BASF
BASF
BASF

AGRA

Ochrana máku setého proti významným hmyzím škůdcům - krytonosci makovicovému a bejlomorce makové

01. 08. 2018 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 2663x

Oseté plochy mákem setým zažívají v posledních několika letech opětovný pěstitelský „boom“. Nejinak tomu bude nejspíše i v letošním roce. Již nyní jsou opět zakládány i porosty ozimého máku s budoucím dobrým potenciálem v podobě vysokého výnosu. Je nutno počítat s budoucí ochranou těchto makových polí proti hlavním hmyzím škůdcům.

Limagrain

Již v prvních vývojových fází máku je nutno na většině pěstitelských lokalit počítat s přirozeným výskytem a žírem dospělců krytonosce kořenového, v pozdějších období pak s jedinci žlabatky stonkové a za optimálních povětrnostních podmínek i s výraznými výskyty mšice makové na spodní straně listů. Nejenom v nejteplejších pěstitelských oblastech jižní Moravy a Čech, ale i na chladnějších lokalitách severní Moravy a Vysočiny je nutno sledovat výskyt makovicových škůdců - krytonosce makovicového a bejlomorky makové v porostech nakvétajícího máku.

Popis, bionomie, škodlivost

Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) je nosatcovitý brouk, jeho velikost se obvykle pohybuje okolo 3 mm (obr. 1). Na horní straně je bělošedý, na krovkách typická bílá skvrna, na břišní straně je žlutavé barvy. Chodidla a holeně má rezavé. Vajíčka jsou světle žlutá protáhlého tvaru velká přibližně 0,7 mm. Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé, k hlavě a k zadečku kónicky zúžené. Kukly jsou bělavé, volné a v půdě bývají uloženy v hliněném kokonu. Dospělí brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. V první polovině května začínají ze zimovišť vylézat dospělci krytonosců. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů máku pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny starých). Jedna samička je schopna naklást od 250 do 400 vajíček do jamek na mladých makovičkách. Místa na makovicích bývají po žíru brouků a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny (obr. 2). Larvy se vyvíjejí uvnitř tobolek, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice (obr. 3). Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 4 až 5 týdnů, si larvy prokoušou skrz stěnu otvor a padají k zemi, kde se v půdě kuklí v hliněném kokonu v hloubce 10–15 cm. Otvory v makovicích způsobené larvami krytonosce makovicového bývají často vstupní branou pro houbové patogeny (např. Helminthosporium papaveris) s následnou destrukcí semen uvnitř makovice.

Druhým škůdcem, který se vyskytuje v makovicích a řadíme jej také mezi tzv. makovicové škůdce, je bejlomorka maková (Dasineura papaveris Winn.). Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Využívají přitom otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle námi zjištěných údajů nemusí to být vždy makovice s typickými symptomy žíru krytonosce a napadené jeho larvami. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, o velikosti 1 mm (obr. 4). Škodí především tím, že v průběhu svého vývoje vysávají pletiva přepážek, na kterých se vyvíjejí semena máku a dále také na vnitřních stěnách makovice. Ty pak houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Bejlomorka maková má do roka jednu generaci.

Obr. 1: Krytonosec makovicový
Obr. 1: Krytonosec makovicový

Obr. 2: Poškozené makovice žírem dospělců krytonosce makovicového
Obr. 2: Poškozené makovice žírem dospělců krytonosce makovicového

Obr. 3: Poškozená makovice s larvami krytonosce makovicového
Obr. 3: Poškozená makovice s larvami krytonosce makovicového

Obr. 4: Larvy bejlomorky makové
Obr. 4: Larvy bejlomorky makové

Polní pokusy v Troubsku v roce 2017

Pro zhodnocení biologické účinnosti vybraných insekticidů pro regulaci početnosti krytonosce makovicového (CEUTMA) a bejlomorky makové (DASYPA) byl v Troubsku založen maloparcelkový pokus. Parcelky byly 2,5 m široké a 10 m dlouhé, tj. 25 m2.

