BASF
BASF
BASF

Současná situace s lýkožroutem smrkovým v našich lesích

26. 01. 2022 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 564x

Lýkožrout smrkový - Ips typographus L. - patří mezi nejvýznamnější lesní škůdce téměř celé Evropy a části Asie. Přednostně obsazuje čerstvě odumřelé smrky (vyvrácené a zlámané stromy, vytěžené dříví) nebo silně oslabené jedince. Oslabené smrky zvyšují možnost překonání obranyschopnosti napadaných jedinců. Při přemnožení pak napadá i smrky zdánlivě zcela zdravé.

Limagrain

Přitom využívá produkci agregačních feromonů vylučovaných samci, které lákají obě pohlaví. Samcům předává informaci „zde je vhodné prostředí pro založení dalšího pokolení“ a samice lákají k páření. V průběhu náletu se mění složení feromonu, čímž je i regulována početnost napadení na jednotlivých stromech a regulují i napadení dalších okolních stromů. Obvykle napadá mýtné porosty, ovšem v současnosti napadá i tyčoviny. Výjimkou v současné době je i napadání borovice lesní.

Kalamity

V posledních 150 letech se na území ČR objevilo 5 velkých kalamit lýkožrouta smrkového. I dříve se objevovala přemnožení, ale dle dostupných údajů nikdy nedosáhla takových rozměrů, jako zde popisované.

Všeobecně nejznámější je první kalamita na Šumavě (včetně bavorské strany) v letech 1868–1878. Na našem území dosáhl objem napadeného dříví 6–7 mil. m3. Příčinou vzniku této kalamity bylo pozdní zpracování polomů z let 1868 a 1870. Pro zvládnutí této kalamity se používala pouze ruční práce.

Druhá kalamita postihla naše lesy (ale i celou střední Evropu) v letech 1944–1952 (1954). Lokalizována byla do horských a podhorských smrčin. Informace o rozsahu se liší. Pro ČR činí objem 2–3 mil. m3. Příčinou vzniku přemnožení bylo zanedbání péče o lesy v důsledku válečných událostí umocněné abnormálně teplým a suchým rokem 1947. Při jejím zvládání se začaly používat některé moderní prvky - motorové pily, lanovky, traktory, chemická asanace.

Třetí kůrovcová kalamita proběhla v letech 1983–1988, kdy se mozaikovitě promítla do poškození smrkových porostů po celém území, včetně středních a nižších poloh. Celkem bylo evidováno téměř 7 mil. m3. Příčin kalamity bylo více - sucho z let 1982–1983, pozdě zpracované polomy z let 1983–1984 a celkové podcenění vážnosti situace spočívající především v pozdním zpracování kůrovcového dříví. Při její likvidaci se již používaly moderní metody, které uplatňujeme v lesním hospodářství dodnes, s výjimkou nasazení harvestorů.

Čtvrtou kůrovcovou kalamitu datujeme lety 1993–1996. Situována byla do všech smrkových porostů. Evidováno bylo opět téměř 7 mil. m3 kůrovcového dříví. Příčinou této kalamity bylo jednoznačně abnormální sucho a nadprůměrné teploty ve vegetačním období. To lze doložit i tím, že v tomto období byly silně poškozeny borové porosty, které usychaly a následně došlo k usychání i v důsledku napadení podkorním hmyzem a houbovými patogeny. Pro zvládnutí této kalamity byly využity stejné postupy jako při minulém přemnožení.

Pátá, svým rozsahem největší a nejdéle trvající kalamita, započala v roce 2003 a trvá dodnes. Roční objemy kůrovcového dříví jsou znázorněny na grafu 1. Minimálně od roku 2015 se však pod dříve používaným pojmem „evidované smrkové kůrovcové dříví“ skrývá pouze „zpracované dříví“, a to ještě spíše „pokácené“ než „asanované“. Odhaduje se, že v lesích stojí cca 5 mil. m3 smrkových souší (ze kterých kůrovec vylétl). Dopočty a informace SSÚ o kůrovcovém smrkovém dříví jsou od roku 2015 uvedeny v grafu 2. Poměry v jednotlivých kalamitách a mezidobích jsou uvedeny na grafech 3 a, b.

Graf 1: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby
Graf 1: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby

Graf 2: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby, dopočítaný na 100 % rozlohy lesů a se zohledněním SSÚ
Graf 2: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby, dopočítaný na 100 % rozlohy lesů a se zohledněním SSÚ

Graf 3: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby
Graf 3: Objem evidovaného kůrovcového smrkového dříví dle hlášení Lesní ochranné služby

Etapy současné kalamity

Současnou kalamitu můžeme rozdělit do tří etap, které se lišily objemem napadeného dříví, příčinami vzniku a přístupem k jejímu zvládnutí.

