Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Rezistence a citlivost mšice broskvoňové k insekticidům a možnosti ochrany

18. 11. 2022 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 183x

Výskyt rezistence mšice broskvoňové byl u nás poprvé zaznamenán u populací odebraných z řepky na podzim v roce 2018. První informace o rezistenci mšice broskvoňové vůči pyretroidům a pirimicarbu byla v tomto časopise zveřejněna v roce 2019. Od té doby se počet rezistentních populací mšice broskvoňové zvyšoval, a také došlo k významným změnám v sortimentu přípravků na ochranu proti mšicím. Předložený příspěvek zahrnuje nové poznatky o rezistenci nebo citlivosti tohoto druhu mšice vůči různým typům insekticidů a aktualizuje antirezistentní strategie.

Proseeds

Škodlivost mšice broskvoňové

Mšice broskvoňová (Myzus persicae, Sulzer.) je ve světě nejvýznamnějším přenašečem virových chorob. U nás patří mšice broskvoňová k hlavním přenašečům virů na sadbových bramborách, cukrovce, řepce a zelenině.

Na bramborách přenáší perzistentně virus svinutky brambor a společně s dalšími druhy mšic řadu dalších virů neperzistentně. Ochrana proti mšicím na sadbových bramborách se provádí každoročně opakovaně po dobu přeletu mšic do brambor.

Na cukrovce byla mšice broskvoňová koncem minulého století nejvýznamnějším přenašečem virových žloutenek cukrovky. Při očekávaném omezení použití insekticidních mořidel na osivo cukrovky může nastat návrat škodlivosti virových žloutenek cukrovky a vzroste potřeba foliárních aplikací insekticidů na mšici broskvoňovou na cukrovce.

Na řepce je mšice broskvoňová nejvýznamnějším přenašečem viru žloutenky vodnice. Od roku 2016 se tento virus opakovaně plošně vyskytuje na řepce a na některých odrůdách a v některých letech způsobuje významné hospodářské škody. Na ozimé řepce způsobuje mšice broskvoňová také přímé škody. První plošné výskyty přímé škodlivosti mšice broskvoňové na řepce nastaly v roce 2016. V tomto roce byla také poprvé u nás zaznamenána u mšice broskvoňové na řepce snížená účinnost pyretroidů, ale i organofosfátů. Od té doby do roku 2021 se v některých regionech nepravidelně opakovaly plošné výskyty přímé škodlivosti.

Vývoj rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům

Jak dokladují poznatky ze světa, selektuje mšice broskvoňová velmi rychle rezistenci vůči širokému spektru insekticidů. Rezistence byla poprvé zaznamenána v roce 1955 vůči organofosfátům. Do roku 2000 přibývaly doklady o rezistenci vůči cyclodienům, karbamátům a od počátku tohoto století vůči pyretroidům a na konci první dekády také vůči neonikotinoidům. V řadě případů byla zaznamenána mnohočetná rezistence, tj. rezistence jedné populace vůči několika skupinám látek s různým mechanizmem účinku.

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům je podmíněna řadou rozličných mechanizmů molekulárních i biochemických.

V České republice byla k roku 2019 prokázána rezistence u několika populací mšice broskvoňové vůči pyretroidům a karbamátům. V rámci antirezistentních strategií byly na základě testování citlivosti přípravků doporučovány v roce 2019 do řepky přípravky na bázi neonikotinoidů s účinnými látkami thiacloprid (Biscaya 240 OD) a acetamiprid (Mospilan 20 SP). Použití pyretroidů a karbamátu na bázi pirimicarbu (Pirimor 50 WG) se proti mšici broskvoňové na řepce nedoporučovalo. V polních podmínkách byla prokázána dobrá účinnost kombinovaného přípravku neonikotinoidu a pyretroidu Proteus 110 OD (účinné látky deltamethrin a thiacloprid). Přestože u nás nebyla dosud v biologických testech zaznamenána rezistence mšice broskvoňové vůči organofosfátům, jejich použití se proti ní na řepce nedoporučovalo, protože nemají systémový účinek (mšice na spodní straně listů řepky nejsou zasaženy kontaktně).

Stupeň rezistence lokálních populací mšice broskvoňové na řepce se zvyšoval a začaly přibývat i záznamy o poklesu účinnosti přípravků na bázi acetamipridu. Do roku 2021 byla rezistence vůči pyretroidům a karbamátům potvrzena pro 11 lokálních populací mšice broskvoňové odebraných z řepky z celého území ČR (mapa). Od roku 2019 byly povoleny a postupně se začaly využívat v ochraně proti mšicím v jiných plodinách nové účinné látky s odlišným mechanizmem účinku na bázi flonicamidu (Teppeki), sulfoxafloru (Gondola, Tranform) a spirotetramatu (Movento 100 SC).

