Chemap Agro s.r.o.

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 766x

Cukrová řepa tvořila významnou plodinu pro náš cukrovarnický a lihovarnický průmysl. Za posledních patnáct let po kolísání klesla výměra pěstování cukrové řepy na 58 000 ha v roce 2015. Z pohledu rostlinolékaře je řepa napadána škůdci od vzejití po celou dobu tvorby výnosu.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Nejvýznamnější škody bylo možné zaznamenat v prvních fázích růstu, ale škůdci řepy, kteří v období před druhou světovou válkou a v období kolektivního zemědělství způsobovali významné škody především na vzcházejících a mladých rostlinách, jsou významně regulováni především používáním mořeného osiva. Z praktického hlediska dělíme škůdce řepy na škůdce žravé a savé, kteří se začali více uplatňovat. V současné době může významněji škodit přibližně 7 druhů. O významnějších škůdcích a ochraně řepy proti nim informuje tento článek.

Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis)

Je brouk dlouhý pouze 1,2–1,5 mm patřící do samostatné čeledi maločlencovití (Cryptophagidae). Zbarvení těla je tmavě hnědé se světle žlutými chloupky. Nohy a tykadla jsou zbarvené žlutočerveně. Na tykadlech maločlence zaujmou pozorovatele poslední tři články tykadel, které tvoří paličku.

Maločlenec čárkovitý škodí jako dospělý brouk a vytváří 1 generaci ročně. Přezimuje jako dospělý brouk v půdě, ale i pod rostlinnými zbytky. Brouci nalétávají na řepná pole ve větším množství na jaře při teplotách od 17 °C.

Rostliny, na kterých se maločlenec živí po probuzení jsou omezené, ale i při dostatku vhodných rostlin preferuje především řepu (rod Beta) a blízce příbuzné rostliny (např. merlíkovité). Asi od května kladou vajíčka do půdy v blízkosti rostlin řepy. Vylíhlé larvy žijí v půdě a živí se drobnými kořínky. Generace brouků, která bude přezimovat se objevuje v září.

Způsobovaná poškození: Významné škody způsobují brouci okusem na rostlinách v prvních fázích růstu (do 2 až 4 pravých listů). Pozdější poškození způsobená brouky jsou nevýznamná. Brouci prvotně ožírají klíček a kořínek, mělce pod povrchem půdy nakusují zboku část mezi kořínkem a stonkem (tzv. hypokotyl) a stonek. Později vytvářejí výkusy do děložních a srdéčkových listů. Nejvýznamnější jsou poškození na hypokotylu, kde je vykousaná zřetelná tmavá jamka o průměru 1 mm. Napadené rostliny vadnou, padají a v počáteční fázi růstu odumírají. Okus přispívá k napadení patogeny, kteří způsobují spálu řepy a dochází k mezerovitosti porostu.

Regulace napadení řepy: Nejvýznamnější škody jsou způsobovány v místech, kde je velká koncentrace řepy nebo především příbuzných rostlin v osevním postupu, proto k preventivním opatřením patří dodržování osevního sledu, včasné setí a hluboká orba po sklizni. Nejefektivnější formou chemické ochrany je v současnosti moření osiva. K dispozici je registrováno množství insekticidních mořidel s jednou nebo více účinnými látkami především z osvědčené skupiny neonikotinoidů a pyretroidů. Při vynechání moření je možná také aplikace insekticidů na vzcházející porost do stadia 2 pravých listů. Pozdější aplikace insekticidů bývají vzhledem k významnému poškození porostu již neúčelné.

Detail dospělého brouka maločlence čárkovitého na kořeni řepy ve fázi 2 až 4 pravých listů
Detail dospělého brouka maločlence čárkovitého na kořeni řepy ve fázi 2 až 4 pravých listů

Vykousaná tmavá jamka na kořenech řepy způsobená maločlencem čárkovitým ve fázi 2 pravých listů
Vykousaná tmavá jamka na kořenech řepy způsobená maločlencem čárkovitým ve fázi 2 pravých listů

Brouci čeledi kovaříkovití (Elateridae)

Nejen na řepě se jedná především o několik druhů, kteří jsou v polních podmínkách obtížně určitelní. Vyskytuje se například: kovařík hnědonohý (Melanotus brunnipes), kovařík travní (Limonius pilosus), kovařík obilní (Agriotes lineatus), kovařík malý (Agriotes brevis) a další.