První etapa proběhla v letech 2003–2004 a byla zapříčiněna abnormálním suchem a dlouhým a teplým létem v roce 2003. Evidováno bylo při ní 1,94 mil. m3 kůrovcového dříví.

Druhou etapu lze datovat do období 2007–2010, a bylo při ní evidováno 6,45 mil. m3. Její příčinou byly pozdě zpracované polomy zejména po orkánech Kyrill, Emma a Ivan.

Třetí etapa započala v roce 2015, opět v důsledku abnormálního sucha a nadnormálních teplot, které se opakovaly i v dalších letech, a stále trvá. Zatím zde bylo evidováno 45,96 mil. m3. V mezidobí jednotlivých etap se dařilo kalamitu postupně eliminovat, ale v důsledku dalších nepříznivých faktorů došlo vždy k dalšímu nárůstu.

Jak již bylo uvedeno, třetí etapa je skutečně bezprecedentním katastrofálním stavem, dosud zcela nevídaném. Ještě rok 2015 nenasvědčoval vzniku tak závažného stavu. Objem napadeného dříví se blížil maximálním objemům evidovaným v předešlých etapách nebo kalamitách. V roce 2016 došlo ke zdvojnásobení napadeného dříví a v roce 2017 došlo vůči předchozímu roku o navýšení téměř o 10 %. Již v těchto dvou letech se začal projevovat problém, kdy do evidovaného kůrovcového dříví nejsou zahrnovány stojící nezpracované kůrovcové souše. Následoval exponenciální nárůst „zpracovaného“ kůrovcového dříví.

Regionální rozložení je patrné z mapy 1. V současné době je nejhorší situace v kraji Vysočina a přilehlých oblastech, situace se však zhoršuje i v dalších regionech. Naopak se stabilizuje v Moravskoslezském kraji a v severní části Olomouckého kraje.

V této třetí etapě se projevily synergické účinky řady faktorů, které vedly k nebývalému napadení smrkových porostů. Byly to následující faktory:

  • Abnormální sucho - oslabilo vitalitu stromů, a tím jejich obranyschopnost (to lze doložit na skutečnosti, že přemnožení nastalo současně v celé střední Evropě).
  • Nadnormální teploty ve vegetačním období a jeho prodloužení - urychlení vývoje lýkožrouta smrkového.
  • Vysoká „zásoba“ lýkožrouta smrkového v lesních porostech - intenzivní napadání dalších porostů.
  • Pozdní a neefektivní asanace kůrovcového dříví - zásadní problém vedoucí ke zvýšení jeho „zásoby“, a tím k nárůstu napadení porostů, až exponenciálnímu.
  • Nedostatek pracovních kapacit, zejména pro asanaci kůrovcového dříví - v ČR celkem cca 15 000 pracovníků v lesním hospodářství na všechny typy prací, od zalesňování až po těžbu.
  • Nedostatek techniky.
  • Nadbytek dříví na trhu a s tím spojený pokles cen dřeva - odbytové problémy; značná část neasanovaného nebo pozdě asanovaného dříví zůstávala v lese nebo v jeho bezprostřední blízkosti - následné napadení okolních porostů.
  • Legislativní omezení - týká se především drobných vlastníků, a to v omezení používání insekticidů, kde bez získání osvědčení I. stupně nemohou používat insekticidy schválené pouze pro profesionální použití a jejich nákup musí zajistit držitel II. stupně osvědčení, nad jejich používáním musí mít dohled (dle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, v platném znění). Svou negativní roli mohlo sehrát i opatření obecné povahy, které umožňovalo „na stojato“ ponechání sterilních souší v porostech, což mohlo být i zneužíváno k obcházení povinnosti při ochraně lesa - včasné vytěžení s následnou asanací kůrovcové hmoty.

Některé z těchto faktorů se v roce 2021 zásadně změnily - bylo deštivé a chladné počasí, trh s dřívím se obnovil, ceny dříví stouply. Nedostatek pracovních sil a techniky však přetrvává.

Mapa 1: Evidované smrkové kůrovcové dříví dle hlášení Lesní ochranné služby podle okresu (rok 2020)
Mapa 1: Evidované smrkové kůrovcové dříví dle hlášení Lesní ochranné služby podle okresu (rok 2020)

Předpoklady pro zvládnutí kalamity

Zásadní pro zvládnutí kalamity je včasné vyhledání napadených stromů, včetně jejich zpracování, tj. efektivní a včasná asanace. Až do roku 2015 včetně, objem napadeného dříví nepřekročil 2 mil. m3, a ještě v letech 2016–2017 mírně převyšoval 3 mil. m3. V následujících letech to však byl přibližně desetinásobek vůči nejhorším letům všech kalamit (dle některých odhadů i vyšší). To má velmi významný vliv na možnosti asanace kůrovcového dříví, bez které není možné kůrovcovou kalamitu zvládnout.

