Užitečné organizmy (36): Parazitoidi ploštic

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 911x

Ploštice patřily v minulosti mezi škůdce různých plodin, proti kterým se prováděla cílená ochrana. V současné době je většina druhů pod prahem škodlivosti a kromě klopušek bývá vzácnost se s nimi v porostech setkat. Doufejme, že domácí druhy zůstanou nadále pouze vítaným zpestřením biodiverzity, problém však nastane s invazními druhy, které do několika let naruší systém pěstování ovoce, zeleniny i dalších plodin.

Ploštice

Ploštice mají proměnu nedokonalou ­- nymfy se podobají dospělcům, chybí stadium kukly. Od dalších řádů se odliší podle sosáku, kterým napichují potravu a prvním párem křídel přeměněným v krovky nebo polokrovky. Od podobných křísů se odliší umístěním sosáku v přední části hlavy i tím, že není přirostlý k hlavě nebo hrudi a často i plošším tělem.

Ploštice obývají souš i vodní prostředí a živí se převážně rostlinnou potravou, ale některé jsou i užiteční dravci používaní jako bioagens (čeleď hladěnkovití). Z našich necelých 900 druhů škodí pouze malé množství patřící nejčastěji do čeledi klopuškovití a kněžicovití.

Škody jsou nejčastěji sáním, kdy posátá místa tmavnou, pozdějším růstem se deformují a trhají. Generativní orgány po sání krní a opadávají. Sítěnky přenášejí virózy. Na ovoci škodí znehodnocením senzorické kvality. Asi každý nechtěně ochutnal ploštici sedící na zralé malině nebo ostružině, kterou po vyloučení obranného sekretu v mžiku vyplivnul, ale pachuť ještě nějaký čas přetrvávala. Ploštičný zápach vydávají i štěnice, podle kterého lze odhalit jejich přítomnost v místnosti dříve, než vás ve spánku poštípou.

Parazitoidi

Parazitoidi napadají nejčastěji vajíčka ploštic, což je dáno nízkou atraktivitou nymf a dospělců pro blanokřídlé parazitoidy i nápadností vajíček, která se u některých čeledí dají snadno v přírodě nasbírat a v laboratoři dochovat. U hospodářsky významných druhů ploštic se míra parazitace zjišťuje pomocí vajíček z chovů, které se umístí do porostů a krátce před líhnutím se opět odeberou. Proto je v porovnání s jinými skupinami hmyzu znalost vaječných parazitoidů dobrá.

Nejčastějšími parazitoidy vajíček jsou vejcomaři (Scelionidae), představení v minulém díle, méně často chalcidky z několika čeledí (např. Eupelmidae, Mymaridae).

Koevoluci mezi parazitoidem a hostitelem může narušit příchod invazního druhu, na který není parazitoid adaptován. V případě asijské kněžice mramorované, která se od roku 2019 pomalu rozšiřuje i na naše území, mohou sloužit její vajíčka jako tzv. ekologická past pro domácí druhy vejcomarů vyvíjející se v evropských druzích kněžic. Vajíčka kněžice mramorované jsou pro samici vejcomara atraktivní, naklade do nich vajíčka, ale toxin samice vstříknutý při kladení nebo larva vejcomara nejsou schopni zastavit vývoj zárodku kněžice a vejcomar uhyne. Pokud se na lokalitě nachází dostatek snůšek kněžice mramorované, může dojít k poklesu populace vejcomara a nárůstu početnosti původních druhů kněžic, které byly dříve regulovány parazitací vajíček. Tento katastrofický scénář se nás snad netýká, naše druhy kněžic škodí výjimečně, ale na jihu, kde je početnost i druhová diverzita ploštic vyšší, může nepůvodní kněžice narušit dřívější rovnováhu.

Parazitoidi nymf a dospělců patří nejčastěji mezi dvoukřídlé (kuklicovití - Tachinidae), mimo Evropu se v plošticích vyvíjejí vzácně i masařky (Sarcophagidae). Z blanokřídlých parazitoidů napadá ploštice několik rodů lumčíků z podčeledi Euphorinae, např. v Itálii byl vychován z kněžice zeleninové Aridelus rufotestaceus.

Z kuklic se na ploštice specializuje podčeleď Phasiinae. Mezi nejhojnější kuklice v agrocenózách patří zástupci rodů Cylindromyia a Gymnosoma, kteří jsou pestře zbarvení a spolu s pestřenkami posedávají na květech heřmánkovců, řebříčků a dalších rostlin poskytujících nektar a pyl. Proti invazním druhům najdou uplatnění některé druhy z rodu Cylindromyia, v menší míře i polyfágní kuklice plochá (Ectophasia crassipennis), která se vyskytuje spíše jednotlivě.

Lumčík Aridelus rufotestaceus - velikost 4,8 mm, zbarvení nápadně oranžovo-černé, první článek zadečku úzký a dlouhý. Samice klade vajíčko do nymf 2.–4. instaru i dospělců, ale čím starší nymfa, tím je nižší míra přežívání, v dospělcích dokončí vývoj pouze 80 % lumčíků. Míra parazitace byla v Itálii 4–22 %. Tento druh byl zatím zjištěn v Evropě pouze ve Středomoří, ale s ohledem na výskyt na Dálném východě lze očekávat expanzi spolu s kněžicí zeleninovou dále na sever. U nás se vyskytuje podobný A. egregius parazitující v jiných druzích ploštic.

Kuklice Trichopoda pictipennis - velikostí podobná mouše domácí, zadeček oranžový, u samic až celý černý, křídla a zbytek těla s černou kresbou, zadní holeně s nápadným vějířem plochých trnů. Parazituje nymfy a dospělce kněžic. Samice klade vajíčko na povrch těla ploštice, vylíhlá larva proniká dovnitř a po dokončení vývoje se kuklí mimo tělo hostitele, který za nějaký čas uhyne. Do Evropy byla neúmyslně zavlečena z Ameriky. První údaj o výskytu pochází z roku 1988 z okolí Říma, odkud se postupně šíří na sever. Nejblíže k nám je hlášena z Maďarska. Dříve se uváděla pod názvem T. pennipes, ale v roce 2021 se zjistilo, že došlo k chybné determinaci a v Evropě se vyskytuje pouze T. pictipennis.

Kuklice rodu Cylindromyia jsou štíhlé, s dlouhými chlupy na zadečku

Rod Gymnosoma je častý na květech hvězdnicovitých

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.