Brouci jsou podle druhu od 6 do 15 mm dlouzí, protáhlí, především k zadní části těla se zužující. Tykadla jsou pilovitá nebo hřebenitá. Převládající barva těla je černá, hnědá, žlutá, červená, opět podle druhu kovaříka. Zřetelné bývá časté rýhování krovek a špičaté postranní ukončení článku za hlavou (štít). Nápadnou vlastností kovaříků je jejich schopnost vymrštit se z polohy na zádech do polohy na končetiny trhnutím štítu provázeného slyšitelným zvukem. Škodí pouze larvy.

Larvy jsou v posledním vývojovém stupni až 30 mm dlouhé, výrazně válcovité, tvrdé a hladké (při vytahování z rostliny se snadno přetrhnou), slámově žluté až oranžově hnědé s dobře viditelnými segmenty a třemi páry končetin. Pro svůj vzhled i vlastnosti jsou lidově nazývány „drátovci“. Larvy se živí humusem, rostlinnými zbytky a podzemními částmi živých rostlin.

Vývoj je víceletý a přezimovat může dospělý brouk i larva. Larvy přezimují v půdě. Vylíhlí brouci po přezimování kladou na jaře vajíčka do půdy. Vylíhlé larvy se vyvíjí 3–5 let v půdě, kde se první rok živí především humusem v půdě a v dalších letech požírají zbytky rostlin a podzemní části živých rostlin (částečně i nadzemní části rostlin).

Způsobovaná poškození: Škodlivé výskyty larev kovaříků jsou ohniskové až plošné. Škodlivost larev se projevuje ve dvou etapách: v březnu až dubnu se zdržují ve vrchní vrstvě půdy, napadají semena a klíčící rostliny řepy, které okusují nebo překusují. Koncem května do konce června přecházejí larvy do větších hloubek a živí se kořeny. V silných kořenech mohou až do sklizně vykusovat chodbičky o průměru 2–3 mm vyplněné tmavým trusem.

Regulace napadení řepy: Je značně problematická a přímou ochranu je možné využít proti larvám jen obtížně. Jedním z nejvýznamnějších způsobů regulace drátovců jsou agrotechnické metody - po víceletých pícninách nebo trvalých travních porostech vysévat rostliny nejdříve za 1–2 roky; snižování výskytu drátovců podporuje jakýkoliv mechanický zásah do půdy (minimální obdělávání půdy počet aktivních drátovců v půdě zvyšuje) dále odplevelení pozemku, a také střídání plodin, které drátovci méně preferují - řepka, hořčice, len, luštěniny. Monitoring výskytu v půdě se provádí půdními výkopy na podzim nebo na jaře před polními pracemi. Druhou možností je využití zemních návnadových pastí, kdy se zakopává naklíčené osivo. Pro představu o výskytu drátovců na pozemku je vhodné použít rostlinnou návnadu (např. hlízy bramboru vysazené v blízkosti nebo přímo v řepném poli v době předpokládaného výskytu v horní vrstvě půdy). Chemická regulace drátovců je velmi omezená a v porostech řepy jsou v současnosti registrovány přípravky určené pro moření osiva s účinnými látkami především ze skupiny neonikotionidů. Účinným opatřením je také použití dusíkatého vápna, které obecně ozdravuje půdu a snižuje počet živých larev kovaříků.

