BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 324x

Aphidiini jsou z pohledu zemědělství nejvýznamnější i nejpočetnější trib mšicomarů, v ČR s 19 rody a 97 druhy. Většina rodů je druhově chudá, pouze šest z nich je u nás zastoupeno pěti a více druhy.

Proseeds

Parazitované mšice se v porostech poznají od tribu Praini podle nepřítomnosti kokonu pod tělem soudečkově nafouklé mšice a většinou v zemědělských porostech dominují. Shodně vypadající mumie tvoří i některé druhy z tribu Ephedrini, od kterých se odliší až podle vylíhlých dospělců (Aphidiini mají redukovanou žilnatinu v předním i zadním křídle).

S ohledem na vysokou druhovou diverzitu je rozmanitá i biologie a ekologie tohoto tribu. Zahrnuje specialisty parazitující mšice jednoho rodu nebo vyskytující se ve specifických podmínkách (podzemní části rostlin, hálky) i generalisty schopné parazitovat různé druhy mšic na bylinách i stromech. Specialisty jsou např. druhy rodu Paralipsis, parazitující mšice sající na kořenech rostlin, které jsou chráněny mravenci nebo jsou přímo v mraveništích. I když jsou hostiteli dicyklické mšice střídající primární a sekundární hostitele, byli mšicomaři na stejném druhu mšice zjištěni pouze u generací sajících na kořenech, nikdy nepřecházejí na mšice vyvíjející se na primárních stromových hostitelích. Jiné rody se specializují pouze na mšice žijící na jehličnatých nebo listnatých stromech. Podle druhu mšice, hostitelské rostliny, tvaru a barvy mumie lze zúžit okruh možných druhů mšicomarů, což usnadní následné určení dochovaného dospělce z mumie nebo v některých případech i přímo určit druh. Přehled hostitelů jednotlivých rodů s počtem popsaných druhů u nás, v Evropě a ve světě je uveden v tabulce. Okruh hostitelů, na kterých mšicomaři parazitují mšice, je pro větší přehlednost omezen jen na druhy známé z ČR.

Aphidius - nejpočetnější a nejvýznamnější rod mšicomarů. Několik druhů se množí a vysazuje ve sklenících a současně patří i mezi časté parazitoidy mšic ve venkovních podmínkách. Lze je nalézt prakticky na všech pěstovaných plodinách, ale míra parazitace je zpravidla nízká, stejně jako u ostatních mšicomarů.

Diaeretiella rapae - polyfágní druh, který je častým parazitoidem mšice zelné na brukvovité zelenině i m. broskvoňové na řepce. Dospělci parazitují mšice do pozdního podzimu. Tělo podzimní populace obsahuje „fridex“, který umožní dospělcům přežít krátkodobé mrazy i pobyt v mrazáku a po oteplení pokračují ve vyhledávání a parazitaci mšic.

Trioxys - náš druhý druhově nejpočetnější rod mšicomarů, který zahrnuje druhy vyhledávající mšice na stromech. Patří sem i T. humuli, parazitující mšici chmelovou na chmelu a T. auctus vyvíjející se v mšici střemchové na obilí. Stejný druh mšice parazituje T. sunnysidensis, který byl popsán až v roce 2007 v USA a následně zjištěn i v Evropě, kde nebyl odlišován od T. auctus.

Paralipsis enervis - je bez hospodářského významu, ale zástupci tohoto rodu mají zajímavou biologii. Parazitují různé druhy mšic na kořenech rostlin, za kterými se vkrádají i do mravenišť, kde pravděpodobně používají chemické maskování před napadením mravenci. Přesto mají samice často křídla zkrácená, nejspíše okousaná mravenci.

Protaphidius wissmannii - samice jsou neobvyklé délkou zadečku. Poslední články zadečku jsou velmi dlouhé, úzké a tvoří nepravé kladélko. V klidu jsou články zasunuté v sobě a vyčnívají za přední část zadečku. Při maximálním natažení je teleskopická část o něco delší než tělo a slouží samici k parazitaci mšic z rodu nosálka (Stomaphis) ukrytých ve štěrbinách kůry a strážených mravenci. Nosálky patří mezi největší mšice s délkou těla až 7 mm, český název je odvozen od velmi dlouhého sosáku, který je cca 2× delší než tělo, při chůzi vyčnívá zpod zadečku nosálky a může být zaměněn za kladélko parazitoidů. Velikost hostitele odpovídá velikosti mšicomara, s délkou těla 5–8 mm patří mezi největší druhy. Samice příbuzného druhu byla vyfocena při parazitaci nosálky opečovávané mravenci, skrze které z bezpečné vzdálenosti prostrčila nepozorovaně teleskopický zadeček a nakladla do mšice vajíčko.

Přehled rodů tribu Aphidiini vyskytujících se v Evropě a ve světě
Přehled rodů tribu Aphidiini vyskytujících se v Evropě a ve světě

Mumie mšice broskvoňové parazitovaná Diaeretiella rapae
Mumie mšice broskvoňové parazitovaná Diaeretiella rapae

Mšice napadené tribem Praini mají pod tělem nápadný zámotek
Mšice napadené tribem Praini mají pod tělem nápadný zámotek

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 329x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 523x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 332x

Genom saranče pouštního

14. 01. 2024 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 290x

Co se můžeme od zavíječe dovědět o přizpůsobení se změně klimatu?

11. 12. 2023 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 509x

Další články v kategorii Škůdci

detail