Zkoušeny byly následující insekticidní přípravky: Spintor (spinosad 240 g/l) v dávce 0,4 l/ha, NeemAzal T/S (azadirachtin A 10,6 g/l) v dávce 3 l/ha, Biscaya 240 OD (thiacloprid 240 g/l) v dávce 0,3 l/ha, Prev B2 (etahanolamin boritý odpovídající 2,1% vodorozpustnému bóru) a Decis Mega (delatmethrin 50 g/l) v dávce 0,15 kg/ha. Ošetření bylo provedeno v období háčkování až objevení se prvních květů.

V termínu před postřikem a následně 1 a 7 dní po postřiku byl hodnocen počet poškození na a pod makovicí způsobené žírem dospělců krytonosce makovicového - celkem hodnoceno 50 rostlin na parcelu. Zároveň byla v termínu 7 dní po aplikaci hodnocena fytotoxycita testovaných insekticidů na případné negativní projevy na rostlinách. Hodnocení biologické účinnosti na početnost larev v makovicích bylo provedeno na základě rozboru 50 odebraných makovic z každé parcely a stanovení počtu larev uvnitř. U bejlomorky makové byly rostliny rozděleny do stupňů dle počtu larev v makovici. Stupnice byla následující: 1 - bez výskytu, 2 - do 10 larev na makovci a 3 - nad 10 larev na makovici. Byl hodnocen výnos jednotlivých pokusných variant.

Výsledky

V roce 2017 se průměrné poškození makovic pohybovalo v rozmezí od 2,25 do 2,84 poškození na makovici (tab. 1). V porostu již v prvním termínu hodnocení byli zjištěni dospělci krytonosce makovicového na jednotlivých pokusných variantách (0,22–0,3 brouků/rostlinu). V následném termínu hodnocení (1 den po aplikaci) bylo nejvíce poškození zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (3,15). Nejméně poškození bylo zjištěno u variant s přípravky Biscaya 240 OD (0,05) a Spintor (0,08). V termínu hodnocení 7 dnů po aplikaci vzrostla početnost poškození u všech variant - pohybovala se v rozmezí od 2,12 (NeemAzal T/S) do 8,03 poškození na makovici (kontrolní neošetřená varianta).

Při analyzování makovic na přítomnost larev krytonosce makovicového (tab. 2) bylo nejvyšší procento napadených makovic zjištěno na neošetřené kontrolní variantě dosahující v roce 2017 úrovně 60 %. Na neošetřené kontrolní variantě bylo rozborem makovic zaznamenáno v průměru 5,82 larev/makovici. Nejméně larev krytonosce makovicového bylo zaznamenáno u varianty s chemickým přípravkem Biscaya 240 OD (1,65 larev/makovici; biologická účinnost v porovnání s neošetřenou kontrolou - 71,65 %) a NeemAzal T/S (1,88 larev/makovici, biologická účinnost v porovnání s neošetřenou kontrolou - 67,7 %).

Napadení makovic bejlomorkou makovou se pohybovalo v rozmezí od 0 do 6 %.

Tab. 1: Vliv ošetření máku setého vybranými insekticidy na výskyt brouků a jeho poškození dospělci krytonosce makovicového - Troubsko 2017
Tab. 1: Vliv ošetření máku setého vybranými insekticidy na výskyt brouků a jeho poškození dospělci krytonosce makovicového - Troubsko 2017

Tab. 2: Vliv ošetření vybranými insekticidy na napadení makovic larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové u máku setého, výnos - Troubsko 2017
Tab. 2: Vliv ošetření vybranými insekticidy na napadení makovic larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové u máku setého, výnos - Troubsko 2017

Dlouhodobé sledování

Prováděné polní pokusy ukazují ucelenou řadu výskytu makovicových škůdců v porostech, respektive v makovicích máku setého na lokalitě Troubsko v letech 2005 až 2017 (graf).