Asanace

Jaké máme možnosti při asanaci? V prvé řadě je to návrat k individuální asanaci, a to s ohledem na pohyb dříví od zpracování (pokácení) ke konečnému odběrateli a finálnímu zpracování (řezivo, buničina…).

V rámci individuální asanace je k dispozici ruční odkorňování škrabákem, motomanuální odkorňování adaptérem na motorovou pilu nebo chemický postřik zádovými postřikovači. Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody a limity, zejména ve vztahu k možnému objemu, který jsme v určitém časovém limitu schopni asanovat. Tyto metody jsou vhodné zejména pro drobné vlastníky lesů.

Hromadná asanace na skládkách není v současné době aktuální, protože vytěžené dříví je v naprosté většině ihned transportováno. Metoda fumigace pomocí EDN je vhodná pouze pro velké majitele (na skládky nad 500 m3, navíc je prováděna pouze specializovanou formou a na základě udělované výjimky). Použitelnost insekticidních sítí končí koncem roku 2022. Použitelnost technologie MERCATA je reálná (i pro drobné vlastníky), bude-li potřeba skladovat napadené dříví v lese nebo jeho blízkosti po delší dobu.

Zde je nutné akceptovat ještě jeden fakt. Až do roku 2015 (včetně) nepřekročil objem evidovaného kůrovcového dřív 2 mil. m3. Ovšem v následujících letech došlo k prudkému nárůstu, a to až na více než desetinásobek. To mělo zásadní vliv na potřebu lidských zdrojů, čas a materiální zabezpečení.

Předpověď vývoje

Při predikci vývoje současné kůrovcové kalamity (a obecně jakékoliv kalamity) je třeba vycházet z maximálního množství faktorů, které mohou připravovanou predikci ovlivnit. Již v této fázi narážíme na dva základní problémy - (i) výběr faktorů, (ii) jejich kvantifikace. Při modelování pak svoji roli hraje i váha jednotlivých údajů při modelování používaných (zjednodušeně řečeno).

V případě predikce dalšího vývoje stávající kalamity lýkožrouta smrkové jsou to především:

  • průběh počasí - srážky, teplota, délka vegetačního období (resp. období letové aktivity lýkožrouta smrkového),
  • vitalita porostů, resp. jednotlivých stromů (je ovlivněno již výše uvedenými srážkami);
  • počet dokončených generací v roce (vliv teplot na délce letové aktivity),
  • populační hustota lýkožrouta smrkového,
  • disponibilní zásoba materiálu pro reprodukci lýkožrouta smrkového, včetně věkové a prostorové struktury,
  • výše nahodilých těžeb v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým,
  • včasnost a účinnost asanace napadeného kůrovcového dříví,
  • disperze lýkožrouta smrkového v prostoru a čase.

Našli by se jistě i další faktory, ale jejich význam není zcela jednoznačný a mohou být zahrnuty do jisté míry i ve výše uvedených faktorech, např. typ stanoviště, expozice, nadmořská výška, směr větrů, a také „lidský faktor“.

Při modelování se však zdaleka ne všechna tato data využívají, což lze, vedle potencionální „nepřesné“ interpretace základních dat, zjednodušeně řečeno eliminovat alternativami a může tak existovat více scénářů.

Z mého pohledu je podceněna právě populační hustota při následném prognózování. V modelech (např. Hlásny a kol.) je tento faktor nahrazen objemem nahodilých těžeb, bez zohlednění, zda došlo nebo nedošlo k včasné a účinné asanaci. To může zásadně ovlivnit celý model. Navíc současný sběr údajů o nahodilé těžbě zdaleka neodpovídá zvyklostem např. před deseti lety. Jsou nahodilé těžby rozděleny dle vzniku? Zcela specifickým problémem je ponechávání stojících sterilních souší v porostech, které se zřejmě do objemu nahodilých těžeb nikdy nedostanou. Nelze tedy zcela podceňovat lokální strategie a empirické zkušenosti, tyto metody by se navzájem měly doplňovat.

Závěr

Co říci na závěr? Situace je stále složitá, ale zdá se, že se zlepšuje. Nelze ale rezignovat na aktivní přístup, nelze spoléhat jen na „vnější vlivy“, jako je vývoj počasí.

Zásadní je schopnost včasné a účinné asanace, a ta závisí především na lidském faktoru.

Příspěvek byl zpracován s podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci činnosti Lesní ochranné služby.

Související články

Ochrana proti drátovcům u brambor

17. 05. 2022 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 239x

Noví hmyzí škůdci kulturních rostlin a rizika jejich šíření

11. 05. 2022 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 213x

Ročník 2021 z pohledu škodlivosti stokových krytonosců v porostech řepky

04. 05. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 180x

Další články v kategorii Škůdci

detail