečnému (viz dále), takže při vyšším náletu podkopníčků do lapáku nebo dle poškození v minulé sezoně musíme ošetřovat cíleně na tento druh. Pro signalizaci ošetření je stanovena teplotní suma SET₁₀(h) = 3000 °C měřená od začátku roku. Využíváme larvicidní látky účinné na obaleče; v ekologickém režimu pak azadirachtin, B. thuringiensis nebo spinosad.

Po odkvětu a s rozvojem plůdků zahajují letovou aktivitu klíčové druhy obalečů: obaleč švestkový (Cydia funebrana), obaleč jablečný (Cydia pomonella), obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) a obaleč východní (Cydia molesta). Průběh letu a kladení sledujeme pomocí lapáků, a také vizuální kontrolou. V signalizaci ochrany proti o. jablečnému se opět můžeme opřít o velmi dobře fungující teplotní model RIMpro, ale i o výstupy na www.amet.cz, kde po celou sezonu můžeme sledovat vývoj kritických teplotních sum pro většinu významných druhů škůdců. U programu RIMpro je třeba nastavit BIOFIX - tentokrát počátek letu dle úlovků v lapácích. Ve druhé polovině května se u obaleče jablečného zpravidla objevují 1–2 významné letové vlny, mající zásadní vliv na sílu druhé generace. Obaleč švestkový létá o něco dříve, kde ochranu zahajujeme 1–2 týdny po zásahu proti pilatkám. Jelikož se výběr insekticidů na tyto obaleče stále zmenšuje, lze z důvodu antirezistentní strategie doporučit přípravky využívané v ekologickém pěstování, včetně metody dezorientace.

Za 1–2 týdny po odkvětu třešní a višní začíná létat vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), pro jejíž monitoring vyvěšujeme žluté lepové desky.

Z dalších škůdců se během května můžeme setkávat se symptomy poškození bejlomorkami (Dasineura sppp.), postupně se líhnou svilušky a ve druhé polovině měsíce zahajuje let nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) a nesytka rybízová (S. tipuliformis). Jedinou formou přímé ochrany proti nesytkám je odchyt motýlů do nádobových lapáků opatřených potravní návnadou a feromonovým odparníkem. I když nesytky velmi citlivě reagují na feromony, metoda matení se zde zatím neprosadila do té míry, jako u obalečů. Jak bylo naznačeno v případě mšic, květen je obdobím rozvoje populací řady zástupců přirozených nepřátel. Pomocí jejich pravidelného monitoringu si můžeme učinit představu o stavu biologické rovnováhy v sadech a přistoupit k opatřením, jak ji zlepšit nebo udržet na dobré úrovni. Výhodu mají sadaři, kteří v meziřadích využívají pásy s nektarodárnými bylinami, které tvoří rezervoár alternativní potravy pro predátory a parazitoidy, a také jim poskytují úkryty.

Vajíčko pilatky jablečné těsně před líhnutím housenice najdeme v sadech v první dekádě května

Poškození plodu pilatkou hruškovou

Zobonoska třešňová ohrožuje především výsadby višní v blízkosti lesa a neošetřovaných sadů

V květnu pokračuje obnovování kolonií vlnatky krvavé

Slunéčko východní v blízkosti rozvíjející se kolonie mšic

Podkopníček spirálový

Vajíčko podkopníčka spirálového na spodní straně listu

Mladý plůdek s vajíčkem obaleče jablečného ve fázi červeného prstence

Závěr

Květen je obdobím, které zásadně rozhoduje o výsledku ochrany v rámci celé sezony. Většina klíčových škůdců a patogenů nyní zahajuje hlavní aktivitu, a proto se vyplatí pečlivě sledovat teplotní sumy a modely a pravidelně navštěvovat sady.

K zásadním problémům patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála, pilatky, široké spektrum polyfágních škůdců (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky, zobonosky). Začíná letová aktivita obaleče jablečného, obaleče švestkového i obaleče zimolezového, a také populační exploze mšic, svilušek, červce javorového i jiných savých škůdců. Aktivitu zahajují také vrtule třešňová, podkopníček spirálový, nesytky a v ohniscích se rychle obnovují kolonie vlnatky krvavé.

U produkce určené na dětskou výživu je třeba postupně provádět selekci přípravků s ohledem na rychlost odbourávání reziduí a vzhledem k intenzitě ochrany musíme při výběru přípravků také brát zřetel na populace přirozených nepřátel.

Násada může být ohrožena jarními mrazy, které zpravidla přicházejí ve druhé dekádě měsíce.