V posledních letech sledování je pozorováno postupné zvyšování napadení makovic larvami krytonosce makovicového, kdy vrchol představoval rok 2017 s téměř 60 % napadením. Tyto hodnoty byl jištěny v maloparcelkových pokusech na neošetřené kontrolní variantě. Početnost larev byla též velmi vysoká - průměrně bylo zjištěno 5,8 larev na jednu makovici. V porovnání s minulými lety sledování je tak patrné významné zvýšení počtu larev uvnitř makovic. Míra výskytu škodlivého organizmu souvisí s mírou pěstování dané plodiny - v posledních letech je patrné opětovné zvýšení pěstitelských ploch s mákem setým včetně lokalit jižní Moravy. Dále to může souviset s optimální přezimováním daného škůdce na naší lokalitě a s tím související zvyšování jeho populace. V loňském roce byli společně s jedinci krytonosce makovicového zaznamenáni i jedinci užitečného hmyzu (jedinci z čeledi Braconidae), kteří kladli vajíčka dovnitř makovic k „budoucí potravě“ (obr. 5).

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se v posledních několika letech ustálilo na hodnotě kolem 6 %. Přibývá makovic, kde se vyskytuje velké množství larev a vnitřek je velmi silně destruován jejich sáním společně s výskytem různých plísní uvnitř makovice. Zároveň se objevují makovice, kde se potvrzuje výskyt pouze larev bejlomorky a zároveň tyto makovice nevykazují vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

Graf: Napadení makovic v % larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové a průměrný výskyt larev krytonosce makovicového na neošetřené kontrole v letech 2005–2017 na lokalitě Troubsko
Graf: Napadení makovic v % larvami krytonosce makovicového a bejlomorky makové a průměrný výskyt larev krytonosce makovicového na neošetřené kontrole v letech 2005–2017 na lokalitě Troubsko

Obr. 5: Jedinci užitečného hmyzu z čeledi Braconidae
Obr. 5: Jedinci užitečného hmyzu z čeledi Braconidae

Zásady ochrany

Pro pěstitele platí využívání dostupných metodik integrované ochrany máku proti makovicovým škůdcům, které jsou k dispozici např. na rostlinolékařském portálu.

Pro stanovení správného termínu ošetření je nutná kontrola porostu v období háčkování až do objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této vývojové fázi dochází k úživnému žíru brouků krytonosce makovicového na stoncích máku a prvních mladých makovicích. V porostu dochází k páření s následným kladením prvních vajíček skrz porušená rostlinná pletiva dovnitř makovic.

Prahy škodlivosti nebyly doposud pro tohoto škůdce známy. Na základě našich ověřovacích polních pokusů ho lze stanovit při zjištění 1 dospělce krytonosce makovicového na 10 kvetoucích rostlin máku. V případě tohoto zjištění se následně provede foliární aplikace registrovaného insekticidů.

Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové je stejná jako v případě krytonosce makovicového, ošetření se provádí ve stejném termínu jako ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

Ochrana v roce 2018

Pro pěstitele máku je v současné době k dispozici proti krytonosci makovicovému pyrethroidní přípravek Cyperkill 25 EC. Dalšími registrovanými insekticidy s úč. l. gamma-cyhalothrin je přípravek Rapid a Nexide v dávce 0,08 l/ha. Jako další lze použít přípravek Decis Mega (50 g/l deltamethrin) v dávce 0,15 l/ha. U těchto pyretroidních přípravku je nutno pro dosažení co nejefektivnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci, především dbát na skutečnost nižší biologické účinnosti těchto přípravků za vyšších denních teplot, které často v období konce června a začátku července panují. V posledních letech se podařilo registrovat přípravek ze skupiny neonikotinoidů vykazující velmi vysokou účinnost ochrany - Proteus 110 OD (100 g/l thiacloprid, 10 g/l deltamethrin) v dávce 0,5 až 0,75 l/ha. Všechny přípravky by měly být aplikovány po skončení denního letu včel.