Překousaná část řepy pod kořenovým krčkem způsobená drátovci
Překousaná část řepy pod kořenovým krčkem způsobená drátovci

Mezerovitý porost řepy způsobený poškození dřepčíky a drátovci; období největší náchylnosti rostlin řepy k poškození významnými škůdci - 2 pravé listy
Mezerovitý porost řepy způsobený poškození dřepčíky a drátovci; období největší náchylnosti rostlin řepy k poškození významnými škůdci - 2 pravé listy

Dřepčíci

Jedná se o druhy brouků z čeledi mandelinkovití (Chrysomelidae) s charakteristickými skákavými zadními končetinami (v polních podmínkách člověka zaujme charakterisitcké odskakování, kterým dřepčíci unikají). Na řepě patří mezi významně škodící: dřepčík řepný (Chaetocnema tibialis), dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) a dřepčík černý (Phylotretta atra). Obecně jsou dřepčíci 1,5–2,5 mm dlouzí brouci (podle druhu, který na řepě škodí) s černým tělem a kovovým bronzovým nebo zeleným leskem. Na hřbetní části těla můžeme najít prohlubně sestavené v určitých řadách.

Škodí dospělí brouci. Přezimují dospělí brouci v půdě, pod travou atd. a vytvářejí jednu generaci ročně. Více aktivní začínají být při teplotě od asi 15 °C a vyšší. Od konce dubna naletují dřepčíci na řepná pole, kde se živí na rostlinách. Líhnutí dospělých dřepčíků další generace probíhá v srpnu. Brouci po vylíhnutí zůstávají do podzimu v půdě, krátce se poté živí na vhodných rostlinách a stěhují se do zimovišť.

Způsobovaná poškození: Dřepčíci poškozují rostliny typickými výkusy listů řepy - okénka (otvory o průměru asi 1 mm), které se později zvětšují jak list roste. Nejškodlivější jsou brouci na děložních a prvních pravých listech. Otvory v listech řepy mají nahnědlý okraj. Pokožka listu může později zasychat a trhat se. Dřepčíci jsou schopni poškozovat rostliny z části ještě pokryté půdou (velmi mladé).

Regulace napadení řepy: Mezi preventivní opatření patří časné setí řepy (pokud podmínky na poli dovolí) a dodržování osevního postupu. V současnosti je nejefektivnějším způsobem ochrany moření osiva insekticidy, které ochrání rostlinu ve fázi, kdy jsou rostliny nejcitlivější k poškození. K moření jsou registrovány přípravky s prověřenými neonikotinoidními účinnými látkami. Při vynechání moření je nutné při zjištění škodlivého výskytu aplikace insekticidu na rostlinu do fáze 2 pravých listů (účinné pyretroidní přípravky).

Silně poškozená rostlina řepy dřepčíky (typické okrouhlé výkusy na listech)
Silně poškozená rostlina řepy dřepčíky (typické okrouhlé výkusy na listech)

Mšice

Název nadčeledi, která v sobě zahrnuje drobné druhy patřící do řádu polokřídlí (Hemiptera). Na řepě jsou v současnosti zaznamenány jako významněji škodící především tyto druhy: mšice maková (Aphis fabae), mšice broskvoňová (Myzus persicae) a dutilka topolová (Pemphigus bursarius).

Uvedené druhy jsou od 1,4 mm do 3 mm dlouhé. Mnohem více než velikost těla je zřetelné zbarvení mšic.

Mšice maková má výrazně vejčitý tvar těla a zbarvení černozelené až černé. Charakteristické párové výrůstky na konci zadečku (tzv. sifunkuli) jsou válcovité, černé, nepřesahující délku těla. Významným znakem jsou světlá až bílá tykadla s tmavými posledními články, a také bílé končetiny s tmavými chodidly, horní částí holení a polovinou stehen. Nedospělá stadia okřídlených jedinců, kteří budou přelétávat na další hostitele, mají na černém zadečku 4–5 párů bělavých skvrn po stranách a další nepravidelné skvrny na hřbetní části.

Mšice broskvoňová je oválná, zelená s různými odstíny do žluté barvy. Sifunkuli jsou světlé, nepřesahující délku těla. Tykadla nepřesahují také délku těla. Nápadné jsou mohutně vyvinuté tzv. čelní hrbolky, do kterých jsou vkloubena tykadla.

Dutilka topolová je žlutobílá až žlutavě načervenalá a často mívá na svém těle poprašek šedobílého vosku.

