Aktuální situace v kůrovcové kalamitě v ročníku 2019/20

27. 02. 2021 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 2203x

První zaznamenaná kůrovcová kalamita byla ve středoevropském regionu, v německém pohoří Harz, v 15. století. Na našem území je zaznamenána první kalamita z Jeseníků po nezpracovaných polomech ve 20. letech 19. století, ovšem z dnešního pohledu byla tato kalamita „nevýznamná“, celkem byl napaden necelý půl miliónu m3 smrkového dříví.

Krátký pohled do historie

První zaznamenaná kůrovcová kalamita byla ve středoevropském regionu, v německém pohoří Harz, v 15. století. Na našem území je zaznamenána první kalamita z Jeseníků po nezpracovaných polomech ve 20. letech 19. století, ovšem z dnešního pohledu byla tato kalamita „nevýznamná“, celkem byl napaden necelý půl miliónu m³ smrkového dříví.

Následovalo pět dalších velkých kůrovcových kalamit na našem území. Na Šumavě proběhla kalamita v letech 1868–1878 po pozdě zpracovaných polomech. Následovala kalamita v letech 1944–1954, a to v horských oblastech ČR v důsledku zanedbání péče, nezpracovaných polomech a extrémním suchu v roce 1947. Další kalamita proběhla v letech 1983–1988 v důsledku pozdě zpracovaných polomů a současně sucha, a to na celém území s výraznými regionálními rozdíly. Předposlední kalamita z let 1993–1996 proběhla rovněž na celém území, a to v důsledku extrémního sucha.

Poslední, současná kalamita začala v roce 2003 v důsledku extrémního sucha. Po částečném potlačení přišel v roce 2007 orkán Kyrill a další orkány v následujícím roce, které nebyly často včas zpracovány. A pak přišel extrémně suchý a teplý rok 2015 a započala tak III. etapa současné kůrovcové kalamity.

Současná situace

Od roku 2015 se každoročně objem zpracovaného smrkového kůrovcového dříví zdvojnásobuje. V tomto roce na většině míst proběhla pouze dvě dosti rozvleklá rojení. Zcela výjimečně bylo v nejnižších a teplých polohách i slabé třetí rojení. Druhá generace často nedokončila svůj vývoj (zejména ve středních a vyšších polohách) a k jejímu vyrojení dojde až na jaře příštího roku. K dokončování vývoje jsou dostačující i teploty pod kůrou nad 7 °C (podzim, časné jaro), ale venkovní teploty již neumožní let. Z tohoto pohledu byl letošní rok vůči předchozím letům „atypický“, avšak odpovídal vývoji počasí a rojení v druhé polovině minulého století.

Zcela na místě není optimismus vycházející z průběhu počasí v letošním roce. Výkyvy teplot s častými chladnými periodami s různou délkou trvání nejenom zbrzdily a rozvolnily průběh rojení, ale také měly vliv na rychlost vývoje lýkožrouta smrkového. Vyšší srážky v průběhu vegetačního období zvýšily vitalitu porostů a tedy i obranyschopnost jednotlivých stromů. V porostech však byla po roce 2019 velká zásoba lýkožroutů schopných napadat nové porosty. Z údajů o evidenci zpracovaného smrkového kůrovcového dříví při porovnání prvního pololetí let 2019 a 2020 vyplývá, že objem tohoto dříví je v obou letech srovnatelný. Druhé pololetí roku 2020 bylo teplejší než první pololetí, takže může dojít ke zhoršení situace. Tvrzení o potlačení kůrovcové kalamity jsou dle našeho názoru neopodstatněná. Kdyby byl průběh počasí obdobný jako v minulém roce, byla by situace ještě mnohem horší. A stačí, aby rok 2021 byl podobný roku 2018. Pak budou důsledky pro další vývoj kalamity nepředvídatelné. O útlumu gradace můžeme hovořit teprve po 3–5 letech.