Proti bejlomorce makové lze použít registrované neonikotinoidní přípravky Biscaya 240 OD (240 g/l thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha a Mospilan 20 SP (200 g/l acetamiprid) v dávce 150 g/ha, s vedlejší účinností i na krytonosce makovicového.

Kombinace těchto registrovaných přípravků s odlišnými skupinami účinných látek hraje významnou roli v antirezistentních strategií v ochraně rostlin.

Z našich výsledků vyplývá, že lze konkretizovat práh škodlivosti pro tohoto významného škůdce máku - krytonosce makovicového. Škodlivý výskyt lze předpokládat při zjištění 1 brouka na 10 kvetoucích rostlin v porostu kontrolovaných na okraji a uvnitř pole v období signalizace.

Závěr

S makovicovými škůdci se dle našich pozorování ve vyšší početnosti setkáváme pouze v nejteplejších pěstitelských oblastech České republiky, v nižší početnosti pak už i v ostatních regionech České republiky. Dle informací ÚKZÚZ byl v roce 2017 zaznamenán vyšší výskyt makovicových škůdců (krytonosec makovicový a bejlomorka maková) dne 23. 6. v okrese Znojmo. Vysoký výskyt jedinců krytonosce makovicového byl v Troubsku zaznamenán v období poslední dekády měsíce června s výraznými škodami na makovicích. Zároveň bylo zjištěno vysoké procento napadených makovic larvami krytonosce makovicového (60 %), napadení makovic bejlomorkou makovou se pohybovalo kolem 6 %.

V současné době jsou k dispozici registrované přípravky mající velmi dobrou biologickou účinnost. V letech 2015 až 2017 byla v maloparcelovém polním pokusu s mákem setým ověřována účinnost vybraných insekticidních přípravků proti krytonosci makovicovému a bejlomorce makové. Vliv foliární aplikace byl vyhodnocován na základě požerků zjištěných na povrchu rostlin a množství larev v makovicích odebraných cca 4 týdny po aplikaci.

Biologická účinnost testovaných biologických přípravků Spintor (spinosad 240 g/l) v dávce 0,4 l/ha a NeemAzal T/S (azadirachtin A 10,6 g/l) v dávce 3,0 l/ha na výskyt larev krytonosce makovicového se v jednotlivých letech sledování pohybovala v rozmezí od 46,4 do 77,7 %, resp. od 67,7 % do 82,9 %. Účinnost přípravku Prev B2 (etahanolamin boritý odpovídající 2,1% vodorozpustnému bóru) v dávce 0,3 % byla pak v rozmezí od 59,5 do 81,9 %. Nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v účinnosti při porovnání biologických přípravků a registrovaných chemických standardů Biscaya 240 OD a Decis Mega. V rámci biologické ochrany máku proti makovicovým škůdcům tak bude možno, v případě jejich registrace, doporučit tyto testované přípravky pro minimalizaci jejich výskytu a škodlivosti.

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QJ1510014 „Snížení rizikovosti pěstování máku“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Související články

Stonkoví krytonosci - ponaučení z ročníku 2022/23

24. 04. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 640x

Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2023 a možnosti ochrany

18. 04. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 297x

Háďátko Meloidogyne graminicola - riziko nejen pro pěstování obilnin

17. 04. 2024 Dr. Ing. Zdeněk Chromý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Škůdci Zobrazeno 291x

Užitečné organizmy (51): Microgastrinae (I)

10. 04. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 237x

Zásady ošetření řepky proti stonkovým krytonoscům

09. 04. 2024 Ing. Bohumil Štěrba; Corteva Agriscience Škůdci Zobrazeno 339x

Další články v kategorii Škůdci

detail