Na základě výsledků výzkumu byla mšice broskvoňová zařazena od roku 2021 do plošného monitoringu rezistence škůdců, který zajišťuje VÚRV ve spolupráci s dalšími výzkumnými ústavy pro MZe. Výsledky tohoto výzkumu jsou každoročně zveřejňovány na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.

Mapa: Česká republika s vyznačením lokalit odběru populací mšice broskvoňové, které v testech v letech 2019–2021 vykazovaly rezistenci vůči pyretroidům a organofosfátům: (1) Praha; (2) Šaratice; (3) Velké Bílovice; (4) Buková; (5) Židovice; (6) Litohlavy; (7) Troubsko; (8) Lichnov; (9) Lišice; (10) Rajhrad; (11) Zábřeh
Mapa: Česká republika s vyznačením lokalit odběru populací mšice broskvoňové, které v testech v letech 2019–2021 vykazovaly rezistenci vůči pyretroidům a organofosfátům: (1) Praha; (2) Šaratice; (3) Velké Bílovice; (4) Buková; (5) Židovice; (6) Litohlavy; (7) Troubsko; (8) Lichnov; (9) Lišice; (10) Rajhrad; (11) Zábřeh

Hodnocení citlivosti mšice broskvoňové k insekticidům

V letech 2019 až 2021 byla hodnocena citlivost mšice broskvoňové na vzorcích z 11 lokálních populací odebraných z celého území ČR (mapa) k 10 účinným látkám insekticidů z různých skupin účinných látek. Pro hodnocení byla použita metoda IRAC č. 019, která je vhodná pro širší spektrum účinných látek, včetně nově používaných, jako je flonicamid, spirotetramat a sulfoxaflor. Při této metodě se namáčí listy do roztoku přípravku s požadovanou koncentrací účinné látky. Po zaschnutí se na listy mšice vysazují a po inkubaci listů na agaru se hodnotí mortalita po 72 nebo po 120 hodinách podle funkční skupiny insekticidu.

Výsledky hodnocení citlivosti mšice broskvoňové v letech 2019–2021 jsou uvedeny v tabulce 1. Plošný výskyt rezistentních populací byl prokázán vůči dvěma skupinám účinných látek, vůči pyretroidům a karbamátům. Další 4 účinné látky ze dvou skupin, jako jsou organofosfáty a neonikotinoidy (až na výjimku jedné účinné látky), byly v průběhu hodnocení rezistence zakázány. Plošný monitoring rezistence prokázal vysokou citlivost přípravku na bázi flonicamidu (Teppeki) a dosud převážně dostatečnou účinnost přípravků na bázi acetamipridu (Mospilan 20 SP a další), které jsou do řepky registrovány proti jiným druhům škůdcům na podzim. Střídání těchto účinných látek ze dvou skupin s rozdílným mechanizmem účinku je pro zajištění antirezistentní strategie nedostatečné. Na základě výsledků citlivosti populací mšice broskvoňové jsou na populace rezistentní vůči pyretroidům účinné přípravky na bázi sulfoxafloru (Gondola, Transform), které jsou registrovány do brambor, cukrovky a zeleniny a na bázi spirotetramatu (Movento 100 SC), které jsou registrovány do brambor, zeleniny a ovoce.

V roce 2021 byla hodnocena citlivost 7 populací mšice broskvoňové k 4 insekticidům. Mortalita mšice broskvoňové po aplikaci 100% registrované dávky insekticidů je uvedena v grafu 1a–d. Barvy v grafech odpovídají stupnici rezistence podle mezinárodní organizace IRAC. Barvy žlutá a zelená odpovídají dostatečné účinnosti přípravku, barva světle modrá signalizuje pokles účinnosti, tmavě modrá a červená stupeň rezistence, který se v praxi projeví neúčinností nebo nedostatečnou účinností použitého přípravku. Vůči přípravku Vaztac Active bylo všech 7 populací rezistentních, vůči přípravku Pirimor 50 WG byly rezistentní 4 populace. Vůči přípravku Mospilan 20 SP byly rezistentní 2 populace ze 7, zatímco k přípravku Teppeki bylo všech 7 populací citlivých.

Na 11 hodnocených lokálních populacích mšice broskvoňové byla zjišťována křížová rezistence mezi 5 účinnými látkami. Průkazný výskyt křížové rezistence byl zjištěn pouze mezi neonikotinoidy (acetamiprid) a karbamáty (pirimicarb). To naznačuje zvýšené riziko a další postupnou selekci rezistence populací mšice broskvoňové vůči acetamipridu. Křížová rezistence nebyla prokázána mezi pyretroidy (alfa-cypermethrin) a neonikotoinoidy (acetamiprid), ani mezi těmito látkami a novými účinnými látkami, jako je flonicamid, sulfoxaflor a spirotetramat.