Graf 1: Objem evidovaného zpracovaného smrkového kůrovcového dříví (modře - údaje z evidence Lesní ochranné služby, červeně - údaje z Českého statistického úřadu, celkové, tedy zahrnuje i údaje LOS)

Graf 2: Nárůst objemu evidovaného zpracovaného smrkového kůrovcového dříví v současné etapě kalamity (modře - údaje z evidence Lesní ochranné služby, červeně - údaje z Českého statistického úřadu, celkové, tedy zahrnuje i údaje LOS)

Možnosti řešení a prognóza

Další průběh současné III. etapy kůrovcové kalamity je závislý na několika faktorech, z nichž nemůžeme ovlivnit průběh počasí, i když jeho vliv je významný. Průběh teplot ovlivňuje začátek a konec letové aktivity lýkožroutů, a také rychlost vývoje, s čímž pak souvisí počet generací. Srážky mají vliv na vitalitu porostů, a tím i na obranyschopnost stromů. Ostatní faktory však do jisté míry jsme schopni ovlivnit. Jsou to:

• včasnost a úspěšnost asanace;
• podpora státu;
• trh se dřevem a cenová politika;
• motivace provozního personálu.

Včasná a účinná asanace je klíčovým faktorem, který může velmi významně přispět ke zbrzdění, resp. potlačení kůrovcové kalamity. Nedodržení této zásady vede k rychlému nárůstu gradace lýkožrouta smrkového a vedle průběhu počasí má zásadní vliv na další vývoj kůrovcové kalamity. Dle šetření Lesní ochranné služby zůstává významná část kůrovcového dříví v rozporu s legislativou v lesních porostech neasanována. Částečně je kůrovcové dříví asanováno pozdě, až po výletu lýkožrouta, částečně není asanováno vůbec nebo nedostatečně. Navíc nejsou asanovány nevytěžené kůrovcové stromy, které jsou-li prohlášeny za sterilní kůrovcové souše, není nutné těžit, a tím ani asanovat. Na jejich stáří (době výletu lýkožrouta smrkového) nezáleží. Díky tomu zůstává v porostech vysoká zásoba lýkožrouta a množství napadeného dříví stále stoupá. Tyto sterilní souše se již nikdy do evidence napadeného dříví nedostanou.

Finanční podpora probíhá v rámci dotační politiky a umožňuje naplnění včasné a účinné asanace kůrovcového dříví. Dotace v souvislosti s kůrovcovou kalamitou byly schváleny v roce 2017.

Nově byl v roce 2019 zaveden tzv. finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích, který byl v první fázi určen pouze pro nestátní vlastníky, v druhé fázi (kompenzace za rok 2019) i pro státní vlastníky lesa. Za rok 2019 byly na tento příspěvek vyčleněny 4 mld. Kč pro nestátní vlastníky a 3 mld. Kč pro státní vlastníky lesů.

V polovině roku 2020 provedlo Ministerstvo zemědělství ČR několik významných změn v pravidlech přidělování příspěvků, které jsou vlastníkům lesů poskytovány z jeho rozpočtu. Od 1. července 2020 platí nové podmínky pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované podle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. V rámci těchto změn došlo k rozšíření podporovaných činností, zjednodušení administrativy a navýšení příspěvků (Smejkal 2020). Výše podpory se pohybuje v částkách uvedených v tabulce 1.

V rámci legislativních změn je nejdůležitější Ministerstvem zemědělství pět vydaných opatření obecné povahy (tři byly již zrušeny), která jsou dostupná na webových stránkách Ministerstva zemědělství na jeho oficiální úřední desce. Zásadní opatření v nich uvedená jsou následující:

• Rozdělení lesů do dvou oblastí - červené a zelené (mapa 1a, b - ke stažení na stránkách MZe na úřední desce - www.eagri.cz). V červené zóně není nutné dodržet vyhláškou a normou stanovené počty obranných opatření (lapáků, feromonových lapačů a otrávených lapáků). Mezi jednotlivými opatřeními je patrná progrese. Součástí je i výčet katastrálních území dle okresů.
• Je umožněno ponechávání sterilních souší v porostech, a to až do 31. prosince 2022.
• Je prodloužena zákonná povinnost pro zalesnění na 5 let (z původních 2 let) a doba zajištění na 10 let (z původních 7 let).

Tomu předcházela novela zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých dalších zákonů (lesní zákon), v platném znění (důležitá novela 314/2019 Sb.), která umožnila změny podmínek stanovených lesním zákonem formou opatření obecné povahy.