Uvedené druhy mšic v průběhu roku střídají hostitele, na kterém sají (tzv. dicyklické mšice). Prvním hostitelem (primární hostitel) mšice makové jsou v České republice brsleny - především brslen evropský (Euonymus europeus), kaliny - kalina obecná (Viburnum opulus), pustoryl - např. pustoryl věncový (Philadelphus coronarius). Primárním hostitelem mšice broskvoňové je u nás především broskvoň (Prunus persica). Primárním hostitelem dutilky topolové jsou u nás topoly - např. topol černý (Populus nigra)).

U mšic, které v průběhu roku střídají hostitelskou rostlinu, probíhá cyklus zjednodušeně takto: Samičky kladou na podzim vajíčka na primární hostitelskou rostlinu (popsány výše) především do prasklin kůry nebo k pupenům (mšice broskvoňová dokáže přezimovat při nízkých teplotách jako dospělá samička). Na jaře se samičky, které se vylíhly z přezimujících vajíček, přesouvají na listy primárního hostitele (nebo na řapíky listů u topolu, kde vytváří typické deformované útvary - hálky), kde sají do doby, než jim přestane potrava vyhovovat a obvykle v průběhu května přelétávají na řepu jako druhého - sekundárního hostitele, kde sají obvykle do pozdního léta. Na primárním a sekundárním hostiteli rodí mšice několik generací.

Způsobovaná poškození: Mšice škodí jako dospělá i nedospělá stadia sáním. Mšice sají především na listech řepy, také na řapících, v blízkosti srdéčka. Mšice maková tvoří výrazné kolonie často na spodní straně listů, mšice broskvoňová se vyskytuje spíše jednotlivě na listech nebo výrazně menších koloniích než mšice maková (sání mšicí makovou a tvorba kolonií překrývá sání ostatních mšic). Po delším sání listy řepy zduřují (nabývají puchýřovitý vzhled), kroutí se (často podélně), žloutnou a přestávají růst. Kořen pomaleji roste a klesá obsah cukru. Mšice mohou přenášet také virové patogeny (např. virus způsobující virovou žloutenku řepy přenášený mšicí makovou a mšicí broskvoňovou). Rostliny jsou pokryté množstvím medovice (sladké tekutiny), kterou mšice vylučují.

Regulace napadení řepy: Preventivními opatřeními jsou především včasné setí a dodržování osevního postupu. Aktuální situaci o druzích mšic schopných osídlovat porosty řepy lze zjistit z tzv. Aphid bulletinu (internetová stránka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ÚKZUZ), kde jsou pravidelně aktualizovány výsledky odchytu ze sítě nasávacích pastí. Situace náletu mšic přímo v konkrétním porostu řepy se zjišťuje přímou prohlídkou porostů. V současné době je základem chemické regulace insekticidní moření osiva, které tlumí výskyt mšic 4 až 6 týdnů po vzejití, případně použití insekticidů a přímá aplikace na porost řepy. Důležité je pro rozhodnutí o účelnosti přímé aplikace insekticidů dodržet podrobně zpracované postupy ÚKZUZ (podrobnosti o prohlídkách porostů a termínů aplikací. Např. ošetřování porostu proti mšici broskvoňové v červenci je neúčelné). Specifická opatření proti dutilce topolové v porostech řepy nejsou známá.

Sající kolonie mšice makové na spodní straně mladých listů řepy
Sající kolonie mšice makové na spodní straně mladých listů řepy

Háďátko řepné (Heterodera schachtii)

Je rostlinolékařsky významný druh kmene hlístic (Nematoda), řádu háďátka (Tylenchida). Vizuálně lze určit pouze některá stádia háďátek, pro úspěšné určení je nutné použít mikroskop a speciální určovací klíč. Háďátko řepné je tzv. cystotvorné háďátko (samičky se přeměňují v cysty - kulovité schránky s vajíčky, později s larvami). Cysty mají citrónový tvar, průměr nejčastěji téměř 1 mm a zbarvení od bílé (nejmladší) do hnědé až tmavohnědé barvy (nejstarší). Larvy háďátek stejně jako dospělci mají červovitý tvar. Samci jsou v dospělosti asi 1,5 mm dlouzí se zadní čtvrtinou těla spirálovitě stočenou a tupě zakončenou. Dospělé samičky žijící přisedle na kořenech, jsou kulovité v průměru 0,5–1 mm široké s vyčnívající stopkou (krkem) obsahující bodec (stilet), kterým poškozují rostlinu. Háďátko řepné poškozuje řepu jako dospělé i nedospělé stadium svým sáním.