V rámci řešení výzkumného projektu byly zjišťovány mechanizmy rezistence mšice broskvoňové vůči pyretroidům. Na jedincích, kteří přežili vysoké dávky pyretroidu, byla pomocí metod molekulární diagnostiky zjišťována frekvence výskytu bodové mutace typu kdr. Bylo zjištěno, že frekvence výskytu mutace L1014F je v přeživších jedincích velmi nízká a po 100% polní dávce alfa-cypermethrinu se pohybuje u jednotlivých populací od 5 do 45 % a po 500% polní dávce od 10 do 40 %. To naznačuje, že mechanizmus rezistence mšice broskvoňové je podmíněn více metabolicky, zvýšenou aktivitou některých detoxikačních enzymů.

V podmínkách střední Evropy je mšice broskvoňová holocyklická, střídá ve svém životním cyklu generace s partenogenetickým rozmnožováním s generacemi s oboupohlavním rozmnožováním zajišťovaným samci a samicemi. Lze předpokládat, že rezistence v populacích se přenášejí přes pohlavní generaci, která přezimuje na broskvoni, a v dalším roce se šíří přes řadu plodin i plevelů přes insekticidy intenzivně ošetřované plodiny, jako je cukrovka, sadbové brambory a polní zelenina. Vysoké zastoupení pyretroidů v ochraně těchto plodin v posledních letech vytváří trvalý selekční tlak na udržování této rezistence nebo její zvyšování.

Antirezistentní strategie vůči mšici broskvoňové tak vyžaduje komplexní přístup k ochraně a registraci spektra přípravků na všech uvedených plodinách.

Tab. 1: Průměrná mortalita mšice broskvoňové z 10 populací hodnocených v letech 2019–2021 a rozsah mortality jednotlivých populací po aplikaci insekticidů v 100% registrované dávce

Skupina účinných látek

Účinná látka

Mortalita průměr

Rozsah mortality

Pyretroidy

alfa-cypermethrin

53 %

7–98 %

Karbamáty

pirimicarb

69 %

11–97 %

Neonikotinoidy

thiamethoxam*

100 %

 

imidacloprid*

100 %

 

thiacloprid*

92 %

 

acetamiprid

98 %

96–100 %

Organofosfáty

chlorpyrifos*

100  %

 

Karboxamidy

flonicamid

100%

 

Sulfoximiny

sulfoxaflor

100 %

 

Tetramidové kyseliny

spirotetramat

96 %

95–100 %

Pozn.: *v současné době již zakázány

Graf 1a–d: Mortalita mšice broskvoňové po aplikaci 100% dávky insekticidů na populacích odebraných z řepky na podzim 2021 (plošný monitoring rezistence VÚRV pro MZe)
Graf 1a–d: Mortalita mšice broskvoňové po aplikaci 100% dávky insekticidů na populacích odebraných z řepky na podzim 2021 (plošný monitoring rezistence VÚRV pro MZe)

Závěr

Základem antirezistentní strategie proti mšici broskvoňové je střídání účinných přípravků s rozdílným mechanizmem účinku. Přípravky na bázi pyretroidů (všechny) a karbamátů (Pirimor 50 WG) se vzhledem k plošnému výskytu rezistentních populací mšice broskvoňové nedoporučuje používat cíleně proti této mšici na řepce a dalších plodinách.

Pro rok 2022 je tak možné používat v ochraně proti mšicím na řepce přípravky na bázi flonicamidu (Teppeki) a využít vedlejších účinků přípravků na bázi acetamipridu (Mospilan 20 SP a další), které jsou do řepky registrovány proti jiným druhům škůdců na podzim.

Na základě výsledků výzkumu citlivosti mšice broskvoňové k insekticidům se navrhuje proti mšicím do řepky rozšířit v rámci minoritních registrací přípravky na bázi sulfoxafloru (Gondola, Transform) a na bázi spirotetramatu (Movento 100 SC), které jsou registrovány do jiných plodin.

Výsledky byly získány v rámci řešení projektu MZe č. QK22010194.

Související články

Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v roce 2022

25. 11. 2022 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 122x

Podzimní poškození cukrovky housenkami můr

02. 11. 2022 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 224x

Nové druhy živočíšnych škodcov na území SR zistené v rámci detekčného prieskumu

26. 10. 2022 Ing. Kristína Darnadyová; Ústredný kontrolný a skúšobný ústav poľnohospodársky v Bratislave - pracovisko Košice Škůdci Zobrazeno 612x

Atraktívnosť rôznych druhov a značiek piva pre slizovce

20. 10. 2022 Ing. Jana Borončová; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 679x

Nosatčíci rodu Apion v porostech jetele lučního a možnosti ochrany

04. 10. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 208x

Další články v kategorii Škůdci

detail