Tab. 1: Finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích - I. fáze (za roky 2017–2018)

Mapa 1a: Rajonizace lesů

Mapa 1b: Aktualizace rajonizace lesů

Situace v zahraničí

Třetí etapa současné kůrovcové kalamity zasáhla celou střední Evropu. To je více méně potvrzení skutečnosti, že spouštěcím mechanizmem je skutečně sucho. Ostatní faktory se však většině okolních zemí podařilo v různé míře eliminovat. V porostech nejsou rozsáhlé plochy sterilních souší, asanace většinou probíhá účinně a včas, takže objemy kůrovcového dříví v přepočtu na hektar smrkových porostů je nižší než v ČR. Porovnáme-li údaje za roky 2017–2019, pak v ČR je nárůst nejstrmější a dosahuje nejvyšších hodnot. Také v Německu je nárůst markantní, rozdíl mezi roky 2018 a 2019 je výraznější než u nás, ale celkově objem napadeného dříví dosahuje ani ne poloviny toho, co evidujeme v Česku. Na Slovensku je objem evidovaného kůrovcového dříví v posledních letech téměř vyrovnaný a v roce 2019 došlo k mírnému poklesu (dosáhly hodnot zhruba 1/3 našeho současného stavu). Nejlepší je situace v Polsku a Rakousku, kde dochází pouze k mírnému nárůstu (Polsko), ale i k mírnému poklesu (Rakousko) a dosahují zhruba 1/10 našeho objemu.

Odbyt dřeva

Negativně se v ČR projevuje i tlak dřevozpracujícího průmyslu. Tuzemské pilařské a další zpracovatelské kapacity jsou podle informací Asociace lesnických a dřevařských podniků (ALDP) schopny zpracovat přibližně 12 mil. m³ kůrovcového dříví. Významná část odbytu kůrovcového dříví je tak řešena exportem do zahraničí, ale v současné době je export relativně nízký. V ČR zůstávají významné objemy dříví, a to zejména v kvalitě vláknina, na skladech vlastníků lesů a lesnických firem. Cena kůrovcového dříví často poklesla pod náklady na jeho zpracování. Drobní vlastníci, kteří nemají ani kapacity na těžbu a asanaci, ani zajištěný odbyt (o ceně nelze ani hovořit) a které to ani „neživí“, spíše do toho vkládají vlastní úspory, raději kůrovcové stromy „předrží“ do stavu „sterilních souší“, kterými se nyní nemusí v důsledku legislativních předpisů zabývat. Finančně je to pro ně výhodné.

Náklady na těžbu a asanaci by převýšily výnosy. I toto významně ovlivňuje eliminaci gradace lýkožrouta smrkového. Přitom je ponechání souší v porostech „časovanou bombou“. Jednou se budou muset vytěžit, ale dřevo bude prakticky neprodejné. Hrozí postupně jejich lámání, což může vést i k zákazu vstupu do lesa. Těžba bude riziková, takže i dražší.

Motivace lesníků

Velmi podceňovaným faktorem je motivace pracovníků v lesním hospodářství. Mnoho praktických lesníků na nejnižší úrovni ztrácí motivaci v boji proti kůrovci. Jsou přetížení, v lese jsou od rána do večera, přesčas. Nemají přitom na starosti jen kůrovce. Problémy jsou s pracovními kapacitami, vzrostla náročnost předávek vytěženého dříví (v některých případech může jít až o desetinásobný nárůst). Problém je s odbytem dřeva. Je potřebná zvýšená kontrola dodavatelských prací (těžba, odvoz, zalesňování). Podporu často nedostávají ani od nadřízených, kteří je nedostatečně řídí a dokonce i podporují „nesmyslné“ požadavky, které jsou neefektivní.

V neposlední řadě se u řady lesníků projevuje jistá bezmocnost. I když mají pocit, že to zvládají, tak okolní vlastníci nedělají potřebná opatření a kůrovec se jim do lesa stále „vrací“. Do jisté míry je to Sisyfova práce. Neustále jsou pod stresem z různých kontrol a možných následných sankcí. Ani finanční ohodnocení jejich práce není dostatečné. I přes obrovské nasazení a přesčasy pracovníků v lesnictví činila průměrná mzda v oboru dle údajů ČSÚ v roce 2019 31 693,- Kč (průměrná mzda v ČR činila v roce 2019 34 125 Kč).

Závěr

Další průběh kalamity kromě počasí je závislý i na naplnění dalších, výše uvedených socioekonomických faktorů. Od roku 2015 se objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví každoročně zhruba zdvojnásobuje. Jedině při naplnění těchto podmínek je možné tento trend zvrátit.

Důležité je nerezignovat.

Neradostný pohled

Tady už kůrovce vyřešili

Příspěvek byl zpracován s podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci institucionální podpory MZE-RO0118 a podpory činnosti Lesní ochranné služby.