Ochrana proti škůdcům slunečnice

03. 08. 2021 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Martina Stejskalová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 3808x

Slunečnice je poškozována pouze několika druhy živočišných škůdců a jejich význam je většinou menší než poškození houbovými chorobami. V některých letech však mohou škůdci způsobit závažné škody a přispívají k rozšiřování houbových chorob. Výskyt a intenzita poškození jednotlivými živočišnými škůdci jsou silně ovlivněny průběhem počasí.

Na základě šetření v zemědělských podnicích od roku 2001 do roku 2016 je možné konstatovat, že insekticidní ochrana porostů se provádí každoročně na přibližně 29 % ploch. V posledních letech však plocha ošetřované slunečnice stoupá - v roce 2018 bylo ošetřeno 51 % ploch, 2019 45 % a v roce 2020 62 % zaseté plochy slunečnice. Nejčastějšími hospodářsky závažnými škůdci jsou klopušky a mšice. Patrně však hospodářsky největší škody způsobuje zvěř - zejména prasata.

Zákaz thiaclopridu přinese při ochraně proti živočišným škůdcům slunečnice velké problémy. Rok před zákazem používání v roce 2020 bylo ošetřeno thiaclopridem 27 % z insekticidně ošetřené plochy a v roce 2019 dokonce 42 %. Náhradním ošetřením se stává acetamiprid, kterým se ošetřilo v roce 2020 66 % plochy slunečnice, kde byl aplikován insekticid. Meziroční nárůst byl 65 % ve srovnání s rokem 2019. Tento podíl bude patrně dále růst.

Protože podobný nárůst používání acetamipridu se předpokládá v řepce, máku nebo obilninách, je velké nebezpečí, že bude rychle vznikat rezistence škůdců proti této účinné látce. Při jeho aplikaci nejsou (většinou vzhledem k nedostatku jiných účinných látek) dodržovány zásady antirezistentní ochrany.

Slunečnice se seje relativně řídce do širokých řádků na konečnou vzdálenost, navíc má malou kompenzační schopnost, a tak nemůže výnosově nahradit odumřelé sousední rostliny. Proto k závažným škůdcům patří všechny druhy poškozující vzcházející rostliny žírem nadzemních i podzemních částí - drátovci (larvy kovaříků), ponravy chroustů, plži a v posledních letech pro teplé oblasti typický i potemník písečný.

Kovaříci

Brouci jsou protáhlí, podle druhu různě velcí, 6–17 mm dlouzí. Dokáží se vymršťovat z polohy na krovkách. Larvy jsou protáhlé, silně chitinozní a oligopodní larvy, které mají krátké hrudní nohy. Na konci svého vývoje jsou podle druhu 15–30 mm velcí. Jejich vývoj trvá 3–5 let.

Škodlivé výskyty jsou ohniskovité nebo plošné. Vzhledem k několikaletému vývojovému cyklu největší škody způsobují larvy v roce předcházejícímu kuklení a na jaře v roce kuklení a vývoje dospělců. Vzcházející slunečnice je na poškození citlivá, neboť se seje na konečnou vzdálenost. Kořeny jsou vykousané nebo překousané, klíčící semena jsou zničena. Rostliny obvykle rychle vadnou a hynou.

Vzhledem k tomu, že slunečnici poškozují larvy až ve druhé polovině svého vývoje, je vhodné ověřit před setím množství drátovců v půdě. K tomu se používají potravní návnady nebo metoda půdních výkopků. Kritickým číslem je 9 a více larev na 1 m² zjištěné před setím.

Množství larev částečně snižuje intenzivní obdělávání půdy - orba.

Vzhledem k zákazu používání mořidel s účinnými látkami thiamethoxam a clothianidin v celé EU je ochrana obtížná. V současnosti je povolena aplikace granulovaného přípravku s účinnou látkou tefluthrin při setí v dávce maximálně 10 kg/ha.

Dospělec kovaříka

Porost poškozen drátovci

Poškození drátovci

Potemník písečný

Tento brouk je 7–10 mm velký, zbarvení je černo-šedé, ale krovky jsou často pokryté částečky písku a hlíny. Štít a hlava ploché pokryté drobnými hrbolky. Krovky jsou oválné s šesti žebry, a také pokryté drobnými hrbolky. Na předních holeních trnovitý výběžek.