Přezimuje jako cysta v půdě obsahující larvy druhého vývojového stupně, které se z prasklé cysty uvolňují po vyměšování specifických látek kořeny řepy. Dále probíhá životní cyklus háďátka řepného zjednodušeně takto: Larvy pronikají do cévních svazků kořenů, kde na buňkách sají, procházejí dalšími vývojovými stupni a mění své pohlaví. Samičky poté zůstanou přisedlé na kořenech a sají. Naopak samci nesají na kořenech, pohybují se v blízkosti samičky a páří se s ní. Přisedlé samičky po páření odumírají a mění se v cysty. V tomto bodě odpadají samičky z kořenů do půdy, aby zůstaly v klidovém stavu, než se na pozemku vyseje opět řepa nebo praskají a larvy druhého vývojového stupně opět aktivně vyhledávají další kořeny živné rostliny. V Evropě vytváří nejčastěji 2 generace ročně (až 3), cysty mohou v půdě přežít několik let (až 7 let). Životnost cyst postupem času klesá.

Způsobovaná poškození: Na pozemku se háďátka vyskytují nejčastěji ohniskově (v místech s nejvhodnějšími podmínkami). V důsledku sání a fyzického stresu se snižuje účinnost kořenového systému, rostlina je růstově menší, listy jsou často žlutě zbarvené a je značně snížený výnos. Na kořenech se vytváří mnoho vlásčitých kořínků (tvoří se nové na místo odumřelých), později je možné na kořenech pouhým okem zjistit výskyt zprvu bělavých až hnědých cyst.

Regulace napadení řepy: Přítomnost cyst v půdě se zjišťuje laboratorními rozbory půdních vzorků a testování provádí specializovaná diagnostická laboratoř ÚKZUZ. Mezi preventivní opatření k snížení množství cyst, případně napadení porostu řepy patří včasné setí, dodržování osevních postupů (napadá brukvovité, proto např. je vhodné z hlediska regulace výskytu háďátka řepného nepěstovat řepu po řepce), zařazování plodin pro háďátko řepné nevhodných a provádění hluboké orby. Je možné využít také tolerantních nebo rezistentních odrůd řepy. Pro přímou regulaci početnosti háďátek v půdě jsou v současnosti v ČR registrovány dva přípravky pro aplikaci do půdy. Ekonomická hranice škodlivosti pro určitou oblast a rok bývá často až zpětně odvozena na základě výnosu a cukernatosti.

Škůdci řepy a jejich regulace

Detail dospělého brouka maločlence čárkovitého na kořeni řepy ve fázi 2 až 4 pravých listů
Vykousaná tmavá jamka na kořenech řepy způsobená maločlencem čárkovitým ve fázi 2 pravých listů
Překousaná část řepy pod kořenovým krčkem způsobená drátovci
Mezerovitý porost řepy způsobený poškození dřepčíky a drátovci; období největší náchylnosti rostlin řepy k poškození významnými škůdci - 2 pravé listy
Silně poškozená rostlina řepy dřepčíky (typické okrouhlé výkusy na listech)
Sající kolonie mšice makové na spodní straně mladých listů řepy

Související články

Zápředníček polní - významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky

03. 09. 2017 Ing. Kateřina Kovaříková a kol. Škůdci Zobrazeno 495x

Karanténní dřepčíci u brambor

24. 08. 2017 Ing. Petr Kroutil, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Praha Škůdci Zobrazeno 360x

Voška slamihová - škodca slnečnice

17. 08. 2017 Ing. Ján Tancik, PhD., Ing. Veronika Žovinová; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 231x

Ochrana porastov repky ozimnej proti chorobám a škodcom v jesennom období

10. 08. 2017 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 444x

Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům

07. 08. 2017 Mgr. Eliška Ondráčková a kol. Škůdci Zobrazeno 293x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
16%
5%
3%
22%
4%
49%
detail