V posledních letech způsobují dospělci lokálně závažné škody na slunečnici během prvních fází růstu po vzejití (od 10 do 39 BBCH). Největší škody způsobují dospělci poškozováním pokožky stonku slunečnice obvykle v blízkosti půdy, a tím je způsobeno poškození cévních svazků. Škody bývají ohniskovité. Závažněji poškozené rostliny odumírají, méně poškozené rostliny jsou později náchylné k lámání stonku či k infekci houbových chorob. V Čechách v posledních mnoha letech nebyl výskyt zaznamenán. Jeho významnější výskyty byly zaznamenány právě na jižní Moravě.

Insekticidní ošetření musí být provedeno na počátku výskytu brouků v porostu účinnou látkou acetamiprid a lambda-cyhalothrin.

Potemník písečný

Poškození potemníkem písečným

Mšice

K živočišným škůdcům je slunečnice nejcitlivější od počátku prodlužovacího růstu do počátku květu. Největší škody v tomto období způsobují dva druhy mšic - mšice slívová a mšice maková.

Mšice slívová

Neokřídlená živorodá samička mšice slívové je 1,5–2,2 mm velká, zelená až okrově žlutá. Primárními (zimními) hostitelskými rostlinami mšice slívové jsou slívy a švestky (někdy se uvádí i meruňky), kde na jaře vytváří rozsáhlé kolonie, které mohou stromy silně poškodit. Od května přelétává na sekundární (letní) hostitelské rostliny. Nejčastěji přelétá na celou řadu druhů z čeledi hvězdnicovité, včetně slunečnice. Vyskytovat se může v letním období i na rostlinách čeledi brutnákovitých a bobovitých.

Mšice slívová na slunečnici většinou tvoří nenápadné kolonie, které barevně splývají s rostlinou. Velmi často sají v poupatech a rozvíjejících se květenství, skryté mezi listeny. Přestože jich může být takto ukrytých na rostlině velké množství, snadno je pěstitel přehlédne.

Mšice maková

Neokřídlená živorodá samička je široce oválná až okrouhlá, 1,7–2,7 mm dlouhá, matná, tmavošedozelená až černá. Primárními hostitelskými rostlinami jsou brslen, kalina a pustoryl. Mšice maková je nesmírně široký polyfág a může sát na několika stech druzích hostitelských rostlin - užitkových, okrasných i plevelných. Z polních plodin napadá nejvíce okopaniny, bobovité rostliny, mák, slunečnici a okrasné rostliny.

Na slunečnici vytváří mšice maková nápadné velké kolonie na všech nadzemních částech - nejčastěji listech a stoncích. Na začátku květu vytváří nápadné velké kolonie i na zelených částech poupat. Často migruje na další rostliny v porostu. Za příznivých podmínek je poškozena sáním většina rostlin. Může mít i více než 10 generací do roka.

Škodlivost mšic

Mšice patří k nejvýznamnějším škůdcům slunečnice. Ta je poškozována zejména od vzcházení do fáze květního poupěte, tj. v květnu a červnu. Typickým příznakem poškození slunečnice mšicemi jsou vzpřímené listy, které jsou deformované a nahloučené. Později žloutnou. Květy mohou být deformované a nedokonale vyvinuté. Výnos nažek může být při silném napadení snížen o 15–20 %.

V pozdějších růstových fázích slunečnice je význam mšic menší, ale poškození od mšic zvyšuje vnímavost rostlin k houbovým chorobám, a tím se škody ještě dále mohou zvyšovat.

Ošetření mšic na slunečnici

Ošetření se doporučuje v období od vzcházení do fáze rozpoznatelného květního poupěte (51 BBCH) v případě výskytu 30–50 mšic na rostlině a v době těsně před začátkem květu (59 BBCH) při výskytu 50–100 mšic na jedné rostlině. Později se ošetřuje pouze v případě výskytu několika set mšic na rostlinu.

Insekticidní ošetření musí být provedeno na počátku výskytu mšic v porostu účinnými látkami acetamiprid nebo lambda-cyhalothrin.

Metodiky však neberou v úvahu, že dle pozorování agronomů jsou mezi hybridními odrůdami velké rozdíly v citlivosti na sání mšic. Některé hybridy jsou poškozovány podstatně méně než jiné, protože se na nich mšice množí pomaleji.

Mšice slívová

Mšice maková

Poškození sáním mšic

Sledování citlivosti hybridů ke mšicím

Kolonie mšic kolonizovaná mšicomary

Vliv hybridů slunečnice na rozvoj mšic

Na ČZU v Praze ve spolupráci s SPZO Praha byly založeny polní maloparcelkové pokusy, kde byl sledován vliv citlivých a odolných hybridů na rozvoj populace mšice makové a mšice broskvoňové. Jako citlivý hybrid k sání mšic byl zvolen ES Amis CL a jako odolný hybrid NK Brio.

Ve všech pokusech se prokázal velký rozdíl v napadení oběma druhy mšic mezi citlivým hybridem ES Amis CL a odolným hybridem NK Brio (tab. 1–3, graf 1, 2).

V současné době pěstované hybridy vyznačující se vysokou atraktivitou pro výskyt a rozvoj mšic: ES Novamis CL, ES Bella, ES Idillic HO.

V současné době odolné hybridy z hlediska výskytu a rozvoje mšic: LG 54.78, LG 54.92 CL HO, SY Talento CL HO, NK Brio, NK Neoma CL, SY Neostar CLP, ES Biba, Vellox, RGT Cllayton CL, SY Chronos, SY Nexus.

Základem integrované ochrany proti mšicím je orientovat se při pěstování na odolné hybridy. Tyto hybridy umožní omezit nebo zcela vyloučit chemickou ochranu insekticidy a přirození nepřátelé mšic, dospělci a larvy slunéček, larvy pestřenek, zlatooček a další mohou kolonie mšic úplně zlikvidovat.

Tab. 1: Vývoj početnosti mšice makové na citlivém a odolném hybridu slunečnice

Tab. 2: Vývoj početnosti mšice slívové na citlivém a odolném hybridu slunečnice

Tab. 3: Dynamika změn kolonií mšice makové přirozeně se vyskytující na jednotlivých rostlinách na citlivém a odolném hybridu slunečnice

Graf 1: Porovnání indexu napadení mšicí makovou a mšicí slívovou u citlivého a odolného hybridu slunečnice v letech 2015 a 2016

Graf 2: Vývoj početnosti mšice makové na citlivém a odolném hybridu slunečnice v roce 2017

Klopušky

Od počátku prodlužujícího růstu sají na všech nadzemních částech slunečnice klopušky. Tělo dospělců těchto ploštic je ploché, oválně vejčité, podle druhu 4–7 mm velké. Patří mezi málo sklerotizované ploštice. Typický pro klopušky je štítek ve tvaru trojúhelníku, často barevně odlišný od zbarvení těla. Nymfy jsou bezkřídlé, podobné dospělcům.

Klopušky jsou širocí polyfágové poškozující mnoho druhů rostlin. Dospělci i larvy klopušek sají na všech nadzemních částech slunečnice. V důsledku toxinů dochází k poškození buněk a praskání pletiv. Posátá místa se zbarvují žlutavě, později hnědnou a zasychají. Pletiva se silně deformují. Nejškodlivější je sání ve středu úboru, a to již od počátku otevírání poupat. Kvítky odumírají a uprostřed úboru se vytváří otvor. Silně napadány bývají porosty sousedící s vojtěškou nebo jinými porosty, kde se klopušky často vyskytují. Poškozením slunečnice klopušky též zvyšují riziko jejího napadení některými houbovými chorobami.

Ošetření se doporučuje při silném výskytu klopušek na rostlinách od počátku otevírání poupat. Insekticidní ošetření musí být provedeno na počátku výskytu účinnými látkami acetamiprid a lambda-cyhalothrin. Pyretroidy mají pouze rychlý krátkodobý účinek. Neonikotinoidy mají delší reziduální působení a výhodou je jejich systémové působení.

Klopuška

Klopuška

Sání klopušek

Třásněnky

V teplých letech mohou ve stejném období jako klopušky sáním poškozovat slunečnici i třásněnky. Tento jsou drobný je velký1–2 mm se rychle pohybuje a skrývá v různých částech rostlin. V porostu se dá snadno přehlédnout. Zbarvení je různé od světle žluté až po černou. Různě bývají zbarveny larvy a dospělci.

Všechna vývojová stadia třásněnek sají na slunečnici. Dávají přednost především mladým pletivům. Na napadených rostlinách jsou zřetelné ostře ohraničené stříbřité skvrny, na kterých bývají tmavé kapičky trusu. Poškozená pletiva se zpožďují v růstu, deformují se nebo zasychají.

Největší škody vznikají na mladých rostlinách. Výskyt podporuje delší období suchého a horkého počasí. Studené a vlhké jaro a léto jsou pro rozvoj třásněnek nepříznivé. Třásněnky způsobují hospodářsky závažné poškození spíše ojediněle v nejteplejších oblastech státu.

Insekticidní ošetření musí být provedeno na počátku výskytu účinnými látkami acetamiprid a lambda-cyhalothrin. Nově je povolena i aplikace draselné soli přírodních mastných kyselin, která působí mechanicky omezením pohybu a udušením hmyzu.

Zavíječ kukuřičný

V posledních letech se začíná objevovat ve slunečnici i zavíječ kukuřičný škodící především na kukuřici.

Housenka se zpočátku prožírá stonkem a může způsobit jeho zlomení, a tím zvyšuje předsklizňové ztráty. V období kvetení poškozuje květ, později i nažky. Dosud málo rozšířený škůdce ve slunečnici. Vyskytuje se pouze v místech s výrazným zastoupením kukuřice v osevním postupu a minimalizovaným zpracováním půdy.

Z agrotechnických opatření je důležité drcení a zaorávka posklizňových zbytků.

Ve slunečnici není proti zavíječi registrován žádný pesticidní přípravek.

Ptáci

Ptactvo škodí každoročně především v blízkosti městských aglomerací, remízků a pod elektrickým vedením. Jejich škody lze rozdělit od období zasetí až po vzejití slunečnice, kdy dochází především k významné redukci počtu jedinců na jednotku plochy. Další období, kdy dochází k významnějším škodám, nastává od konce květu slunečnice do sklizně. Tehdy dochází k redukci násady nažek v úborech až k úplné likvidaci nažek. Škody v některých takto exponovaných částech pozemků mohou být až fatální.

Částečnou ochranou proti těmto škodám je i výběr pěstovaných hybridů s polopřevislým až převislým úborem, kde je znesnadněno ptactvu se dostat k nažkám. Další možností je využití zvukových plašičů podobně jako ve vinicích. V praxi se tato opatření ale nevyužívají.

Poškození ptactvem

Poškození černou zvěří

Lesní zvěř

Podobně jako ptactvo i lesní zvěř každoročně způsobuje škody na porostech slunečnice. Porosty slunečnice jsou poškozovány v průběhů celé vegetace. V počátečních vývojových fázích způsobují nejčastěji škody především zajíci, bažanti a spárkatá zvěř. V některých oblastech jsou zaznamenávána každoročně poškození porostů černou zvěří.

Tyto škody mohou přerůst z lokálních až téměř v celoplošné a obvykle bývají zaznamenávány v období od zrání slunečnice až do sklizně. V praxi byla prokázána vyšší atraktivita některých hybridů k těmto poškozením. Obvykle platí, že čím více je krajina členitá a porosty slunečnice jsou více rozdrobeny do menších celků, tím jsou škody větší.

Z možných opatření přicházejí dále v úvahu nevysévat slunečnici na plochy v bezprostřední blízkosti remízků, obilnin a později kukuřice (přirozený kryt pro zvěř). V případě černé zvěře vytvářet průseky v porostech, aby byla možná kontrola porostů, popřípadě zásah lovců i uvnitř porostů. V praxi se také někdy s úspěchem využívají repelentní přípravky, nejčastěji na bázi pachových stop nebo repelentních olejů, které se umísťují na okrajích pozemků.